Čína bude v Jihoafrické republice investovat 2,5 miliardy dolarů

Čína se JAR dohodla na investičních projektech v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Dohoda byla uzavřena mezi Rozvojovou bankou Jižní Afriky a Čínskou rozvojovou bankou. Obě země také podepsaly memorandum o vzájemném porozumění v otázkách nerostného bohatství. Republika Jižní Afrika vyveze ročně do Číny minerály v hodnotě 5,5 miliardy dolarů a zároveň se stává stále častější konečnou destinací přímých čínských zahraničních investic. Čína dokonce v loňském roce přizvala JAR do skupiny BRIC (seskupení nových globálních hráčů), což bylo vnímáno jako politický tah ve snaze získat jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu pro podporu čínské expanze na africký kontinent. V otázce plánovaného příjezdu tibetského duchovního vůdce do JAR, kterou největší africká ekonomika stále ještě nepovolila, se ani jedna ze stran nevyjádřila.

Egyptské politické strany hrozí bojkotem voleb

Politické strany napříč egyptským politickým spektrem hrozí bojkotem plánovaných parlamentních voleb, které by se měly konat v listopadu tohoto roku. Důvodem je Krizový zákon, který vojenská rada vládnoucí Egyptu odmítá odvolat, politické strany ho ale považují za nástroj k represím a odmítají ho. Proti faktickému výjimečnému stavu, který v Egyptě stále platí se obecně zvedá veřejný odpor a to i z toho důvodu, že byl hlavní přičinou svržení prezidenta Mubaraka.

Pokračují těžké boje o město Sirta, povstalci hovoří o žádostech o příměří

Město Sirta je stále v obležení povstaleckých sil a je nepřetržitě již pátý den bombardováno raketami a dělostřeleckou palbou. Bojovníkům prozatímní vlády NTC se stále nedaří vstoupit do města a čelí houževnatému odporu. Podle pozorovatelů rebelové trpí nedostatkem koordinace a divizí na frontě. Velitel NTC u Sirty tvrdí, že některé z Kaddafiho jednotek neoficiálně žádaly o příměří, ovšem jiné odmítají jednat. Pravdou ale zůstává, že město loajální Muammaru Kaddafimu se nadále brání.

V Keni zasedá konference o internetu – řeší se státní kontrola a právní normy

V hlavním městě Keni se v rámci  Fóra pro správu internetu (Internet Governance Forum), které sdružuje firmy, neziskové skupiny, akademiky, techniky, zástupce vlád i občany, se řeší otázka internetu a zásahů států do jeho fungování. Aktivisté zde obviňují vlády jednotlivých států z toho, že je stále obtížnější pro uživatele Webu plnohodnotně ho užívat kvůli státním pokusům převzít nad webem kontrolu. Joy Liddicoat z novozélandské Asociace pro progresivní komunikaci, která se zaměřuje na ochranu lidských práv na internetu, tvrdí, že po arabském jaru, únicích diplomatických depeší USA díky Wikileaks či internetovému pirátství se vlády nadále neostýchají regulovat dění na internetu i přes rozpor s lidskými právy. Joy Liddicoat volá jménem své organizace po transparentnosti konání vlád a především po vytvoření právního řádu pro World Wide Web (WWW), tedy internet, který se stává stále více důležitější hnací silou hospodářského růstu ve světě. Náměstek generálního tajemníka Rady Evropy, která sdružuje 47 států a zabývá se především lidskými právy, Maud de Boer-Buquicchio, řekl, že s rostoucím významem Webu jako nástroje komunikace a obchodu  pro miliony lidí skutečně vzniká potřeba vytvořit principy a dohody o řízení internetu. Podle studie společnosti McKinsey tvoří dnes internet 21% růstu HDP u vyspělých zemí a je skrze něj obchodováno 8 bilionů dolarů každý rok. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rámci jednání G8 a internetových společností v Paříži tento rok řekl, že vzniknou vládní nařízení k internetu i přesto, že podporuje roli internetu v arabském jaru.

