Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.
Archiv rubriky: Afrika
Keňská vláda plánuje legalizovat polygamii a zrušit placení věna za nevěstu
Kontroverzní návrh schválila keňská vláda, nyní ho bude projednávat parlament. Podle vládního návrhu zákona má být legalizovaná polygamie, páry, které spolu žijí déle než šest měsíců, budou automaticky považované za manžele. Rovněž má být zakázáno placení věna za nevěstu, které dodržuje na 40 etnik žijících v Keni. Současné tradiční právo neuznává manželství, v němž snoubenec za nevěstu nesložil věno. Zákon má podle vlády poskytnout legální ochranu všem formám svateb a dává práva ženám a dětem. Homosexuální a lesbické páry ani nadále nebudou moct uzavírat sňatek, ten zakazuje keňská ústava. Vládní návrh vyvolal nespočet diskuzí na sociálních sítích, mnozí tvrdí, že zákon jde proti tradičním hodnotám. Není jasné, zda parlament návrh potvrdí.
Africká rozvojová banka žádá země o finanční obnovení pomoci Rwandě
Poté, co Demokratická republika Kongo a následně i OSN obvinila Rwandu z vyzbrojování a trénování rebelů v tzv. Hnutí M23, kteří bojují proti armádě na východě Demokratické republiky Kongo, některé země a organizace zastavily svou rozvojovou pomoc pro Rwandu. Prezident Africké rozvojové banky (AfDB) Donald Kaberuka, který pochází z Rwandy, tvrdí, že pozastavená zahraniční pomoc může mít rozsáhlé negativní důsledky pro středoafrickou ekonomiku. Rozvojová pomoc tvoří až 40 % rwandského státního rozpočtu, bez ní by země musela přistoupit ke škrtům především ve zdravotnictví a vzdělání. „Není důvod, abychom vytvořili ekonomickou krizi zemí Velkých jezer. Důsledky pozastavené rozvojové pomoci pocítí všechny země regionu, nejenom Rwanda,“ řekl prezident AfDB Kaberuka. AfDB poskytne Rwandě pro tento fiskální rok 45 milionů USD na stabilizaci rozpočtu.
Ministr spravedlnosti v Malawi mění názor, účinnost zákona proti homosexualitě i nadále trvá
Tento týden oznámil ministr spravedlnosti Raplh Kasambara, že účinnost zákona proti homosexualitě byla pozastavena, dokud nebude zřejmé, že zákon neodporuje ústavě. Po vlně kritice ze strany křesťanských církví mění ministr Kasambara názor a tvrdí, že i nadále bude homosexuální jednání trestné, neboť odporuje základním křesťanským hodnotám. „Žádné podobné prohlášení neproběhlo a není zde žádná diskuze o stejnopohlavním manželství,“ uvedl ministr Kasambra. Homosexualita je trestná ve většině afrických zemí, Malawi zákon plánovalo zrušit, aby nepřišlo o mezinárodní finanční pomoc.
V Libérii budou revidovat smlouvy na využití přírodní zdrojů
Podle prezidentky Libérie Ellen Johnson-Sirleaf budou muset být revidovány a pravděpodobně znovu vyjednávány smlouvy na využití přírodní bohatství, které měly být podle advokátní organizace Global Witness uzavírány nelegálně. „Je pravděpodobné, že mohlo dojít ke změnám smluv. Nyní probíhá vyšetřování policie,“ uvedla prezidentka Johnson-Sirleaf. V roce 2011 podepsala EU a Libérie dohodu o zastavení nelegálního vývozu dřeva do Evropy. Korupce patří k největším problémům Libérie, EU částečně financuje program v hodnotě 21 milionů USD k vytvoření právního rámce pro produkci dřeva.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mírové misi v Somálsku mandát o čtyři měsíce
Ve středu prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise Africké unie (AU) AMISOM v Somálsku, která se skládá se 17 600 jednotek. AU zároveň žádala Radu bezpečnosti OSN, aby zrušila uvalené zbrojní embargo na Somálsko, aby mohla pomoci východoafrické zemi konsolidovat a vyzbrojit somálskou armádu. Na zrušení embarga, které uvalila v roce 1992 po vojenském převratu a rozpoutání občanské války, se ale Rada bezpečnosti OSN neshodla. Letos v únoru navíc zavedla sankce na export somálského uhlí, z něhož získávala finanční prostředky především islamistická skupina Al-Shabaab, která přes rozsáhlou ofenzivu AU a somálské armády stále ovládá střed a jih země.
