Horníci třetího největšího producenta zlata na světě AngloGold Ashanti vstoupili podle mluvčího společnosti Alana Fine do nezákonné stávky. „Noční směna v dole Kopanangu vstoupila do stávky a následně do práce nepřišla ani ranní směna,“ uvedl Alan Fine. Ke stávce se připojilo na 5000 zaměstnanců, kteří zatím společnosti neřekli své požadavky. Předpokládá se ovšem, že horníci požadují navýšení platů. 14% zvýšení mezd si vymohli po šestitýdenní stávce i pracovníci platinových dolů společnosti Lonmin a tento týden ukončili stávku. Analytici se obávají dalších nepokojů napříč těžebního sektoru Jihoafrické republiky.
Archiv autora: Klára Zelenková
Sebevražedné útoky v Somálsku zabily 15 lidí
Dva sebevražední atentátníci odpálili v centru hlavního města Somálska Mogadishu dvě bomby a zabili nejméně 15 lidí. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Jde o největší útok od února letošního roku. Minulý týden militantní islamistická skupina Al-Shabaab, která je spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, zaútočila na hotel, kde se konala tisková konference nového prezidenta Hassan Shaikh Mohamud. Zvolení prezidenta Mohamuda má ukončit dvě dekády trvající politickou nestabilitu.
Mezinárodní měnový fond předpokládá vyšší ekonomický růst Senegalu
Ekonomický růst Senegalu by se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) měl v příštím roce zvýšit z očekávaných 3,7 % na 4,3 %. Důvodem je dokončení projektů v energetice, infrastruktuře a zemědělství, které by měly vést k posílení ekonomiky. Inflace v zemi byla v prvním pololetí letošního roku 1,5 %, MMF předpokládá, že do konce roku zůstane pod 2 %. Senegal by podle MMF měl mírně snížit deficit svých veřejných financí, aby se dostaly v roce 2013 na méně než 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Mezi roky 2000 až 2010 totiž vzrost státní dluh na 6,7 % HDP. Prezident Macky Sall po nástupu do úřadu slíbil snížení vládních výdajů.
Senegal zrušil senát, ušetřené peníze mají jít na prevenci proti záplavám
Senegalští poslanci odhlasovali návrh prezidenta Macky Sall a zrušili senát. Asi 15 milionů USD, které byly vyhrazené pro horní komoru parlamentu, budou použity na protipovodňová opatření. Kritici ovšem tvrdí, že zrušení stočlenného senátu je snahou prezidenta omezit příznivce ex-prezidenta Abdoulaye Wadeho. Rovněž byl zrušen post viceprezidenta, který zavedl v roce 2009 bývalý prezident Wade, ale nikdy nebyl obsazen. Předměstí hlavního města Senegalu Dakaru trpí častými záplavy. Letos během nich podle BBC zemřelo až 13 lidí a tisíce lidí se ocitlo bez domova.
Ústavní soud v Angole zamítl stížnosti opozice k volbám
Ve středu zamítl ústavní soud jihoafrické země stížnost hlavní opoziční strany UNITA k parlamentním volbám, které se konaly v srpnu a v nichž se podle opozice objevily nesrovnalosti a podvodné sčítání hlasů. UNITA se umístila na druhém místě s 19 % hlasů. Soud rovněž zamítl i stížnost UNITA i dalších opozičních stran CASE-CE a PRS k průběhu voleb. Stížnosti opozice odmítla již dříve i volební komise. Mezinárodní pozorovatelé označili volby za věrohodné. Vítězství ve volbách obhájila strana prezidenta Jose Eduardo dos Santos MPLA, která obdržela 72 % hlasů. Prezident dos Santos stojí v čele Angoly již 33 let.