Egyptský plynovod pro Izrael a Jordánsko byl opět přerušen

Již pošesté byl přerušen plynovod dodávající zemní plyn pro Izrael, který z Egypta dováží 40% své spotřeby, a Jordánsko, jehož spotřeba egyptského zemního plynu činí dokonce 80%. K přerušení došlo kvůli útoku, který vyhodil do povětří část plynovodu. Podle Eretz.cz se tak opět ukazuje, že Sinaj není zcela pod kontrolou egyptských úřadů a že nálady muslimských organizací, které odsuzují dohodu mezi Egyptem a Izraelem z roku 2008 o dodávkách zemního plynu, jsou stále více radikálnější. Izrael by ale do tří let měl být dle svých odhadů soběstačný díky vlastní těžbě zemního plynu ve svém pobřežním pásmu.

Kmeny Tuaregů bojují proti silám libyjské prozatímní vlády

Kmeny kočovných Tuaregů vedou ozbrojené potyčky s rebely. K bojům došlo na jihozápadě Libye při hranicích s Alžírskem asi 600 km od hlavního města Tripolis. Tuaregové jsou podporovateli Muammara Kaddafiho, protože podporoval jejich povstání v Mali a Nigeru v roce 1970 a poté jim umožnil příchod do Libye. Ke střetům došlo především v okolí města Ghadames, které dle povstaleckých úřadů již v předchozích dnech čelilo útokům sil Muammara Kaddafiho. Velitel brigády Zintan v Triolisu al-Mukhtar Akhdar prohlásil, že cílem je Tuaregy z města vytlačit. Vůdce tuaregských kmenů sídlící v Alžírsku Ahmed Najem potvrdil telefonicky, že k bojům došlo, dále se ale odmítl vyjadřovat. Kritické pohledy na povstalecké vedení zatím poukazují na neschopnost nové libyjské vlády kontrolovat celé území, jak předpovídají.

Mezinárodní organizace práce předpovídá masivní nedostatek pracovních míst

Od roku 2008 čelí státy G20 ztrátou 20 miliónů pracovních míst. Pokud vlády těchto zemí nezmění svou politiku hrozí do příštího roku až zdvojnásobení tohoto čísla. S nejnižším růstem zaměstnanosti ve skupiny se potýkala nejen JAR, ale i Španělsko a USA, které v rámci skupiny dosahují s Velkou Británií i nejvyšší nezaměstnanost.

Americké špionážní letadlo se zřítilo v Somálsku

Bezpilotní špionážní letadlo americké armády se zřitilo v přístavním městě Kismayu, které drží v rukou somálská povstalecká skupina  al Shabaab. Americké velvyslanectví v Keni se k incidentu odmítlo ihned vyjádřit. Spojené státy dlouhodobě monitorují Somálsko kvůli svému seznamu hledaných osob, u kterých mají podezření, že by se zde mohly nacházet. V minulosti také americká armáda měla povolené tajné operace, v rámci kterých mimo jiné také jednotka US Special Forces zabila v září 2009 militantního lokálního vůdce al-Kaidy  Ali Saleha Nabhana.

Írán chce stát za novou infrastrukturou Súdánu

Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v rámci své státní návštěvy v Súdánu prohlásil, že jeho země chce pomoci s budováním nové infrastruktury Súdánu. Súdán zatím opět podpořil jaderný program Íránu a obě země se shodly na svém strategickém spojenectví při obraně islámské entity.

Policie v Angole zablokovala pochod mládeže na hlavní město

Portugalská státní tisková agentura informovala o tom, že policie v hlavním městě Luanda zablokovala pochod mladých s cílem protestů proti prezidentovi Angoly. Prezident José Eduardo dos Santos čelí v posledních měsících velkému tlaku a požaduje se po něm, aby odstoupil. V Angole, druhém největším producentovi ropy Afriky, je velmi napjatá politická atmosféra rok před volbami a především mládežnické organizace inspirované vývojem v severní Africe organizují demonstrace.

