Při příležitosti 47. bezpečnostní konference v Mnichově upozornil britský premiér na skutečnost, že evropský koncept multikulturnosti podporuje namísto integrace rozpolcenost ve společnosti, a aby se předešlo extremismu, je nutná přísnost, přesněji vymezená národní identita a omezení přehnané tolerance za účelem posílení liberalismu. Podobně se na podzim loňského roku vyjádřila německá kancléřka Angela Merkel, svá slova podložila neblahými zkušenostmi Německa. „Hlavními znaky naší společnosti musí být svoboda slova, svoboda vyznání, rovnost před zákonem a demokracie, nezávisle na pohlaví, rasové příslušnosti nebo sexuální orientaci,“ prohlásil D. Cameron.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Gruzie posiluje výzvědnou činnost na území Jižní Osetie
Svědčí o tom zvýšení počtu zaznamenaných letů gruzínských nepilotovaných letounů, o němž informovala jihoosetská strana účastníky pětistranného setkání (Rusko, Jižní Osetie, Gruzie, EU a OBSE), které se konalo v gruzínské osadě Ergneti. Podle zprávy jihoosetské delegace bylo v období po 10. prosinci ve vzdušném prostoru Jižní Osetie zaznamenáno 14 nepilotovaných letounů. Gruzínská strana tato fakta v průběhu setkání popírala.
Ruský prezident vysvětlil návštěvy funkcionářů na Kurilských ostrovech
Podle vyjádření prezidenta Medvěděva byla jeho loňská návštěva Kurilských ostrovů, stejně jako následující přítomnost dalších ruských funkcionářů, spojena s nutností rozvoje tohoto regionu. Ministerstvo zahraničních věcí Japonska, které považuje ostrovy za své území, vyjádřilo „hlubokou lítost“ v souvislosti s těmito návštěvami. Jižní Kurily se staly po druhé světové válce součástí SSSR, ruskou suverenitu nad nimi uznala OSN. Otázku sporných ostrovů budou pravděpodobně řešit ministři zahraničí obou zemí při setkání naplánovaném na 11. února.
Tržby Rosněfti výrazně vzrostly
V souvislosti s růstem ceny ropy vzrostly v roce 2010 tržby Rosněfti o 64% ve srovnání s předchozím rokem, a to při zvětšení objemu těžby o pouhých 6,4%. V roce 2011 se chce Rosněfť podle slov vedení zaměřit na strategické investiční projekty, avšak realizace některých z nich je v ohrožení. Nejvyšší soud v Londýně zablokoval počátkem února na základě žaloby společnosti TNK-BP výměnu akcií British Petroleum a Rosněfti. Společnosti uzavřely na začátku roku dohodu o spolupráci při těžbě ropy z arktického šelfu.
Státy EU mají sdílet údaje o cestujících v letecké dopravě
Evropská komise předložila návrh na zavedení systému policejní analýzy dat cestujících v rámci členských zemí EU. Na základě něj by letecké společnosti předkládaly údaje o cestujících bezpečnostním orgánům státu. Podobný zákon o systematické analýze dat platí v současnosti pouze v Británii, Francii, Dánsku a Švédsku. Cílem zákona je kromě boje proti teroristům usnadnění vyšetřování závažných zločinů, například pašování drog a obchodu s bílým masem.
Evropská unie chce v průběhu tří let sjednotit energetický trh
Do rozšíření energetického trhu bude podle Evropské rady nutné investovat až 210 miliard eur. Většinu těchto nákladů ponese privátní sektor, což se zpočátku odrazí na růstu cen elektřiny a plynu. Cílem je mimo jiné snížit závislost členských států na třetích zemích, především na dodávkách plynu z Ruska. Evropská komise má Radě předložit konkrétní návrhy do června tohoto roku.
