Americká velvyslankyně v Radě bezpečnosti OSN Susan Rice den před vyhlášením nezávislosti Jižního Súdánu oznámila, že USA jsou podporovateli myšlenky přítomnosti mírových sil na hranicích nového Jižního a Severního Súdánu a stejně tak v oblasti Modrého Nilu. Dosavadní mírová mise OSN UNMISS, která od roku 2005 v síle 900 mužů monitoruje dodržování příměří mezi oběma stranami, totiž právě vyhlášením nezávislosti Jižního Súdánu zaniká. Nově plánovaná mise UNMISS 2 počítá s přítomností 7000 mužů mírových sil OSN a dalších 900 příslušníků civilních policejních sil.
Archiv rubriky: Afrika
V Egyptě protestují tisíce lidí – požadují reformy justice
Další velké protesty na revolučním náměstí Tahrir v Káhiře, při kterých tisíce lidí protestují proti postupu nové vlády v otázkách justice a stíhání bývalých úředníků prezidenta Mubaraka. Protestům se nevyhnula ani další větší egyptská města jako např. Alexandrie či Suez. Lidé požadují potrestání zodpovědných lidí za smrt 840 lidí z doby povstání a stejně tak prohlašují, že egyptská revoluce ještě zdaleka neskončila vzhledem k chování nové vlády. V Suezu, který byl i při povstání jedním z nejradikálnějších center odporu, dav dokonce napadl vládní budovy házením kamenů.
V Tunisku se množí obavy z islamistů
Přes tisíc lidí demonstrovalo v hlavním městě Tunisu kvůli obavám z rostoucího vlivu radikálních stoupenců islámu. Demonstrace se účastnili sekulární politické strany a organizace za lidská práva – vyprovokoval je poslední incident, kdy dav ortodoxních muslimů vtrhl do kina a rozháněl publikum. Šest měsíců od pádu tuniského prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho v Tunisku roste napětí mezi liberály a islámskými puritány, které často přerůstá v násilné střety. Ovšem ani v druhé z revolučních zemí, Egyptě, není situace o moc lepší. V Káhiře se stále častěji protestuje proti postupu vládnoucí vojenské rady, která především podle mladých odpůrců nedodržuje své sliby.
Šéfem ozbrojených sil Pobřeží slonoviny bude vůdce rebelů
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara jmenoval generála Soumaila Bakayoko velitelem ozbrojených sil země, informovalo o tom ministerstvo obrany. Bezpečnostní složky a armáda jsou po převzetí moci novým prezidentem zcela reorganizovány a zbavovány vlivu lidí z vlády prezidenta Laurenta Gbagba. Konflikt v Pobřeží slonoviny si dle prozatímních oficiálních čísel vyžádal přes 3000 mrtvých, přičemž své domovy bylo nuceno opustit více než milion lidí.
Italský premiér prý byl proti zásahu v Libyi
Italský premiér Silvio Berlusconi prohlásil, že byl od začátku proti útoku v Libyi, ovšem kvůli hlasování italského parlamentu nemohl nic dělat. Stejně tak tvrdí, že tento konflikt může skončit jakkoliv a nikdo nyní nemůže předvídat jak. Premiér Silvio Berlusconi dále poodhalil rozpory v Severoatlantické alianci, když přiznal, že postoje jednotlivých členů byly a jsou rozpačité a nejednotné. Mimo jiné premiér také oznámil, že Itálii bude v první půlce tohoto roku stát vojenská akce v Libyi 142 milionů eur.
V Keni policie rozhání „hladové bouře“
V hlavním městě Nairobi byla policie nucena zahájit palbu slzných granátů do davů protestujících proti vysokým cenám potravin a nedostatkům paliv. Dav stovek lidí byl policií zastaven dříve, než se dostal k prezidentskému paláci, ovšem dařilo se mu blokovat hlavní komunikace a obchody. Policie tvrdí, že protesty byly rozehnány, neboť se konaly bez povolení. Po Ugandě a Senegalu či v menší míře i v Nigeru se Keňa tak dostává mezi země, kde se začínají projevovat prvotní ukazatele předpovídané potravinové krize. Na hranicích Keni s Etiopií již delší dobu dochází k bojům o potraviny a vodu mezi vesničany a místními bandity, které často končí smrtí.
Kreml bude na zasedání Rady Rusko-NATO klást důraz na libyjskou otázku
Hlavním tématem jednání Rady Rusko-NATO na úrovni velvyslanců, které proběhne 4. července v ruském Soči, bude situace v Libyi. Informovala o tom tisková služba Kremlu. Účastníky zasedání pod vedením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena přivítá ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Prezident JAR se účastní jednání o Libyi v Moskvě
Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma dnes jedná v Moskvě s tzv. mezinárodní kontaktní skupinou pro Libyi. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí JAR. Během jednání budou prodiskutovány nejnovější návrhy Africké unie související s řešením konfliktu v Libyi, které zahrnují také vyslání mírových vojsk OSN do zóny bojů. Podle tiskové služby Kremlu dojde rovněž k setkání jihoafrického prezidenta s ruským prezidentem D. Medveděvem.
