Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.
Archiv autora: Klára Zelenková
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu podepsali dohodu o ropě, produkce ropy by se měla obnovit
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir podepsali smlouvu o spolupráci a obchodu, včetně zajištění společné hranice. Dohoda, která byla podepsána v etiopském městě Addis Abeba, přichází po třítýdenním jednání. V Jižním Súdánu by mělo dojít k obnovení produkce ropy a jejímu následnému transferu přes sousední Súdán. Vývoz ropy, který byl minulý rok na 350 000 barelů denně, by měl významně pomoc v obnovení ekonomik východoafrických zemí. Ministři zahraničních věcí podepsali dohodu, která má ustanovit demilitarizované pásmo podél společné hranice. Podle súdánského prezidenta Bashira jde o „historický okamžik pro budování míru“. Sporných ovšem zůstává stále pět území, na něž si oba státy dělají nárok.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Súdán a Jižní Súdán se dohodly na transferu ropy
Po čtyřech dnech jednání v etiopském městě Addis Abeba došlo k částečnému průlomu v jednání, když se lídři obou zemí dohodli na sporných otázkách týkajících se ropy. Přestože zprostředkovatelé jednání ohlásili, že je dohoda uzavřená, smlouvu prezidenti podepíší až ve čtvrtek. Politici se shodli i na vytvoření demilitarizovaného hraničního pásma, další podrobnosti ale nejsou známy. Dohoda ovšem neřeší spornou oblast Abyei a několik dalších hraničních zón, na které si dělají nárok obě země. V lednu Jižní Súdán odstavil produkci ropy poté, co obvinil sousední Súdán z krádeže ropy. Ekonomiky obou zemí byly zastavením produkce ropy poškozeny a na začátku dubna se Súdán a Jižní Súdán ocitly na pokraji války.
Malema byl uznán vinným, u soudu kritizoval jihoafrického prezidenta Zumu
Bývalý člen vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a jeden z největších kritiků jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy Julius Malema byl ve středu odsouzen za zpronevěru peněz z veřejného rozpočtu v provincii Limpopo. Julius Malema u soudu vinu odmítl a označil Jihoafrickou republiku za „banánovou republiku, které vládne negramotný prezident“. Po jednání soudu byl bývalý politik propuštěn na kauci ve výši 1200 USD. Další jednání soudu bylo stanoveno na 30. listopadu. Na podporu Malemi se sešly stovky lidí, kteří celý proces považují za politicky motivovaný.
Guiney se podařilo vyjednat odpuštění dluhu ve výši 2,1 miliard USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) odpustí silně zadlužené západoafrické zemi dluh v hodnotě 2,1 miliard USD. V současnosti se zahraniční dluh Guiney pohybuje kolem 3,2 miliard USD, odpuštění bude tak znamenat snížení dluhu o dvě třetiny. Pomoc MMF a SB je určena k nastartování rozvojových projektů v zemi.
Burkina Faso plánuje otevřít šest nových dolů
Podle ministra pro těžbu Salif Lamoussa Kabora by v Burkině Faso mělo vzniknout hned 6 dolů, které zdvojnásobí příjmy z nerostného bohatství. Vláda rovněž chce připravit novou legislativu, která bude těžbu regulovat. Podle současného návrhu zákona bude muset každá těžařská společnost odvést 20% daň z nákupu licence a vláda plánuje i další daňové změny, které mají přinést více peněz do rozpočtu. V současnosti tvoří příjem z nerostného bohatství asi 12,7 % HDP. „S navýšením počtu dolů na 14 bychom se měli dostat na 20 až 25 % HDP. To je náš cíl,“ uvedl ministr Kabora. Země má velké zásoby drahých minerálů a zinku.
Arabský fond poskytl Tunisku půjčku v hodnotě 176 milionů USD
Úvěr, který severoafrická země získala, je určen na reformu finančního a bankovního systému. Část půjčky má rovněž jít na podporu platební bilance Tuniska a posílení devízových rezerv. Podle centrální banky získalo Tunisko úvěr s 1% úrokem. Ekonomika země se stále zotavuje z jasmínové revoluce, která odstartovala arabské jaro.
