Na Simone Gbagbo vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač za zločiny proti lidskosti po prezidentských volbách v roce 2010. Její manžel a bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo již v Hague čeká na soudní proces. Během povolebního násilí, kdy exprezident Gbagbo odmítl uznat porážku a vítězství prezidenta Outtary, zemřelo na 3000 lidí. Exprezident a jeho manželka byli zatčeni v dubnu 2011. V Pobřeží slonoviny byli oba obviněni z ekonomických zločinů, spočívajících v nařízení rabování, ozbrojených loupeží a zpronevěry.
Archiv autora: Klára Zelenková
Církevní restituce byly v České republice schváleny, ČSSD chce podat ústavní stížnost
Český prezident Václav Klaus nechal projít církevní restituce, které navracejí 17 církvím zabavený majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun a finanční prostředky ve výši 59 miliard korun, jež budou vypláceny během příštích 30 let. Zákon začne platit od 1.1.2013, přestože jej český prezident nepodepsal, ani nevetoval, čímž vyjádřil osobní nesouhlas s formou zákona. Opoziční ČSSD a KSČM se zákonem nesouhlasí, chystají proto ústavní stížnost.
Situace mezi Súdánem a Jižním Súdánem se znovu přiostřuje
Nedávno uzavřená dohoda ohledně transferu ropy začíná být ohrožena, napětí mezi oběma státy se v posledních dnech zvýšilo poté, co ani jedna strana nechce stáhnout své vojáky ze sporných pohraničních oblastí. Jižní Súdán obvinil súdánskou armádu z bombardování hranice a zabití jednoho civilisty. Súdán nařčení popřel a tvrdí, že rebelové podporovaní jihosúdánskou vládou bojují uvnitř Súdánu asi 40 km daleko od společné hranice. Přitom jakkoliv zpoždění obnovení transferu ropy bude mít negativní následkem pro obě země.
Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc
Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.
Představitelé EU začali jednat o podobě rozpočtu EU na 7 dalších let
V Bruselu začalo jednání nad výší 7letého rozpočtu EU, některé země požadují snížení rozpočtu, k němuž přistupují i vlády na národní úrovni. Státy bývalého komunistického bloku v čele s Polskem nicméně chtějí nechat rozpočet na minimálně stávající výši, země, jako je například Velká Británie, požadují úsporná opatření, mluví se o 1 245 miliardy USD úspor. Francie se postavila proti škrtům v zemědělství, do něhož EU vložila 37,5 % z celkové rozpočtu, země střední a východní Evropy naopak odmítají snížení peněz ve fondu Soudržnost, na něhož jde 32 % z celkového rozpočtu.
Prezident Pobřeží slonoviny jmenoval nového premiéra
Poté, co minulý týden prezident Pobřeží slonoviny Alasssane Outtara rozpustil parlament, jmenoval podle agentury Reuters novým premiérem bývalého ministra zahraničí Daniela Kablan Ducan z koaliční strany PDCI. Prezident tak dodržel dohodu a premiérský post poskytl straně PDCI, která ho v povolebním násilí v roce 2010 podpořila. Kabinet prezident Outtra rozpustil z důvodu „malé solidarity v rámci koalice“.
Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku
Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.
Po dobytí města Goma rebelové v M23 mluví o svržení konžského prezidenta
Rebelové sjednocení v hnutí M23, kteří na východě Demokratické republiky Kongo získali hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v projevu pohrozili dobytí hlavního města Kinshasa a svržením prezidenta Josepha Kabila. Rebelové obsadili i nedaleké město a cestu k dalšímu velkému městu Bukavu. „Zamíříme na Bukavu a poté na Kinshasu. Cesta za osvobozením Demokratické republiky Kongo právě začala,“ řekl mluvčí rebelů plukovník Vianney Kazarama. Konžský prezident Kabila jedná se svým rwandským protějškem Paulem Kagame a ugandským prezidentem Yoweri Museveni o stabilitě regionu. OSN obvinila sousední Rwandu i Ugandu z výcviku a vyzbrojování rebelů v hnutí M23, samotná OSN nicméně nyní čelí kritice za jen nepatrný odpor rebelům v bojích o město Goma, kde měla své jednotky.
