Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se ostře postavil proti kritice Jihoafrického společenství

Jihoafrické rozvojové společenství (SADC), které je velmi často kritizováno za příliš „měkký postoj“ k zimbabwskému prezidentu Robertu Mugabemu, tento týden na svém summitu v Lusace ( Zambie) přitvrdilo prostřednictvím svých vůdců a vyzvalo k ukončení zásahu strany prezidenta Mugabeho ZANU-PF proti opozici. Prezident Mugabe reaguje jasně: „Zimbabwe je suverénní stát a jako suverénní stát odmítá akceptovat jakékoli vnější rušení, dokonce ani naši sousedé nám nebudou říkat, co máme dělat.“ V posledních týdnech Mugabeho bezpečnostní činitelé ruší shromáždění opozice a stále se zvyšuje napětí před možnými všeobecnými volbami v tomto roce.

JAR se rozhodla zmrazit aktiva prezidentu Gbagbovi

V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN se Jihoafrická republika rozhodla zmrazit aktiva prezidenta Laurenta Gbagba a stejně tak i jeho spolupracovníků. Oznámil to jihoafrický ministr financí Pravin Gordhan s tím, že Jihoafrická rezervní banka použije opatření, která zabrání jakýmkoliv únikům financí z Pobřeží slonoviny.

Jihoafrické rozvojové společenství (SADC) vyzývá k ukončení politického násilí v Zimbabwe

Vedoucí představitelé SADC vystoupili proti dění v Zimbabwe v zambijském městě Livingstone: „Musí být okamžitě ukončeno násilí, zastrašování, projevy nenávisti, obtěžování, a jakékoliv jiné formy jednání, které je v rozporu s literou a duchem dialogu“. Zasedání bezpečnostního orgánu SADC se účastnili i prezidenti JAR, Zambie a Masambiku, stejně jako byli přítomni i vůdci dvou zimbabwských táborů- prezident Robert Mugabe (ZANU-PF) a premiér Morgan Tsvangirai (MDC).

V největším městě Pobřeží slonoviny uteklo 5000 vězňů, vrchní velitel ozbrojených sil hledá útočiště u JAR

V největším městě Pobřeží slonoviny a obchodním centru země Abidjanu se dnes podařilo uprchnout 5000 vězňů. Věznice MACA byla podle armády ( ale zprávu potvrzují i obyvatelé města) napadena přívrženci prezidenta Ouattary a po přestřelce se podařilo vypustit vězně. Město se dostává do stále většího chaosu a prohlubující se krizi potvrzuje i poslední zpráva, že Phillippe Mangou, vrchní velitel obranných a bezpečnostních sil, které jsou věrné prezidentu Gbagbovi, utekl na ambasádu Jihoafrické republiky. Existují i spekulace, že na cestě do JAR je prezident Gbagbo, ovšem to Jihoafrická republika popřela. JAR byla také jednou z mála afrických zemí, která dlouho váhala s uznáním prezidenta Ouattary za vítěze listopadových voleb.

Opozice na Madagaskaru odmítla uznat novou vládu

Tři opoziční strany pod vedením tří bývalých madagaskarských prezidentů Marca Ravalomanana, Didiera Ratsiraka a Alberta Zafyodmitly uznat novou vládu národní jednoty, jak již dříve deklarovaly. Tato vláda byla vytvořena v rámci plánu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), které působí při řešení dlouhodobé politické krize. Problémem opozice je prezident Andry Rajoelina, který se k moci dostal v roce 2009 za pomoci armády a dle plánu SADC by měl stát v čele země až do uspořádání nových voleb.

Zimbabwský prezident oznámil, že neustoupí se svým plánem znárodňování zahraničních firem

Prezident Robert Mugabe dnes při svém projevu slíbil, že jeho strana ZANU-PF bude neustoupí ze svého požadavku, aby všechny zahraniční firmy byly majoritně vlastněny domácím černošským obyvatelstvem. Majoritní podíly by měly být dle plánovaného zákona prodány občanům Zimbabwe. Prezident Mugabe již dříve oznámil, že zcela jistě znárodní firmy zemí, které na Zimbabwe uvalily sankce.

Spolupráce Kuby a Seychel v problematice možného vzestupu mořské hladiny

Seychelský prezident James Michel přivítal skupinu kubánských vědců, jež zakončila první etapu studie týkající se rizika vzestupu mořské hladiny a zaplavení pobřežních částí tohoto ostrovního státu. Při diskuzích byli přítomni též ministři zahraničí, životního prostředí, dopravy a energetiky. Kubánští experti nyní zahájí druhou fázi výzkumu, jež se zaměří na případné dopady změny klimatu na seychelskou infrastrukturu.

