Ve věku 86 let zemřel Ramiz Alia, poslední komunistický prezident Albánie – v té době nejizolovanějšího politického systému v Evropě. Prezident Alia stál za postupným otevřením Albánie světu, když provedl reformy a po rozsáhlých demonstracích v roce 1992 odstoupil z čela země.
Archiv autora: Labinot Hajdari
Parlamentní shromáždění Rady Evropy se vyjádřilo k situaci na Balkáně
Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) přijalo usnesení k politické situaci na Balkáně. PACE vyzvalo země Balkánského poloostrova, aby usilovaly o usmíření a posílení dialogu. Podle srbské delegace v PACE, kterou vede Dragoljub Mićunović, velký počet poslanců PACE vyjádřil podporu Srbsku a jeho úsilí v mírovém řešení otázky Kosova. Také došlo k vyjádření podpory navrhované mezinárodní konference o Kosovu, která se bude konat pod záštitou OSN za účasti EU a která by měla nabídnout řešení statutu Kosova přijatelná pro všechny strany, pokud jdeo statusu Kosova a dalších souvisejících otázek. Usnesení PACE se ovšem týká i otázek Albánie a Bosny a Hercegoviny.
Řecko vyzývá Turecko, aby nemilitarizovalo problematiku východního středomoří
Řecké ministerstvo zahraničí vyzývá Turecko, aby se vyvarovalo porušování mezinárodního práva a aby dalo přednost cestě vzájemného porozumění před „militarizací“ diskuse. Dále mluvčí řeckého ministerstva Gregory Delavekouras informoval o řeckém plánu na vytvoření řecko-turecké Rady pro spolupráci.
Francie: „Srbsko se nesmí stát členem EU, pokud se nesmíří se svými sousedy“
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti při své návštěvě Srbska a Chorvatska řekl, že Srbsko má své místo v Evropě, ale pouze pokud dovede své zahraniční vztahy ke smíření se sousedními státy, pokud ne, Franice nikdy nebude podporovat jeho vstup do EU. Dále francouzský ministr Leonetti prohlásil, že Chorvatsko má evropskou perspektivu, neboť se mu podařilo dosáhnout značného pokroku.
Makedonie se obává o bezpečnost regionu kvůli Kosovu, nabízí pomocnou ruku
Makedonský prezident Djordje Ivanov prohlásil, že dialog mezi Srbskem a Kosovem musí nutně pokračovat, přičemž jeho země je prý připravena podat pomocnou ruku při hledání řešení. Makedonský prezident si dle svých slov uvědomuje, že současný vývoj v Kosovu je další překážkou, ovšem zdůraznil, že jeho země doufá v maximální respektování práv občanů všech zemích v regionu a stejně tak že podporuje práva občanů na sebeurčení. Makedonie a Srbsko nemají žádné spory v otázkách zahraniční politiky a jediným bodem neshody je otázka Kosova, u které ale makedonský prezident věří, že nenaruší společnou cestu obou zemí k úspěšné evropské integraci.
Německo podporuje vstup Bulharska a Rumunska
Německý ministr zahraničí, Guido Westerwelle, doufá, že Bulharsko i Rumunsku vydrží ve svém úsilí vstoupit do shengenského prostoru i navzdory odporu některých členských států EU. Německý ministr zahraničí vyjádřil podporu Německa při setkání se svým rumunským protějškem Teodorem Bakonskim v Bukurešti. Dále přislíbil, že se zasadí o zrušení nizozemského a finského veta, které zabránilo Rumunsku i Bulharsku vstoupit do Shengenu.
