Ministr pro rozvoj mládeže a posílení původního obyvatelstva Saviour Kasukuwere v neděli uvedl, že anglo-americká firma Amplats, která je největším světovým producentem drahých kovů, přistoupí na převedení majoritního podílu na občany Zimbabwe, na základě zákona, podle něhož jsou všechny zahraniční společnosti povinny převést většinový podíl místnímu obyvatelstvu. Ke stejnému kroku přistoupil i druhý největší světový producent platiny Impala Platinum, jenž minulý měsíc oznámil převedení 51 % podílu zimbabwské společnosti Zimplats.
Archiv rubriky: Zimbabwe
Uhelné hornictví v Zimbabwe je závislé na výstavbě nových elektráren
Vlivem desetiletí trvající ekonomické krize země se těžba uhlí snížila o víc jak polovinu. V roce 2011 se pohybovala na 2,5 milionů tun, zatímco v roce 1991 těžba uhlí činila 5,5 milionů tun. O východiscích uhelného hornictví v Zimbabwe debatovali zástupci firem a ministerstva průmyslu na páteční konferenci, přičemž závěrem debaty je, že zastavit stagnaci uhelného hornictví by mohla výstavba nových elektráren a otevřenost Zimbabwe k investicím.
Firma Rio Tinto zvažuje prodej svých diamantových dolů
Společnost Rio Tinto, která je třetí největší světovou těžební firmou, uvažuje nad prodejem diamantových dolů v Austrálii, Kanadě a Zimbabwe. Důvodem je menší poptávka po diamantech. K podobnému kroku přistoupila i konkurenční společnost BHP Billiton. Společnost Rio Tinto vlastní 100% podíl v dole Argyle v Austrálii, z něhož jsou těženy proslulé růžové diamanty, 60% podíl v dolu Daivik v Kanadě a 78% dolu Murowa v Zimbabwe. Firma zvažuje přechod k těžbě ziskovějších komodit, jako je železná ruda, měď a uran.
Stávka těžařů v Zimbabwe skončila
Dvoudenní stávka těžařů v oblasti Marange skončila poté, co se čínská firma Anjin dohodla na 25% zvýšení mezd. Společnost je obviňována ze špatného zacházení se zaměstnanci, včetně násilí ze strany managementu firmy. Společnost Anjin je největší firmou na těžbu diamantů v nestabilním regionu. Anjin zaměstnává na 1500 obyvatel Zimbabwe a více než 200 čínských pracovníků.
Zimbabwe plánuje investice do infrastruktury ve výši 100 milionů dolarů
Podle ministra financí Tendai Bitiho by vláda mohla dát až 100 milionů dolarů na zlepšení infrastruktury v zemi. Důsledkem dekády trvajícího ekonomického kolapsu zimbabwská infrastruktura chátrá. Vládní investice do silnic, železnic, přehrad a elektráren by podle ministra financí mohla přilákat i zahraniční investory. Ti jsou ale znepokojeni zákonem, který stanovuje, že majoritní většinu ve firmách na území země musí vlastnit černošské místní obyvatelstvo.
Soud v Zimbabwe odsoudil šest aktivistů za spiknutí
Šest členů Mezinárodní socialistické organizace bylo shledáno vinnými za spiknutí s cílem vyvolat násilí, které by následně svrhlo režim prezidenta Roberta Mugabeho. Obžalovaní měli ostatní občany inspirovat k povstání videi z protestů v Egyptě a Tunisku. Aktivisté obvinění popírají. Hrozí jim až 10 let vězení. O výši trestu se rozhodne v nejbližších dnech. Robert Mugabe stojí v čele země od roku 1980, kdy Zimbabwe získala nezávislost.