V Zimbabwe byl již podruhé za dva týdny zatčen stejný ministr, napětí mezi prezidentem a premiérem roste

Ministr energetiky Elton Mangoma byl obviněn z korupce a zatčen. Důvodem pro jeho zatčení je, že ministr měl údajně nutit své úředníky, aby zrušili energetické kontrakty. Ministr Mangoma je spojencem premiéra Morgana Tsvangiraie, šéfa strany MDC. MDC je v koalici s ZANU-PF, v jejímž čele stojí prezident Robert Mugabe. Ačkoliv jsou oba lídři v koalici, napětí mezi oběma je obrovské a naposledy vyvrcholilo prohlášením premiéra Tsvangiraie na jednání s představiteli okolních zemí, že by zahraničí mělo v Zimbabwe zasáhnout kvůli ztrátě svobody, ke které v Zimbabwe dochází.

Nigérie žádá po OSN tvrdší kroky v Pobřeží slonoviny, Angola uznala prezidenta Ouattaru

Nigerijský prezident Goodluck Jonathan vyzval OSN, aby přijala další rozhodné kroky k ukončení stále více nebezpečné politické krize v Pobřeží slonoviny. Učinil tak na summitu hlav členských států západoafrického společenství ECOWAS, kde také prohlásil, že současná nestabilita v Pobřeží slonoviny představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost západní Afriky a svět nesmí udělat chybu v podcenění hrozby, kterou situace v Pobřeží slonoviny představuje. Mezitím také potvrdila Angola rozhodnutí komise Africké unie o právoplatnosti zvolení prezidenta Allassane Ouattary.

Zambie zmrazila majetek Libye

Zmražen byl majetek libyjské vlády i jejích představitelů v souladu s rezolucí OSN. Mezi majetkem vlády bylo 75% telefonního operátora Zamtel, které koupila minulý rok libyjská společnost LAP Green Networks za 257 milionů dolarů. Zastavení majetku nebude mít vliv na provoz operátora zajišťujícího pevné linky Zambie, největšího producenta mědi v Africe.

Krize ve Svazijsku je podle vlády dočasně zažehnána

Svazijský ministr obchodu a průmyslu Jabulile Mashwama oznámil, že stát našel peníze na vyplacení mezd státních zaměstnanců. Dále oznámil, že vláda zahájila jdenání s Mezinárodním měnovým fondem o řešení situace. V zemi totiž začali propukat nepokoje poté, co vyšlo najevo, že vláda nemá peníze na platy. Tato poslední africká absolutistická monarchie přišla o 60% příjmů z Jihoafrické celní unie, které odpovídali dvěma třetinám státních příjmů- důvodem byly reformy prosazené JAR a již dříve kritizované ostatními členskými státy.

Premiér Zimbabwe: „Naše země se stává policejním státem, regionální vlády by měly zasáhnout“

Předseda zimbabwské vlády Morgan Tsvangirai prohlásil, že jeho země ztrácí demokracii, obvinil bezpečnostní orgány ze svévolného zatýkání a vyzval k zásahu zvenčí. Premiér tak učinil po příletu z jednání Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), kde varoval před politickým násilím, které zemi zachvátilo v minulosti. Stále více tak roste napětí mezi stranou premiéra Hnutí za demokratickou změnu ( MDC) a stranou prezidenta Roberta Mugabeho ZANU-PF. Obě strany byly nuceny vstoupit do společné koalice v roce 2008 po sporných volbách, které vedly k masovému násilí, záplavě emigrantů do Jižní Afriky a hlubší hospodářské krizi.

Ve Svazijsku probíhají rozsáhlé demonstrace proti premiérovi

Svazijsko, absolutistická monarchie uvnitř JAR, se ocitá v silné finanční krizi poté, co utrpělo těžké ztráty v rámci změn příjmů z Jihoafrické celní unie. Proti změnám s argumentací, že mohou přinést finanční potíže už dříve vystoupila Namibie a Botswana. Demonstranti požadují odstoupení vlády premiéra Barnabuse Sibusisa Dlaminiho, obviňují jeho vládu z rozsáhlé korupce a nezvládnutí situace, přičemž se hlásí k severoafrickým povstáním. Finanční krize Svazijska je natolik vážná, že hrozí nedostatek peněz na vyplacení státních úředníků.

JAR oznámila, že uznává Allassane Ouattaru jako právoplatného prezidenta Pobřeží slonoviny

Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma tak po dlouhém váhání podpořil rozhodnutí Africké Unie, která prezidenta Ouattaru uznala. Pro Africkou unii byl zdrženlivý přístup jednoho ze svých nejsilnějších členů poměrně závažnou otázkou. Po tomto kroku však zůstává jediná země, která se staví velmi vlažně k uznání voleb a prezidenta Ouattary, a tou je Uganda.