Ministerstvo zahraničí USA se vyjádřilo k situaci na Balkáně
Mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států, Victoria Nuland, vyjádřila na tiskové konferenci postoj USA k uzavření srbsko-kosovského obchodu, zablokovaných hranic a bezvládí v Bosně a Hercegovině. Spojené státy hodlají pomoci při řešení obchodního problému, který vznikl, když Kosovo zakázalo import srbského zboží a těžce zdanilo zboží z Bosny a Hercegoviny. Kosovská vláda ospravedlňovala svůj krok snahou dát prostor pro vytvoření vlastní ekonomiky. Americká vláda je také znepokojena pokračujícím problémem na kosovských hranicích, kde Srbové blokují hraniční přechody, a považuje za nutné, aby KFOR v případě potřeby adekvátně reagovalo na jakékoliv narušení současné, alespoň částečně stabilizované situace. USA jsou také dle ministerstva zahraničí zklamány tím, že se v Bosně stále nepodařilo sestavit novou vládu.
Srbsko kritizuje chorvatský návrh nového zákona o tom, že veškerá obvinění ze Srbska vztahující se k 90. létům jsou neplatná“
Srbský státní tajemník Slobodan Homen v reakci na návrh nového chorvatského zákona označil novou normu za zcela absurdní. Nový chorvatský zákon by totiž označoval veškerá obvinění vznešená v Srbsku, která by se týkala 90. let, za neplatná. Chorvatský zákon také předpokládá zrušení platnosti veškerých právních aktů Jugoslávské národní armády a socialistické Jugoslávie. Srbský státní tajemník prohlásil: „Je velmi neobvyklé, aby byl přijat zákon, který ohrožuje možnost a právo státních zástupců a soudů jednat ve jménu spravedlnosti. A možná je slovo „neobvyklé“ mírné slovo, protože si nemyslím, že by se něco podobného kdy stalo v moderní éře Evropy.“ Podle tajemníka Homena je zákon problematický i z hlediska lidských práv a regionálních vztahů. Stejně tak Srbsko poukazuje na vzájemnou dohodu s Chorvatskem o vydávání občanů obviněných z organizovaného zločinu, kterou v minulosti iniciovalo právě Chorvatsko. Pokud by chorvatský zákon vešel v platnost, bylo by to podle Srbů v rozporu i s touto dohodou. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již prohlásil, že návrh tohoto zákona je velmi špatným nápadem, přičemž se domnívá, že jedinou cestou je dohoda Chorvatska se Srbskem o tom, že nikdo, kdo se dopustil jakéhokoli trestného činu, by neměl uniknout spravedlnosti.
Srbsko podle Maďarů ve Vojvodině musí změnit restituční zákon, chce-li do EU
Šéf Aliance Maďarů ve Vojvodině (SVM), Pastor Ištvana, tvrdí, že Srbsko nemůže získat statut kandidátské země EU, dokud nezmění svůj dosavadní restituční zákon. Pastor Ištvana se opírá o Maďarsko, které říká, že Srbsko nepodpoří, dokud budou maďarské menšině upírána její majetková práva. SVM již dříve oznámila, že se chystá některé části srbského restitučního zákona předložit k přezkoumání Ústavnímu soudu Republiky Srbsko. Podle SVM zákon počítá s institutem kolektivní zodpovědnosti, čímž dle představitelů srbských Maďarů ignoruje principy osobní odpovědnosti, porušuje několik nařízení ústavy a je v rozporu se základními hodnotami EU.
V Srbsku se formuje nová národnostní skupina, Demokratická strana Srbska se hrozí dalšího dělení
Mluvčí provinční rady Demokratické strany Srbska (DSS), Milinko Jovanov, varoval před snahou vytvořit v oblasti Vojvodiny nový národ. Varuje před „formování nového národa v oblasti Vojvodina“. Podle jeho slov může činnost Výkonné rady Vojvodiny v čele s Bojanem Pajtićem a Ligy sociálních demokratů Vojvodiny (LSV), které šéfuje Nenad Čanak, vést k pokusu o další rozdělení Srbska. Podle slov mluvčího DSS nepřipadají v úvahu argumenty, že se jedná pouze o regionální identitu, a je třeba dění v regionu přezkoumat a případně zastavit. Po druhé světové válce v rámci federalizované Jugoslávie vznikla autonomní oblast Vojvodina, která náleží k Srbsku. Těsně po válce vypukly ohledně Vojvodiny spory, zda-li má být území přičleněno k Srbsku, či fungovat jako zcela nezávislá republika v rámci Jugoslávie. Ovšem poválečnými změnami obyvatelstva došlo k dominanci Srbů, odstranění Němců, a úbytku především Maďarů, kteří zůstali v úzkém pruhu táhnoucím se od severních hranic s Maďarskem.