Šéf libyjské prozatímní vlády chce, aby NATO nadále operovalo v Libyi

Faktický prozatímní libyjský premiér Mahmoud Jibril v Radě bezpečnosti OSN prohlásil, že Muammar Kaddafi je stále nebezpečím pro celou severní Afriku. Mahmoud Jibril tedy prý považuje za nutné, aby jednotky NATO nadále pokračovaly ve své kampani s cílem ochraňovat civilisty a pomoci zajistit pořádek a obnovu země. V Libyi prozatím rebelové bojují s loajálními silami Muammara Kaddafiho ve městě Sirta. Povstalecké síly nasadily i ukořistěné tanky a nad městem jsou stále letadla NATO, která jsou připravena zahájit další vlnu bombardování.

Zambie, největší producent ropy Afriky, přitlačila na čínské investory

Čerstvě zvolený prezident Zambie Michael Sata věnoval konkrétní řeč Číně, ve které oznámil, že nemá nic proti čínským investicím, ovšem čínské společnosti nyní musí respektovat zákony „nové Zambie“. Prezident Sata po Číňanech požaduje bezpodmínečné dodržování zákonů a zaměstnávání zambijských dělníků. Při svém setkání s čínským velvyslancem prezident Sata dle svých slov chce, aby čínské investice byly přínosem pro Zambii, ne pro Čínu.

Útok rebelů na město Sirta je opět přerušen, byl nalezen masový hrob z roku 1996

Rebelové se opět stahují z tvrdých bojů v Sirtě, aby upevnili obležení města. Nová strategie počítá s opěrnými stanovišti v bezpečných zónách a odstřelovači, kteří budou město držet v sevření. Podle odborníků je pravděpodobné, že ve městě Sirta dojde vůbec k nejtvrdší bitvě libyjské války, neboť odpor místních jednotek, které podporují Muammara Kaddafiho je příliš silný. Síly prozatímní vlády také oznámily, že objevily masový hrob a v něm 1270 těl. Jedná se pravděpodobně o oběti vězňů z věznice Abu Salim v Tripolisu, které měly Kaddafiho síly popravit v roce 1996.

Íránský prezident navštíví Súdán

Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad dorazil do Súdánu, aby prohloubil ekonomické apolitické vztahy obou zemí. Írán spolu s Čínou patří dloudobě k zastáncům súdánského prezidenta, kterým je Omar Hassan al-Bashir obviněný Mezinárodním trestním tribunálem z válečných zločinů v dlouhotrvajícím konfliktu v Dárfúru. Na Súdán jsou uvaleny tvrdé obchodní sankce USA a po odtžení Jižního Súdánu ztratil Súdán významnou část svého ropného bohatství, proto se nyní bude zaměřovat na spolupráci s Íránem, se kterým má mimo jiné i úzké vojenské vztahy díky dohodě o vzájemné spolupráci z roku 2008.

Síly libyjských rebelů bojují o město Sirta

Rebelům se podle posledních zpráv podařilo vstoupit za rozsáhlé podpory letadel NATO do rodného města Muammara Kaddafiho. Město zachvacují těžké boje a síly povstalců nachází rozhodný a tvrdý odpor vojáků a podporovatelů Muammara Kaddafiho. Velitel sil povstalecké prozatímní vlády (NTC) Fathi Bafhaaga informoval o rozdělení města na tři zóny, přičemž v jedné se již podařilo bojovníků NTC udržet přes noc, o druhou nyní útočníci usilují a třetí zóna stále zůstává v držení sil Kaddafiho. NATO již informovalo o tom, že posledních 24 hodin vede bombardování města a zasáhlo muniční sklad i protiletadlovou obranu. Mezitím hlásí NTC útok na jihu u hranic s Alžírskem, kde milice loajální Muammarovi Kaddafimu napadly město Ghadames, podle NTC se ale útok podařilo odrazit.

Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů

Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.

Šéf milice v Tripolisu: „V Libyi se nekontrolovatelně šíří zbraně a je slabé centrální vedení“

Abdelraouf al-Kurdi, šéf bojovníků z části Tripolisu Souq al-Jum’a  potvrzuje obavy některých zemí z toho, že v Libyi nyní dochází k nekontrolovatelnému šíření zbraní. Podle al-Kurdiho se nebezpečně šíří nejen zbraně z vojenských skladů, které jsou nyní otevřeny, ale také mezi samotnými povstalci a lidmi všeho druhu. To se stává podle al-Kurdiho velkým problémem pro prozatímní povstaleckou vládu, neboť ta má dle jeho slov jen velmi chabý nebo téměř nulový vliv na jednotlivé povstalecké skupiny, které se organizují samostatně a to především dle kmenové příslušnosti nebo města, ze kterého pocházejí. Centrální vláda tak vůbec nemusí být schopná garantovat kontrolu nad celým územím a může se brzy potýkat s boji mezi jednotlivými milicemi. Pravdou zůstává, že drobné potyčky se již několikrát udály a podle některých důkazů rozpory uvnitř povstalců také způsobily vraždu vojenského šéfa rebelů. Vůdce tripoliské milice al-Kurdi své obavy prezentoval na okraj konference v Tripolisu, které se účastní zástupci USA, Turecka a vládnoucí prozatímní národní rady (NTC). Vůdce NTC Mustafa Abdel Jalil mimo jiné oznámil, že jeho síly drží v rukou mezinárodně zakázané zbraně, které nalezly v blízkosti města Sabha a Wadan, ale odmítl udat další podrobnosti.

Libyjští povstalci zahájili nový postup na město Sirta s podporou letadel NATO

V Libyi se daly do pohybu vojenské kolony prozatímní libyjské vlády, které míří na rodiště Muammara Kaddafiho, město Sirta. Operaci budou podporovat síly NATO, přičemž koaliční letadla již operují ve vzdušném prostoru nad městem. Podle novinářů na místě si obě strany vyměňují salvy raket a v samotném městě jsou slyšitelné a viditelné exploze.

Pobřeží slonoviny volá po bezpečnostním plánu z obavy před volbami v Libérii

Pobřeží slonoviny chce vytvořit a spolufinancovat rozsáhlý bezpečnostní plán pro region západní Afriky. Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že již vedl diskusi na toto téma s generálním tajemníkem OSN. Důvodem je obava Pobřeží slonoviny z vývoje voleb v sousední Libérii, která se již několikrát stala epicentrem problémů regionu. Krizový plán by počítal s nasazením bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghany a NigérieTo by znamenalo nasazení bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie, které se rozmístí podél hranic Pobřeží slonoviny s Libérií. Pokud by k tomu Libérie dala souhlas, bylo by možné uvažovat i o nasazení vojáků přímo v Libérii. Celkem by každý stát měl nasadit zhruba 350 mužů. Pobřeží slonoviny podle vyjádření prezidenta pak potřebuje od OSN 40 milionů dolarů, které nemá v rozpočtu.

Jižní Súdán čelí nedostatku potravin v důsledku násilí

Jižní Súdán čelí vážnému nedostatku potravin, protože tato nová africká země nje schopna produkovat pouhou polovinu své potravinové spotřeby. Na produkci se také podepisuje těžké období sucha i silných dešťů spolu s neutěšenou bezpečnostní situací. Humanitární koordinátor OSN pro Jižní Súdána Lise Grande tvrdí, že se jedná o alarmující problém. Podle odhadů OSN bude v příštím roce v této zemi 1,2 milionu lidí zcela závislých na potravinové pomoci. V současnosti je to 970 000 obyvatel Jižního Súdánu. Podle predikací zemědělských expertů se ovšem v nejbližší budoucnosti Jižnímu Súdánu nemůže podařit poradit si s deficitem více než půl milionu tun potravin.