Maroko získalo od Světové banky úvěr v hodnotě 300 milionů USD
Světová banka (SB) schválila severoafrické zemi úvěr ve výši 300 milionů USD, který je určen na podporu zaměstnanosti mladých lidí, podpoře rovných příležitostí pro muže a ženy a snížení dopadu krize eurozóny. Nezaměstnanost mladých lidí přesahuje v Maroku přes 30 % a negramotnost žen je na venkově až 80 % žen. Skoro čtvrtina z 33 milionové populace žije v chudobě. Centrální banka Maroka předpokládá, že ekonomický růst se v letošním roce bude pohybovat mezi 2 až 3 %. Navíc země má nejvyšší schodek státního rozpočtu od roku 1990, který tvoří skoro 53 % HDP. Ekonomika Maroka je úzce navázána na eurozónu, jejíž krize zasáhla i příjmy severoafrické země z cestovního ruchu. Na začátku září schválila Africká rozvojová banka (AfDB) půjčku v hodnotě 800 milionů USD na podporu obnovitelných energetických zdrojů.
Kritik jihoafrického prezidenta čelí obvinění u soudu, na jeho podporu se sešly stovky lidí
Julius Malema, bývalý člen vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a jeden z největších kritiků jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy, ve středu stane před soudem, kde čelí obvinění ze zpronevěry veřejných peněz. Podvodu se měl dopustit v hlavním městě provincie Limpopo Polokwane, kdy měl uzavřít nevýhodnou smlouvu na výstavbu infrastruktury a zpronevěřit 6,3 milionů USD. Spolu s ním byli obviněni i čtyři podnikatelé, všichni to ale odmítají. Na podporu Malemi se sešlo několik stovek lidí, kteří považují celý proces za politicky motivovaný. Podle jihoafrického finančního úřadu dluží Malema přes 2 miliony USD na daních, obvinění, kterým čelí bývalý politik u soudu, ale nemá mít s daňovými úniky nic společného.
V Tanzanii má dojít k restrukturalizaci státní petrolejářské společnosti a regulaci odvětví
Tanzanie plánuje restrukturalizovat státní petrolejářskou společnost The Petroleum Development Corporation (TPDC), aby východoafrická země mohla lépe regulovat své zásoby zemního plynu. Společnost TPDC má být rozdělena na dvě samostatné, přičemž jedna bude působit jako regulátor v rychle rostoucím odvětví průmyslu a druhá se stane obchodní ropnou firmou. „V současnosti pracuje TPDC na bázi střetu zájmu, když pracuje jako regulátor a investor zároveň,“ uvedl předseda parlamentního výboru pro státní podniky Zitto Kabwe. V červnu země ztrojnásobila odhad zásob zemního plynu, Tanzanie proto chce vytvořit legislativu, která povede k regulaci ropného průmyslu. Oblast východní Afriky se v posledních letech stala potenciálním producentem ropy a zemního plynu, když v roce 2006 byla objevena ložiska ropy v Ugandě, následně zásoby zemního plynu oznámila i Tanzanie, Mosambik a Keňa.
Mezinárodní měnový fond předvídá růst Keni, ohrozit ho mohou jen volby
Ekonomický růst by v letošním roce a roce nadcházejícím měl být podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) větší než 5 %. Vzrůstající inflace a propad keňského šilinku v roce 2011 snížily odhad růstu z 5,8 % na 4,4 %. Podle MMF mohou růst východoafrické země ohrozit jen nadcházející prezidentské volby, které se mají konat v březnu příštího roku. Po posledních volbách v roce 2007 propuklo násilí, v němž zemřelo na 1200 lidí. Inflace v Keni se snižuje již od prosince a investoři znovu začínají ve východoafrické zemi investovat. Keňské ministerstvo pro hospodářské plánování odhadlo ekonomický růst mezi 3,5 až 4,5 %, zatímco ministerstvo financí je optimističtější a očekává růst 5,3 %.
