Rusko se dostalo mezi dvacet zemí, kde je pravděpodobnost teroristických útoků „extrémně vysoká“. První místo na seznamu zveřejněném britskou analytickou společností Maplecroft zaujímá Somálsko, následují Pákistán, Irák a Afghánistán. Podle údajů ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) bylo v Rusku v období leden – červen 2010 spácháno 400 trestných činů „souvisejících s terorismem“, ve stejném období roku 2011 byl zaznamenán pokles na 169. Západní země nejsou podle Maplecroft v zóně zvýšeného rizika. Velká Británie zaujímá 38. místo a dostala se tak mezi státy se střední úrovní teroristické hrozby, USA se umístily na 61. místě.
Archiv rubriky: Afrika
Rozkolu mezi povstalci začíná využívat libyjská vláda
Syn libyjského vůdce Saif al-Islam v rozhovoru pro New York Times prohlásil, že Muammar Kaddafi hodlá jednat a využít problémů mezi liberálním a islamistickým křídlem povstalců. Napětí v táboře povstalců se odhalilo po zabití vojenského velitele rebelů Abdela Fattah Younese, které zatím nebylo objasněno. Stejně tak se podařilo získat vyjádření vůdce islamistů, který potvrdil, že byl a je v kontaktu se synem Muammara Kaddafiho, ovšem prohlásil také, že plně podporuje povstání. Podle pozorovatelů se nyní libyjská vláda bude snažit vytvořit islámskou alianci proti liberálnímu křídlu rebelů.
Byl zahájen proces s bývalým egyptským prezidentem
Bývalý prezident Egypta, Hosni Mubarak, stanul před soudem v Káhiře. Po mnoha odkladech samotného soudního procesu kvůli Mubarakovu zdravotnímu stavu se nyní objevilo mnoho emocí, neboť Hosni Mubarak vypovídal před soudem upoután na lůžko a zavřen v kleci. Mnoho obyvatel daný obraz vítá, někteří se ovšem pozastavují nad takovým zacházením s 83 let starým bývalým prezidentem. Mubarak čelí obvinění ze smrti více asi 850 lidí, kteří zahynuli při 18-ti denním povstání, když do nich zahájila palbu policie nejprve gumovými a poté ostrými náboji.
Generální tajemník OSN protestuje v Súdánu – kvůli súdánské armádě zahynuli 3 muži mírových sborů
Ve sporném regionu Abyei mezi Jižním Súdánem a Súdánem došlo k incidentu, kdy súdánská armáda odmítla povolit evakuaci 3 těžce zraněné vojáky mírových sil OSN pod hrozbou střelby. Evakuující vrtulník se tak zpozdil v příletu o 3 hodiny a všichni ranění zemřeli. Nedávno zřízená mírová mise OSN v Abyei (UNISFA) má již několik obětí a čelí často problémům ve spolupráci s místními úřady. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon již podal protest súdánskému velvyslanci při OSN.
Libye: Boje o Zlitan pokračují
Jednotky rebelů, které se snaží svrhnout vůdce Muamara Kaddáfího, ohlásily postup na frontě směrem ke městu Zlitan, jenž otevírá cestu do 160 km vzdálené metropole Tripolisu. Tříkilometrový územní zisk údajně jednotky povstalců zaplatily 27 padlými.
Somálská armáda a jednotky Africké unie bojují tvrdě v Mogadišu o dodávky potravin
Somálské vládní síly a vojáci mise AMISOM Africké unie zahájili těžké boje v hlavním městě Somálska o zajištění potravinových dodávek pro obyvatele. Podle OSN se již celé jižní Somálsko dostalo do stavu hladomoru a pouze v hlavním městě hrozí smrt hladem tisícům lidí. Na mimořádné konferenci OSN kvůli potravinové krizi v Římě byla schválena částka 1 miliardy dolarů (696 milionů euro) na boj se suchem v Africe. Stejně tak Světová banka přislíbila 500 milionů dolarů.
Egyptští islamisté přitvrzují, chtějí zavedení islámského práva Šaría a islámský stát
Tisíce přívrženců ortodoxního islámu, kteří dorazili do Káhiry, nyní ústy svých politických vůdců promluvily. Mluvčí salafistů Abdel Moneim Al-Shahat prohlásil, že Nejvyšší vojenská rada nemůže ignorovat vůli lidu, který si přeje boží vůli. Zástupci Muslimského bratrstva i hnutí Salafi se shodli na společných požadavcích rychlých procesů s lidmi z vlády prezidenta Mubaraka, na zavedení maximální a minimální mzdy a také na tom, že „boží zákony“ by měly být nadřazeny ústavním principům. Dále demonstranti požadují vznik islámského státu a odmítají další fungování světské moci.
Islamisté v Egyptě vyšli do ulic
Káhiru, hlavní město Egypta, zaplnili zástupy tisíců ortodoxních muslimů pod vedením Muslimského bratrstva. Dav požaduje islámský Egypt, jak mimo jiné hlásají i transparenty. Mluvčí egyptského Muslimského bratrstva prohlásil událost za sjednocení všech politických stran, neboť se pochodů skutečně všechny zúčastnily. Důvodem je stále rostoucí nespokojenost s nedostatečným vyšetřováním členů bývalé státní správy.