Vojenská operace do Mali by měla být zaměřena i humanitárně
Podle prezidenta Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Petera Maurer musí být jakákoliv vojenská operace na sever Mali zaměřena i humanitárně. Na 500 000 obyvatel je v Mali závislých na zahraniční pomoci. „Jde o nestabilní region, kde lidé často trpí nedostatkem jídla. Hodně se mluví o tom, jak osvobodit sever, jak ho dobýt, ale málo se již uvažuje nad tím, jaký to bude mít humanitární dopad,“ řekl prezident Maurer. V současnosti vojenští odborníci z Afriky, USA a Evropy připravují plán vojenské intervence na sever Mali, který od březnového převratu ovládají islamistické skupiny.
Norsko pozastavilo Ugandě rozvojovou pomoc, důvodem je zneužívání peněz
Norsko, jako čtvrtá evropská země po částečně Velké Británii, Irsku a Dánsku, zastavilo svou rozvojovou pomoc Ugandě ve výši 13 milionů USD. Ve východoafrické zemi zatím čelí 12 vládních úředníků obvinění z korupce a zpronevěry veřejných peněz, mezinárodní společenství nicméně kritizuje prezidenta Yoweri Museveri z přehlížení korupce, neboť se podle Reuters jedná o příznivce prezidentovy strany Národní hnutí odporu (NRM). „Pomoc ugandské vládě byla pozastavena, dokud se obvinění nevyjasní,“ řekl velvyslanec Thorbjorn Gaustadsather. Celková roční rozvojová pomoc východoafrické země je okolo 70 milionů USD. Finanční pomoc od mezinárodního společenství tvoří necelých 25 % státního rozpočtu Ugandy, finanční prostředky ze zahraničí se mohou navíc stát rozhodující položkou vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a vzdělání.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Indie a Kanada se dohodly na podmínkách o exportu uranu
Rychlý ekonomický růst Indie v posledních letech má za následkem zvyšující se poptávku po energii, kterou chce země uspokojit rozšířením jaderných elektráren. Dohoda mezi Indií a Kanadou byla podepsána již v roce 2010, stále ale přetrvávaly nejasnosti ohledně obchodu. Smlouva ukončuje kanadský zákaz exportu uranu do Indie z roku 1976 poté, co Indie vyrobila svou první atomovou bombu nazvanou „Usmívající se Buddha“. Do roku 2050 by asijská země chtěla získávat 50 % celkové vyráběné energie z jaderných elektráren, počet reaktorů by se měl zvýšit na 30. Na začátku měsíce uzavřela Indie dohodu na zahájení jednání o civilní jaderné spolupráci s Austrálií, na jejímž území se nachází přibližně 40 % světových zásob uranu.
Záplavy si v Nigérii vyžádaly 363 mrtvých a 2 miliony lidí bez domova
Trvalé deště a následné povodně, které byly nejhorší za posledních padesát let, si v Nigérii vyžádaly životy 363 lidí a na 2 miliony obyvatel přišlo o své domovy. Postiženy byly především oblasti v okolí řeky Niger. Prezident Goodluck Jonathan označil záplavy za „národní pohromu“, část zemědělců již sčítá ztráty. Prezident Jonathan ale vyloučil, že by povodně měly za následkem potravinovou krizi v zemi. Záplavy přerušily až pětinovou produkci ropy Nigérie. Celkově zasáhly záplavy podle Národní agentury pro nouzové situace (NEMA) 7,7 milionů Nigerijců.
