Súdánský prezident Omar al-Bashir představil nový vládní kabinet, který zahrnuje více opozičních stran ve vládě spolu s vládnoucí Stranou národního kongresu (NCP). Prezidentova NCP si přesto nechává ve vládě významnou většinu. Důvodem vládní změny je tlak vyvíjený na NCP k překonání hospodářské krize, která se zhoršila poté, co se osamostatnil Jižní Súdán spolu se 3/4 zásob ropy, které tvoří hlavní příjem státního rozpočtu.
Vyjednavači v jihoafrickém Durbanu mají blízko k dohodě o podobě „zelené fondu“, který má být určen na pomoc chudým zemím čelit globálnímu oteplování a přispět k jejich rozvoji v oblasti boje proti změnám klimatu. Bohaté země se zavázaly do fondu uvolnit do roku 2020 ročně až 100 miliard dolarů. Podle kritiků plánovaného fondu ale hrozí, že se fond stane pouze prázdnou schránkou dokud nebude uzavřena dohoda o skutečném původu a vyplácení pěnez, stejně jako o tom, jak se tyto peníze budou utrácet.
Organizace Human Rights Watch oznámila, že angolské úřady opětovně použily sílu k potlačení drobné pokojné demonstrace asi 100 studentů v hlavním městě Luandě. V Angole se protesty objevují stále více kvůli blížícím se volbám v příštím roce, neboť obyvatelé vyjadřují svou nespokojenost s 32 let vládnoucím prezidentem José Eduardem dos Santosem.
Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer oznámil, že súdánské dělostřelectvo a letectvo bombardovalo oblast Jau, která podle jeho slov leží na území Jižního Súdánu. Podle slov mluvčího jihosúdánské Lidově-osvobozenecké armády (SPLA) se proto Jižní Súdán musel bránit. Mluvčí súdánské armády (SAF) Khalid Al-Sawarmi potvrdil boje v oblasti Jau, ovšem prohlásil, že je územím Súdánu. Obě země již podaly další stížnosti k OSN, přičemž oba státy se vzájemně obviňují z podpory povstalců a vyprovokovávání konfliktu.
Mexické úřady oznámily, že se jim podařilo zastavit propašování syna Muammara Kaddafího a některých příbuzných na území Mexika. Jedná se o Saadiho Kaddáfí, který uprchl z domácího vězení v Nigeru, kam uprchl z Libye. Podle Mexičanů šlo o spiknutí, které bylo sledováno od počátku září mexickými tajnými službami. Mexický ministr vnitra Alejandro Poire naznačil, že plán a podvody včetně padělaných dokladů zahrnují prstenec mezinárodního rozměru.
Staronový egyptský premiér Kamal al-Ganzouri oznámil, že egyptské vojenské vedení hodlá v příštích dnech vydat vyhlášky upravující jeho a prezidentské pravomoci s výjimkou těch, které se týkají soudnictví a ozbrojených sil. Dále egyptský premiér v rámci sestavování svého nového kabinetu jmenoval nového ministra financí, kterým je Mumtaz al-Saíd. Brzy má také být oznámeno jméno nového ministra vnitra.
Rada bezpečnosti OSN rozšířila sankce proti Eritreji kvůli údajnému pokračování v poskytování podpory islamistickým milicím v Somálsku. Byl tak prakticky zcela otočen původní návrh na zmírnění dosavadních sankcí na podporu investic a rozvoje těžebního průmyslu, o kterém měla Rada bezpečnosti hlasovat. Eritrea se k sankcím již vyjádřila s tím, že zcela odmítá, že by jakkoliv podporovala povstalce v Somálsku.