Nigerijská armáda deklaruje smrt 35 členů militantní Boko Haram
Nejméně 35 islamistů z militantní skupiny Boko Haram zemřelo na severovýchodě země po střetu s armádou, dalších více než 60 členů zadržela armáda v nigerijských státech Adamawa a Yobe. Zásah armády proběhl z neděle na pondělí, v hlavním městě státu Yobe, v Damaturu, byl uložen zákaz vycházení. Město Damaturu patří mezi nejčastější cíle skupiny Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría. Při útocích Boko Haram zemřelo ve střední a severní Nigérii od roku 2010 na 1400 lidí.
Mali písemně požádalo OSN o schválení vojenského zásahu v Azawadu
Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.
Mezinárodní měnový fond předpokládá růst Mauritánie
Hospodářský růst Mauritánie by měl navzdory poklesu těžby a snížené poptávky z Evropy dosáhnout podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 6,2 %. Rozpočet má být po šesti letech opět vyrovnaný a státní rezervy mají dosáhnout 750 milionů USD. MMF očekává rovněž snížení nezaměstnanosti a nižší míru chudoby. Přesto MMF vyzval vládu, aby pokračovala v reformách, které mají zlepšit podnikatelské prostředí. Růst by v roce 2013 měl přesáhnout 6 % a inflace by měla zůstat stabilní. Mauritánie má zásoby železné rudy, mědi a zlata a je považována za spojence Západu proti vzrůstajícímu islamistickému radikalismu v regionu.
Pobřeží slonoviny otevře svůj vzdušný prostor pro Ghanu
Po útocích, kdy ozbrojenci napadli armádní kontrolní stanoviště v příhraničním městě Noe, uzavřelo Pobřeží slonoviny své hranice pro sousední Ghanu. Země z útoků viní stoupence svrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který se skrývá v Ghaně. Nyní chce znovu otevřít vzdušný prostor, nicméně pozemní a námořní hranice zůstanou uzavřené. Po prezidentských volbách v roce 2010 dnes již bývalý prezident Gbagbo odmítl uznat porážku ve volbách a v zemi se rozpoutalo krvavé povolební násilí, v němž zemřelo na 3000 lidí.
V Somálsku byl zastřelen poslanec
Ozbrojenci zastřelili poslance nového parlamentu Mustafa Haji Maalim, když odcházel z mešity v hlavním městě Somálska Mogadishu. Ve čtvrtek sebevražední útočníci v Mogadishu zabili 18 lidí. V srpnu byl zvolen nový 275členný somálský parlament, který následně zvolil prezidenta Hassan Sheik Mohamud. Jeho jmenování mělo být posledním krokem v přechodu k civilní vládě a ukončení dvou dekád trvající politické nestabilitě. V posledních měsících se somálských vojskům za pomoci mezinárodního společenství podařilo oslabit islamistickou militantní skupinu Al-Shabaab, která ale dosud ovládá velkou část jihu země.
Kamerunský exministr byl odsouzen k 25 rokům vězení
Bývalý ministr pro územní správu a bývalý kandidát na prezidenta Marafa Hamidou Yaya byl odsouzen ke 25 letům vězení za zpronevěru a předražený nákup prezidentského letadla v roce 2004. Stejný trest si v sobotu odnesl i bývalý ředitel dnes již zaniklé státní letecké společnosti CAMAIR Yves Michel Fotso. Exministr svou vinu odmítá. Ve vězení je také exministryně Jean-Marie Atangana Mebara a bývalý velvyslance v USA Jerome Mendouga. V roce 2006 zahájil prezident Paul Biya tzv. operace Sparrow Hawk, prostřednictvím níž chce bojovat proti korupci. Kritici ale namítají, že protikorupční kampaň je zaměřena jen na dříve vybrané politické oponenty.