V Keni stávkují učitelé za vyšší mzdy
Již třetím týdnem probíhá ve východoafrické zemi stávka učitelů za vyšší platy. Celostátní stávka ochromila celé základní a střední školství. Podle ministra financí Robinsona Githae jsou ale požadavky učitelů neudržitelné. Přitom nejméně placení učitelé si vydělají měsíčně jen 160 USD, zatímco politici se svou mzdou 10 000 USD patří k nejlépe placeným zákonodárcům na světě. Aby podle ministra Githae na platy bylo ve státním rozpočtu dostatek peněz, musela by vláda zvýšit spotřební daň a daň z příjmů. Ovšem ani stávkující učitelé nejsou jednotní v tom, jak velké navýšení platu má být. Pedagogové, kteří jsou sdružení v Kenya National Union of Teachers a kterých je na 278 000, žádají 300% zvýšení. Naopak učitelé v Kenya Union of Post Primary Teachers, jež zastupuje 47 000 pedagogů, požaduje 100% navýšení. Počet žáků se v Keni zvýšil poté, co prezident Mwai Kibaki v roce 2003 zavedl bezplatné školství a dotované střední školství. Ve středu svou celostátní stávku zahájili i lékaři.
Súdán otevřel svou první rafinerii zlata
Ve středu otevřená rafinerie zlata má Súdánu pomoci zlepšit kvalitu exportu zlata a především vykompenzovat hospodářské ztráty poté, co Súdán přišel o své příjmy z ropy. Nová rafinerie v hlavním městě Chartumu má snížit množství pašovaného zlata na zámořských trzích, například v Dubaji. Výrobci by měli dostávat za větší kvalitu zlata více peněz, což by mělo předejít snahám o pašování. Denní produkce rafinerie je 900 kilogramů zlata a 200 kilogramů stříbra. Roční výroba zlata by se měla zdvojnásobit. Súdán předpokládá, že v letošním roce prodá zlata kolem 3 miliard USD.
Zambie chce během 5 let dát 5 miliard USD na infrastrukturu
Na 2300 kilometrů silnic má být vybudováno během 5 let a celková výstavba má přijít na až na 5,6 miliard USD. První část modernizace infrastruktury Zambie má začít již tento týden. Jihoafrická země prodala tento týden eurobondy za 750 milionů USD, získané finanční prostředky chce prezident Michael Sata vložit do infrastruktury, aby se podpořil sektor dopravy a energetiky. V Zambii je 20 000 kilometrů zpevněných silnic, ovšem na 71 000 kilometrů zpevněných není.
Šestitýdenní stávka v platinových dolech v Jihoafrické republice je u konce
Horníci se dohodli se společností Lonmin na 22% zvýšení mezd v závislosti na postavení pracovníků a ukončili tak šestitýdenní stávku, při níž zemřelo na 45 lidí. K navýšení dojde 1. října. Analytici se obávají, že by protesty za vyšší platy mohly i nadále propuknout v dalších dolech těžebního sektoru. Po tvrdém zásahu policie proti stávkujícím horníkům v dole Marikana, kde v polovině srpna zemřelo 34 lidí, dopadla kritika především na prezidenta Jacoba Zumu a jeho vládnoucí Africký národní kongres (ANC). Cena platiny se snížila a produkce byla vlivem stávky omezena. Podle prezidenta Zumy přišel během stávky těžební průmysl o 548 milionů USD.
Demokratická republika Kongo požaduje embargo na vývoz minerálů z Rwandy
Situace mezi sousedními zeměmi se vyostřila poté, co Demokratická republika Kongo obvinila Rwandu z podporu a výcviku rebelů na východě země v provincii Severní Kivu. Obvinění následně potvrdila o OSN. Rwanda jakoukoliv pomoc rebelům odmítá, vztahy se ovšem mezi oběma státy ještě vyostřily. Demokratická republika Kongo požaduje, aby na obchod s minerály z Rwandy bylo uvaleno embargo. Konžský ministr pro nerostné bohatství Martin Kabwelulu v dopise pro OSN obvinil Rwandu z toho, že pomáhá rebelům pašovat minerály z Demokratické republiky Kongo, které následně vyváží jako vlastní nerost, a žádá proto uvalení embarga. Podle analytiků Rwanda dlouhodobě získává miliony USD z těžby konžských minerálů. V minulém roce Rwanda vrátila do Demokratické republiky Kongo více než 80 tun pašovaných nerostů, které zabavili celní úředníci.
