Britské společenství Commonwealth řeší svou reformu – problémy dělají lidská práva

V australském městě Perth zasedají vůdci 54 zemí, které jsou členy britského společenství národů Commonwealth. Řeší se především otázka lidských práv a návrh na zřízení společného úřadu komisaře pro lidská práva, proti kterému se výrazně postavila především Jihoafrická republika, Indie a Srí Lanka. Ačkoliv australský premiér Julia Gillard tvrdí, že u významných reforem se členové společenství shodli, ve skutečnosti získala podporu pouze necelá polovina doporučovaných reforem. Žhavým tématem je i to, že příští summit společenství Commonwealth v roce 2013 by se měl konat na Srí Lance, která odmítá reformy v oblasti lidských práv. Zástupce Amnesty International, Claire Mallinson, to považuje za „absolutní ostudu“ a Kanada již pohrozila bojkotem summitu.

Velká Británie chce ozbrojené stráže na palubách svých obchodních lodí

Britský premiér David Cameron představil nový plán, podle kterého by britské ministerstvo vnitra poskytovalo svým obchodním lodím povolení zaměstnat ozbrojené stráže, přestože je to přítomnost zbraní na takových lodí zakázána. Mezinárodní námořní organizace (IMO) nasazování ozbrojenců na paluby nedoporučuje a stejně tak se proti staví i některé státy. Jihoafrická republika se např. obává nelegálního importu zbraní. Velká Británie se však brání tím, že opatření by se týkalo jen nejproblematičtějších oblastí jako je třeba somálské pobřeží. Británie se tak snaží řešit nedostatek vojenských kapacit, který brání nasazení vojenských lodí v nebezpečných zónách podobně, jako to udělala Francie, Španělsko či Itálie. Podle odhadů Mezinárodní komory lodních přepravců je ovšem již dnes pětina lodí vyzbrojena, a to často navzdory zákonům své země.

Malawi odmítlo zatknout prezidenta Súdánu, na kterého je vydán mezinárodní zatykač

Jihoafrické Malawi odmítlo zatknout súdánského prezidenta i přesto, že je členem dohody o Mezinárodním trestním tribunálu (ICC). Prezident Súdánu Omar al-Bashir je ICC stíhaný od roku 2008 za válečné zločiny z občanské války v Súdánu, ovšem jeho zadržení je z pohledu mezinárodního práva velmi problematické – jako oficiální nejvyšší představitel země nikdy nebude vydán Súdánem a ostatní země se zdráhají. Ministr informací Malawi Patricia Kaliati se k omítnutí zadržet prezidetna Bashira vyjádřil stručně – „nejde o záležitost, kterou by měla řešit vláda Malawi“. Mimo jiné vláda Malawi také tvrdí, že prezidenta ani nebylo možné zadržet, neboť do země dorazil s diplomatickou imunitou, aby se zúčastnil regionální konference organizace pro společný trh východní a jižní Afriky COMESA. EU i organizace na ochranu lidských práv již vyjádřily své znepokojení a nesouhlas. „Nelze nechat nepotrestané zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, ať už se jich dopustí kdokoliv,“ řekla šéfka evropské diplomacie Catherine Ashton.

Těžební společnost RioTinto se vzdá 51% vlastnictví v Zimbabwe

Britsko-australský těžební koncern RioTinto oznámil, že vyhoví nařízení vlády Zimbabwe a vzdá se 51% svého vlastnictví na místní dceřiné společnosti Murowa Diamonds ve prospěch obyvatel Zimbabwe. RioTinto tak uposlechlo nový zákon zaměřený především na banky a těžební společnosti působící v Zimbabwe – zákon nařizuje převedení nadpoloviční většiny vlastnictví na místní obyvatele, přičemž počítal i s lhůtou, ve které mají firmy představit svůj plán, jak převedení provedou.

Nový prezident Zambie odmítl jet na summit do Malawi

Nedávno zvolený nový prezident Zambie, Michael Sata, odmítl dorazit do sousední Zambie, kde se koná summit regionálního ekonomického bloku COMESA. Zambijský prezident chce, aby se mu Malawi omluvilo za urážku z roku 2006, kdy mu bylo zakázáno vstoupit do země. Tehdejší vůdce zambijské opozice Sata byl úřady označen za přistěhovalce a vrácen zpět do Zambie, když se chtěl sejít se svým protějškem v Malawi. Prezident Zambie tak požaduje omluvu od Malawi.

