V Pobřeží slonoviny byly opět otevřeny banky

Pod 10 týdnech, kdy byly všechny banky uzavřeny, byl bankovní systém opět oživen. Všechny pobočky bank čelí rozsáhlým frontám, neboť obyvatelé Pobřeží slonoviny se snaží získat své zpožděné výplaty a peníze z účtů. Přesto se podle odborníků jedná o znamení návratu k normálu v této západoafrické zemi po 4 měsících konfliktu. Vláda již oznámila, že hodlá vytisknout 177 miliard Západoafrických franků za účelem výplat státních zaměstnanců a záchranných balíčků pro místní firmy.

Libyjská armáda postupuje k tuniským hranicím, kam ustupují povstalci

Město Zintan v blízkosti hranic s Tuniskem se dostalo do raketového útoku. Rebelové, kteří se ve městě nacházejí, zdůvodňují útok Kaddafiho jednotek tím, že se jim podařilo město obsadit a libyjská armáda se teď snaží o pomstu. Dále rebelové tvrdí, že jsou zasahovány civilní oblasti města a opět požadují větší podporu Západu. Podle jiných zdrojů se ale libyjské armádě daří postupovat a snahou je nyní místo překotného postupu postupně likvidovat místa povstaleckého odporu.

Výbuch kavárny v Maroku – 14 mrtvých

K explozi došlo ve městě Marakeš, které je oblíbenou turistickou destinací. Podle svědků jsou mezi mrtvými všichni cizinci, pouze jedna z obětí je marocké národnosti. Marocké ministerstvo vnitra ovšem vydalo prohlášení, v němž oznámilo, že exploze zabila 14 lidí, včetně neznámého počtu cizinců, zraněno má být dalších 20 lidí. Policie dále potvrdila, že se zcela jedná o trestný čin a další podrobnosti hodlá zveřejnit až po vyšetřování. Podle expertů by mohlo jít v souvislosti s nepokoji v severní Africe o aktivizaci islamistických militantních skupin, které mají na svědomí útoky v Casablance v roce 2003.

Centrální vláda Súdánu přitvrzuje ve sporu o ropné Abyei – varuje, že neuzná jižní Súdán

Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir po včerejším prohlášení, kde jasně deklaroval, že se severní Súdán nevzdá na ropu bohaté sporné oblasti Abyei, nyní oznámil, že súdánská vláda odmítne uznat jižní Súdán jako samostatný stát. Jižní Súdán hodlá svou nezávislost vyhlásit v červnu, ovšem již nyní byla kvůli nestabilitě a bojům zastavena potravinová pomoc v některých jeho částech a je velmi pravděpodobné, že by mohlo dojít k novému konfliktu vyprovokovanému sporem o oblast Abyei.

Vůdce povstalců v Pobřeží slonoviny, kteří pomohli prezidentu Ouattarovi, byl zabit

Povstalecké milice ze severu Pobřeží slonoviny, díky nimž se prezidentu Alassane Ouattarovi podařilo porazit bývalého prezidenta Laurenta Gbagba, přišly o svého vůdce Ibrahima Coulibalyho. Ještě včera si mluvčí povstalců stěžoval, že bylo obklíčeno jejich velitelství, aniž by k tomu byl důvod. Povstalci tvrdili, že nechápou jednání sil prezidenta Ouattari, kterého podpořili. Nyní ale došlo k přímému útoku – prezident Ouattara ho zdůvodňuje odzbrojováním, jehož termín prý milice nedodržely. Ibrahim Coulibaly, který velel zhruba 5000 dobře vycvičených mužů dříve deklaroval věrnost novému prezidentovi a slíbil vstoupení do nové národní armády, ještě předtím se ale chtěl sejít s Ouattarou, k čemuž nedošlo. V okolí Abidjanu zatím nadále dochází k lokálním bojům s jednotkami věrnými Gbagbovi a nyní i milic.

