Mezinárodní nevládní organizace Human Right Watch (HRW) vydala zprávu, podle níž se rebelové na východě Demokratické republiky Kongo, kteří jsou sjednoceni do hnutí M23 a kteří na 220 000 lidí důsledkem bojů s armádou vyhnali ze svých domovů, se dopouštějí válečných zločinů. OSN a Demokratická republika Kongo obvinila sousední Rwandu z logistické podpory rebelům, země to ale odmítá. Podle HRW bylo během bojů od jara letošního roku znásilněno nejméně 46 žen a dívek a na 600 mužů a chlapců bylo na území Rwandy násilím rekrutováno. Vůdce M23 plukovník Sultani Makenga obvinění z válečných zločinů odmítá. HRW vyzvalo Radu bezpečností OSN k udělení sankcí vůči vůdcům M23.
Archiv autora: Klára Zelenková
Egypt bude hostit setkání regionálních politiků k syrské otázce
Ministři zahraničních věcí z Egypta, Saudské Arábie, Turecka a Íránu se sejdou v egyptském městě Cairo, aby projednali současnou politickou situaci v Sýrii. Analytici ale nepředpokládají, že by se regionální politici dohodli na konkrétních krocích. Írán patří mezi spojence syrského prezidenta Bashara al-Assada, zatímco ostatní země žádají jeho odchod. Egyptský ministr zahraničních věcí Mohamed Kamel Amr řekl, že setkání se bude konat v „nejbližších dnech“, ale přesné datum neuvedl.
OSN žádá o potravinovou pomoc pro Malawi
Světový potravinový program (WFP) pod OSN se snaží získat 30 milionů USD pro Malawi, kde na 1 milion lidí trpí potravinovou krizí. „Pomoc musí přijít ještě před obdobím dešťů, později by se do odlehlých oblastí nemusela dostat,“ řekl koordinátor pomoci pro Malawi Abdoulaye Diop. Delší období sucha, vysoké ceny potravin a hospodářské problémy dovedly zemi do potravinové nouze. Počet lidí, kteří čelí nedostatku potravin, se oproti minulému roku zvýšil o 11 %. Mezinárodní společenství obnovila část finanční pomoci zemi poté, co zemřel prezident Bingu wa Mutharika a do čela Malawi se postavila prezidentka Joyce Banda.
Opoziční poslanec Demokratické republiky Kongo žádá o azyl v Jihoafrické republice
Vláda Demokratické republiky Kongo obvinila opozičního politika Roger Lumbalu z napomáhání sousední Rwandě ve vycvičování a podpoře rebelů na východě země. Lumbala následně požádal na burundském velvyslanectví o azyl v Jihoafrické republice. Burundi a Jihoafrická republika žádost prozatím nepotvrdila. Obvinění opozičního politika zhoršuje politickou nestabilitu v zemi, kterou negativně ovlivňuje konflikt na východě země. Opozice obvinila prezidenta Josepha Kabilu ze stejného údajného zločinu, jaký měl spáchat Lumbala, avšak všeobecně se předpokládá, že se obvinění prezidentu neprokážou.
Silnice mezi Egyptem a Súdánem bude otevřena 20. září
Komunikace, která spojí Egypt a Súdán, má být podle agentury MENA slavnostně otevřena 20. září. Dostavění a otevření silnice má snížit silniční poplatky mezi oběma zeměmi, řekl egyptský dopravní úředník Ibrahim Amer. Vybudování komunikace přišlo na 7,4 milionů USD a propojí město Qastal na jihu Egypta s městem Halfa na severu Súdánu.
Africká rozvojová banka poskytla Maroku 800 milionů USD
Africká rozvojová banka (AfDB) schválila úvěr ve výši 800 milionů USD pro Maroko na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Solární komplex by měl vyrůst ve městě Ouarzazate. Zmíněná půjčka je jednou z plánovaných, které AfDB vyčlenila pro obnovitelné zdroje energie. Podobné solární a větrné komplexy mají vzniknout i v Alžírsku, Tunisku, Egyptě a Jordánsku.
