Ruské lodě Nikolaj Filčenkov a Cezar Kunikov budou dle agentury AFP mířit do syrského přístavu Tartus, kde má v nynější době Rusko technickou základnu. Syrská opozice v neděli vyzvala OSN, aby do země vyslala ozbrojenou misi, čímž reagovala na rozhodnutí generála Roberta Mooda o pozastavení neozbrojené monitorovací mise. O syrské otázce budou na okraj summitu G20 hovořit prezidenti USA a Ruska.
Archiv autora: Dominika Wygrysová
Eurozóna vyzvala Řecko k rychlému vytvoření nové vlády
Po obdržení nejnovějších výsledků sčítaní hlasů v řeckých parlamentních volbách vyzvali ministři financí eurozóny k rychlému vytvoření vlády, která bude s to pokračovat v nutných reformách v co nejkratším čase. Sestavením nové vlády pověřil řecký prezident Karlos Papoulias v pondělí lídra vítězné strany Nová demokracie Antonise Samarase. Ten vyzval všechny politické strany, které mají za cíl udržet zemi v eurozóně, aby se připojily k vládě národní jednoty. Základem koalice se nejspíše stanou Nová demokracie a socialistická strana PASOK, které společně drží 162 mandátů v 300 členném parlamentu. Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) získala 71 mandátů.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov: „Rusko a USA vytvořily podmínky pro průlom ve vzájemných hospodářských vztazích“
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov v neděli uvedl: „Máme potřebné zázemí pro ekonomický průlom: v loňském roce dosáhl obchodní obrat Ruska a USA 31,2 milionů USD, což je o 14,3% více než před krizí v roce 2008.“ Dle Ushakova bylo dosaženo řady nových dohod v mnoha oblastech, včetně rozsáhlého strategického partnerství mezi ruskou ropnou společností Rosněfť a americkou Exxon Mobil. Situaci napomohl i vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).
V pondělí začne summit skupiny G20 v mexickém letovisku Los Cabos
Lídři světových ekonomik v zastoupení ministrů financí doprovázených guvernéry centrálních bank (Jihoafrická republika, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexico, USA, Indonésie, Saúdská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, EU, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a Austrálie) se během summitu v mexickém letovisku Los Cabos zaměří na nynější situaci v eurozóně a podporu hospodářského růstu. Německá kancléřka Angela Merkel před summitem uvedla, že může dojít ke sporům mezi některými členy tohoto uskupení ohledně způsobu, jak nynější globální krizi řešit. Zatímco Německo podporuje cestu úsporných opatření, některé státy považují za vhodnější nové půjčky. Důležitým faktorem jednání budou i výsledky řeckých parlamentních voleb, které dle některých analytiků rozhodnou o setrvání Řecka v eurozóně. Dalšími body programu má být řešení syrské otázky či poskytnutí dalších finančních zdrojů MMF.
Tisíce Portugalců protestovaly proti vládním úsporným opatřením
V sobotu se v Lisabonu shromáždily tisíce lidí, kteří nesouhlasí s úspornými opatřeními přijatými středo-pravicovou vládou jako součást plánu EU a MMF, za účelem snížení portugalského státního zadlužení. Největší portugalský odborový svaz CGTP dále projevil nesouhlas se změnami zákoníku práce, které vláda učinila v květnu a se zrušením 4 státních svátků.
Proevropské strany by v řeckých parlamentních volbách mohly získat většinu
Z dosavadních výsledků dnešních parlamentních voleb v Řecku vyplývá, že na 1. místě se umístila strana Nová demokracie se ziskem 30,45% hlasů, která by společně s 3. nejsilnější stranou PASOK, která obdržela 12,85% hlasů, dle agentury Reuters mohla získat potřebnou většinu v 300- členném parlamentu. Na 2. místě je Koalice radikální levice (SYRIZA), která 2. záchranný plán navržen EU a MMF odmítá. Obdobně jako v květnovém hlasování se umístila neonacistická strana Zlatý úsvit, která získala dle odhadů 6-7,5% a znova se tak dostane do parlamentu.
Francouzští socialisté získali většinu v obou komorách parlamentu
Ve druhém kole parlamentních voleb získala dle institutů CSA a Sofres Socialistická strana (PS) francouzského prezidenta Francoise Hollandea v Národním shromáždění (dolní komora parlamentu) 308-320 mandátů, což je více než absolutní většina 289 mandátů. Konzervativní strana bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho bude zastoupená 213-221 poslanci a přechází tedy do opozice. Jelikož Senát (horní komora parlamentu) je socialisty a jejich spojenci většinově zastoupen již od loňského roku, bude mít prezident Hollande výrazně usnadněnou situaci při prosazování své politiky.