 

Tibetský duchovní vůdce Dalai Lama nedorazí do Jihoafrické republiky – nebylo vydáno vízum

Minulý týden podepsala Jihoafrická republika s Čínou obchodní dohody v hodnotě 2,5 miliard dolarů, které Číňané budou v JAR investovat. O plánované návštěvě tibetského duchovního vůdce nebylo mezi stranami jednáno, ovšem Čína dlouhodobě vyvíjí politický tlak na zahraničí v otázce Tibetu. Tibetský vůdce Dalai Lama nyní oznámil, že byla zrušena jeho plánovaná cesta do hlavního města JAR Praetorie, protože mu nebylo včas vydáno vízum.

Turecký premiér na návštěvě Jihoafrické republiky

Turecký premiér Tayyip Erdogan navštívil Jihoafrickou republiku, kde se sešel s viceprezidentem JAR Kgalema Motlanthem. Turecký premiér prohlásil, že v rámci své pro-africké politiky hodlá Turecko sdílet své odborné zkušenosti a znalosti s Jihoafrickou republikou, největší ekonomikou Afriky. Turecko v posledním roce s Afrikou usilovně rozvíjí své diplomatické i obchodní vztahy, což dokazuje i 23 velvyslanectví na africkém kontinentě, přičemž plánuje otevřít dalších 20 zastupitelských úřadů – Turecko má tak v současnosti v Africe spolu se Španělskem nejvíce ambasád hned po Velké Británii, bývalé koloniální mocnosti č. 1. V posledním desetiletí se více než ztrojnásobil turecko-africký obchod a dosáhl obratu 15,7 miliard dolarů, přičemž stále zůstává daleko za Čínou, která ročně zobchoduje 125 miliard dolarů. Turecko se ani netají svou inspirací v Brazílii, která vyhlásila v roce 2005 tzv. rok Afriky a zahájila svou expanzi na tento kontinent.

 

Čína bude v Jihoafrické republice investovat 2,5 miliardy dolarů

Čína se JAR dohodla na investičních projektech v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Dohoda byla uzavřena mezi Rozvojovou bankou Jižní Afriky a Čínskou rozvojovou bankou. Obě země také podepsaly memorandum o vzájemném porozumění v otázkách nerostného bohatství. Republika Jižní Afrika vyveze ročně do Číny minerály v hodnotě 5,5 miliardy dolarů a zároveň se stává stále častější konečnou destinací přímých čínských zahraničních investic. Čína dokonce v loňském roce přizvala JAR do skupiny BRIC (seskupení nových globálních hráčů), což bylo vnímáno jako politický tah ve snaze získat jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu pro podporu čínské expanze na africký kontinent. V otázce plánovaného příjezdu tibetského duchovního vůdce do JAR, kterou největší africká ekonomika stále ještě nepovolila, se ani jedna ze stran nevyjádřila.

Mezinárodní organizace práce předpovídá masivní nedostatek pracovních míst

Od roku 2008 čelí státy G20 ztrátou 20 miliónů pracovních míst. Pokud vlády těchto zemí nezmění svou politiku hrozí do příštího roku až zdvojnásobení tohoto čísla. S nejnižším růstem zaměstnanosti ve skupiny se potýkala nejen JAR, ale i Španělsko a USA, které v rámci skupiny dosahují s Velkou Británií i nejvyšší nezaměstnanost.

Policie v Angole zablokovala pochod mládeže na hlavní město

Portugalská státní tisková agentura informovala o tom, že policie v hlavním městě Luanda zablokovala pochod mladých s cílem protestů proti prezidentovi Angoly. Prezident José Eduardo dos Santos čelí v posledních měsících velkému tlaku a požaduje se po něm, aby odstoupil. V Angole, druhém největším producentovi ropy Afriky, je velmi napjatá politická atmosféra rok před volbami a především mládežnické organizace inspirované vývojem v severní Africe organizují demonstrace.

Zambie, největší producent ropy Afriky, přitlačila na čínské investory

Čerstvě zvolený prezident Zambie Michael Sata věnoval konkrétní řeč Číně, ve které oznámil, že nemá nic proti čínským investicím, ovšem čínské společnosti nyní musí respektovat zákony „nové Zambie“. Prezident Sata po Číňanech požaduje bezpodmínečné dodržování zákonů a zaměstnávání zambijských dělníků. Při svém setkání s čínským velvyslancem prezident Sata dle svých slov chce, aby čínské investice byly přínosem pro Zambii, ne pro Čínu.