Mali oficiálně požádalo o vojenskou pomoc proti islamistickým rebelům
Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým rebelům na severu země. Prozatímní prezident Traore svou žádost přednesl prezidentu Pobřeží slonoviny Alassane Ouattarovi, který v současnosti předsedá ECOWAS. Společenství už před časem uvedlo, že je připraveno poslat 3000 mužů na sever Mali, ovšem požádalo OSN o mandát k vojenské intervenci. Rada bezpečnosti OSN si ale vyžádala podrobnější plány o zásahu. Mali se nachází v politické krizi od března, kdy byl v zemi proveden vojenský převrat.
Obviněný keňský ministr ze zpronevěry peněz i nadále odmítá odstoupit
Současný keňský ministr dopravy Amose Kimunya zůstává na svém postu, přestože ho Výbor pro veřejné finance (PAC) na začátku srpna obvinil ze zpronevěry. Amose Kimunya ve své funkci ministra financí měl podepsat nevýhodný kontrakt, který vedl ke zpronevěření 20 milionů USD z veřejných prostředků. Měsíc po předložení zprávy PAC odmítá ministr Kimunya, který má blízko k prezidentu Mwai Kibaki, rezignovat a tvrdí, že smlouvou naopak ušetřil 35 milionů USD. Keňa je dlouhodobě kritizována za rozsáhlou korupci i v nejvyšších patrech politiky.
Bývalý egyptský ministr kultury čelí obvinění z nezákonného obohacení
Farouk Hosni, který během vlády exprezidenta Hosni Mubaraka působil 23 let na postu ministra kultury, je obviněn z nezákonného obohacení v hodnotě necelých 3 milionů USD. Vyšetřování jeho finanční minulosti začalo podle právních expertů již před čtyřmi měsíci a exministr Hosni nebyl schopen prokázat, kde necelé 3 miliony USD vydělal. Datum soudního projednání zatím nebylo stanoveno. V roce 2009 se bývalý ministr kultury ucházel o post generálního ředitele pro kulturu v UNESCO. O rok dříve prohlásil, že by nechal spálit všechny izraelské knihy, pokud by je nalezl v egyptských knihovnách. Později se za svůj výrok omluvil.
Súdán a Jižní Súdán obnovily jednání
V úterý obnovily východoafrické země jednání v Etiopii, které bylo odloženo kvůli smrti etiopského premiéra Meles Zenawi. Hlavními tématy setkání jsou sporné hranice a transfer ropy. V dubnu se mezi oběma státy rozhořel boj o 1800 kilometrů dlouhou hranici, u kterého hrozilo, že přeroste ve válku. Napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem uvolnily až ekonomické problémy, do nichž se obě země dostaly kvůli přerušenému transferu ropy. Ropa totiž tvoří více než polovinu příjmů státního rozpočtu Súdánu a skoro 98 % příjmů sousedního Jižního Súdánu. Rada bezpečnosti OSN stanovila 22. září jako poslední den pro vyřešení sporných otázek mezi oběma státy, jinak budou země čelit sankcím. Vyjednává se i o možnosti vytvoření 10 kilometrového demilitarizovaného pásma, které by umožnilo cestování a obchod mezi Súdánem a Jižním Súdánem. S pásmem souhlasí Africká unie (AU) i OSN, Súdán je ale proti.
USA a Egypt jsou blízko k dohodě o odpuštění dluhu
Spojené státy americké chtějí odpustit Egyptu dluh ve výši 1 miliardy USD, aby pomohly nastartovat egyptskou ekonomiku, kterou destabilizovaly politické nepokoje. Diplomaté tvrdí, že dohoda s novým egyptským prezidentem Mohamedem Mursim by měla být dokončena v nejbližších dnech. USA se rovněž snaží s Egyptem udržet dlouhodobé partnerství, kdy USA byly spojencem severoafrické země již během vlády exprezidenta Husni Mubaraka.
Alžírsko má nového premiéra
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflik jmenoval nového premiéra, jímž se stal Abdelmalek Sellal. Jmenováním premiéra skončila v zemi čtyři měsíce trvající politická nejistota. Nová vláda měla být jmenována již 10. května, okamžitě po parlamentních volbách. Ovšem neshody ohledně voleb zdržely jmenování. Současný premiér Sellal není členem žádné politické strany a dříve působil jako ministr pro vodní zdroje. V roce 2004 byl vedoucím kampaně prezidenta Bouteflika před prezidentskými volbami. Ostatní ministři by měli být jmenováni v úterý.