V Zimbabwe je obrovský nedostatek základních potravinových surovin
Zimbabwe čelí obrovskému deficitu obilí a kukuřice, poté, co byla 1/3 kukuřičné úrody zcela odepsána kvůli dlouhotrvajícímu suchu. Zimbabwe dříve bylo regionálním vývozcem, ovšem od reformy v roce 2000, kdy byly vyvlastněny farmy vlastněné bílým obyvatelstvem, se potýká s nedostatkem základních potravin. Ministr zemědělství Joseph Made také informoval o tom, že vláda rozhodla zastavit prodej strategických zásob obilí, přičemž Zimbabwe se bude snažit zahájit jeho dovoz ze sousedního Malawi, Zambie a Jihoafrické republiky. Podle expertů ale hrozí, že tyto státy nebudou v pozici, aby si mohli dovolit obilí vyvážet.
Zimbabwe a Írán podepsaly memorandum o porozumění a rozšíření vzájemné spolupráce v otázkách obrany
Zimbabwský ministr obrany Emmerson Dambudzo Mnangagwa se v rámci čtyřdenní návštěvy Teheránu sešel s íránským ministrem Ali Akbarem Salehi a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem. Íránský prezident na závěr dnešních jednání uvedl, že Írán a Zimbabwe jsou připraveni držet společný postoj v různých mezinárodních otázkách v rámci úsilí o prosazování lidských hodnot a svých národních zájmů. Íránský prezident dále vyjádřil ochotu rozšířit celkové vztahy se Zimbabwe. Zimbabwský ministr obrany pak zdůraznil, že Teherán a Harare budou nadále držet společný odpor proti cizímu tlaku a sankcím. Obě země mezi sebou podepsaly memorandum o vzájemném porozumění a o rozšíření společné obranné spolupráce.
Impala Platinum a Zimbabwe se dohodly na převedení akcií v souladu s novým „znárodňovacím“ zákonem
Po britsko-australském těžebním koncernu RioTinto druhá největší společnost na zpracování platiny Impala Platinum přistoupila na nařízení zimbabwské vlády a převede 51 % akcií místní společnosti Zimplats. Zimbabwe před časem schválilo zákon, podle něhož majoritní většinu v zahraničních firmách na zimbabwském území musí vlastnit místní černošské obyvatelstvo. Z 51 % připadne 10 % společnosti Zimplats, 10 % bude převedeno na zaměstnance firmy Zimplats a zbylých 31 % do Ekonomického fondu domorodých obyvatel.
Robert Mugabe: „Opozice mě chce zbavit moci“
Zimbabwský prezident Robert Mugabe obvinil opoziční stranu Movement for Democratic Change (MDC) ze snahy znemožnit mu kandidovat v následujících prezidentských volbách, které jsou naplánované na letošní rok. Premiér a opoziční politik Morgan Tsvangirai připravuje změnu ústavy, která stanovuje časovou hranici prezidentského funkčního období na deset let. Mugabe setrvává v úřadu od roku 1980, kdy země získala nezávislost.
Zimbabwe kritizuje sankce EU
Vládnoucí strana prezidenta Roberta Mugabeho odmítá sankce, které EU uvalila na jeho zemi. Evropští diplomaté navíc mluví o tom, že embargo na zbraně by se mohlo rozšířit i na rozvojovou pomoc a trvat dalších šest měsíců. „Celý systém sankcí je nelegální a rasistický,“ prohlásil Ruhare Gumgo, mluvčí vládní strany ZANU-PF. „Je smutné, že někteří členové Evropské unie, především Velká Británie, stále využívá svých neo-koloniálních praktik, jak dostat ZANU-PF od moci.“ Prezident Mugabe je u moci od roku 1980, kdy země získala nezávislost na Velké Británii. EU před deseti lety na zemi uvalila embarga na základě podezření, že jsou v zemi porušována lidská práva a dochází k manipulaci voleb.
EU se chystá uvolněním sankcí proti konkrétním lidem v Zimbabwe ocenit ekonomický pokrok
EU pravděpodobně odstraní 51 lidí ze Zimbabwe ze seznamu, který jim zakazuje cestovat do EU a drží zmrazená jejich aktiva. Zbrojní embargo a zmrazení rozvojové pomoci na dalších 6 měsíců ale nadále zůstanou v platnosti. ankce uvalené na Zimbabwe pravděpodobně budou pokračovat. Důvodem je fakt, že se prezidentovi Robertu Mugabe a jeho vládní koalici podařilo stabilizovat ekonomiku, která před několika lety čelila i nedostatku potravin. EU podle svých diplomatů podporuje reformní proces a hodlá tak ocenit úspěchy, nicméně podle vyjádření svých diplomatů očekává další pokrok.