V senegalském Dakaru se plánují protesty- inspirace v Egyptě

Senegalský mediální magnát Sidy Lamine Niasse chce zásadně podpořit naplánované protesty nazvané Koalice opozičních stran. Protesty mají být namířené proti senegalskému prezidentovi Abdoulaye Wademu, který vládne již 11 let, a celkově jsou namířené proti vládnoucím elitám. Důvodem jsou také rostoucí životní náklady a každodenní výpadky elektřiny, podle analytika ze společnosti Stratfor Marka Schroedera je ale málo pravděpodobné, že by protesty skutečně nějak ohrozili situaci v zemi, neboť ve všech obdobných státech jako je Kamerun, Gabon, Angola, Zimbabwe, Togo a Mauritánie, kde byly pokusy o protesty, po rozhodném nasazení bezpečnostních složek se lidé rozutekli.

JAR uvažuje o uvalení daně na těžařské společnosti, inspiruje se v Austrálii

Enoch Godongwana, 1. náměstek ministra pro hospodářský rozvoj při návštěvě Austrálie prohlásil, že těžařské společnosti v JAR vytvářely po celé 20. století super-zisky, aniž by z nich měl nějaký významnější zisk stát. Podle 1. náměstka Gogongwana je nutné, aby tzv. „zlatá vejce“ byla sdílena s JAR, proto prý ministerstvo zvažuje novou přísnou daň, pro niž by měla být šablonou tvrdá a kontroverzní australská daň- ta od minulého roku daní zisky 30%, přičemž původně byla navrhována dokonce 40% daň, která pod tlakem velkých těžařských firem neprošla. JAR je největším vývozcem platiny na světě a patří jí 3. místo ve vývozu zlata.

JAR schválila svůj energetický plán pro příštích 20 let

Rámcový plán, který předpokládá zásadní otočení se k obnovitelným zdrojům a jaderné energii, má otevřít strategický energetický sektor pro nové investice, a to i nevládní. I přes katastrofu v Japonsku také byla schválena výstavba nových jaderných elektráren během příštích 20 let s cílem snížit závislost JAR na uhlí. Nový plán počítá s rozšířením počtu elektráren do roku 2030, přičemž je založen z 42% na zelené energii, z 23% na jaderných reaktorech a pouze 15 % energie mají pokrývat uhelné elektrárny.

JAR a Singapur se ucházejí o křeslo poradního výboru Mezinárodního měnového fondu

Jihoafrická republika i Singapur jsou zároveň jedinými uchazeči o křeslo v hlavním poradním výboru MMF, poprvé v historii MMF tak v tomto výboru zasedne africká nebo asijská země. Ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn favorizoval Singapur, neboť je v zájmu Měnového fondu získat na svou stranu především Asii, která je v současnosti nejrychleji rostoucí částí globální ekonomiky.

Dárci zmrazili státu Malawi dary v hodnotě 400 milionů dolarů- mimo jiné se jim nelíbí zákaz homosexuálních sňatků

Dárci tak učinili na podporu protestů proti zákonu zakazující homosexuální sňatků či např. možnosti vlády zakázat vydávání jakýchkoliv novin. Vláda Malawi je silně závislá na zahraniční pomoci, která tvoří 40% příjmů země. Ministr financí Ken Kandodo přiznal, že pokud nedojde k odvolání tohoto kroku, vláda si bude muset v tomto rozpočtovém roce půjčit podstatně více, než se očekávalo.

Jihoafrická bankovní skupina FirstRand chce expandovat do Nigérie- investice až 400 milionů dolarů

Skupina FirstRand, banka č. 2 v JAR, hodlá na nigerijský trh vstoupit pomocí různých aliancí s místními bankami. Generální ředitel FirstRand Sizwe Nxasana oznámil, že je již v pokročilém jednání s nigerijskou bankou Sterling Bank, ve které hodlá jihoafrická skupina investovat 300- 400 milionů dolarů.

Madagaskar má staronového premiéra, prezident zůstává dle plánu až do předčasných voleb

Politická krize na Madagaskaru, pro jejíž řešení předložilo plán Jihoafrické rozvojové společenství (SADC), se nyní pohnula. Prezident Andry Rajoelina, který se k moci dostal za pomoci armády v březnu 2009 znovu jmenoval za premiéra generála Camille Vitala, svého spojence. Přijatý plán také počítá s tím, že prezident Rajoelina zůstane u moci až do uspořádání předčasných voleb. 8 z 11 politických skupin s tím souhlasí, avšak zbylé tři protestují proti překroucení plánu a odmítají tyto kroky akceptovat.

JAR bude kvůli japonské havárii zvažovat budoucnost svých jaderných elektráren

Jihoafrický ministr energetiky oznámil, že se nyní JAR bude zabývat otázkou, zda skutečně bude stavět šest nových jaderných elektráren. Tento plán, který měl být realizován do roku 2030, měl zabránit opakování energetické krize z roku 2008 a stejně tak pomoci postupnému přechodu od uhelných, na životní prostředí náročných, elektráren. JAR v současnosti provozuje pouze jednu jadernou elektrárnu u Kapského Města.