Jihoafrická policie byla obviněna z předložení falešných důkazů střelby v dole Marikana
V polovině srpna při střetech horníků a policie v jihoafrickém dole Marikana zemřelo 32 stávkujících zaměstnanců, kteří požadovali navýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Policie střelbu hájí tím, že jednala v sebeobraně. Podle právníka pozůstalých George Bizos policie předložila komisi, jež incident vyšetřuje, falešné fotografie, na které přidala vedle mrtvých těl mačety, aby podpořila své tvrzení o sebeobraně. Právník Bizos tvrdí, že existují dvě totožné fotografie ze stejného dne, přičemž na jedné z nich mačety leží, na druhé již nikoliv. Komise vyšetřuje smrt 44 lidí, během střelby v dole Marikana zemřeli i dva policisté a týden předtím v protestech zemřelo 10 horníků. Srpnový zásah policie je považován za nejhorší od konce apartheidu.
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
Nigerijská policie zatkla 100 demonstrantů za nezávislost Biafry
V pondělí se konal pochod na podporu povstání za nezávislost Biafry na Nigérii v letech 1967 až 1970. Na sto lidí bylo během pochodu v hlavním městě regionu Enugu, kde se nachází velká část ropných ložisek v zemi, zatčeno. V neděli slavili členové biafrického sionistického hnutí den narození zesnulého Chukwemeka Odumegwu Ojukwu, který byl vůdcem Biafry při vyhlášení nezávislosti v šedesátých letech. Počátkem konfliktu byl vojenský převrat v roce 1966. Důsledkem bojů zemřelo na 1 milion obyvatel, většina z nich na hladomor nebo nemoci.
V Malawi byla pozastavena účinnost zákona proti homosexuálům
Již v polovině května prezidentka Joyce Banda oznámila, že bude chtít zrušit zákon trestající homosexualitu. Nyní země pozastavila účinnost zákona, dokud nebude jasné, jestli neodporuje ústavě. Ministr spravedlnosti Ralph Kasambara nařídil policii, aby nezatýkala a nestíhala homosexualitu. V současnosti homosexuální jednání může být odsouzeno až k 14 rokům vězení. „Jestliže bychom i nadále zatýkali za homosexualitu a následně se ukázalo, že je zákon protiústavní, byla by to ostuda vlády,“ řekl ministr Kasambara. Jednání parlamentu by měla předcházet i veřejná debata, jíž by mělo rozhodnutí zákonodárců reflektovat. Jeden z nejvlivnějších tradičních vůdců Malawi náčelník Kaomba odmítl zrušení zákona a tvrdí, že homosexualita jde proti tamní kultuře. Homosexualita je nelegální ve většině afrických zemí. Mezinárodní společenství již dříve uvedlo, že pokud země nezruší zákon, může přijít o finanční podporu.
Jižní Súdán vyhostil představitelku OSN pro lidská práva
Sandra Beidas, která v Jižním Súdánu působila jako představitelka Rady OSN pro lidská práva, byla vyhoštěna. Vláda východoafrické země svůj krok odůvodnila tím, že Sandra Beidas měla „psát lživé a neetické zprávy o zemi“. Podle analytiků mínila vláda srpnový dokument, v němž OSN obvinila jihosúdánskou armádu z mučení, znásilňování a zabíjení civilistů. Podle vedoucí mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) Hildy Johnson má Jižní Súdán právní závazky k OSN podepsáním Charty OSN. Minulý měsíc vydala lidsko-právní organizace Amnesty International zprávu, v níž rovněž obviňuje armádu z násilí na civilistech. Východoafrický stát, který je z velké části závislý na zahraniční pomoci, vyhlásil nezávislost v červenci 2011.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
Somálskou ministryní zahraničních věcí se stala žena, EU poskytne Somálsku 200 milionů USD na vzdělání
Na začátku října zvolil somálský prezident premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida, který do vlády jmenoval 10 ministrů, včetně jedné ženy. Ministryní zahraničních věcí se stala Fauzia Yusuf Haji Adan, jde zároveň o první ženu ve vládě v celé historii Somálska. „Moje zvolení ministryní zahraničních věcí je historický moment pro Somálsko a především pro somálské ženy. Jde o obrat v somálské politice, který povede k úspěchu a prosperitě,“ uvedla ministryně Adan. Somálsko získá 200 milionů USD od Evropské unie na zlepšení vzdělání, právního systému a bezpečnosti. Východoafrická země v září po více než dvou dekádách bojů a nestability zvolila nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud, který po zvolení požádal mezinárodní společenství o větší pomoc. Finanční prostředky od EU mají napomoct k znovu fungování země, která byla od roku 1991 ochromena konflikty. Mezinárodní pomoc do Somálska v minulých letech proudila pouze jako humanitární pomoc. Vláda nicméně stále neovládá celé území země, jih a střed Somálska je stále pod kontrolou islamistické militantní skupiny Al-Shabaab.