Německá kancléřka Angela Merkel kritizovala výkon francouzské ekonomiky
Během setkání německých podnikatelů kancléřka Angela Merkel hovořila o rostoucím rozevírání nůžek mezi dvěma největšími členy eurozóny, kdy nyní získává Německo, oproti situaci před deseti léty, nad Francii „rostoucí náskok“. Kritika francouzské ekonomiky přichází poté, co se ve středu francouzský prezident Francois Hollande v Paříži setkal s představiteli německé levicové opozice, aniž by předtím Hollandea v Paříži navštívila samotná kancléřka.
Příští týden proběhne v Praze jednání představitelů Visegrádské skupiny
Setkání premiérů Polska, Maďarska, Slovenska a Česka proběhne příští pátek, týden před summitem všech členských států EU. Během jednání v Praze má dojít ke koordinaci postojů členů Visegrádské skupiny ohledně dalšího směřování eurozóny, jejímž členem je z V4 prozatím pouze Slovensko. Mělo by také dojít k vyhodnocení ročního českého předsednictví skupiny a projednání programu nastupujícího polského předsednictví.
Kolumbijský kongres schválil zákon a mírových rozhovorech s guerillovými skupinami
Kolumbijský kongres v pátek schválil zákon, jenž uvádí pokyny pro mírové rozhovory mezi vládou a levicovými guerillovými skupinami. Vztahuje se na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozeneckou armádu (ELN), nezahrnuje však zločince spojené s drogovými kartely nebo bývalé polovojenské skupiny. Tzv. právní rámec pro mír vyžaduje měkké tresty pro ty rebely, kteří odškodní obětí a souhlasí s odložením zbraní. Tento zákon představuje významný krok vpřed oproti politice minulých vlád, které s jednáním s rebely nesouhlasily. Dle kritiků je však zákon, jenž má podporu prezidenta Juana Manuela Santose, příliš shovívavý a umožňuje rebelům, aby za zločiny, které spáchají, nebyli potrestáni.
Argentina požaduje zahájení jednání o suverenitě Falklandských ostrovů, Velká Británie to odmítá
Během výročí 30. let od osvobození Falklandských ostrovů od okupace Argentinci požádala prezidentka Argentiny Cristina Fernandez de Kirchner Dekolonizační komisí OSN, aby bylo zahájeno jednání s Velkou Británii ohledně suverenity Falklandských ostrovů. Britský premiér David Cameron však na zprávu reagoval slovy, že „k jednáním nedojde.“ Dle argentinské prezidentky Velká Británie využívá své pozice permanentního člena Rady bezpečnosti OSN a poukázala na geografickou vzdálenost mezi Falklandy a Spojeným královstvím. Během této relace však hovořili i dva falkandští zákonodárci, kteří trvají na svém právu na sebeurčení.
Italská vláda chce prodat 3 státní podniky ve snaze zmírnit zadlužení země
Dle očekávání italské vlády by prodej státní podniků Fintecna, Sace a Simsest, spadajících pod ministerstvo financí, mohl přispět 10 miliardami eur do státního rozpočtu. Dalším vládním krokem bude snížení počtu svých vojenských sil a plán prodeje nemovitosti uvolňovaných v souladu s tímto procesem. Majetek tak bude vložen do fondu, oceněn a prodán soukromým investorům. Mezi další úsporná opatření patří sloučení některých útvarů a snížení počtu státních zaměstnanců. Ve čtvrtek Bank of Italy uvedla, že míra veřejného zadlužení země dosáhla rekordní výše 1.95 bilionů eur. Proti úsporným opatřením dnes v Říme protestovalo okolo 200 tisíc nespokojených občanů.
Okolo 200 tisíc Italů dnes v Říme protestovalo proti vládním úsporným opatřením
Někteří protestující dle agentury Reuters uvedli, že nesouhlasí s vládním programem, jenž prohlubuje krizi v zemi. Představitelé italských odborových organizací od vlády požadují především zastavení škrtů financí v sociálním systémů, v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností dále chtějí, aby se vláda zaměřila na vytváření nových pracovních pozic.
Kubánská policie propustila 32 členek protestního hnutí Dámy v bílém
Dle hlavní představitelky Dám v bílém Berty Soler bylo 32 členek zadrženo, aby v sobotu v Havaně neuspořádaly akci věnovanou politickým disidentům. Hnutí bylo založeno v roce 2003 a sdružovalo ženské členy rodin 75 zadržených disidentů. Poté, co došlo k propuštění všech osob, o které hnutí usilovalo, začaly Dámy v bílém požadovat propuštění všech politických vězňů.