Jižní Súdán usiluje o úvěr v hodnotě 200 milionů USD
Východoafrická země plánuje uzavření úvěru s mezinárodní bankou, který by měl pokrýt import a podpořit místní měnu poté, co Jižní Súdán přišel o největší zdroj svých příjmů – ropu. Úvěr by měl být podepsán do tří měsíců. Již v červnu získala země podobný úvěr od katarské Qatar National Bank (QNB) v hodnotě 100 milionů USD, který je využíván k vydávání akreditací pro dovoz. Půjčka pomohla jihosúdánské libry k posílení. Během QNB ve východoafrické zemi působí i mezinárodní banky jako Kenya Commercial Bank, Equity Bank a Dubai Islamic bank. Stabilizaci jihosúdánské libry sledují i zahraniční investoři, především mobilní operátoři Zain a MTN, kteří v zemi plánují spustit projekt mobilních služeb, jenž má nahradit neexistující bankovní služby.
ECOWAS se připravuje na vojenský vstup do Mali
Vojenská intervence Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) by měla mít tři fáze. Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore, který na začátku září oficiálně požádal o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým militantním skupinám na severu země, předpokládá, že teprve ve třetí fázi nasadí ECOWAS vojáky. Velvyslanec OSN z Pobřeží slonoviny Youssoufou Bamba nasazení vojáků až ve třetí fázi odmítá a na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že takové rozhodnutí bude obtížné a strategicky nerozumné. ECOWAS společně s Africkou unií (AU) žádá OSN o mandát k intervenci. OSN si ale vyžádalo přesné plány operace. Jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu je naplánované již na tento měsíc. Mali upadlo do politického chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat. Humanitární situace v Mali se podle politiků a mezinárodních organizací zhoršuje.
Mezinárodní měnový fond schválil vyplacení půjčky Sierra Leone v hodnotě 6,9 milionů USD
V pondělní Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil, že vyplatí západoafrické zemi půjčku ve výši 6,9 milionů USD a dodal, že ekonomické vyhlídky Sierra Leone jsou v letošním roce příznivé z důvodu zvýšených příjmů ze železné rudy. V roce 2010 získala Sierra Leone od MMF půjčku v hodnotě 45,4 milionů USD k obnově země po občanské válce, která proběhla v letech 1991 až 2002. Příjmy západoafrického státu pocházejí především z exportu minerálů. MMF předpokládá, že by se příjmy z nerostných surovin mohly zvýšit až o 51,4 % v letošním roce.
Tanzanský ministr nechává přezkoumat všechny smlouvy na ropný průzkum
Ministr pro energetický průmysl Sospeter Muhongo nařídil přezkoumání veškerých smluv na průzkum ropných ložisek a zemního plynu a audit smluv má být hotový do 30. listopadu. Podle ministra Muhonga nebyly některé smlouvy uzavřeny v zájmu státu a musí být zrušeny. Ministr rovněž plánuje revizi energetické koncepce země. V roce 2006 byly objeveny ložiska ropy v Ugandě a velké zásoby zemního plynu v Tanzanii a Mosambiku. V červnu vláda ztrojnásobila svůj odhad zásob zemního plynu. Průzkum má provádět největší tanzanský produkce zemního plynu společnost PanAfrican Energy, která má za svou práci inkasovat 33 milionů USD.
Stíhaný opoziční politik Demokratické republiky Kongo odjel do Francie
Opoziční poslanec Roger Lumbala, jehož vláda obvinila z napomáhání sousední Rwandě ve výcviku a podpoře rebelů na východě Demokratické republiky Kongo a který požádal o politický azyl v Jihoafrické republice, podle svého právníka odjel do Francie ze sousední Burundi, kde byl registrován jako uprchlík. „Byl doprovoděn na burundské letiště v Bujumbury za přítomnosti úředníků z jihoafrického velvyslanectví a Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR),“ řekl právník Prosper Niyoyankana. Ve čtvrtek burundský ministr zahraničních věcí požádal konžské orgány, aby připravily oficiální požadavek na vydání Lumbala.