Největší producent africké mědi má nového prezidenta

Volby v jihoafrické Zambii vyhrál opoziční kandidát Michael Sata přezdívaný „King cobra“. Nový prezident je známý svou ostrou kritikou pronikání čínského kapitálu do země. Nový prezident Sata má v plánu podporovat zahraniční investory a důlní společnosti, ovšem jasně zdůraznil, že se musí zlepšit podmínky obyvatel Zambie a zaměstnanců cizích firem. Dosavadní prezident Rupiah Banda, který skončil u moci po 20 letech se s porážkou smířil a vyjádřil se slovy: „lid promluvil“. Pravdou ovšem zůstává, že prezident Banda má pozitivní zásluhy na rozvoji zambijské ekonomiky.

V Zambii se konají prezidentské volby v pozadí prvních nepokojů a údajných manipulací s hlasy

Na severu Zambie, v tzv. měděném pásu, se bouří mladá generace poté, co se ukazuje, že volební výsledky mezi současným prezidentem a opozicí jsou těsné. Opoziční vůdce Michael Sata, přezdívaný „King Cobra“, zatím dle předběžných výsledků vede nad současným prezidentem, kterým je vůdce Hnutí za pluralitní demokracii (MMD) Rupiah Banda. Prezidentova strana MMD vládne v zemi od roku 1991, kdy skončila vláda jedné strany prezidenta Kennetha Kaundy v tehdejší Rhodesii. Mladí na severu tohoto největšího afrického producenta mědi bojují s pořádkovou policií a na některých místech dokonce blokují cesty, zatímco přes noc dokonce došlo k útoku hackerů na elektronické volební výsledky, což přidává na nejistotě a zmatku obyvatel.

Zemědělská půda v Africe se zmenší až o 20 %, je ovšem třeba zdvojnásobit produkci potravin

Experti Světové banky varují před obrovským problémem, kterému nyní bude čelit africký kontinent. Z důvodů klimatických změn hrozí, že v příštích 40 letech se zmenší celková plocha možná k využití k produkci potravin o 20 %. Ovšem do roku 2050 se dle odhadů má Africká populace zdvojnásobit na dvě miliardy lidí – je tedy nutné nejméně zdvojnásobit produkci potravin. Problematikou se nyní zabývá konference „climate-smart agriculture“ („chytré zemědělství“), která právě začala v jihoafrickém Johannesburgu jako předkolo rozhovorů o světovém klimatu v Durbanu, které se uskuteční v prosinci tohoto roku.

V Jihoafrické republice byla deklarována „ekonomická válka“ bílým

Vůdce mládežnické organizace vládnoucí jihoafrické strany ANC Julius Malema, kterého čeká disciplinární řízení kvůli ostrým výrokům, tvrdé rétorice a vyvolávání sporů uvnitř strany, pokračuje ve svém postupu. Julius Malema již delší dobu děsí zahraniční investory silnou kampaní volající po znárodnění jihoafrických dolů, nyní Malema deklaroval ekonomickou válku bílým. Příznivci Malemi a členové Ligy mládeže se již střetli s policií 2. září, kdy bylo zahájeno první disciplinární řízení. Liga mládeže také chystá další protestní pochody na jeho podporu. Spor uvnitř strany ANC ( Africký národní kongres) je považován za boj mezi současným prezidentem JAR Jacobem Zumou a vůdcem Ligy mládeže Juliem Malemou i kvůli tomu, že se měl současný prezident dostat k moci právě díky Lize mládeže.

Jihoafrická republika uvažovala o zrušení šifrování chatu Blackberry

Náměstek ministra komunikací Obed Bapela řekl v projevu v pondělí, že by vláda mohla zvážit regulaci služby BlackBerry Messenger, která je šifrována. Jedná se o chat majitelů mobilních telefonů Blackberry, který by mohl být zneužit i zločinci. Britská policie již dříve oznámila, že je přesvědčena o zneužívání této služby ke zločinným účelům. Informaci ovšem nyní vyvrátil jihoafrický ministr pro komunikace Radhakrishna Roy Padayachie, který prohlásil, že vláda JAR nemá v úmyslu upravovat zákony a ani jinak zasahovat proti šifrované službě BlackBerry Messenger (BBM), aby nezasahovala do soukromí svých občanů.

