Přes svá úsporná opatření musí Súdán podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) pokračovat v reformách, aby si zajistil ekonomickou stabilitu, hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a snížil chudobu. Súdán musel snížit dotace na pohonné hmoty a devalvoval svou měnu, což vyvolalo řadu protestů po celé zemi. Stát se ocitl v ekonomické krizi poté, co se osamostatnil Jižní Súdán, čímž přišel Súdán o velkou část příjmů. Úsporná opatření tak reagují na díru ve státním rozpočtu v hodnotě 1,47 miliard USD. Meziroční inflace dosáhla v červnu 37,2 %.
Archiv autora: Klára Zelenková
Švýcarsko zmrazilo další majetek exprezidenta Mubaraka
Mluvčí švýcarského federálního prokurátora Jeannette Balmer uvedla, že země zmrazila další aktiva bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka v hodnotě 700 milionů USD. Od začátku arabského jara Švýcarsko zablokovalo finanční prostředky Muammara Kaddafiho, tuniského exprezidenta Zune al-Abidine Ben Ali a syrského prezidenta Bashar al-Asada ve svých bankách. Země rovněž vyjednává s Egyptem a Tuniskem o navrácení zmraženého majetku, který má pocházet z nelegální činnost.
Rada bezpečnosti OSN zrušila zákaz vycestování 17 Liberijcům
OSN zrušila sankce v podobě zákazu vycestování a zmražení majetku 17 Liberijcům, včetně dvou bývalých manželek exprezidenta a odsouzeného válečného zločince Charlese Taylora. Svůj krok Rada bezpečnosti OSN neodůvodnila. Charles Taylor byl v dubnu odsouzen Zvláštním soudem pro Sierru Leone v Haagu za poskytování zbraní, střeliva a potravin pro povstalecké síly v Sierra Leone k 50 rokům vězení.
Nové boje v Demokratické republice Kongo nutí desítky tisíc obyvatel opustit domovy
Další boje mezi konžskými povstalci a armádou, které započaly v pátek v okolí vesnic Kibumba a Rugari na východě země, donutily tisíce obyvatel uprchnout. Tisíce lidí pravděpodobně míří do hlavního města provincie Severní Kivu Gomy. Za několik dní se přitom má konat regionální summit, na němž se mají lídři dohodnout na řešení. Od dubnových bojů bylo nuceno opustit své domovy přes 260 000 Konžanů. Jednotky OSN se rozmístily kolem města Goma ve snaze zabránit rebelům, seskupených do hnutí M23, ohrozit město.
Niger dojednal podmínky čínského úvěru ve výši 980 milionů USD
Vláda Nigeru v úterý oznámila dohodnutí se na podmínkách úvěru s čínskou Export-Import Bank na vybudování ropné rafinérie na východě země. Původně Niger žádal o půjčku v hodnotě 600 milionů USD, následně ho navýšil na 980 milionů USD. Komerční úvěr byl změněn na preferenční úvěr, u něhož úroková sazba nepřekročí 2 %. Banka přitom požadovala 3,5% úrokovou sazbu. Niger již v roce 2008 podepsal dohodu s čínskou společností CNPC na rozvoj rafinérie v oblasti Agadem na východě země za 5 miliard USD. Rafinerie Soraz je z 60 % vlastněna CNPC a 40 % má Niger.
Jihoafrická republika zhoršila odhad hospodářského růstu
Centrální banka Jihoafrické republiky nečekaně snížila svou úrokovou sazbu na 5 % a rovněž zhoršila prognózu hospodářského růstu pro rok 2012 z 2,9 % na 2,7 %. Ekonomika země je orientovaná na export, který se snížil vlivem globální ekonomické recese. Ceny potravin podle banky zůstanou zvýšené po zbytek roku důsledkem vyšší ceny dopravy a elektřiny.
Madagarská armáda dobila zpět vojenský tábor
Vzbouření vojáci obsadili o víkendu kasárny, které leží necelých 10 kilometrů od hlavního města Antananarivo. Armáda dnes převzala nad vojenským táborem kontrolu, vůdce vzbouřenců Koto Mainty byl zabit, ostatní se vzdali a byli zatčeni. „Situace je pod kontrolou,“ uvedl generál Rapheal Ramasy. Dva vzbouřenci a dva členové bezpečnostních sil byli v bojích zraněni.