Politici v Ghaně si zvýšili plat, společnost nešetří kritikou
Ghanský parlament schválil bez veřejného projednání výrazné zvýšení platů pro prezidenta, ministry a poslance. K navýšení navíc došlo zpětně, vztahuje se k roku 2009 a později. „Máme právo to vědět, vždyť jsme plátci daní,“ rozhořčil se předseda antikorupční skupiny Vitus Azeem. Měsíční plat prezidenta se navýšil ze 4 240 USD na 6 357 USD, poslanci obdrží měsíčně 3 800 USD namísto 2 225 USD a ministři dostanou 4 770 USD a k osobnímu užití mohou například využít dva automobily. Podle BBC je minimální plat v Ghaně 75 USD a státní úředníci si nevydělají více než 500 USD. V čele západoafrické země stojí John Dramani Mahama, který v červnu nahradil zesnulého exprezidenta John Atta Mills. Nové prezidentské volby se budou konat v prosinci.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
Koptská církev má nového papeže, stal se jím biskup Tawadros
Největší křesťanská minorita na Blízkém východě má nového papeže, po smrti papeže Shenouda III. byl v neděli vylosován biskup Tawadros. Ceremoniál proběhl v Katedrále sv. Marka v egyptském hlavním městě, kde chlapec se zavázanýma očima vybral jedno ze tří jmen, neboť podle koptských křesťanů má být výběr nového papeže pouze v rukou boží. Biskup Tawadros bude papežem jmenován 18. listopadu, stane se tak již 118. papežem od vzniku církve. Papežem se podle tradice může stát jen muž, který dosáhl více než 40 let, pochází z Egypta, žije v celibátu a nejméně 15 let strávil v klášteře. Koptská církev, k jejíž víře se hlásí na 10 % egyptské společnosti, dlouhodobě kritizuje egyptskou vládu z potlačování a uznávání pouze islámu jako hlavního náboženství. Od nového papeže se očekává zmírnění napětí mezi kopty a muslimy po svržení prezidenta Husni Mubaraka a vítězství Muslimského bratrstva ve volbách.
V Somálsku proběhlo masivní zatýkání pravděpodobných spojenců Al-Shabaab
Na 400 lidí, kteří mají být ve spojení s militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, bylo zadrženo v somálském přístavu Kismayo, jenž byl do nedávna jednou z klíčových základen skupiny. Během armádní operace, která začala v brzkých ranních hodinách, byla činnost města ochromena, města a obchody zůstaly zavřené. Strategický přístav získala somálská armáda za pomoci jednotek Africké unie (AU) minulý měsíc. Přístav je v posledních dnech terčem častých útoků, při posledním z nich byli v úterý zabiti po bombovém útoku 4 civilisté. Přestože skupina Al-Shabaab ztratila v posledních měsících část svých klíčových měst, stále ovládá velké území Somálska, především centrální a jižní oblasti země.
Guinea jmenovala novou volební komisi
Guinejský prezident Alpha Conde v pondělí jmenoval 25člennou volební komisi, která má být kompromisem mezi vládnoucí stranou a opozicí. Přesto má opozice ke komisi výhrady a tvrdí, že jeden její člen byl bez důvodu nahrazen. Deset míst obsadila vládnoucí strana, 10 členů navrhla opozice a 5 dalších bylo jmenováno občanskou společností. Prezidentem volební komise se stal bývalý ministr zahraničních věcí v přechodné vládě Bakary Fofana. V roce 2008 proběhl v Guiney vojenský převrat, dosud armáda zcela nepředala moc, neboť se parlamentní volby od minulého roku stále odsouvají. Země navíc po vojenském převratu přišla o velkou část zahraniční pomoci ve výši stovek milionů USD. Evropská unie finanční prostředky uvolní teprve, jestliže Guinea uspořádá volby do konce tohoto roku. Již nyní diplomaté tvrdí, že volby neproběhnou dříve než v dubnu 2013.