Bývalá povstalecká skupina vyhlásila vládě v Burundi válku
V roce 2009 povstalecká skupina Síly pro národní osvobození (FNL) po téměř dvou desetiletí občanské války složila zbraně. Nyní vůdce FNL Agathon Rwasu vyzval prezidenta Pierra Nkurunziza, aby odstoupil. Odborníci se obávají opětovného probuzení konfliktu. „Členové FNL jsou už unaveni vraždami, pronásledováním a mučením ze strany vládnoucí strany CNDD-FDD,“ uvedla skupina v prohlášení. Vláda je podle FNL zkorumpovaná a nedokáže zemi efektivně vést. Armáda Burundi je podle mluvčího armády Gasparda Baratuzy připravena čelit jakémukoliv útoku. Podle zprávy Human Rights Watch bylo tento rok několik desítek osob zabito z politických důvodů.
V Egyptě odešlo 70 armádních generálů do výslužby
Vláda Egypta v čele s prezidentem Mohamedem Mursim poslala na 70 armádních generálů do důchodů. Tento krok přichází jen několik týdnů poté, co prezident Mursi nahradil ministra obrany a náčelníka štábu Mohameda Hussein Tantawi. Ministrem obrany se v srpnu stal generál Abdul Fattah al-Sisi. 6 generálů si ale svou pozici v Nejvyšší radě ozbrojených sil (SCAF), která stála v čele země po pádu prezidenta Husni Mubaraka, ponechalo. Podle analytiků se snaží prezident Mursi prosadit svou moc nad armádou.
Dva ministři Guiney rezignovali po policejním zásahu proti opozici
Ministr pro plánování Souleymane Cisse a ministr financí Aboubacar Sidiki Koulibaly na konci srpna rezignovali na své posty ve vládě prezidenta Aplha Condé. Důvodem se stal policejní zásah proti opozičním demonstrantům. Guinea od roku 2010 přechází z vojenské vlády na civilní, ovšem parlamentní volby, které mají být posledním krokem přechodu, byly několikrát odloženy. Odpůrci vlády prezidenta Condé tvrdí, že prezidentovi chybí politická vůle k vyhlášení voleb. Země je bohatá na minerály, má rezervy železné rudy, zlata a diamantů a je největším světovým vývozcem bauxitu.
Jižní Súdán jmenoval prvního velvyslance pro OSN
Nejmladší stát světa Jižní Súdán jmenoval velvyslance pro OSN, který má napomoct zemi ve vyjednávání se Súdánem ohledně sporných hranic a ropy. Další kolo jednání je naplánováno na tento týden. Prvním velvyslancem se stal Francis Deng, bývalý zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy. Kromě jednání se Súdánem má Francis Deng zlepšit obraz země v zahraničí. Dohoda ohledně společných hranic by mohla obnovit export ropy z Jižního Súdánu, pro kterého ropa představuje 98 % státních příjmů. Jižní Súdán se osamostatnil v červenci minulého roku.
Společnost Shell získala kontrakt za 150 milionů USD v Tunisku
Britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell vyhrála zakázku v hodnotě 150 milionů USD na průzkum ropy v Tunisku. Kontrakt je součástí tuniských plánů, jak přilákat zahraniční investory do energetiky. Ropný průzkum a ropné vrty má podle ministra energetiky Lamine Chakariho společnost Shell provádět v centru Tuniska, v oblastech El Jem, Kairouan, Sousse a Sfax. Bližší detaily dohody ministr Chakari neuvedl.