Propukly mohutné srážky mezi demonstranty a bezpečnostními silami kvůli předběžným výsledkům voleb, které již zpochybnila opozice. Současný prezident Joseph Kabila podle výsledků získal 46%, zatímco nejsilnější opoziční kandidát Etienne Thisekedi 36%. Nepokoje probíhají především v hlavním městě Kinhasa a provincii Západní Kasai, baště opozice. Policie zatím používá slzný plyn, ovšem došlo již i na střelbu. Vláda mezitím vypnula televizní i rozhlasové vysílání. Velké obavy mezinárodních organizací se tak přes počáteční nadšení naplňují.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzval budoucí vládu Egypta, aby zachovala mírovou smlouvu s Izraelem poté, co se ukázalo, že islamisté skutečně vyhrají egyptské volby. Podle Izraele je vzájemná mírová smlouva základem regionální bezpečnosti a ekonomické stability.
Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že čínská vláda rozhodla o vyslání zvláštního vyslance pro africké záležitosti Liu Guijina, který má pomoci hledat kompromis ohledně sporu o poplatcích za transport ropy mezi Jižním Súdánem a Súdánem. Súdánská ropa je pro Čínu vzhledem k její stále větší surovinové poptávce strategicky důležitá a dlouhotrvající spory o poplatky Jižního Súdánu, který má největší ropné zásoby bývalého jednotného Súdánu, Súdánu, který pak má potřebnou infrastrukturu a přístup k moři pro export.
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny, Laurent Gbagbo, který vedl boje o moc se současným prezidentem Ouattarou, dnes stanul před Mezinárodním trestním tribunálem ICC, kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Více informací čtěte zde.
Islamistické strany získaly 65% hlasů v prvním kole egyptských parlamentních voleb, které se týkaly Alexandrie a Káhiry. Umírněnější část Muslimského bratrstva FJP (Strana svobody a spravedlnosti) získala 36,62% hlasů, po něm se umístila radikální strana salafistů Al-Nur se ziskem 24,36% a Al-Wasat se 4,27%. Informace uvedl generální tajemník volební komise Yusri Abdel Karim. Zatím nelze zjistit, kolik již mají strany jistých míst v parlamentu, neboť to se bude přepočítávat až po konečných výsledcích. Jisté ale je, že 3,56 milionu lidí z registrovaných 9,73 milionů dalo hlas Muslimskému bratrstvu. Liberální egyptská koalice získala 13,35%, tedy 1,29 milionu hlasů.
Ve městě Janzour, které leží 17 km od hlavního města Tripolisu, byla v bojích mezi dvěma rivalskými milicemi zcela zničená vojenská základna. Při bojích byl mimo jiné zabit i vládní úředník. Boje proti sobě vedly milice z města Janzour proti bojovníků ze Zintanu. Milice ze Zintanu sehrála důležitou roli při zajmutí a zabití Muammara Kaddafiho a nyní se prosazuje v oblasti okolo Tripolisu. Zintanští vojáci bezdůvodně vyzvaly na svém kontrolním stanovišti, šéfa milice z Janzour, aby opustil automobil i se svým řidičem a poté oba zastřelili. Tvrdí to Frandah Abdelnasser, vedoucí městské rady v Janzour. Již dříve se několikrát střetly milice u Zawiyah a centrální vláda nebyla schopna zasáhnout. Stále více rostou obavy z budoucnosti jednoty Libye a stejně tak vzrůstají pochybnosti o skutečném ukončení bojů.
V Luandě se již po šesté v tomto roce střetla policie s mladými, kteří vedli protivládní demonstraci. Podle informací portugalské státní tiskové agentury Lusa opozice stál více zvyšuje tlak na 32 let vládnoucího angolského prezidenta José Eduarda dos Santose, aby rezignoval.
Šéf Světové obchodní organizace (WTO), Pascal Lamy, na konferenci Africké unie v Ghaně oznámil, že eurozóna omezuje obchod afrických zemí a jejich ekonomický růst, protože africký kontinent je téměř závislí na exportu na evropské trhy. Dále generální ředitel WTO prohlásil, že africké ekonomiky čeká významný pokles růstu, pokud bude současný stav eurozóny pokračovat: „-1% v EU znamená -0,5% v Africe“. Podle statistik EU obchod mezi EU a africkými zeměmi s koloniální historií např. v roce 2008 dosáhl 278 miliard Euro.