Španělský premiér Mariano Rajoy přislíbil reformy, den po varování MMF
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu přislíbil provést reformy, které učiní ekonomiku země „pružnější a konkurenceschopnější“, den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl seznam potřebných reforem k opětovnému získání důvěry trhu. Jednalo se například o vyšší daň z přidané hodnoty či bezprostřední právní předpisy o budoucím snižování mezd státních zaměstnanců. Výnosy španělských dluhopisů v uběhlém týdnu přesáhly 7%, dluh země vzrostl na 72,1% HDP a vláda očekává jeho další zvyšování v průběhu roku.
V Řecku se v neděli uskuteční parlamentní volby
Dle posledních zveřejněných průzkumu veřejného mínění má největší podporu obyvatel strana Nová demokracie, která chce pokračovat s 2. záchranným plánem. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA) , která požaduje zrušení záchranného plánu. Na třetím místě by se nyní ocitla socialistická strana PASOK. Dočasný premiér Panagiotis Pikrammenos uvedl, že země se musí vypořádat s důležitými otázkami, které vyžadují politická rozhodnutí. Ministerstvo financí dle agentury FIA údajně prohlásilo, že Řecko má peníze pouze na platy a důchody do konce července a státní příjmy činí oficiálně 666 milionů eur, oproti cíli 18.8 miliard eur za prvních pět měsíců roku.
Kazachstán znovu umožnil Rusku využíváni kosmodromu Bajkonur
Startování ruských raket z Bajkonuru bylo dočasně omezeno kvůli sporu ohledně nové smlouvy mezi oběma státy. Poté, co však kazašský premiér Karim Masimov rokoval s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, bylo oznámeno, že ruská vesmírná agentura Roskomos může kosmodrom znova využívat. Jablkem sváru mezi oběma státy je zájem na využití nové oblasti v Kazachstánu, kam by dopadaly části nosných raket. Kazachstán požaduje, aby před vyčleněním této nové oblasti byla mezi oběma státy podepsaná dodatečná smlouva ke smlouvě o pronajmu Bajkonuru, jež by byla ratifikována kazašským parlamentem. Jednání o této smlouvě začala v roce 2008 a k dnešnímu dni nebyla dokončena.
Nikaragua představila projekt mezioceánské vodní cesty konkurující Panamskému průplavu
Cena projektu by se mohla dle odhadů vyšplhat na 30 miliard USD, zda-li k samotné výstavbě dojde, není však kvůli celosvětové ekonomické krizi prozatím jasné. Zájem o projekt, jenž by byl dle slov vlády prezidenta Daniela Ortegy financován z části soukromým sektorem, projevily Čína, Venezuela, Brazílie, Rusko, Japonsko a Jižní Korea.V Nikarague nyní trpí chudobou polovina z téměř 6 milionů obyvatel, projekt by tak významně přispěl ke zlepšení tamější ekonomické situace.
Evropská centrální banka je připravená zasáhnout, pokud to bude potřeba
Ředitel ECB Mario Draghi uvedl,že případě nutnosti je ECB připravena dodat do finančního systému další likviditu, aby podpořila komerční banky. Dodal však, že jednat by nyní měli především politici a to tak, aby eurozóna stala na pevných základech. Potvrdil také, že nejspíše již na příštím summitu EU by měla být odhalená vize na pokračování eura v následujících letech, na které nyní v týmu pracuje. Zpráva přichází několik dnů před parlamentními volbami v Řecku, které by mohly vyústit až v odchod země z eurozóny.
USA prodlouží o rok sankce vůči některým běloruským představitelům
Ty byly přijaté v roce 2006 kdy administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe zablokovala majetek a aktiva deseti představitelům Běloruska. Sankce se týkaly například běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky, ministra vnitra Vladimira Naumova nebo šéfa běloruské KGB Stepana Sucharenka. Americký prezident Barack Obama v dopise Kongresu své rozhodnutí obhájil slovy: “ V roce 2011 vláda Běloruska pokračovala v pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médii (…)“
Rusko odmítá nařčení, že do Sýrie poslalo nové vrtulníky
Z tohoto Ruskou federaci obvinila americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton. Ruské ministerstvo zahraničních věcí však v pátek uvedlo, že do Sýrie žádné nové vrtulníky nedodalo. Potvrdilo však zprávu, že v Rusku byly uskutečněny předem naplánované opravy vrtulníků, které Sýrii země dodala před několika lety. V souvislostí s tímto vyzvala Francie k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie.
Aung San Suu Kyi navštívila Švýcarsko
Barmská opoziční politička během své návštěvy Evropy ve čtvrtek zavítala do sídla OSN v Ženevě a zúčastnila se zasedání Mezinárodní organizace práce (ILO). V pátek se dále zúčastnila zasedání švýcarského parlamentu. V Bernu se také setkala s vládními představiteli a s pracovníky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ještě dnes se politička přesune do Osla, kde v sobotu převezme Nobelovu cenu za mír. Ta jí byla udělená v roce 1991.