Severní Súdán sdělil své stanovisko: „oblast Abyei zůstane v našich rukou“

Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir, představitel centrální vlády Súdánu na severu, který je mimo jiné obviněný z válečných zločinů Mezinárodním trestním tribunálem, v televizním projevu prohlásil, že Abyei se nachází v severním Súdánu a v severním Súdánu také zůstane. Prezident tak jen vyostřil stále větší napětí po referendu, kdy si jih odhlasoval své odtržení a rozdělení Súdánu na dva státy. Oblast Abyei je velmi bohatá na ropu a podle zpráv OSN se zde nyní nacházejí armády obou znepřátelených stran, které si budují pozice pro případný konflikt.

V Pobřeží slonoviny bylo zahájeno vyšetřování bývalého prezidenta a jeho blízkého okruhu

Vláda Pobřeží slonoviny oznámila, že bylo zahájeno vyšetřování bývalého prezidenta Laurenta Gbagba a přibližně dalších 100 jeho spolupracovníků, včetně jeho ženy. Vyšetřování se týká především porušování lidských práv a zneužití armády poté, co podle současné vlády a OSN Laurent Gbagbo prohrál v listopadových volbách 2010. Mluvčí vlády ale odmítl zveřejnit hlavní obvinění prezidenta Gbagba i jeho manželky. Podle zpráv rebelů, kteří pomohli prezidentu Alassane Ouattarovi dobýt Pobřeží slonoviny, prý armáda zaútočila na jejich velitelství, což vnímají jako nepochopitelný akt. Mluvčí vlády zprávu částečně popřel s tím, že se pouze jedná o akce spojené s odzbrojováním.

Výsledky parlamentních voleb v Nigérii: Vládnoucí strana drtivě obhájila své prvenství

Vládní volby v Nigérii potvrdily vůdčí pozici doposud vládnoucí strany nigerijského prezidenta Goodlucka Jonathana PDF.  Prezidentské volby a parlamentní volby jsou v Nigérii u konce, aniž by došlo k zásadním změnám, dá se tedy očekávat pokračování v současné politice. Zatím však ještě probíhají volby guvernérů jednotlivých federativních států Nigérie, které mohou ještě výrazně ovlivnit především vnitřní politiku Nigérie. Podle zahraničních pozorovatelů jsou volby zcela v pořádku a demokratické.

Jižnímu Súdánu byla zastavena potravinová pomoc

Světový potravinový program OSN (WFP) oznámil, že pozastavuji provoz potravinové pomoci ve dvou státech jižního Súdánu. Důvodem je strach z prohlubující se krize v oblasti před vyhlášením nezávislosti. Došlo k zabití pracovníka WFP v záloze a WFP dále informuje o tom, že již v 11 správních oblastech jižního Súdánu se naplno rozhořely boje mezi povstalci a armádou jižního Súdánu (SPLA). Dále se stále více vyhrocuje situace v regionu Abyei, který je sporným územím bohatým na ropu mezi severem a jihem.

Velká Británie a Malawi si navzájem vyhostily své diplomaty

Velká Británie považuje za zcela neakceptovatelné vyhoštění svého velvyslance Ferguse Cochrane-Dyeta z jihoafrického Malawi, které je členem britského společenství Commonwealth. Jako odpověď zvolila Velká Británie okamžité vyhoštění velvyslance Malawi a jeho rodinných příslušníků z Velké Británie. Důvody této diplomatické roztržky však nejsou známy.

Libye požádala Rusko, aby svolalo mimořádné zasedání RB OSN

Libyjská vláda se obrátila na Rusko, které je stálým členem Rady bezpečnosti OSN,  s prosbou svolat mimořádné zasedání. Oznámila o tom agentura Reuters s odkazem na libyjskou státní tiskovou agenturu JANA. Další podrobnosti nejsou zatím k dispozici.

Protesty v Mauritánii

Bezpečnostní síly za použití obušků a slzného plynu rozptýlily několik set anti-vládních demonstrantů v mauretánském hlavním městě Nouakchott. Demonstrace byly poměrně radikální a v Mauritánii došlo k nejvážnějšímu střetu za poslední dva měsíce. Situace je tedy v tomto státě na severozápadě Afriky stále stejná a nenapomáhá jí ani dění v Maroku a sousední Západní Sahaře, kterou Maroko okupuje.