Předčasné volby prezidenta v Kazachstánu proběhnou 3. dubna
V lednu schválil kazašský parlament zákon, stanovující uspořádání referenda o prodloužení mandátu stávajícího prezidenta do roku 2020 namísto regulérních voleb. Ústavní soud však shledal zákon za protiústavní, rovněž ze strany západních velmocí byl návrh podroben ostré kritice. Prezident Nursultan Nazarbajev se proto rozhodl vyhlásit předčasné volby. Důvody vedoucí k tomuto kroku nejsou zcela jasné, podle expertů se prezident obává sílící opozice, a také vlivu událostí v Egyptě, Tunisku a Kyrgyzstánu.
USA mění svůj postoj k likvidaci makových polí v Afghánistánu
Postoj Ruska, jež trvá na nutnosti likvidace makových polí v Afghánistánu, je stále více akceptován americkou vládou, oznámil ruský ministr zahraničích věcí Sergej Lavrov. Spojené státy vystoupily nejednou proti likvidaci, argumentovaly tím, že by místní rolníci byli připraveni o prostředky na živobytí. V souvislosti s tím Lavrov připomněl, že například v Kolumbii soustřeďují Američané úsilí na likvidaci plantáží koky a neznepokojuje je ztráta existenčních prostředků místních rolníků.
Ankara: Desetitisíce lidí demonstrují proti reformě zákoníku práce
Účastníci protivládní demonstrace v tureckém hlavním městě, mezi nimi také okolo 60 představitelů opoziční Lidově-republikánské strany, se střetli s policií nedaleko budovy parlamentu. Policie použila slzotvorný plyn a vodomety. Reforma, která vyvolala protesty, stanovuje mimo jiné snížení minimální mzdy pro mladé.
Izrael chce docílit dialogu s Palestinou podporou místního hospodářství
Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahu se nejedná o alternativu k politickému míru, cílem je přispět ke stabilitě v regionu a ukázat Palestincům, jaké výhody jim přinese usmíření. B. Netanjahu chce Palestince stimulovat k zahájení mírových jednání, která byla přerušena na podzim minulého roku v souvislosti s izraelským osidlováním Západního Jordánu.
Evropská protiraketová obrana: USA podporuje společný projekt Ruska a NATO
Zástupce Spojených států dnes v rozhovoru s Michailem Margelovem, předsedou Výboru horní parlamentní komory pro mezinárodní záležitosti RF, opět zdůraznil, že Washington podporuje plány Ruské federace a Severoatlantické aliance na vytvoření společné evropské protiraketové obrany a že je připraven podílet se na tomto projektu. Margelovi a jeho americkému protějšku se rovněž podařilo sjednat konkrétní záležitosti, o jaké dohody se jedná však blíž neupřesnil.
Rusko: porušování lidských práv v Bělorusku nesmí být přehlíženo
Takto doplnil své včerejší vyjádření ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. I přes strategické partnerství, které udržuje Rusko s Běloruskem, je podle jeho slov věznění protikandidátů a opozice běloruského prezidenta A. Lukašenka nepřípustné.
Moskva hrozí odplatou za vypovězení ruského diplomata z Irska
V souvislosti se skandálem ohledně padělaných irských pasů, které údajně používali ruští tajní agenti, oznámily v úterý irské úřady vypovězení pracovníka ruského velvyslanectví v Dublinu ze země. Náměstek ministra zahraničích věcí Vladimír Titov reagoval prohlášením, že „tento jednoznačně nepřátelský akt nezůstane bez odpovídající reakce“.
Turecko chce investovat milión dollarů na podporu kyrgyzské armády
Kromě přímé finanční injekce pomůže Turecko této středoasijské republice také s výstavbou vojenské základny ve městě Osch na jihu Kyrgyzstánu. Ministři obrany obou zemí se již dříve dohodli na vojenské spolupráci. V dubnu 2010 proběhla v Kyrgyzstánu revoluce, situace v zemi se však od té doby příliš nezlepšila. Na jihu země rovněž stále dochází ke krvavým konfliktům mezi Kyrgyzy a Uzbeky, které vyvrcholily v červnu minulého roku.