V Pobřeží slonoviny proběhl útok na uprchlický tábor pod ochranou OSN
Nejméně 7 lidí zemřelo a 13 bylo zraněno během útoku na uprchlický tábor na severu země. V táboře přitom působily jednotky OSN. Útok přišel jen pár dnů poté, co ve čtvrtek byli v uprchlickém táboře u města Duekoue zavražděni 4 lidé z etnika Malinke. Tisíce uprchlíků se do táborů dostaly poté, co minulý rok vzplálo v zemi po prezidentských volbách násilí. Exprezident Laurent Gbagbo tehdy odmítl předat moc nově zvolenému Alassane Outtara. Etnikum Malinke stálo v bojích na straně současného prezidenta Outtara.
Jižní Súdán zrušil rozhovory se Súdánem
V pátek Jižní Súdán obvinil Súdán z leteckého útoku na své území. Súdán obvinění odmítá. Přesto Jižní Súdán zrušil přímé rozhovory se severním sousedem. Podle mluvčího jihosúdánské armády Philipa Aguera byl za súdánským útokem možný motiv zastavení bilaterálního vyjednávání. Přitom první setkání prezidentů obou zemí od dubnových sporů se uskutečnilo teprve minulou neděli na summitu Africké unie (AU) v Etiopii. Výsledkem jednání byla dohoda o vytvoření demilitarizované oblasti podél společných hranic.
EU zvažuje zrušení některých sankcí pro Zimbabwe
Ministři zahraničních věcí jednali o zrušení sankcí uvalených na Zimbabwe výměnou za politické reformy. Jednou z podmínek pro odvolání sankcí je vyhlášení referenda o nové ústavě. Důvodem k anulování některých sankcí je spolupráce prezidenta Roberta Mugabeho a premiéra Morgana Tsvagiraie, kteří se dříve nebyli schopni dohodnout na rozdělení politické moci. Zimbabwe rovněž musí stanovit nové prezidentské volby do konce příštího roku a dokončit návrh nové ústavy, který mají občané následně schválit v referendu. Ministři jednali i o zrušení zmražených aktiv v EU a zákazu cestování pro 112 Zimbabwanů. Uvolněna by mohla být i sankce na rozvojovou pomoc, jež se pohybuje ročně kolem 123 milionů USD.
V Pobřeží Slonoviny padl první trest vězení za obřízku
Devět žen bylo podle agentury Associated Press odsouzeno ke dvěma rokům vězení za provádění obřízky mladým dívkám ve městě Katiola na severu země. Jde vůbec o první rozsudek za vykonávání genitální obřízky žen, který skončil trestem odnětí svobody. Obřízka je v Pobřeží slonoviny zakázána od roku 1998.
Jižní Súdán podepsal Ženevské úmluvy
Nejmladší stát Afriky Jižní Súdán ve čtvrtek podepsal Ženevské úmluvy o vedení války, kdy v případě ozbrojeného konfliktu musí být respektována důstojnost člověka. Smlouvy pochází z roku 1949 a jsou základem mezinárodního humanitárního práva. Na dodržování úmluv dohlíží Červený kříž, který má sídlo v Ženevě.
V Zimbabwe vznikl návrh ústavy omezující pravomoci prezidenta
Legislativní výbor dokončil návrh nové podoby ústavy. Návrh počítá s omezením pravomocí prezidenta a naopak posiluje zákonodárnou moc. Například zavádí pouze dvě po sobě možné funkční období jednoho prezidenta, zatímco v současnosti Zimbabwe limit na prezidentskou kandidaturu nemá. Návrh rovněž vyžaduje souhlas parlamentu k tomu, aby prezident mohl vyhlásit válku či výjimečný stav. Prezidentovi by ale měla zůstat pravomoc jmenování do vysokých funkcí. Návrh posiluje i svobodu projevu a tisku. Referendum o nové ústavě se má konat do konce letošního roku. Příští rok čekají Zimbabwe prezidentské volby.
Mali požádalo haagský soud o prošetření násilí v zemi
Generální prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensouda obdržela dopis od malijské vlády, která žádá soud o prošetření násilí v zemi od ledna letošního roku. Na 300 000 lidí bylo následkem konfliktu islamistických bojovníků na severu země nuceno opustit své domovy. ICC může prošetřovat události v Mali i bez žádosti tamní vlády, neboť země podepsala dohodu o spolupráci s ICC.