Rusko odmítá jakékoliv nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti Libyi, NATO by prý pozemní jednotky bylo ochotné vyslat

Rusko oznámilo, že nebude podporovat žádnou novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by mohla konflikt eskalovat a prohlubovat občanskou válku. Rusko se při poslední rezoluci zdrželo hlasování, nyní se ale po vyjádřeních ministra zahraničí Sergeje Lavrova dá očekávat, že by mohlo využít svého práva veto v Radě bezpečnsoti. Rusům se totiž nelíbí, že zpočátku vedoucí představitelé NATO vyloučili vyslání pozemních jednotek do Libye, nyní ale šéfka evropské zahraniční politiky Catherine Ashton prohlásila, že členové NATO by takový krok učinily v případě, kdyby o něj byly požádáni OSN.

Italská společnost Saras bude dovážet ropu od libyjské vlády – díky mezeře v sankcích OSN

Italská rafinérie Saras převzala ropu v tuniském přístavu, kterou sem dopravil tanker z území kontrolovaného Muammarem Kaddafim. Společnost Saras oznámila, že zásilka je zcela legální, protože loď, která dopravila ropu z Libye patří společnosti National Maritime Transport Company, která není na seznamu OSN – USA, Organizace spojených národů a Evropská unie uvalila totiž sankce na libyjskou vládu a vybrané libyjské společnosti. Podle kritiků je ale společnost National Maritime Transport Company ovládána synem Muammara Kaddafiho Hannibalem Kaddafim, který na černé listině je. Společnost Saras se brání tím, že bez prokázání tohoto tvrzení se jím nelze relevantně zabývat.

Prezident Čadu povede zemi i nadále díky bojkotu voleb opozicí

Prezident Idriss Deby již zcela jistě vyhraje volby a bude v čele Čadu stát už po čtvrté. Opozice se totiž odmítla voleb zúčastnit kvůli zpožděním s otevíráním některých volebních místností a také kvůli nejasnostem s volebními lístky, kterých bylo vytištěno více, než je registrovaných voličů. Prezident Idriss Deby vládne v Čadu od roku 1990, kdy se pomocí převratu dostal k moci a má za sebou již troje vítězné volby.

Čínský ministr zahraničí navštívil Egypt, aby demonstroval podporu Číny

Čína oznámila, že do Egypta hodlá vyslat svého ministra zahraničí Yanga Jiechiho. Ačkoliv Čína měla úzké vazby na bývalého egyptského prezidenta Husniho Mubaraka, chystá se nyní vytvářet cestu k novým vztahům s budoucí egyptskou vládou. Čína také avizovala, že podporuje úsilí, které Egypt činí směrem k domácí stabilitě a hospodářskému rozvoji, a že hodlá Egypt podporovat různými prostředky. Ministr zahraničí Yang Jiechi navštíví při své cestě mezi 1.-7. květnem také regionální fórum ve Spojených arabských emirátech a po Egyptě dále Srbsko, Švýcarsko a Rusko.

Volby v Nigérii přechází do poslední fáze – budou voleni guvernéři jednotlivých států

Po prezidentských volbách, ve kterých obhájil svůj post nigerijský prezident Goodluck Jonathan čekají Nigérii, která je složena z 36 federativních států s 73 miliony registrovaných voličů, volby guvernérů. Jedná se po prezidentských volbách o další důležité volby a v některých úhlech pohledu i podstatnějších – jednotlivé nigerijské státy mají totiž mnohdy větší rozpočty než některé menší africké země a guvernéři v nich mají největší vliv. Dalším aspektem guvernérských voleb je i pocit obyvatel, že guvernéři jsou jim blíže, než nigerijský prezident a proto mají mnohdy velmi tvrdá jádra podporovatelů.

