Nigerijská armáda oznámila, že jeden z předních vůdců militantní islámské skupiny Boko Haram, která chce na severu země zavést islámské právo šaría, byl zabit. Ibn Saleh Ibrahim byl zabit během přestřelky v severovýchodním městě Maiduguri. Do čela skupiny Boko Haram se měl podle BBC postavit Abubakar Shekau, zakladatele Mohammeda Yusufa zabila nigerijská armáda v červenci 2009. Boko Haram se přihlásila ke stovkám obětí a desítkám útoků v zemi od roku 2009.
Archiv rubriky: Afrika
Intervence na sever Mali se neuskuteční dříve než v polovině roku 2013
Podle plánu vojenské operace, který získala agentura Reuters, nepřistoupí mezinárodní společenství k vojenské operaci na sever Mali proti islamistickým skupinám dříve než v polovině příštího roku, neboť přípravy zaberou nejméně 6 měsíců. Francouzský prezident Francois Hollande ale před pár dny uvedl, že by ke stabilizaci Mali pomocí jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) mělo dojít do konce letošního roku. Jakákoliv intervence se tedy pravděpodobně neuskuteční dříve než dubnu anebo září. Celá operaci nemá podle plánu trvat déle než 120 dní.
Velká Británie pozastavila finanční pomoc Ugandě
Důvodem pozastavení veškeré finanční pomoci ugandské vládě je vyšetřování z rozsáhlé korupce, kdy měly být miliony USD převedeny z úřady premiéra Amama Mbabazi do soukromých účtů. Premiér uvedl, že peníze byly ukradeny a popírá jakékoliv zapojení. Irsko, Norsko a Dánsko již pomoc východoafrické zemi pozastavily. Pro tento fiskální rok vyčlenila Velká Británie pro Ugandu 151 milionů USD.
V Sierra Leone začaly prezidentské, parlamentní a lokální volby
Od konce občanské války v roce 2002 začaly již třetí všeobecné volby, v nichž si obyvatelé zvolí nového prezidenta, parlament a místní samosprávy. Proti současnému prezidentovi Ernest Bai Koroma se postaví 8 kandidátů. O převahu v parlamentu se bude ucházet strana prezidenta Koroma Všelidový kongres (APC), Lidová strana Sierra Leone (SLPP) a Lidové hnutí za demokratickou změnu (PMDC). Výsledky by měly být známé do 10 dnů. Přes svůj rychlý ekonomický růst zůstává v zemi na 6 milionů obyvatel, kteří žijí za méně než 1,25 USD na den.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
V bojích mezi konžskou armádou a rebely v hnutí M23 mělo zemřít 150 rebelů
V nových bojích, které propukly na východě Demokratické republiky Kongo nedaleko města Goma, bylo podle armády zabito na 150 rebelů, sjednocených do hnutí M23, které vede generál Bosco Ntaganda. Podle mluvčího konžské armády Lamberta Mende byla jedna třetina zabitých rebelů v uniformě rwandské armády. Sousední země opakovaně odmítá jakoukoliv pomoc při výcviku rebelů na svém území. Boje jsou považované za nejhorší od propuknutí konfliktu na jaře letošního roku.
Na východě Demokratické republiky Kongo propukly nové boje
Střety mezi vládními jednotkami a rebely v hnutí M23 znovu propukly na východě Demokratické republiky Kongo u města Goma. Podle analytiků se jedná o největší boje od dubna, kdy střety začaly. Důsledkem nepokojů opustilo své domovy na 500 000 obyvatel. V úterý uzavřela Uganda své hranice s Demokratickou republikou Kongo v oblasti Bunagana na žádost konžské vlády, podle níž jsou rebelové v hnutí M23 financováni ze zahraničí.
Evropské země debatovaly nad možností výcviku pro malijskou armádu
Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
V Keni začaly fungovat moderní příměstské vlaky
Nové příměstské vlaky, které propojí centrum hlavního keňského města Nairobi s předměstím Syokimau, jsou první svého druhu od získání nezávislosti země v roce 1963. Nairobi patří mezi nejrychleji se rozvíjející africká města, současnosti v něm žijí 3 miliony obyvatel. Cestující ujedou 16,5 kilometrů dlouhou cestu z předměstí do centra za 15 minut, v dopravní špičce přitom cesta autem trvá až dvě hodiny. Příměstské vlaky jsou navíc nejlevnější variantou cestování do centra Nairobi. Výstavba je součástí vládního plánu Vision 2030, na základě něhož chce Keňa zlepšit stávající infrastrukturu.