Návrh nové ústavy v Zimbabwe by mohl vyřadit prezidenta Roberta Mugabe z boje o další funkční období
Zimbabwský prezident Robert Mugabe by mohl být vyloučen z kandidatury na další funkční období prezidenta, jak vyplývá z návrhu nové ústavy zaměřené na okleštění prezidentských pravomocí. Nová ústava musí být přijata v rámci dohody prezidentovi strany ZANU-PF z roku 2008 s MDC, stranou současného premiéra Zimbabwe a prezidentovo největšího politického rivala Morgana Tsvangirai. Referendum o nové ústavě dle očekávání proběhne v druhé polovině tohoto roku.
V Zimbabwe pokračuje stávka státních zaměstnanců
Státní zaměstnanci vstoupili do stávky poté, co selhala jednání s vládou o zdvojnásobení dosavadních platů. Vládní zaměstnanci zahájili pětidenní stávku již v pondělí, kdy usilovali také o zajištění zdravotního pojištění a příspěvek na zaměstnance se sídlem ve venkovských oblastech. Odbory následně pozastavily stávku ve středu, teď však tvrdí, že v jednání hodlají pokračovat po zbytek týdne, jelikož nebylo dosaženo dohody.
Zimbabwe čeká stávka státních zaměstnanců
Státní zaměstnanci v Zimbabwe hodlají vstoupit do stávky za účelem zdvojnásobení jejich platů, neboť se jim nepodařilo navyšování mezd vyjednat s vládou. Jedná se zhruba 230 000 lidí, kteří nyní požadují minimální měsíční plat 538 dolarů narozdíl od současných 250 dolarů. Vláda Zimbabwe na požadavek již dříve reagovala prohlášením, že vzhledem k sankcím uvaleným Západem ekonomická situace země navyšování mezd neumožňuje. Podle agentury Reuters masové protestní akce mohou také přispět k politickému napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe ze strany ZANU-PF a premiérem Morganem Tsvangiraie z MDC.
Jižní Afriku čeká pandemie AIDS, varují experti
Soukromo-veřejný Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii odvolal velkou část svých programů poté, co nedokázal zajistit 13 miliard dolarů potřebných k jejich financování. Fond také již na začátku listopadu oznámil, že sníží dotace pro nové země. Podle expertů čeká v průběhu příštích tří let především země jižní Afriky jako je Svazijsko, Malawi, Zimbabwe či Mosambik velký nárůst úmrtnosti a rozšíření infekce v důsledku finančních nedostatků. Stejně tak mají nebezpečně klesnout zásoby antiretrovirálních léčiv (ARV). Zástupce organizace Lékaři bez hranic, Faizel Tezera, například uvedl, že pro stát Zimbabwe se jedná o katastrofu – 86 000 lidí bude kvůli škrtům ponecháno zcela bez léčby, přičemž se to týká i 5000 dětí.
Těžební společnost RioTinto se vzdá 51% vlastnictví v Zimbabwe
Britsko-australský těžební koncern RioTinto oznámil, že vyhoví nařízení vlády Zimbabwe a vzdá se 51% svého vlastnictví na místní dceřiné společnosti Murowa Diamonds ve prospěch obyvatel Zimbabwe. RioTinto tak uposlechlo nový zákon zaměřený především na banky a těžební společnosti působící v Zimbabwe – zákon nařizuje převedení nadpoloviční většiny vlastnictví na místní obyvatele, přičemž počítal i s lhůtou, ve které mají firmy představit svůj plán, jak převedení provedou.