Policie obvinila horníky v Jihoafrické republice z vraždy
Za smrt 34 horníků, kteří zemřeli po zásahu policie proti stávkujícím zaměstnancům společnosti Lonmin za vyšší mzdy v jihoafrickém dole Marikana, se bude zodpovídat 270 zatčených horníků, včetně těch, kteří byli neozbrojeni. Podle bývalého předsedy Mladé ligy Afrického národního kongresu Julius Malema je rozhodnutí o stíhání horníků „šílenstvím“. „Policisté, kteří zabili 34 horníků, nejsou ve vazbě, ale jejich kolegové ano,“ uvedl Malema, který byl ze strany vyloučen na začátku roku po několika neshodách s prezidentem Jacobem Zumou. Stíhání horníků umožňuje tzv. doktrína společného záměru, která byla využívána během apartheidu.
Keňský soud odvolal zákaz propouštění ve společnosti Kenya Airways
Keňská firma, z 26,7 % vlastněná společností Air France KLM, z důvodu snížení nákladů a úsporných opatření plánovala propustit část svého personálu, přesný počet neuvedla. Unie letectví a leteckých pracovníků (AAWU), která sdružuje 3 800 pracovníků, podala proti propouštění stížnost u soudu. Soudkyně Monica Mbaru ve čtvrtek soudním rozhodnutím zrušila předběžný zákaz propouštění. Podle právníka unie Leonarda Ochienga jde o „výsměch spravedlnosti“, neboť společnost nedostatečně konzultovala propouštění se svými zaměstnanci, a tím porušila zákon. Kenya Airways patří k největším leteckým společnostem v subsaharské Africe.
Burkina Faso navrhuje 20% daň z prodeje těžebních licencí
V Burkině Faso jsou důlní společnosti povinny se zaregistrovat u vlády pokaždé, když chtějí prodat licenci. Nyní vláda navrhuje, že každý prodej těžebních licencí bude zdaněn ve výši 20 %. Návrh by do konce roku měl projednat parlament. Nová daň by podle analytiků mohla odrazit potenciální investory. Země je významným producentem drahých kovů a je bohatá na zinek. K podobnému kroky se podle těžebních společností chystá i sousední Ghana, která plánuje zvýšit daň z těžby z 25 % na 35 % a zavést 10% daň z prodeje těžební licence.
Světová banka: Cena potravin se zvýšila o 10 %
Důsledkem sucha ve Spojených státech amerických a na východě Evropě se cena potravin podle Světové banky (SB) zvýšila v červenci o 10 %. SB proto vyzvala vlády, aby posílily své potravinové programy, které mají ochránit nejzranitelnější skupinu obyvatel. Cena kukuřice a pšenice se od června do července zvýšila o 25 %, sója o 17 %, pouze rýže zaznamenala 4% pokles. Ohrožení jsou podle prezidenta SB Jima Yong Kima především lidé v Africe a na Blízkém východě.
Senegalský prezident navrhuje zrušení senátu
Horní komora parlamentu Senegalu by podle prezidenta Macky Salla měla být zrušena a ušetřené finanční prostředky by měly být použity na vznik protipovodňových opatření a zlepšení infrastruktury. „Trvám na upřednostnění národa před politickými stranami a na snížení státních výdajů ve prospěch obyvatel,“ řekl prezident Sall. Zrušení stomístného senátu by přineslo 15 milionů USD. Návrh bude projednávat sněmovna během několika týdnů. Zrušení senátu přivítají především chudá předměstí hlavního města Dakaru, která trpí každoročně záplavami v období dešťů. Letos zemřelo během povodní šest lidí. Senát v roce 2001 z důvodu škrtů zrušil bývalý prezident Abdoulaye Wade, v roce 2007 byla horní komora opět obnovena.
Senegal může vyhostit gambijského velvyslance
Pokud Gambie nezastaví plánové popravy 47 vězňů, může Senegal podle prezidenta Macky Salla vyhostit gambijského velvyslance ze země. Někteří z vězňů, kteří by podle prohlášení gambijského prezidenta Yahya Jammeh měli být popraveni do polovin září, aby „dostali, co si zaslouží“, jsou senegalského původu. Vztahy mezi západoafrickými státy ochladly poté, co prezident Senegalu Sall požádal sousední stát o pomoc v ukončení separatistického konfliktu v regionu Casamance. Gambijský prezident Jammeh si za své prohlášení popravit 47 vězňů vysloužil mezinárodní kritiku ze strany Africké unie (AU), EU a USA, popravy byly označeny za „netransparentní a uspěchané“.