Uganda plánuje nový zákon proti homosexualitě do konce roku
V úterý uvedla předsedkyně ugandského parlamentu Rebecca Kadaga, že vláda by mohla do konce roku schválit zákon, který zakazuje homosexualitu. Uganda musí podle předsedkyně parlamentu reagovat na „požadavek obyvatelstva“. „Lidé chtějí zákon jako vánoční dárek. Žádají o zákon a my jim ho jako dárek dáme,“ řekla předsedkyně Kadaga. Projevy homosexuality na veřejnosti jsou v Ugandě trestným činem, za něž hrozí až doživotní odnětí svobody. Mezinárodní společenství pohrozilo africké zemi, že pozastaví rozvojovou pomoci, jestliže nebudou práva homosexuálů a leseb tolerována.
Prezident Pobřeží slonoviny rozpustil vládu kvůli zákonu o manželství
Alassane Outtara, který stojí v čele Pobřeží slonoviny od roku 2010, rozpustil vládní kabinet koaličního premiéra Bedie po sporech ohledně zákona o manželství. Vládní strana prezidenta Outtary zákon, který měl zaručit rovnoprávnost v manželství, podporovala, nejsilnější koaliční strana PDCI byla proti. Ve většině afrických zemí má manžel větší právo v domácnosti než žena, což je zakotveno v národních legislativách. V prezidentských volbách v roce 2010 kandidoval i předseda koaliční PDCI Henri Konan Bedie, jenž skončil v prvním kolem na 3. místě, současný prezident Outtara slíbil koaličnímu partnerovi premiérský post, jestliže ho podpoří ve druhém kolem prezidentských voleb. Podle analytiků bude rozpuštění vlády znamenat další politickou nestabilitu Pobřeží slonoviny.
EU schválila Egyptu finanční pomoc v hodnotě 6,4 miliard USD
Podle egyptské vlády schválila EU severoafrické zemi finanční pomoc za 6,4 miliardy USD, prostředky má poskytnout Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a členské státy. Egypt schválení pomoci oznámil po jednání egyptského prezidenta Mohammeda Mursiho a šéfky zahraniční politiky EU Catherine Ashton. Již v srpnu předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso nabídl Egyptu finanční pomoc ve výši 890 milionů USD. Egyptský státní dluh se po lidových nepokojích vyšplhal na 28 miliard USD, což odpovídá 11 % HDP. Vláda severoafrické země chce v tomto fiskálním roce zvýšit ekonomický růst na 3,5% a vytvořit na 700 000 nových pracovních míst.
USA uvalily sankce na předního konžského rebela Sultani Makenga
Americká vláda uložila sankce na Sultani Makenga, jenž patří mezi přední členy rebelů v hnutí M23, které bojuje proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Sultani Makenga je obviňován z využívání dětských vojáků v boji. USA tímto krokem reagovaly na úterní rozhodnutí OSN, která na Makenga uvalila sankce v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku. Demokratická republika Kongo rozhodnutí přivítala, přesto dodává, že Makenga není iniciátorem celého hnutí, přestože stojí za mnohým jeho násilím.
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
Velká Británie chce k obnovení pomoci Rwandě přistupovat jen velmi opatrně
Podle britské tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening je nutné k obnovení rozvojové pomoci pro Rwandu přistupovat „jen velmi opatrně“. Její předchůdce Andrew Mitchell poslední den v úřadu prodloužil Rwandě finanční prostředky v hodnotě 16 milionů USD, polovina prostředků byla již uvolněna na vzdělání a zemědělství. V červenci následně Velká Británie pomoc pozastavila důsledkem nařčení středoafrické země z výcviku a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Rozhodnutí, zdali zbylé prostředky pro Rwandu uvolnit, by se mělo podle tajemnice Greening velmi zvážit. Jestli Rwanda další finanční pomoc dostane, se rozhodne příští měsíc.
V Zimbabwe měly být zpronevěřeny diamanty za 2 miliardy USD
Podle Partnership Africa Canada (PAC) představitelé zimbabwských důlních odborů a politici zpronevěřili diamanty za 2 miliardy USD, ti ovšem obvinění považují za „absolutně falešné“. Nařčení se týká diamantových dolů Marange, které patří k nejlukrativnějším na světě. Sankce na zimbabwský export diamantů byl uložen mezinárodní organizací Kimberley Process s podporou USA a EU v roce 2011. V červnu předvídal ministr financí Tendai Biti příjmy z diamantů by se letos měly vyšplhat k 600 milionů USD, doposud podle BBC bylo vytěženo jen za 46 milionů USD.