Příští týden plánuje Rada bezpečnosti OSN hlasovat o uvolnění sankcí proti Eritrei, která čelí od roku 2009 sankcím, které dle návrhu Gabonu zakázaly zahraničním firmám investování do těžebního průmyslu, dovoz minerálů a zablokovaly placení daní, které Eritrea uvalila na převodu finanční převody svých občanů v zahraničí. Eritrea od války s Etiopií má velké množství svých obyvatel rozptýlené po Blízkém východě a mezinárodní společenství obviňuje vládu prezidenta Isaiase Afewerkinta, že získané peníze zneužívá. Nový návrh klade zodpovědnost na investory, kteří nyní musí hlídat, zda jejich peníze nejsou používány k destabilizaci regionu, zatímco státy s eritrejskou diasporou musí dohlédnout na to, že Eritrea své občany v zahraničí nevydírá. Pro Eritreu s velkým nerostným bohatstvím by to znamenalo obrovské oživení ekonomiky díky zahájení těžby, v čemž kritici spatřují nové nebezpečí destabilizace východní Afriky.
Jihoafrický ministr financí Pravin Gordhan prohlásil, že světová ekonomika se nepříjemně rozhoupala v důsledku problémů eurozóny. Podle slov ministra Gorghana selhání evropských vůdců dělat správná rozhodnutí při řešení krize bude mít obrovské důsledky pro výhled globální ekonomiky. Dále jihoafrický ministr prohlásil: „To, co se dnes děje, je, že potápějící se rozvinutý svět táhne zbytek světa dolů, spíše než by zvládal situaci. A v důsledku toho hrozí problémy i našim ekonomikám bez viny – JAR, Číny, Brazílie či Indie. Ministr financí JAR pak vyzval Evropu k ustoupení od vzájemných zájmů a zahájení zodpovědných kroků pro celosvětovou ekonomiku.
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), Luis Moreno Ocampo, požádal o zatykač na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané v Dárfúru od srpna 2003 do března 2004. Hussein byl ministr vnitra a zvláštní představitel prezidenta Súdánu v Dárfúru v době zločinů, uvádí žalobce. Zatykač přichází necelý den poté, co došlo k vyhrocení vztahů mezi Keňou a Súdánem kvůli mezinárodnímu zatykači na súdánského prezidenta Omara al-Bashira, který je obviněn z genocidy.
V Ugandě v posledním týdnu došlo k několika vzpourám, poslední propukla dnes kvůli dalšímu celodennímu výpadku elektřiny ve městě Ndeeba. Lidé postavili na hlavních ulicích barikády a zapalovali pneumatiky. Policie zahájila nasadila slzný plyn a gumové projektily, aby dav rozehnala, ale analytici varují, že nepokoje by mohly znervózňovat investory, kteří se již vystrašili na přelomu roku 2010 a 2011, kdy docházelo k masivním nepokojům v hlavním městě Kampala. Stejně tak Ugandě nepomáhá ani nejvyšší infalce za posledních 20 let. Uganda je třetí největší ekonomikou východní Afriky a nedávno objevila velké zásoby ropy, ovšem potýká se dlouhodobě s nedostatkem energie kvůli mnoha letům nedostatečných investic do energetického sektoru. V nedávné době dokonce byly dvě soukromé tepelné elektrárny nuceny ukončit provoz kvůli neschopnosti vlády poskytnou dotace. Africká rozvojová banka pak snížila předpokládaný růst Ugandy v roce 2011 z 6,3% na 6,1%. V roce 2010 vykazovala ugandská ekonomika růst 6,4%.