Největší IT skupina v Chorvatsku je vyšetřována pro korupci
Chorvatský protikorupční úřad USKOK zahájil vyšetřování největší IT skupiny v zemi M SAN, která jen v loňském roce uzavřela smlouvy se státními podniky a ministerstvy za 60 milionů euro. Budou přezkoumány všechny smlouvy s veřejnými institucemi a státními podniky uzavřené od roku 2004, oznámil to deník Jutarnji List. Příslušné orgány již zažádaly o veškerou dokumentaci o službách poskytovaných M SAN a platbách, které za ně společnost od státu obdržela – jedná se o energetickou státní spoečnost HEP, Centrální administrační centrum pro E-Hrvatska, ministerstvo zemědělství a ministerstvo pro vědu. Společnost také obdržela od bývalého chorvatského premiéra Ivo Sanadera 300 000 euro za „konzultace“, bývalý premiér Sanader je v současnosti prověřován v souvislosti s několika dalšími podvody.
Generální tajemník NATO: „KFOR jednalo v Kosovu pouze v jasné sebeobraně“
Generální tajemník NATO Fogh Rasmussen v Bruselu na tiskové konferenci v před zasedáním ministrů obrany členských zemí NATO prohlásil, že neexistuje žádný důvod k šetření jednání jednotek KFOR v Kosovu. Obrana NATO se týká incidentu ve vesnici Qeshmellug, kde bylo zraněno 16 Srbů a 4 příslušníci sil KFOR při vzájemných střetech. Generální tajemník Rasmussen dále uvedl, že o incidentu hovořil i se srbským prezidentem Tadicem, kterého ujistil o nestrannosti mise KFOR. Dále jménem NATO Rasmussen vyzval všechny zúčastněné strany, aby zahájily otevřený dialog a a vyvarovaly se jakéhokoliv konfliktního jednání.
V severním Izraeli byla vypálena měšita
V severním Izraeli ve vesnici Tuba-Zangariya došlo v časných ranních hodinách k zapálení mešity, kterou útočníci ještě postříkali sprejem a vytvořili sgrafity či hebrejské nápisy jako „odplata“. Podle izraelské policie jsou z útoků podezřelí radikální židovští osadníci. Ve vesnici Tuba-Zangariya na protest proti tomuto útoku vyšlo do ulic místní obyvatelé, přičemž došlo i k několika střetům s policií. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se již vyjádřil tím, když prohlásil, že je výsledným obrazem pobouřen. Izraelský armádní rozhlas uvedl svědectví místního imáma: „Celá mešita byla spálena – koberce, knihy, Korány, všechno je spálené,“ uvedl Fuad Zangariya. Policie již oznámila, že zatkla několik podezřelých osob.
Slovinský poslanec Evropského parlamentu: „Srbsko může získat statut kandidátské země EU již v říjnu“
Slovinský poslanec Evropského parlamentu (EP) a bývalý slovinský ministr obrany Jelko Kacin prohlásil, že Evropská komise navrhne pro Srbsko udělení statutu kandidátské země EU již v říjnu. Zároveň ale poslanec Kacin dodal, že nevěří v podporu všech členských států EU, které musí statut individuálně podpořit. Podle něj to může být způsobeno především posledními událostmi v Kosovu a přerušením rozhovorů Bělehrad – Priština. Stejně tak se domnívá, že Srbsko nepodpoří země, které mají své vojáky na hraničních přechodech mezi Kosovem a Srbskem, a je přesvědčen o tom, že jedinou cestou k úspěchu je obnovení dialogu s Kosovem.