Šéf bezpečnosti Sao Paula rezignoval, násilí ve městě za poslední rok vzrostlo
Antonio Ferreira Pinto rezignoval na svůj post šéfa bezpečnosti poté, co se násilí v brazilském městě Sao Paulo výrazně zhoršilo. Za posledních 40 dní zemřelo v ulicích města 260 lidí a 95 policistů bylo v tomto roce zavražděno. Podle analytiků je příčinou eskalace násilí vyhlášení nepsané války mezi místním gangem PCC a úzkou skupinou představitelů policie. Snaha bývalého šéfa bezpečnosti Ferreira Pinto sjednotit státní a federální jednotky se nezdařila.
Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří
Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
V Bolívii probíhá sčítání lidu, po dobu sčítání byl nařízen zákaz vycházení z domu
Po 11 letech na popud bolivijského prezidenta Evo Morales probíhá sčítání lidu, na 10 milionů obyvatel muselo zůstat ve svých domovech. Pokud bude dům prázdný, bude podle vládního prohlášení vyvlastněn. Každý Bolivijec má být ve středu v místě, kde se narodil. Sčítání lidu má naznačit geografické přesuny obyvatelstva, předpokládá se, že ubylo lidí v hornických oblastech a zvýšil se naopak počet obyvatel v Santa Cruz. Důvod sčítání je i politický, podle nového rozložení obyvatelstva se bude volit do parlamentu.
Do čela nejsilnější francouzské konzervativní strany byl zvolen Jean-Francois Cope
Jean-Francois Cope byl zvolen 50,03 % hlasů novým předsedou konzervativního Svazu pro lidové hnutí (UMP), svého protikandidáta Francois Fillona porazil jen o 98 hlasů. Nově zvolený předseda UMP prosazuje pravicovější politiku, zatímco druhý poražený Fillon míří spíše ke středu politického spektra. Vítězství současného prezidenta Francois Hollande v květnových volbách přerušilo 17letou tradici, podle níž byl prezident vždy představitelem UMP.
Rozvojová pomoc Velké Británie v Nigérii údajně selhává
Podle Nezávislé komise pro rozvojovou pomoc (ICAI) finanční prostředky britské vlády v hodnotě 130 milionů USD na zlepšení školství v Nigérii selhávají důsledkem nedostatku kvalitních učitelů a nízké lokální podpory. Do konce roku 2019 by přitom měla Nigérie ještě obdržet 165 milionů USD. „Podle výzkumu nemá rozvojová pomoc velký dopad na zlepšení základního školství,“ píše ve zprávě ICAI. Podle ICAI stále na 3,7 milionů dětí nenavštěvuje ani základní školu. Britská vláda se zprávou ICAI bude zabývat.
Kazachstán chystá zákon zakazující opoziční strany a limitující média
Vláda Kazachstánu chystá zákon, jímž by zakázala dvě opoziční strany Alga! a Halyk Maidany, které kritizují prezidenta Nursultan Nazarbayeva. Zákon by měl zakázat i některá opoziční média za „propagování extremismu“, což by se mělo dotknout 8 novin a 23 zpravodajských internetových portálů. Zákon souvisí s uvězněním opozičního politika Vladimira Kozlova, který byl odsouzen k 7,5 rokům vězení, jenž se měl údajně dopustit neúspěšného svržení vlády. USA obvinily Kazachstán ze zneužívání soudního systému „k umlčování opozičních hlasů“. Kazachstán patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky střední Asie a je významným producentem ropy, za vlády prezidenta Nazarbayeva přišlo prostřednictvím zahraničních investic do země 150 miliard USD.
Jednání ministrů financí eurozony o pomoci Řecku selhalo
Řecku se podle ministrů podařilo přijmout úsporná opatření ke snížení státního dluhu, nicméně eurozona bude potřeba více času na dořešení technických záležitostí ohledně dalšího balíčku pomoci. Ministři by se měli sejít opět příští pondělí. Řecko, aby se vyhnulo insolvenci, musí obdržet od evropského společenství finanční injekci. Do roku 2020 by země měla snížit svůj státní dluh ze současných 189 % HDP na 120 % HDP. Zatímco ministři financí eurozony souhlasí s rozšířením termínu na snížení rozpočtu o 2 roky, Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšíření odmítá.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.
