Ve čtvrtek se na Západním břehu Jordánu konalo poprvé po pěti letech shromáždění stoupenců palestinského hnutí Hamás. Akce se konala k příležitosti oslav 25. výročí založení Hamásu. Na Západním břehu Jordánu byly projevy podpory Hamásu zakázány, protože ho ovládá hnutí Fatah, mezi nímž a Hamásem došlo roku 2007 k rozkolu. Obě hnutí se rozchází v přístupu k otázkám okupace palestinského území Izraelem a vzniku samostatného palestinského státu. Obě frakce zaznamenaly v poslední době úspěchy na mezinárodním poli, což podle deníku Washington Post zlepšuje šance na znovusjednocení obou hnutí a tím posílení palestinské autonomie. Podle zákonodárce Hamásu Nasser al-Din al-Shaera „nemohou Palestinci bez jednoty dosáhnout ukončení izraelské okupace“.
Archiv autora: Marek Skupa
Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku
USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.
Egypťané hlasují o nové ústavě
V Egyptě dnes probíhá hlasování o kontroverzním návrhu nové ústavy, kterou prosazuje egyptský prezident Mohammed Mursí. Egyptská opozice vedená Frontou národní spásy (NSF) naopak novou ústavu považuje za příliš islamistickou a vyzvala své stoupence, aby v referendu hlasovali proti. Debatu o nové ústavě provázely v posledních týdnech v Egyptě násilné střety mezi opozicí a provládními stoupenci. Podle BBC však zatím probíhá volba spořádaně a bez problémů. Spokojenost se situací vyjádřil i náčelník štábu egyptské armády generál Sedky Sobhi. Armáda spolu s policií nasadila přes 250 000 mužů na zajištění bezpečnosti při referendu, ke kterému je zaregistrováno okolo 51 milionů voličů.
Katar zajistí pro fotbalový šampionát 2022 klimatizované stadiony, investice přesáhnou 200 miliard USD
Katar, který v roce 2022 zajišťuje mistrovství světa ve fotbale, čelí pochybnostem, zda je vhodné pořádat šampionát v tak extrémních klimatických podmínkách. V létě se teploty v Kataru pohybují okolo 41 °C. Generální tajemník katarského výboru pro šampionát Hassan al-Thawadi však oznámil, že diváci se v Kataru budou cítit pohodlně. Katar totiž vyvíjí speciální technologii, která umožní ochlazovat jak celé stadiony, tak částečně i venkovní prostory. Katar podle deníku The Guardian plánuje v příštích 10 letech do přípravy šampionátu investovat přes 200 miliard USD. Podle generálního tajemníka al-Thawadiho budou rovněž kontrakty se stavebními firmami obsahovat klauzule o pracovních podmínkách zahraničních dělníků, jejichž situace v Kataru často není uspokojivá.
Rusko připustilo možnost porážky syrského režimu
Podle náměstek ruského ministra zahraničí Mikhaila Bogdanova jednotky prezidenta Bashara Assada „ztrácí kontrolu nad stále větším územím“. Rusko, které spolu s Čínou již dříve vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující použití násilí ze strany režimu prezidenta Assada, poprvé připustilo možnost porážky syrského režimu prezidenta Assada. Náměstek Bogdanov zopakoval výzvu k dialogu mezi oběma bojujícími stranami. Konflikt podle něj bude stále nabývat na intenzitě a v Sýrii můžou zahynout další desetitisíce až statisíce lidí. „Takovou cenu za odstoupení prezidenta Assada považuje Rusko za nepřijatelnou,“ uvedl náměstek ministr Bogdanov. Rusko podle BBC nicméně stále trvá na tom, že odstoupení prezidenta Assada by situaci v Sýrii dále vyhrotilo.
Ve Španělsku byl zajištěn majetek exprezidenta Mubaraka
Španělská policie zajistila majetek bývalého egyptského prezidenta Husniho Mubaraka v hodnotě přibližně 34 milionů USD, na 23 milionů USD bylo na účtech španělských bank, několik luxusních vozů a majetky v Madridu a letovisku Marbella. Španělská policie uvedla, že finance mohou pocházet z trestné činnosti, jako je korupce či zpronevěra státních peněz. Již 440 milionů USD spojených s bývalým prezidentem Mubarakem bylo zajištěno ve Švýcarsku a dalších 135 milionů ve Velké Británii. Exprezident Husni Mubarak byl v létě odsouzen na doživotí za smrt civilistů během protivládních demonstrací na začátku roku 2011.