Zimbabwe vydalo 14-ti denní ultimátum pro zahraniční firmy – musejí převést majoritní podíly do rukou místních
Vláda Zimbabwe dnes oficiálně vydal ultimátum trvající 14 dní, do kterých musí všechny zahraniční společnosti, včetně těžařských firem, předložit přijatelné plány na převedení majoritních podílů do rukou občanů Zimbabwe – tedy například místních obchodníků apod. Pokud tak firmy neučiní, přijdou o licence k podnikání v Zimbabwe. Lhůta byla vydána v souladu s novým zákonem o převodu 51% vlastnictví místním do 5 let. Vláda také informovala o tom, že již bylo zamítnuto 171 návrhů především od důlních společností, které navrhovaly prodej 26% majetku vládě a zbylých 25% majetku měly samy použít na zlepšení místní infrastruktury, vzdělání a zdravotní péče.
V JAR se ozývají hlasy vyzývající ke znárodňování průmyslu, dolů a půdy
Vlivný vůdce mládežnické organizace vládnoucí strany ANC, Julius Malema, vyzval k masovému zabavování půdy a znárodnění hlavních průmyslových odvětví. Dále šéf svazu mládeže Afrického národního kongresu zkritizoval současné vedení své strany za „měkký postup“. Malema je jedním z nejznámějších a nejpopulárnějších politiků v této nejsilnější africké ekonomice a prosazuje již delší dobu znárodnění jihoafrických dolů. Pro investory v JAR se jedná o poplašnou zprávu také proto, že před měsícem bylo zahájeno znárodňování v sousedním Zimbabwe.
Zimbabwe zastavilo vývoz chromu – chystá velké investice do jeho těžby
Zimbabwe, které spolu s Jihoafrickou republikou vlastní 90% všech světových zásob chromu, zastavilo veškerý vývoz tohoto důležitého prvku pro výrobu legovaných ocelí. Státní těžební společnost Zimasco oznámila, že se chystá do těžby chromu investovat 300 milionů amerických dolarů.
Premiér Zimbabwe se postavil proti znárodňování ve své zemi
Zimbabwský premiér Morgan Tsvangirai, který je zároveň hlavním politickým protivníkem zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho, odsoudil probíhající proces znárodňování (pomocí převodu většinového vlastnictví na místní černošské obyvatelstvo) zahraničních firem v Zimbabwe a označil jej za „prázdnou rétoriku“ prezidentovi strany ZANU-PF. Stalo se tak v den oslav nezávislosti Zimbabwe, kdy naopak prezident Mugabe znárodňování obhajoval – napjatá politická situace v zemi tak nadále pokračuje.
Mezinárodní měnový fond upozorňuje na stav v Zimbabwe
Mezinárodní měnový fond ( MMF) upozornil, že v Zimbabwe vznikla významná finanční mezera ve státním rozpočtu, která jen prohlubuje nejisté ekonomické vyhlídky tohoto státu. V prohlášení MMF po jednání s orgány Zimbabwe v Harare stojí, že částka, která chybí, je sumou rovnající se prostředkům vynakládaným na všechny veřejné mzdy státu. Zimbabwe také podle šéfa mise MMF v zemi Vitaliyho Kramarenko není dostatek prostředků na sociální programy pro chudé a důležité výdaje na infrastrukturu. Podle jeho hlášení se sice vládě prezidenta Roberta Mugabeho a premiéra Morgana Tsvangirai podařilo ekonomiku stabilizovat, ne však zachránit a získat nové finance.
Zimbabwe politicky napadá prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumu
Státní zimbabwské noviny napsaly o prezidentu JAR Jacobu Zumovi, že je nevyzpytatelným a nevyrovnaným. Dále noviny tvrdí, že nestálost prezidenta již není problémem jen JAR, ale celé Afriky. Stalo se tak poté, co jihoafrický prezident vyzval prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho, aby ukončil nátlak na opozici. Prezident Zuma spolu s prezidenty Zambie a Mosambiku požadoval, aby Mugabeho strana ZANU-PF skončila se zásahy proti Hnutí pro demokratickou změnu (MDC), se kterým je ZANU-PF v koalici proti své vůli.