USA navrhuje novou obchodní dohodu s východní Afrikou
Zájem amerických firem o investice v Africe podle poradce amerického prezidenta pro ekonomické záležitosti Michaela Fromana roste. Spojené státy americké proto navrhují sepsání nové obchodní dohody s Východoafrickým společenstvím (EAC), které zahrnuje Keňu, Tanzanii, Ugandu, Rwandu a Burundi. Obchod mezi EAC a americkými společnostmi vzrostl v roce 2011 o 34 % oproti roku předešlému. Nová dohoda by měla snížit překážky na hranicích, sjednotit celní dokumentaci a zkrátit termíny na vyřízení potřebných povolení. Mezi americké firmy, které se v posledních letech rozhodly ve východní Africe založit fabriku, patří Coca-Cola, Google či General Electric.
Egypt očekává letos vyšší návštěvnost turistů
Podle ministra pro cestovní ruch Mounir Fakhry Abdel Nour do konce letošního roku přijede do země o 23 % víc turistů, tj. asi 12 milionů, než v roce předcházejícím. Lidové povstání v roce 2011, které svrhlo prezidenta Husni Mubaraka, negativně ovlivnilo egyptskou ekonomiku postavenou především na cestovním ruchu. Za prvních šest měsíců letos navštívilo Egypt přes pět milionů turistů, což je 27 % nárůst oproti roku 2011. Egyptský cestovní ruch může ovlivnit i nově zvolený islámský prezident Mohamed Morsi, pokud zavede např. zákaz krátkých plavek, anebo alkoholu.
Nigérie podepsala s čínskou firmou smlouvu na výstavbu železnice
Nigerijská vláda schválila dohodu v hodnotě 1,49 miliard USD s čínskou státní společností China Civil Engineering Construction Corp (CCECC) na vybudování železnice mezi městy Lagos a Ibadan. Železnice má propojit pobřeží a sever země. Doba výstavby se odhaduje na 36 měsíců. S čínskou firmou spolupracuje i etiopská vláda, která s ní podepsala smlouvu již v prosinci na propojení hlavního města Addis Ababa s přímořským státem Džibutsko.
Nejsilnější islamistická strana v Tunisku potvrdila nynějšího předsedu
Rachid Ghannouchi byl na další dva roky znovu zvolen předsedou islámské strany Ennahda, která v prvních volbách od jasmínové revoluce získala většinu. Ghannouchi získal 70 % hlasů. Ennahda po volbách vytvořila koalici s dvěma sekulárními politickými stranami. Strana odmítla požadavek islamistů v zemi k zavedení islámského práva šaría.
Militantní skupina Ansar Dine může být přizvána k jednání o Mali
Jestliže přeruší islamistická militantní skupina Ansar Dine, která působí na severu Mali, styky s teroristickou skupinou Al-Kaida, může se podle Africké unie (AU) účastnit jednání o budoucnosti země. Islamisté deklarovali plnou kontrolu nad městy Gao, Kidal a Timbuktu, kde zavádějí islamistické právo šaría. AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) chtějí intervenovat do Mali, pokud by jednání selhala.
Podle OSN Eritrea snižuje podporu militantní skupině Al-Shabaab
Rada bezpečnosti OSN uložila v roce 2009 zbrojní embargo na Eritreu a Somálsko. Vláda Eritreji měla financovat islámskou militantní skupinu Al-Shabaab, která působí především na jihu Somálska. Podle nynější zprávy OSN neexistuje žádný důkaz přímé eritrejské pomoci v uplynulém roce. Země ale podle OSN i nadále zůstává hrozbou pro celý region.
Demokratická republika Kongo a Rwanda podepsaly pakt proti rebelům
Dohoda, jíž podepsal konžský prezident Joseph Kabila a jeho rwandský protějšek Paul Kagame, předpokládá vytvoření mezinárodní vojenské síly, která má zabránit bojům na východě Demokratické republiky Kongo. Pakt přichází několik týdnů poté, co konžská vláda obvinila Rwandu z napomáhání, cvičení a vyzbrojování rebelů. Rwanda obvinění odmítá, avšak zpráva OSN dala Demokratické republice Kongo za pravdu. Vojenské střety vyhnaly desítky tisíc lidí z domu v provincii Severní a Jižní Kivu.
V Libyi proběhly parlamentní volby
V sobotu se konaly v severoafrické zemi první volby od svržení Muammara Kaddafiho. Účast byla podle oficiálních odhadů 60 %. Výsledky do dvousetčlenného Národního kongresu se očekávají na konci týdne. Podle prvních průzkumů vede liberální koalice National Forces Alliance (NFA) vedená bývalým premiérem Mahmoud Jibrilem. K volbám se registrovalo na 2,8 milionů oprávněných voličů. O křeslo v parlamentu bojovalo ve volbách na 2 639 kandidátů v 69 volebních obvodech.
Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení
Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.