Státy Africké unie nebudou akceptovat mezinárodní zatykač vydaný na Muammara Kaddafiho a jeho rodinu
Prezident Nigeru Mahamadou Issoufou prohlásil, že zástupci 53 afrických států, které jsou členy Africké unie (tedy všechny africké státy kromě Maroka), byli požádáni, aby jejich země nejednaly dle mezinárodního práva v otázce mezinárodního zatykače na libyjského vůdce Muammara Kaddafiho, jeho syna a šéfa libyjské rozvědky. Prezident Mahamadou Issoufou již neřekl kdo a proč žádost podal. Je ovšem možné, že důvodem je snaha zachovat nestrannost Africké unie pro plánované mírové rozhovory, které chce Africká unie hostit.
Africká unie opět nabízí zprostředkování mírových rozhovorů pro Libyi
Africká unie oznámila, že je připravena hostit mírové rozhovory mezi libyjskou vládou a libyjskými povstalci, přičemž se vyhnula otázce přítomnosti Muammara Kaddafiho, kterou ponechala otevřenou. Tento návrh byl předložen zástupcům rebelů i libyjské vlády na jednání 53 národů ve středoafrické Rovníkové Guinei. Prezident JAR Jacob Zuma prohlásil, že jednání budou brzo zahájena v Etiopii, ačkoliv rebelové ani libyjská vláda na předložený návrh neměli žádnou bezprostřední reakci.
Afričané chtějí kontrolu nad svými penězi ve fondech v OSN
Afričtí státníci se shodli na spuštění fungování vlastních tzv. „zelených fondů“, které mají být složeny z peněz ve fondu OSN pro boj se změnami klimatu. OSN hodlá do roku 2020 právě v tomto fondu nashromáždit více než 100 miliard amerických dolarů, přičemž zástupci afrického kontinentu nyní požadují, aby mohli peníze pocházející z Afriky spravovat sami ve prospěch Afriky.
Poradce prezidenta USA: „USA a NATO zabránily bombardováním humanitární katastrofě v Libyi“
Poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro národní bezpečnost Tom Donilon ve svém rozhovoru pro CNN prohlásil, že Spojené státy spolu se svými spojenci v NATO zabránily leteckým bombardováním humanitární katastrofě v Libyi a že se jim daří sledovat v Libyi dlouhodobou jasnou politiku – nutnost Kaddafi odchodu. Stejně tak Tom Donilon uvedl, že se podařilo dát dohromady řadu komplexních nátlakových kroků, které dle jeho slov mají úspěch při vynucování Kaddafiho odchodu. Tom Donilon ovšem také pronesl další důležitá oznámení – Spojené státy prý kroky v Libyi jasně přinutili i syrského prezidenta k vyjednávání s opozicí, přičemž jsou nyní připraveny obnovit vztahy s Íránem na téma jaderného programu, který dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program nemá vojenské žádné účely.
USA vyzývají Muammara Kaddafiho, aby ihned opustil od výhrůžek Evropanům
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vystoupila s výzvou pro Muammara Kaddafiho, aby okamžitě přestal vyhrožovat Evropanům. Muammar Kaddafi ve svém projevu včera oznámil, že válka se „přenese i do evropských domovů a kanceláří“. Ministryně Hillary Clinton dále vyzvala Muammara Kaddafiho, aby raději myslel na blaho libyjského lidu a ihned odstoupil. Rebelové i NATO zatím stále podmiňují jakékoliv vyjednávání o příměří Kaddafiho odchodem, což zase odmítá libyjská vláda.
USA odmítají hrozby Muammara Kaddafiho
Ministryně zahraničí Španělska T. Jimoneyová a USA Hillary Clintonová prohlásily v Madridu, že přes hrozby Muammara Kaddafiho o přenesení bojů na evropskou pevninu bude mise NATO v Libyi pokračovat. Muammar Kaddafi by pak měl co nejrychleji odstoupit ze své funkce. Aliance mimo jiné oznámila, že bombardování kritických oblastí Libye v týdnu zintenzivnila.
Německo poskytne NATO zbraně pro zásah v Libyi
Prohlášení ministra obrany Thomase de Maiziériho, který hodlá dát NATO k dispozici laserem naváděné pumy a rakety, zvedlo v Německu vlnu nevole. Opozice požaduje po vládě vysvětlení, neboť podle slov německého ministra zahraničí se Německo války v Libyi neúčastní.
Jihoafrickou republiku čeká celostátní stávka
Jihoafrická unie, zastupující zaměstnance v odvětví ropného, farmaceutického, chemického průmyslu a sektor spotřebního zboží , oznámila, že příští týden zahájí celostátní stávku, neboť selhala jednání s vládou. Stávky se zúčastní více než 70 000 pracovníků, kteří požadují 11 – 13 % navýšení mezd kvůli více než dvojnásobné inflaci, ke které postupně dojde na přelomu roku 2011/12. Dále zaměstnanci požadují minimální mzdu 6.000 rand, což je 15 000 korun
Libyjští rebelové jsou opět zatlačováni
Libyjští povstalci opět ustupují ze svých pozic u města Bir al-Ghanam, 80 km jižně od hlavního města Tripolisu. Libyjské armádě, stále loajální Muammaru Kaddafimu se podařilo opět postoupit za pomoci raketové techniky ruské výroby.