OSN odsoudilo popravu mladistvé v Jemenu
Výbor OSN pro práva dítěte (CRC) vyjádřil znepokojení nad popravou jemenské ženy, která v době zadržení nebyla plnoletá. Podle OSN tento akt porušil článek 3 a 6 Úmluvy o právech dítěte, který zaručuje právo každého dítěte na život, resp. zakazuje uplatnit doživotní trest nebo trest smrti na nezletilé. Jemen v roce 2005 ujistil CRC, že podobné nakládání s osobami mladšími 18 let bylo v zemi zakázáno. OSN pro vyzývá Jemen, aby přestal s popravami mladistvých obžalovaných. V současnosti na trest smrti čeká podle BBC 21 nezletilých, dalším 186 nezletilým obviněným trest smrti hrozí.
USA oficiálně uznaly syrskou opozici
Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA oficiálně uznávají Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NSCROF) za „legitimního zástupce“ syrského lidu. Prezident Obama prohlásil, že NSCROF je nyní dostatečně reprezentativní na to, aby USA tento „velký krok“. Oznámení přišlo krátce před schůzkou zemí tzv. Přátel Sýrie v Maroku, kterého se poprvé zúčastní i zástupci NSCROF. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí USA označil za překvapení a prohlásil, že „Spojené státy americké se rozhodly vsadit všechno na ozbrojené vítězství sil NSCROF“. NSCROF byla zformována teprve před měsícem a za oficiálního zástupce syrského lidu ji zatím kromě USA uznalo jen několik států, například Velká Británie, Francie, Turecko či státy Perského zálivu.
Egyptská opozice hodlá hlasovat proti nové ústavě
Egyptská hlavní opoziční strana Fronta národní spásy (NSF) vyzvala své příznivce, aby v blížícím se referendu o nové ústavě hlasovali proti jejímu přijetí. Podle NSF je nová ústava, která má podporu egyptského prezidenta Mohammeda Mursiho, příliš islamistická. NSF je podle BBC stále připravena hlasování bojkotovat, pokud nebudou splněny její požadavky, například soudní dohled nad referendem, monitoring ze strany místních i zahraničních nevládních organizací, detailní zveřejnění výsledků a zajištění dostatečné bezpečnosti. V úterý v Káhiře opět protestovali příznivci i odpůrci návrhu nové ústavy. Ke zvýšení napětí přispělo i odložení schůzky, kterou iniciovala armáda, a na níž se mělo jednat o zklidnění současné krize.
USA označily skupinu syrských rebelů za teroristy
Spojené státy americké zařadily skupinu syrských rebelů s názvem Nusra Front (NF) na seznam teroristických organizací. To má zmenšit riziko, že západní finanční a materiální pomoc syrské opozici nepadne do rukou teroristům, neboť podle americké vlády je NF spojencem irácké odnože Al-Kaidy. Členové NF představují jen zlomek syrských rebelů, patří však mezi nejzkušenější a nejlépe vyzbrojené bojovníky. V neděli se jejím členům podařilo obsadit část syrské vojenské základny poblíž Aleppa. Mnoho syrských rebelů proto považuje NF za klíčového spojence. Podporu NF vyjádřilo mnoho protirežimních skupin, včetně části členů Syrské svobodné armády (FSA), která je milicí opoziční Syrské národní rady (SNC).
Irán spouští novou stránku pro sdílení videí
Irán spustil novou webovou stránku Mehr určenou pro sdílení krátkých videí. Stránku provozuje iránská vysílací společnost Islamic Republic of Iran Broadcasting (IRIB). V zemi již několik let funguje podobná stránka s názvem Aparat, která patří k nejnavštěvovanějším na iránském internetu. Obě stránky fungují jako k alternativa k portálu YouTube, jenž vlastní společnosti Google. YouTube byl v roce 2009 během protivládních protestů v Iránu zablokován. Stránky založené iránskými společnostmi spadají pod restrikci místních zákonů a spolu s nízkou rychlostí připojení tak napomáhají omezit svobodu na iránském internetu.
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Syrští rebelové obsadili vojenskou základnu
Rebelům bojujícím proti režimu prezidenta Bashara al-Assada se v neděli podařilo obsadit velkou vojenskou základnu Base 111 na severu Sýrie poblíž města Aleppo. Pro vládní jednotky je to další z řady porážek, které v poslední době utrpěly. Podle agentury AFP se obsazení základny účastnilo mnoho zahraničních bojovníků a celý útok byl veden skupinou Nusra Front (NF), která je napojena na iráckou odnož Al-Kaidy. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se NF zapojuje do bojů v Sýrii stále více. Přítomnost skupin napojených na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytnout syrským rebelům zbraně.