Bývalý francouzský ředitel ropné společnosti byl vydán ke stíhání do Toga
Loik Le Floch-Pringent působil jako ředitel v mezinárodní ropné společnosti Elf firm. Nyní byl vydán z Pobřeží slonoviny do Toga, kde čelí obvinění z braní úplatků a podvodů. Jeho právník veškerá obvinění odmítá a za vyšetřováním svého klienta vidí politickou motivaci. Loik Le Floch-Pringent se měl podle obžaloby dopustit podvodu ve výši 48 milionů USD. Již dříve byl zatčen za zpronevěru veřejných prostředků ve výši více než 350 milionů USD, za níž dostal pětiletý trest.
Egyptský prezident začal svou cestu po Evropě
Ve čtvrtek odletěl nový egyptský prezident Mohamed Mursi do Bruselu na svou vůbec první oficiální návštěvu Evropy. Na starém kontinentu se bude prezident Mursi snažit přesvědčit evropské vlády o svém demokratickém mandátu a získat tak hospodářskou pomoc. Mnohé evropské země mají velký zájem po pádu exprezidenta Husni Mubaraka vybudovat si s Egyptem vztahy, ovšem chtějí záruky, že Egypt zůstane spojencem západu a bude příkladem ostatním zemím v regionu. Návštěva prezidenta Mursiho doprovází stín úterních útoků na americké velvyslanectví v egyptské Káhiře a libyjském Benghazi. Severoafrická země již dříve požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku v hodnotě 4,2 miliard USD, přesto se očekává, že bude potřebovat dalších 10 miliard USD, aby znovu obnovil důvěru investorů a zaplnil prázdnou státní pokladnu. V Bruselu se prezident Mursi setká s předsedou Evropské komise José Manuelem Barroso, vysokou představitelkou EU pro zahraniční polititiku Catherine Ashton a předsedou Evropské rady Herman Van Rompuy.
Volební komise v Angole odmítla nařčení z porušení volebního zákona
Na konci srpna se konaly v Angole parlamentní volby, v nichž se 72 % hlasy vyhrála vládnoucí strana prezidenta José Eduardo dos Santos MPLA. Opoziční strana UNITA, která ve volbách získala 19 %, podala proti průběhu voleb stížnost a tvrdí, že volby byly nespravedlivé a podvodné. Menší politické strany CASA-CE a PRS rovněž podaly proti výsledkům voleb stížnost. Všechny námitky proti volbám byly ale zamítnuty s odůvodněním, že komise neměla dostatek důkazů o narušení průběhu voleb. Všechny politické strany se ještě mohou do pátku odvolat k Ústavnímu soudu. Pozorovatelé z Africké unie (AU), Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) a Společenství portugalsky mluvících zemí (CPSS) označily volby za věrohodné. Od roku 1975, kdy Angola získala nezávislost na Portugalsko, se jednalo o teprve třetí národní volby. Prezident dos Santos je v čele země od roku 1970.
Nigérie získala půjčku od čínské banky v hodnotě 600 milionů USD
Nigérie podepsala smlouvu o úvěru s čínskou Export-Import Bank s 2,5% úrokem na dobu 20 let se sedmiletou dobou odkladu. Půjčku v hodnotě 600 milionů USD chce západoafrická země využít na výstavbu železnice, která by spojovala hlavní město Abuja s okolními městy. Železnici má vybudovat čínská Civil Engineering Construction Corp a měla by být dokončena do roku 2015. Na 500 milionů USD z čínského úvěru bude vyčleněno na výstavbu železnice, zbylých 100 milionů USD připadne tzv. Galaxy Backbone projektu, který má dát mladým lidem lepší přístup k technologiím. Očekává se, že Nigérie uzavře v následujících týdnech dohodu s Čínou na dalších 500 milionů USD, které mají sloužit k vybudováním čtyř letištních terminálů ve městech Abuja, Kano, Port Harcourt a Enugu. Čína poskytuje africkému kontinentu půjčky s často nižším úrokem než je tržní.