Mezi libyjskými povstalci dochází ke štěpení – vrchní vojenský velitel zabit
Podle mluvčího povstalecké Národní rady byl v zatím neobjasněném incidentu zastřelen vrchní velitel vojenských sil rebelů, ovšem okolnosti vraždy jsou zahaleny velkými otazníky. Abdel Fattah Younes byl dlouhou dobu členem úzkého vnitřního kruhu vlády Muammara Kadddafiho, ovšem po zahájení občanské války vstoupil do řad povstalců. Rebelové tvrdí, že šlo o akci tajných služeb libyjské vlády, ovšem odborníci se shodují na tom, že i kdyby nešlo o vyřizování účtů mezi stále viditelněji se štěpícím povstaleckým vedením, muselo jít o zradu některé z povstaleckých buněk, vzhledem k jeho silné ostraze. Dalším důležitým faktem je i to, že Abdel Fattah Younes byl zabit poté, co byl povolán z fronty, aby vystoupil před soudní výbor pro vyšetřování vojenských záležitostí povstalců.
Česká republika odmítla uznat libyjské rebely jako legitimní vládu Libye
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg oznámil, že česká vláda nemůže a nebude považovat povstaleckou Libyjskou národní radu za vládu Libye, neboť neovládá celé území státu. Ministr Schwarzenberg také zdůraznil, že Česká republika povstalce uzná až v případě, že se tato situace změní. Přesto Češi s povstalci diplomatické styky naváží skrze speciálního neoficiálního vyslance v rebely drženém městě Benghazi. Libyjskou národní radu doposud uznalo za vládu Libye již 30 států, nechybí mezi nimi Francie, Velká Británie ani USA.
Jižní Súdán považuje kroky Súdánu v otázce cen ropy za ekonomickou válku
Jižní Súdán prohlásil, že severní soused, Súdán, zahájil ekonomickou válku, když oznámil, že požaduje 23 dolarů za každý barel ropy, který projde přes jeho území. Poplatek za tranzit ropy do přístavů v Súdánu, který má na rozdíl od Jižního Súdánu vybudovanou ropnou infrastrukturu, bude tak činit více než 20% z celkových příjmů z ropy Jižního Súdánu. Tato situace může ohrozit dodávky ropy především do Číny a Japonska, kteří jsou hlavními příjemci Súdánské ropy.
Libyjští rebelové odmítli mírové návrhy OSN, nyní se čeká na Tripolis
Zvláštní vyslanec OSN Abdul Elah al-Khatib prohlásil, že na setkání se svým protějškem ze strany libyjských povstalců se nepodařilo dojít k žádné dohodě. Vyslanec al-Khatib ovšem tvrdí, že se prodiskutovali jednotlivé návrhy a představy, které by měly vést k ukončení občanské války a k politickému řešení krize. Další jednání se povede v Tripolisu s libyjskou vládou. Rebelové zatím oznámili, že nebudou akceptovat žádné řešení, které jako první krok nebude prosazovat odstranění Muammara Kaddafiho z moci. Zajímavé je, že povstalci tak nepřímo zamítli návrhy OSN, které přitom počítají s odstavením Kaddafiho, ale s dělením moci mezi rebely a libyjskou vládu. Islámský svět zatím v srpnu čeká svatý měsíc ramadán, ale podle všech zpráv se ani tehdy neočekává přerušení bojů.
Německo půjčí libyjským povstalcům 100 milionů euro
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle oznámil, že se Německo rozhodlo poskytnout libyjským rebelům 100 milionů eur pro civilní a humanitární účely. Podle Němců se jedná o naléhavě potřebné peníze pro Libyjskou národní radu. Ministr G. Westerwelle také prohlásil, že půjčka by v budoucnu mohla být splacena ze zmražených prostředků libyjské vlády. Německo se dlouhodobě staví ke kampani NATO v Libyi zdrženlivě, přesto se však zavázalo, že napomůže odchodu libyjského vůdce Muammara Kaddafiho.
Libyjští rebelové obvinili Alžírsko z vojenské podpory libyjské vlády
Alžírské ministerstvo zahraničí však obvinění o tom, že by z Alžírska do Libye dorazila loď se zbraněmi, kategoricky odmítá. USA zatím již oznámily, že zahájili kroky k prošetření, zda se Alžírsko nedopustilo porušení rezolucí 1970 a 1973 Rady bezpečnosti OSN.
Somálští povstalci nadále blokují potravinovou pomoc
Na území, které kontrolují povstalecké skupiny bojující s centrální vládou, nebude možné dopravit humanitární a potravinovou pomoc. Opět to potvrdili představitelé rebelů. Humanitární organizace byly z těchto oblastí vyhnány již minulý rok, ovšem nyní, kdy byl již ve dvou regionech Somálska vyhlášen hladomor, je situace vážná.