Bahrajnská policie je obviňována z porušování lidských práv
Bahrajští prokurátoři uvedli, že obvinili 8 policistů z „použití mučení proti obžalovaným osobám, které odmítali doznat vinu“. Zpráva se objevila pouhý den potom, co zástupce ministerstva zahraničí USA Michael Posner naléhal na Bahrajn, aby začal stíhat porušování lidských práv ze strany tamních úřadů. V únoru 2011 vypukly v rámci tzv. Arabského jara v Bahrajnu protesty mimo jiné za větší demokratizaci země, tisíce lidí byly od té doby zatčeny a uvězněny, mezi nimi i aktivistka Zainab al-Khawaja, jejíž otec byl odsouzen spolu s 8 opozičními představiteli k doživotnímu vězení za rozvracení státu. Bahrajnský korunní princ Salman bin Hamad Al Kalifa v pátek na konferenci diplomatů v Manamě připustil, že Bahrajn „měl s Arabským jarem své zkušenosti,“. Bahrajnská opozice rovněž přivítala princův krok k obnovení dialogu.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
Vůdce hnutí Hamas nikdy neuzná stát Izrael
Exilový vůdce palestinského hnutí Hamas Khaled Meshaal promluvil v Gaze k několika desítkám tisíc Palestinců u příležitosti 25 let od založení Hamasu. Ve svém projevu prohlásil, že nikdy neuzná stát Izrael, jelikož se rozkládá na okupovaném území. Izrael označil Meshaalův proslov za „nenávistný a extremistický“. „Takovýto extremismus nenapomáhá uzavření míru, spíše naopak,“ uvedl mluvčí izraelské vlády Mark Regev. Khlaed Meshaal, který je na návštěvě palestinského území poprvé od roku 1967, se setká i s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy roku 2007 vznikl mezi Hamasem a Fatahem rozkol, každé hnutí nyní kontroluje jinou část palestinského území.
Prezident Mursi zrušil své dekrety
Egyptský prezident Mohammed Mursi po jednání se zástupci opozice a veřejnosti zrušil dekrety, kterými minulý měsíc výrazně rozšířil své pravomoci. Zároveň potvrdil, že hlasování o návrhu nové ústavu se bude konat 15. prosince. Jednání bojkotovali hlavní představitelé opozice, kteří požadovali spolu se zrušením dekretů i odklad referenda o ústavě. Hlavní opoziční uskupení Fronta národní spásy (NSF) označil prezidentovo rozhodnutí za „omezený a nedostatečný krok“. Podle BBC se krok prezidenta Mursiho dá považovat za první velký náznak kompromisu, ale současnou krizi pravděpodobně neukončí.
Syrský konflikt způsobuje nedostatek potravin
Organizace OSN Světový potravinový program (WFP) tento týden varovala, že eskalace násilí v Sýrii způsobuje v zemi nedostatek potravin. Byla zničena řada továren, poškozeny byly farmy i celková infrastruktura země. Produkci a distribuci potravin rovněž omezuje nedostatek pohonných hmot. Podle listu Washington Post se objevují i případy přepadávání nákladních aut převážejících potraviny. Situace je nejhorší na severu Sýrie, kde probíhají již od léta intenzivní boje.
Vůdce Hamasu je na návštěvě pásma Gazy
Vůdce exilového hnutí Hamas Khaled Meshaal v pátek přicestoval na návštěvu pásma Gazy. Na palestinské území vstoupil poprvé od roku 1967. Meshaal navštívil místo, kde byl před měsícem izraelským náletem zabit vojenský vůdce Hamasu Ahmed Jabari. Setkal se rovněž s rodinou několika palestinských obětí, které si vyžádal listopadový konflikt mezi Hamasem a Izraelem. Během své návštěvy má vůdce Khaled Meshaal promluvit ke shromáždění v Gaze a vést rozhovory s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy v roce 2007 došlo mezi Hamasem a Fatahem k rozkolu. Meshaal spolu s vůdcem Fatahu Mahmoudem Abbasem podpořili v roce 2011 egyptský plán na sjednocení obou znepřátelených frakcí palestinského hnutí.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti
Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.
Protesty v Egyptě pokračují, nasazena byla i armáda
Po nočních středečních střetech mezi příznivci a odpůrci egyptského prezidenta Mohammeda Mursího, které si vyžádaly 5 obětí, rozmístila egyptská armáda kolem prezidentského sídla tanky a obrněné transportéry. Armádní velitelé po poradě s prezidentem Mursím následně přikázali demonstrantům, aby celé prostranství vyklidili a kolem paláce byly rozestavěny barikády. Velitel jednotek generál Mohammed Zaki uvedl, že cílem bylo oddělit od sebe znepřátelené skupiny a zároveň ujistil veřejnost, že „proti Egypťanům nebude užito vojenské síly“. Prezident Mursí čelí stupňujícímu se domácímu i mezinárodnímu tlaku na zrušení dekretů, které rozšířily prezidentské pravomoci. Přes přetrvávající protesty rovněž trvá na referendu o návrhu nové ústavy, jenž se má uskutečnit 15. prosince.