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena situací v Mali
V pátek Rada bezpečnosti OSN vyjádřila znepokojení nad „zvýšenou aktivitou teroristických elementů“ na severu Mali, včetně teroristické organizace Al-Kaida, a vyzvala všechny rebelské skupiny, aby přetrhaly s islamistickými extrémisty veškeré vazby. Pokud se situace nezlepší, je Rada bezpečnosti připravena zavést proti Mali sankce, jak dříve navrhlo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Příští týden by se mělo konat jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu. ECOWAS se připravuje na vojenský vstup na sever Mali, ovšem žádá OSN o mandát k intervenci. Mali se ocitlo v politickém chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat a svrhla přechodnou vládu.
Niger schválila rozpočet pro rok 2013
V pátek přijala vláda Nigeru rozpočet s nulovým deficitem ve výši 2,5 miliard USD, který je o 11 % nižší než v letošním roce. Rozpočet je podle vlády zaměřen na posílení růstu a zvýšení bezpečnosti v západoafrické zemi. Země bojuje s nedostatkem potravin v důsledku sucha a se vzrůstající aktivitou islamistických radikálů. Navzdory potravinové krizi, která zasáhla na 6 milionů obyvatel z celkové populace 15 milionů, Niger očekává hospodářský růst mezi 12 až 15 %. Niger je světovým producentem uranu, na jeho území byly nalezeny i zásoby ropy.
Byl vydán zatykač na kritika jihoafrického prezidenta a vyloučeného člena vládnoucí strany
Na bývalého předsedu Mladé ligy Afrického národního kongresu Julius Malema, který je zároveň velkým kritikem prezidenta Jacob Zumy a který odsoudil zásah policie v jihoafrickém dole Marikana, byl vydán zatykač. Důvodem má být obvinění z korupce při zadávání veřejných zakázek v provincii Limpopo. Právnička Malemi Nicqui Galaktiou tvrdí, že neví, čeho se obvinění týká. Podle listu City Press má být Malema obviněn z podvodu, korupce a praní peněz. V dubnu letošního roku byl Malema vyloučen z vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) „za neukázněnost“.
Opozice a vládní příznivci se střetli v Guiney
V hlavním městě Conakry se v pátek večer střetla opozice s příznivci vládní politiky. Důvodem jsou podle analytiků etnické spory. V zemi se navíc stále posouvá termín parlamentních voleb, které se naposledy měly konat 8. července. V Guiney roste napětí mezi etniky Peul a Malinkes. Prezident Alpha Conde, který byl zvolen na konci roku 2010, kdy byla ukončena vláda armády, patří k etniku Malinkes. Etnikum Peul vyčítá vládě, že jim brání k získání politického mandátu. Parlamentní volby jsou posledním krokem v přechodu zpět k civilní vládě. Volby byly odloženy poté, co se opozice obávala, že volební komise je neobjektivní. V roce 2008 proběhl v zemi vojenský převrat, který přerušil veškerou zahraniční pomoc. Země je největším světovým vývozcem bauxitu a má velké zásoby hliníku. Do konce září má Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodnout o tom, zdali má Guinea nárok na odpuštění 2 miliardového USD dluhu v rámci programu pro nejvíce zadlužené země.
Největší aerolinky Nigérie zrušily všechny vnitrostátní lety
Největší nigerijská letecká společnost Arik Air stornovala všechny vnitrostátní lety poté, co úředníci z Federálního leteckého úřadu Nigérie (FAAN) zablokovali vstup pasažérů na palubu letadla v hlavním městě Lagosu. Důvodem je podle FAAN nezaplacení letištních poplatků. To ovšem společnost odmítá a ředitel provozu Arik Air kapitán Ado Sanusi uvedl, že „slova o nezaplacených letištních poplatcích v řádech milionů USD jsou vymyšlená“. Cestujícím budou podle společnosti navráceny peníze za letenky a bude jim nabídnuto ubytování v hotelu.