Mezinárodní komise červeného kříže navštívila bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny
Mezinárodní výbor Červeného kříže uskutečnil prostřednictvím svých zástupců kontrolní návštěvu uvězněného bývalého prezidenta Laurenta Gbagba a jeho ženy spolu s dalšími asi 60 vězni. Podle zprávy Červeného kříže je s vězni nakládáno standardním způsobem. Návštěva tak vyvrátila obavy o život rivala současného prezidenta Ouattary, který prohrál boj o moc, k němuž došlo v Pobřeží slonoviny na začátku roku.
Přestřelka na hranicích Maroka a Alžírska
Podle marockých úřadů byl zabit jeden příslušník polovojenských pohraničních sil, které spadají pod marocké ministerstvo vnitra a kterých je využíváno především k potlačování domácích nepokojů. Přestřelku měli vyprovokovat údajní alžírští povstalci, kteří chtěli oloupit marockého občana o potraviny. Jedná se o první takový případ za posledních 20 let. Maroko a Alžírsko mají velmi napjaté vztahy kvůli sporům o Západní Saharu, kterou Maročané okupují a od roku 1994 udržují obě země úzkostlivě mír na hranicích, které jsou uzavřeny.
V Malawi jsou první mrtví – pokračují celostátní protesty proti prezidentovi
Demonstrace a srážky s policií pokračují druhý den po celé zemi. Hlavní příčinou je prezident Malawi Bingu wa Mutharika a jeho vládní strana DPP. V Malawi žije 13 milionů obyvatel a země se potýká s chudobou.
V Egyptě byla na tlak demonstrantů jmenována nová vláda
Nový vládní kabinet, ve kterém se již nenachází lidé bývalého prezidenta Mubaraka dnes částečně uklidnil demonstranty v Káhiře, kteří stále více projevují nespokojenost s vojenským vedením země. Nové tváře se objevily na polovině ministerských křesel a všech významných postech včetně ministra zahraničí, financí i obchodu. Výjimkou je ministr vnitra Mansour el-Essawy. Ovšem protestující si přejí největší změnu právě na ministerstvu vnitra a také spravedlnosti, podle Adela Solimana, ředitele Mezinárodního centra pro budoucnost a strategická studia (egyptského think tanku) proto tyto změny nebudou stačit. Egyptský premiér Essam Sharaf byl mezitím hospitalizován, neboť utrpěl nebezpečný pokles krevního tlaku.
OSN chce mimořádné zasedání kvůli potravinové krizi ve východní Africe
OSN hodlá 25. července mimořádně zasednout kvůli extrémním suchům, které již postihly především východní Afriku a které vedou ke stále častějším hladovým bouřím. Včera byl vyhlášen stav hladomoru hned ve dvou provinciích Somálska, kde nyní 3,7 milionu lidí trpí absolutním hladem, dalšími ohroženými zeměmi jsou Etiopie a Keňa, východoafrická největší ekonomika. Zasedání Organizace pro zemědělství a výživu se uskuteční v Římě a zúčastní se ho zástupci všech 191 členských států, další orgány OSN, nevládní organizace a regionální rozvojové banky. Zasedání je svoláno na popud Francie, která v současnosti předsedá skupině G20.
V jihoafrickém Malawi propukly nepokoje
Nepokoje hned v několika městech propukly kvůli zákazu demonstrace proti prezidentu Bingu wa Mutharikovi. Zatímco nad hlavním městem Lilongwe se podle svědků již objevil kouř ze zapálených automobilů, obchodů a politických kanceláří, policie rozhání davy slzným plynem a vodními děly. Dav zapaluje jednotlivá sídla vládnoucí prezidentovy Demokratické pokrokové strany (DPP). Prezident Mutharika se zatím vyjádřil tak, že nepovolený protest musí být dle zákona zastaven.
Důvěra investorů v Guineu se otřásá – 2 atentáty na prezidenta
Včera byly spáchány hned dva pokusy v hlavním městě Konakry o zabití prezidenta západoafrické Guinee Alphi Condé, který oběma atentátům unikl. Prezident Conde se však dnes snažil investory přesvědčit, že má zemi pod kontrolou. V zemi roste nespokojenost a prezident již několikrát od začátku roku vystřídal šéfy armády i prezidentské gardy. Guinea je světovým vývozcem hliníkové rudy bauxitu a pro zahraniční společnosti byla doposud ziskovým regionem.
Francie oznámila, že Muammar Kaddafi by v Libyi mohl zůstat
Francie, původně nejradikálnější článek NATO, ústy svého ministra zahraničí Alaina Juppé oznámila, že by akceptovala přítomnost Muammara Kaddafiho v Libyi, pokud by žádným způsobem nezasahoval do budoucího politického života. Francouzi připustili, že je to plán, který by mohl vést k cestě ze současné libyjské krize. Francie dříve spolu s povstalci nejhlasitěji stála za jasnou podmínkou k mírovým rozhovorům: „Muammar Kaddafi musí odejít z Libye“, tím ovšem blokovala jakékoliv jednání. Pravděpodobnost, že libyjská vláda nyní na tuto podmínku přistoupí, je však skoro nulová.