OSN: Libérie selhává v boji proti krvavým diamantům
Podle nové zprávy OSN chybí v Libérii dostatečná politická vůle k vymýcení krvavých diamantů, které financují konflikty v Africe. Schopnost vlády podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona selhává především v regulaci diamantového průmyslu, který dosahuje 30 miliard USD. Prezidentský výbor pro diamanty se podle OSN v letošním roce nikdy nesešel a technický výbor byl svolán v červenci poprvé za sedm měsíců. V roce 2003 se liberijská vláda zavázala k dodržování tzv. Kimberleyho procesu, který má pomoci vymýtit obchod s krvavými diamanty. Krvavé diamanty pomohly financovat i občanskou válku v Libérii, která trvala od roku 1989 do 2003.
Další nepokoje v dolech Jihoafrické republiky
Ve středu se rozhořely další nepokoje v platinových dolech v Jihoafrické republice, když stávkující horníci zablokovali silnice, které vedou k dolům společnosti Anglo-American Platinum. Cena platina se zvýšila o 1,5 % na 1624,74 USD za unci, čímž se dostala na své maximum z dubna letošního roku. Na území Jihoafrické republiky se nachází 80 % známých světových zdrojů platiny. Cena platiny se zvýšila už v polovině srpna, kdy došlo ke střelbě v dole Marikana, kterou nepřežilo 34 horníků. „Marikanský masakr“ se podle analytiků stal symbolem vládnoucí strany prezidenta Jacoba Zumy Afrického národního kongresu (ANC), který nedodržel své sliby o lepším životě pro všechny. V posledních týdnech jde už o několikátou stávku v jihoafrických dolech, nepokoje se z platinových dolů přesunuly i do dolů na těžbu zlata. Akcie tří velkých těžebních společností platiny Amplats, Impala Platinum a Lonmin i nadále klesají.
Somálsko má nového prezidenta
Poslanci Somálska zvolili v hlavním městě Mogadishu prezidentem východoafrické země Hassana Sheikh Mohamuda. Volba prezidenta má být posledním krokem k ukončení dekády trvající politické nestability. Pro zvolení Mohamuda bylo 190 poslanců. Jde o první volbu prezidenta od roku 1991, která byla provedena na somálské půdě a má signalizovat zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Přesto islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která je dávána do souvislosti s teroristickou skupinou Al-Kaida, dosud ovládá značné oblasti na jihu a středu Somálska. Do prvního kola prezidentské volby, v němž žádný z kandidátů nezískal potřebnou nadpoloviční většinu, se přihlásilo 18 kandidátů. Do druhého kola postoupil nově zvolený prezident Hassan Sheikh Mohamud a odstupující prezident Shaikh Sharif Sheikh Ahmed. Nový prezident Mohamud složil bezprostředně po vyhlášení výsledků svůj prezidentský slib. Prezident Mohamued vystudoval somálskou Národní univerzitu, následně studoval v Indii, pracoval pro UNICEF a je spoluzakladatelem somálského Institutu managementu a administrativního vývoje.
Horníci společnosti Impala Platinum žádají další zvýšení mezd
Pracovníci dolů druhého největšího světového producenta platiny Impala Platinum žádají již druhé zvýšení platů v letošním roce. Společnost navýšila ve strategicky důležitých dolech výši mezd v lednu a únoru. Snaha zvýšení platů je ovlivněna vlnou hornických stávek v Jihoafrické republice. Při střetu stávkujících horníků s policií v platinovém dole Marikana zemřelo na 34 lidí v polovině srpna. Stávky a protesty se přelily i do dolů těžících zlato. Na 15 000 pracovníků společnosti Gold Fields stoupilo do stávky za navýšení platů.