Expremiér Libye stanul v pondělí před soudem
Bývalý premiér za Kaddafiho vlády Al Baghdadi al-Mahmoudi stanul v pondělí před soudem, kde má čelit obvinění z korupce a masového násilí během jasmínové revoluce. Soudce případ odročil na 10. prosince, aby měla obhajoba dostatek času na prostudování dokumentů a obvinění. Expremiér al-Mahmoudi utekl v srpnu minulého roku do Tuniska, které ho v červnu vydalo nazpět do Libye k soudnímu procesu. Bývalý premiér al-Mahmoudi vinu odmítá.
Amplats prodloužil nabídku stávkujícím horníkům do středy
Největší světový producent platiny společnost Anglo American Platinum (Amplats) nabídla o víkendu nelegálně stávkujícím horníkům dohodu, že začne jednání o zvýšení platů a každý stávkující dostane jednorázový příspěvek 520 USD. Na 30 000 zaměstnanců ale dohodu nepřijalo a nenastoupilo v pondělí do práce. Společnost nyní prodloužila nabídku, pokud ji stávkující horníci nepřijmout, budou propuštěni. Ovšem v pondělí se střetli znovu stávkující s policií.
ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali
Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
Salafisté v Egyptě žádali zavedení práva šaría
Tisíce demonstrantů se na konci minulého týdne sešly na egyptském Tahrir Square, kde vyzvaly prezidenta Mohameda Mursi k zavedení islámského práva šaría. V Egyptě nyní vzniká nová porevoluční ústava, ve společnosti se vede debata ohledně role islámu v ní. Salafisté požadují okamžité zavedení práva šaría, největší muslimská strana Freedom and Justice Party (FJP) chce její postupné zavedení, naopak koptští křesťané, kteří tvoří až desetinu věřících v Egyptě, jeho zavedení odmítají. Mnozí Egypťané podle CNN nicméně říkají, že země se má zabývat snižováním chudoby a nezaměstnanosti, včetně ekonomického zotavení, nikoliv rolí islámu v politickém systému.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
Horníci Amplats se odmítají vrátit do práce navzdory nabídce ze strany společnosti
Nepokoje v těžebním průmyslu v Jihoafrické republice i nadále pokračují, na 30 000 horníků společnosti Anglo American Platinum (Amplats) se odmítlo vrátit do práce v dole Rustenburg. V pátek společnost nabídla jednorázovou platbu ve výši 520 USD pro zaměstnance a souhlasila se začátkem jednání o zvýšení platů pro další rok. „Stávka pokračuje. Nejsme spokojeni s podmínkami dohody,“ odmítl odborový předák Evans Ramokga návrat horníků do práce. V minulých týdnech společnost propustila 12 000 zaměstnanců kvůli nelegální stávce. V jihoafrickém těžebním průmyslu se v posledních měsících rozpoutaly protesty a stávky za zlepšení pracovních podmínek a navýšení platů, důsledkem nepokojů zemřelo v tomto roce 50 lidí. Cena platiny a zlata poklesla a Jihoafrické republice byl snížen rating.
Osm opozičních politických stran podalo návrh na vyjádření nedůvěry jihoafrickému prezidentovi
Podle opozičních stran ztratila vláda prezidenta Jacoba Zumy důvěru důsledkem nárůstu korupce, zvyšováním nezaměstnanosti, zpolitizovaným soudním systémem a slabou ekonomikou, proto 8 opozičních stran podalo návrh na vyjádření nedůvěry vládě. Iniciativou k vyjádření nedůvěry byly stávky v těžebním průmyslu a snížení ratingu Jihoafrické republiky. Většinu v parlamentu ale drží vládní strana Africký národní kongres (ANC), proto se předpokládá, že parlament prezidentovi vyjádří podporu. Vládní strana obvinila opozici z populismu. Nedávno byl prezident Zuma obviněn z výstavby vily za miliony USD, zatímco tisíce obyvatel nemají tekoucí vodu, elektřinu, ani adekvátní přístup ke zdravotní péči a vzdělání.