Japonský export klesá již pátým měsícem za sebou
Důsledek nižšího zájmu ze strany Číny a EU klesl japonský export již 5 měsíců za sebou, celkové příjmy z exportu poklesly v říjnu 6,5 %. Japonská ekonomika je závislá na exportu, jeho snížení může negativně ovlivnit hospodářský růst země. Navzdory teritoriálním sporům Japonska a Číny, kdy si obě země dělají nárok na ostrovy v Jihočínském moři, je Čína největším obchodním partnerem východoasijské země.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
Změny na zpravodajském portále PressEXPRESS.eu
Vážení čtenáři,
V posledních dnech došlo k několika změnám, které Vám mají zpříjemnit čtení jasných a stručných politicko-ekonomických zpráv z celého světa. Nejviditelnější změnou se stal nový vzhled portálu, který má učinit PressEXPRESS přehlednějším a modernějším.
Základem nového PressEXPRESSu se stalo sedm základních rubrik: Afrika, Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika, Tichomoří s Austrálií a Novým Zélandem, nově vznikla samotná rubrika České republiky. Iniciativou pro vyčlenění České republiky z rubriky Evropy je skutečnost, že politická rozhodnutí české vlády mají přímý vliv na všechny občany české kotliny, proto by nám neměly ujít zprávy o důchodové reformě či zvyšování daní.
Tímto ale změny PressEXPRESSu nekončí. Během následujících týdnů pro Vás, naše čtenáře, vzniknou nové rubriky, které věříme, že oceníte. Doufáme, že nám i nadále zachováte přízeň.
Příjemné čtení!
Za celou redakci Zelenková Klára, šéfredaktorka PressEXPRESS.eu
Chorvatský expremiér byl odsouzen k 10 rokům vězení za braní úplatků, rozsudek zatím není pravomocný
V úterý odsoudil soud v Chorvatsku bývalého premiéra Ivo Sanadera, který byl v čele vlády mezi léty 2003 až 2009, za přijetí úplatků od Maďarské energetické společnosti (MOL) a rakouských bank. Od MOL měl expremiér převzít úplatek v hodnotě 12,8 milionů USD za zajištění společnosti podílu ve státní rafinérii Ina. V roce 1995 měl převzít tehdy jako náměstek ministra zahraničí úplatek ve výši 695 000 USD od banky Hypo Alpe Adria Group. Expremiér vinu odmítá a tvrdí, že celý proces je politicky motivováný. Bývalý premiér Sanadera čelí rovněž dalšímu stíhání za manipulaci s veřejnými zakázkami a vytvářením tajných fondu pro svou politickou stranu Chorvatská demokratická unie (HDZ) ze zisků státních podniků.
Anglikánská církev v Africe má první biskupku
Ellinah Wamukoya byla vysvěcena na post biskupky v anglikánské církvi jako vůbec první žena na africkém kontinentě. Biskupka Wamukoya, která dříve působila předsedkyně městské rady ve svazijském hlavním městě Manzini, bude sloužit v malém království Svazijska. Její posvěcení přichází v době, kdy se ve Velké Británii vede diskuze, zdali anglikánská církev připustí ženy i na nejvyšších duchovních místech.
Islamisté chtějí v Sýrii vytvořit vlastní islámský stát
Islamistické rebelské skupiny v syrském městě Aleppo odmítly opoziční vládu a požadují vznik samostatného islámského státu. „Vyjadřujeme náš odmítavý postoj k tzv. spikleneckému projektu národní aliance. Jednomyslně jsme se shodli na společném vytvoření islámského státu,“ uvedla skupina ve videu. Představitel opoziční koalice Moaz al-Khatib reagoval vzápětí s tím, že bude chtít s rebely jednat o „spolupráci v zájmu syrského lidu“.
Na severu Mali bojují islamisté s Tuaregy o město Menaka, EU vyšle 250 jednotek na výcvik armády
Islamisté z Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) v pondělí uvedli, že obsadili město Menaka na severu Mali, které bylo doposud v držení Tuaregů sjednocených do Národního hnutí za osvobození Azawadu (MNLA). Zatímco hnutí Mujao deklarovalo kontrolu nad městem, Tuaregové tvrdí, že boje i nadále pokračují. V pondělí se ministři zahraničních věcí EU shodli na vyslání 250 jednotek, jejichž úkolem bude výcvik malijské armády.