Premiér Libye oznámil, že je vláda připravena řešit politickou situaci v zemi

Libyjský předseda vlády al-Baghdadi Ali al-Mahmoudi v telefonickém rozhovorum s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem vyjádřil připravenost Tripolisu k „politickému uregulování“ a plnění rezoluce 1970 a 1973 RB OSN. Zároveň vyzval Moskvu k účasti na mírovém řešení situace v zemi. Informovalo o tom ruské ministerstvo zahraničí. S. Lavrov uvedl, že nejdůležitějším cílem je v současné době zastavení krveprolévání a utrpení civilních obyvatel Libye. K tomu je podle jeho slov třeba okamžitě zajistit příměří a zastavit údery na Misuratu a jiná sídla. Ministr rovněž zdůraznil potřebu pomoci od mezinárodních organizací za účelem zmírnění humanitární krize v zemi, přislíbil i účast Ruska.

Prezident Burkina Faso se zároveň jmenoval ministrem obrany

Prezident Blaise Compaore jmenoval sám sebe ministrem obrany, což má být součást kroků proti bouřící se armádě. Jeho jmenování ministrem obrany bylo následně legislativně ustanoveno vyhláškou nové vlády, kterou po rozpuštění té předchozí prezident jmenoval. Prezident Blaise Compaore vládne v Burkina Faso, největším producentu bavlny v západní Africe, od státního převratu v roce 1987 a nyní čelí protestům a nepokojům z řad obyvatelstva kvůli špatné sociální i ekonomické situaci, avšak největší hrozbou pro jeho autoritu je současný bezprecedentní řetězec násilných protestů vojáků, které již vyústily i v pokus o převrat.

Prezident Pobřeží slonoviny A. Ouattara nařídil stažení všech svých sil

Prezident Alassane Ouattara již v pátek nařídil stažení všech ozbrojených sil do kasáren v rámci obnovování stability v Pobřeží slonoviny. Podle pozorovatelů je ale především město Abidjan, ekonomické centrum země, stále plné bojovníků bývalého prezidenta Laurenta Gbagba a stále dochází k násilí a bojůvkám. Křesťanský jih Pobřeží slonoviny, který je mimo jiné i hlavním pěstitele kakaa, totiž ve volbách v listopadu minulý rok podporoval prezidenta Gbagba, prezident Ouattara má naopak podporu muslimského severu, což spolu s násilím různých kmenů nepřispívá k důvěře křesťanského obyvatelstva. Lidem na jihu se také příliš nelíbí francouzský zásah, k němuž došlo v posledních dnech bojů s prezidentem Gbagbem, kterého se díky Francouzům podařilo zatknout a o kterém se neví, kde se nyní nachází.

Senegal čelí protestům – prezident tvrdí, že vyhoví přání lidu

Prezident Abdoulaye Wade, který tvrdí, že i přes svých 84 let je nadále dost mladý na další kandidaturu, prohlásil, že rozdíl mezi Senegalem a Tuniskem je v tom, že si přeje aby lidé protestovali. Podle prezidenta Wadeho, jestliže lid ukáže dostatečně jasně, že si ho nadále nepřeje v čele Senegalu, sám odstoupí. Některé odhady však říkají, že například při protestech 19. března vyšlo do ulic hlavního města Dakaru přes 20 000 lidí. Senegalci jsou známí svou hrdostí na stabilitu Senegalu a protesty v jejich případě jsou velmi závažným ukazatelem, shodují se odborníci.

V jižním Súdánu pokračují střety, analytici varují před „druhým Somálskem“

Několik dalších vojáků bylo zabito při střetech mezi armádou jižního Súdánu (SPLA) a povstaleckými milicemi. Proti SPLA bojuje v současnosti nejméně sedm různých milic a frakcí. Již 6 dní vede jedna z povstaleckých skupin, kterou vede bývalý důstojník SPLA Peter Gadet, ofenzivu na jihu nově vznikajícího státu, kterou se nedaří zastavit. Podle mluvčího těchto povstalců se útok nezastaví až do „konečného vítězství“. Analytici varují před vznikem zkrachovalého nefunkčního státu, který by mohl dlouhodobě destabilizovat celý region, jako se tomu dělo v Somálsku na východě Afriky.