Moskva považuje sankce proti Bělorusku za kontraproduktivní
Podle oficiálního stanoviska ruského ministra zahraničích věcí Sergeje Lavrova je nutné respektovat Bělorusko jako suverénní stát a podpořit rozvoj tamních demokratických institucí prohloubením hospodářské spolupráce. Sankce uvalené na Bělorusko Evropskou unií a USA dle vyjádření S. Lavrova naopak narušují stabilitu v zemi.
Hamas se obává vlny protestů inspirované Egyptem
Demonstrace palestinských odpůrců prezidenta Mubaraka sympatizujících s protesty v Egyptě byla násilně rozehnána, na internetových sociálních sítích se však formují skupiny ostře kritizující poměry v autonomním pásmu Gazy, které získávají stále silnější podporu. Pád režimu H. Mubaraka by pro Palestinu mohl znamenat konec blokády ze strany Egypta.
Rusko zahajuje stavbu kosmodromu Vostočnyj na Dálném Východě
Nový kosmodrom v Amurské oblasti má snížit závislost Ruska na kazašském kosmodromu Bajkonur a posílit jeho konkurenceschopnost na kosmickém trhu. Vostočnyj („Východní“) se podle slov premiéra V. Putina stane prvním ruským národním kosmodromem, který bude sloužit nejen vojenským, ale především civilním účelům. Z Vostočnyj by měly začít startovat bezpilotní lety od roku 2015 a lety s lidskou posádkou od roku 2018.
Rusko – americká smlouva START vstoupí v platnost na konci tohoto týdne
V sobotu 5. února si ministři zahraničních věcí Hillary Clinton a Sergej Lavrov předají na mnichovské bezpečnostní konferenci ratifikační listiny. Dokument zavazující obě strany ke snížení počtu nukleárních arzenálů o jednu třetinu do sedmi let byl již ratifikován parlamenty obou zemí.
47. bezpečnostní konference v Mnichově
Hlavním předmětem diskuse na této konferenci, která proběhne ve dnech 4. až 6. února 2011, bude podle jejího předsedy Wolfganga Ischingera společná protiraketová obrana. Dále budou na programu aktuální politické otázky, mimo jiné boj proti terorismu, reformy OSN a NATO, regulace situace v problémových oblastech a posílení regionální a globální bezpečnosti. Konference se každoročně účastní politici, diplomaté, vojenští zástupci, vědci a další představitelé více než 40 zemí světa.
Manifestace v Moskvě: opozice žádá odstoupení premiéra Vladimíra Putina
V centru Moskvy se sešlo okolo pěti set Putinových oponentů, velkou část tvoří novináři. Více než 20 protestujících již bylo zatčeno, mezi nimi například i ruský spisovatel a politický disident Eduard Limonov.
Řecko se připravuje na vlnu emigrantů související s událostmi v Severní Africe
Každoročně se řecké hranice snaží nezákonně překročit statisíce emigrantů ze Severní Afriky, Řecko proto v rámci ochranných opatření proti případnému zvýšení počtu uprchlíků zesílilo ochranu pobřeží a kontrolu hranic.
Evropská unie odsouhlasila sankce pro Bělorusko
Sankce v podobě zákazu vstupu do členských států EU se týkají 158 představitelů běloruské vlády včetně prezidenta A. Lukašenka. Brusel takto reagoval na pronásledování opozice a zadržení stovek účastníků protestních akcí po prosincových prezidentských volbách. Hned poté vyjádřil běloruský ministr zahraničí nesouhlas s rozhodnutím Evropské unie a prohlásil, že Bělorusko bude nuceno podniknout „proporcionální a adekvátní kroky“.
Protesty před hlavní budovou KGB v Minsku
Shromáždění požadují, aby KGB propustila z vazby členy opozice, kteří byli zatčeni při demonstracích po prosincových volbách prezidenta. Policie již zatkla sedm účastníků, akce však stále pokračuje.