Rio Tinto a Anglo American prodávají svůj podíl ve společnosti Palabora

Oba dva těžební giganti shodně tvrdí, že doly jihoafrické společnosti Palabora, která se orientuje především na těžbu mědi, nejsou dostatečně rozvinuté, aby se jim vyplatilo jejich vlastnictví. Cena Palabory je odhadována okolo 1 miliardy dolarů. Rio Tinto vlastní 57,7% a Anglo American 16,8% společnosti. Podle vedení obou firem by se měla Palabora pod novým vlastníkem soustředit spíše na těžbu a prodej magnetitu.

V Jihoafrické republice se spouští boj o moc – nepokoje v ulicích potlačuje policie

Za pomoci vodních děl a slzných granátů nyní policie potlačuje v Johannesburgu. Desítky příznivců vůdce Ligy mládeže ANC Julia Malemy nesouhlasí s disciplinárním řízením, kterému má Julius Malema čelit za rozsévání svárů ve vládnoucí straně ANC. Malema byl jedním z těch, který podle komentátorů pomohl současnému jihoafrickému prezidentovi Jacobu Zumovi k moci, ovšem posledních několik měsíců stále silněji vystupuje proti němu a straně. Příznivci Malemy nyní pálí plakáty s prezidentem JAR a ničí plakáty strany ANC. Jihoafrická republika čelí v současnosti velkým ekonomicko-sociálním problémům a dokonce se spekulovalo o možném znárodňování dolů, které patří ke klíčovým odvětvím ekonomiky JAR. Tyto spekulace mimo jiné velmi často přicházely právě od vůdce Ligy mládeže Malemy, ačkoliv je vláda popírala, a způsobovaly velké rozrušení mezi zahraničními těžařskými společnostmi.

Zimbabwe vydalo 14-ti denní ultimátum pro zahraniční firmy – musejí převést majoritní podíly do rukou místních

Vláda Zimbabwe dnes oficiálně vydal ultimátum trvající 14 dní, do kterých musí všechny zahraniční společnosti, včetně těžařských firem, předložit přijatelné plány na převedení majoritních podílů do rukou občanů Zimbabwe – tedy například místních obchodníků apod. Pokud tak firmy neučiní, přijdou o licence k podnikání v Zimbabwe. Lhůta byla vydána v souladu s novým zákonem o převodu 51% vlastnictví místním do 5 let. Vláda také informovala o tom, že již bylo zamítnuto 171 návrhů především od důlních společností, které navrhovaly prodej 26% majetku vládě a zbylých 25% majetku měly samy použít na zlepšení místní infrastruktury, vzdělání a zdravotní péče.

Jihoafrickou republiku tíží nepokoje kvůli mzdám

Hlavním tématem v Jihoafrické republice je posledních několik měsíců otázka platů, sporů odborů s vládou a informacemi o plánovaném zestátňováním dolů, které vláda vyvrací. Zatímco doposud se konkrétní nepokoje týkaly pouze dělníků v dolech, nyní došlo k problémům ve velkých městech jako je Johannesburg a Kapské město, kde dělníci a státní zaměstnanci zapálili městské skládky, ačkoliv odbory hlásí dílčí úspěchy. Poslední vývoj způsobuje velké obavy o růst největší africké ekonomiky a vláda i odbory deklarují svůj zájem co nejrychleji dosáhnout dohody.

V jihoafrickém Malawi propukly nepokoje

Nepokoje hned v několika městech propukly kvůli zákazu demonstrace proti prezidentu Bingu wa Mutharikovi. Zatímco nad hlavním městem Lilongwe se podle svědků již objevil kouř ze zapálených automobilů, obchodů a politických kanceláří, policie rozhání davy slzným plynem a vodními děly. Dav zapaluje jednotlivá sídla vládnoucí prezidentovy Demokratické pokrokové strany (DPP). Prezident Mutharika se zatím vyjádřil tak, že nepovolený protest musí být dle zákona zastaven.

Německo chystá prodej hlídkových člunů do Angoly

Prodej potvrdila kancléřka Angela Merkel, která je nyní na návštěvě Afriky, a ihned poté se ocitla pod palbou kritiky. Opozice chce záruku, že budou zbraně skutečně použity k ochraně angolských hranic před piráty a ne proti odpůrcům místního režimu. Německé ministerstvo obrany tento týden také potvrdilo, že kontroverzní prodej 200 tanků do Sýrie skutečně proběhl.