MMF: „Srbsko je připraveno vypořádat se s ekonomickou krizí“
Ředitel mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) Albert Jaeger prohlásil, že Srbsko je poměrně dobře připraveno vypořádat se s potenciální novou ekonomickou krizí. Dle jeho slov je deficit země výrazně nižší než v roce 2008, kdy činil více než 20% HDP. Dále ředitel srbské mise MMF podotkl, že směnný kurs srbské měny je stabilní a země má devizové a fiskální rezervy, které činí 1 miliardu amerických dolarů. Podle názoru MMF je Srbsko v současnosti dobře kapitalizované a má vysoce solventní bankovní systém, což znamená, že se prý není třeba znepokojovat.
Turecko považuje smrt šéfa zahraničních operací Al-Kaidy za velký úspěch
Turečtí vysocí představitelé vyjádřili svůj optimismus nad zabitím jednoho z nejvýše postavených šéfů Al-Kaidy. Anwar al-Awlaki, který byl zabit v Jemenu údajně stál za zahraničními útoky Al-Kaidy a i za útokem na Světové obchodní centrum v USA. Podle Turků by jeho smrt mohla znamenat začátek pádu Al-Kaidy a i dalších teroristických organizací. Turecko totiž v posledních letech čelí útokům ze strany Al-Kaidy. Bývalý turecký ministr zahraničí Hikmet Cetin považuje zaměřené útoky na teroristické vůdce za účinnou strategii, která pomáhá ochromovat teroristickou činnost. Přesto ale vyzval mezinárodní společenství k aktivnímu boji.
Kosovský ministr vnitra: „srbské barikády narušují svobodu pohybu, budou odstraněny“
Ministr vnitra Republiky Kosovo, Bajram Rexhepi, oznámil, že srbské barikády na severu Kosova začaly vážně ohrožovat normální občanský život a svobodu pohybu a proto budou odstraněny. Ministr vnitra neupřesnil, kdy se tak má stát, ovšem dle jeho slov to má být ve spolupráci s KFOR i EULEX (mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu). Podle kosovské vlády je povinností místních orgánů i mandátu KFOR zajistit bezpečnost a svobodu pohybu na celém území Republiky Kosovo.
KFOR rozšiřuje bezpečnostní zóny u kosovských hraničních přechodů
Síly KFOR v Kosovu rozšířily své bezpečnostní zóny u hraničních přechodů v Jarinje, kde hodlají odstranit srbské barikády. Podle kosovských médií jednotky KFOR neumožnili pracovníkům Mise OSN v Kosovu (UNMIK) přístup k místním občanům. V úterý také jednotky KFOR byly zapojeny do incidentu u hranic s Bosnou a Hercegovinou, kdy místní skupina Srbů zahájila palbu na Albánce v Qeshmellug na bosenské straně hranice. KFOR odpověděly gumovými projektily a zranily srbské útočníky, tato událost ovšem způsobila vlnu odlišných reakcí ze strany Srbska, USA, EU i NATO. Ruská federace mezitím vyjádřila své obavy o bezpečnost kosovských Srbů.
Chorvatsko se snaží penalizovat albánský export
Chorvatsko na obchodním jednání mezi EU a balkánskými zeměmi přišlo s návrhem, který může ohrozit albánský export. Většina albánského vývozu je založena na surovinách, které pocházejí ze zahraničí, proto Chorvatsko požaduje, aby kvóty pro naplnění značky „made in Albania“ byly navýšeny ze současných 45% na 75% produktu původem z Albánie. To by samozřejmě způsobilo i zvýšení poplatků, které Albánie musí platit za vývoz zahraničního zboží. Výsledkem je, že albánský export by téměř zdvojnásobil svou cenu, což by bylo pro albánský export fatální, jak říká Flamur Hoxha, předseda albánské Národní komory oděvního průmyslu. Nové kvóty na vývoz by měly být přijaty již v listopadu, ale albánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že Albánie nebyla dostatečně zapojena v procesu vyjednávání a i přes chorvatské návrhy není nic závazně přijato.