EU prodloužila spornou dohodu o rybolovu s Marokem do roku 2012
Evropská unie prodloužila smlouvu s Marokem o rybolovu, která umožňuje Evropanům lovit v marockých výsostných vodách. Dohoda zároveň garantuje Maroku finanční benefity. Tento bod spolu s tím, že dohoda souhlasí s rybolovem evropských rybářských flotil ve výsostných vodách Západní Sahary, kterou Maroko okupuje, stmeluje ostatní severoafrické země proti Maroku. Maroko je právě především kvůli okupaci Západní Sahary a válkám i ni jediným státem Afriky, který není členem Africké unie. Pro smlouvu hlasovalo 20 z 27 členských států. Dalším problematickým aspektem dohody je i příměří mezi Marokem a separatisty Západní Sahary zprostředkované OSN v roce 1991, které říká, že vody Západní Sahary musí být prospěšné pro místní obyvatele – toto se bude muset EU snažit dokázat, bude-li chtít dohodu dlouhodobě ukotvit.
V Egyptě opět dochází k nepokojům – více než 1000 zraněných demonstrantů
Policie v hlavním městě Káhira za pomoci slzného plynu a vodních děl rozhání davy mladých demonstrantů, kteří nyní vyšli do ulic kvůli nespokojenosti se stále nepřicházejícími reformami. V Káhiře se podle místních svědků jedná o největší násilné střety za poslední týdny. Pouze dnes má egyptská policie na svědomí přes 1000 zraněných. Ministerstvo zdravotnictví také oznámilo, že bylo těžce zraněno 40 policistů. Vojenská rada Egypta tvrdí, že jde pouze o „něčí“ snahu rozdělit veřejnost a postavit ji proti státní moci a bezpečnostním složkám, egyptský premiér Essam Sharaf naopak prohlásil, že čeká na bližší zprávy, kterých prý zatím nemá dostatek.
Francie se brání u OSN: „v Libyi nebylo porušeno zbrojní embargo“
Francie oznámila, že nebylo porušeno zbrojní embargo, když dopravila přes 40 tun vojenského materiálu povstalcům, protože dané zbraně byly nezbytné pro ochranu civilistů. Francie se tak stala první zemí NATO, která otevřeně oznámila, že vyzbrojuje libyjské povstalce. Francouzský velvyslanec při OSN Gerard Araud již byl vystaven kritice některých členů OSN, kteří považují dodávky zbraní za porušení rezoluce č. 1970, konkrétně odst. 9, který uvaluje absolutní vojenské embargo na Libyi. Francouzi však tvrdí, že následující rezoluce č. 1973 (vydaná později) vyzývá členské státy OSN, aby „přijaly všechna nezbytná opatření“ k ochraně civilistů v Libyi. To také dodává: „Bez ohledu na odstavec 9. rezoluce 1970.
V Súdánu vznikne demilitarizovaná zóna mezi 2 novými státy
Zástupci severního a jižního Súdánu se v rámci jednání v Etiopii pod záštitou Africké unie dohodly, že vznikna demilitarizovaná hranice mezi oběma budoucími státy. Demilitarizované pásmo má zasahovat 10 km do území obou států při délce 2000 km. Hranici pak budou kontrolovat mírové jednotky Africké unie i OSN spolu s pozorovateli obou zúčastněných stran. Strany se ovšem stále nedohodly, jak hodlají utišit současné boje na těchto hranicích, ani kdo a jakým způsobem bude spravovat sporný region Abyei.
Zvedá se vlna kritiky proti Mezinárodnímu trestnímu tribunálu
Jednotlivý představitelé afrických států, včetně Africké unie, zveřejnili svou kritiku Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), který podle slov mnohých z nich měří dvojím metrem – odlišně v Africe než v jiných částech světa. Zástupce hlavního prokurátora ICC Fatou Bensouda se brání tím, že mnoho podnětů pro mezinárodní zatykače vychází z Afriky samotné. Vlna kritiky se spustila při zahájení vyšetřování ICC v hlavním městě Pobřeží slonoviny.
Válečné lodě NATO začaly ostřelovat libyjskou armádu
K leteckému bombardování vládních jednotek a území, které drží pod kontrolou, se nyní přidalo i ostřelování válečnými loděmi Severoatlantické aliance. Lodě ostřelují pozice libyjské armády ve městě Zlitan, kde se jim daří bránit v postupu povstalců na Tripolis. Libyjská armáda zde také včera posílila své jednotky a připravila několik odpalovacích zařízení pro rakety. Podle svědků na místě je situace ve městě Zlitan vážná.