Jeden z šéfů ruské Renaissance Capital, Plamen Monovski, v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Afrika dnes připomíná Čínu v roce 1999. „Je to poslední místo na světě, které čekají rychlé změny a pokrok,“ řekl Monovski. Podle jeho názoru by se měli investoři obrátit do Afriky, kde se akcie obchodují za „mimořádně levné“ ceny a ekonomiky místních zemí začínají těžit z obrovské čínské poptávky po přírodních zdrojích a z masivních asijských investic. Jako příklad uvedla hlava Renaissance Asset Managers (jedné z dceřiných společností Renaissance Capital), která spravuje 2,5 miliardy dolarů poslední singapurskou komoditní společnost Olam International Ltd, která oznámila investici 100 milionů dolarů do Nigérie či soukromou banku Standard Chartered, která plánuje vstoupit na trh Keni. Samotná Renaissance Capital dnes vlastní části jihoafrické Telecom MTN Group Ltd a nigerijské Zenith Bank plc. Plamen Monovski se domnívá, že největší zisky se budou týkat africké infrastruktury spojené se spotřebiteli a finančním sektorem, který se nyní začne rozvíjet spolu s rostoucí prosperitou.
Poté, co keňská justice rozhodla, v souladu se smluvním členstvím Keni v Římském statutu, o povinnosti keňských orgánu zatknout súdánského prezidenta Omara al-Bashira, na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní tribunál (ICC), Súdán v noci zahájil kroky k vyhoštění velvyslance Keni a zároveň povolal svého velvyslance z Nairobi. Súdán také hrozil zavedením sankcí proti Keni. Ještě v noci proto do Súdánu dorazil keňský ministr zahraničí Moses Wetangula a setkal se se Súdánským prezidentem al-Bashirem obviněným z genocidy, aby diplomatickou krizi zažehnal. Keňa poté oznámila, že situace se uklidnila a velvyslanci nebudou odvoláni. Podle ministra Wetanguli by súdánské sankce byly pro keňskou ekonomiku fatální.
Velvyslanec Lichtenštejnska při OSN, Christian Wenaweser, který je zároveň prezidentem Shromáždění zemí Římského statutu (ASP) oznámil, že mezinárodní společenství a ASP dosáhlo společného konsenzu v otázce jmenování nového Žalobce mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu, který byl založen v roce 2002 na základě Římského statutu a který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti,válečné zločiny a v budoucnu také zločin agrese, jehož definice není dodnes vyřešena. Novým žalobcem se pravděpodobně stane Fatou Bensouda ze Gambie, která doposud působila jako náměstkyně současného generálního prokurátora ICC Luise Moreno-Ocampy z Argentiny, jehož funkční období v příštím roce končí. Dnes se koná neformální jednání v sídle OSN v New Yorku, kde se má definitivně dohodnout kandidatura Fatou Bensoudy, kterou by pak mělo jmenovat 12. prosince slavnostní shromáždění 118 zástupců členských států ASP v sídle OSN.
V teprve druhých volbách od konce občanské války v roce 2003 v Demokratické republice Kongo (DRK) se podle mezinárodních pozorovatelů neobjevily žádné problémy. Ačkoliv 4 opoziční prezidentští kandidáti již vyzvaly k zneuznání voleb kvůli podvodům, někteří své výzvy již odvolali, a mezinárodní pozorovatelské mise to odmítají. Šéfka diplomacie EU, Catherine Ashton, odsoudila občasné lokální násilí a vyzvala všechny k bezmeznému respektování výsledků. Stejně tak učinil i šéf mise Africké unie (AU) v DRK, Moctar Ouane, spolu s Jihoafrickým rozvojovým společenstvím (SADC) a Mezinárodní konferencí oblasti velkých jezer (ICGLR). Ministr Jihoafrické republiky pro vězeňství, Nosiviwe Mapisa Nqakula, také ocenil konžskou Národní volební komisi (CENI) za vynikající práci. Jediný, kdo zůstává zdrženlivý, je americká pozorovatelská mise organizace Carter Center, která vyzývá, aby svět „předčasně neslavil“.