Dnes začal soudní proces s někdejším velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem

Proces dnes začal před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Ratko Mladič je obviněn z válečných zločinů, z genocidy a ze zločinů proti lidskosti, jichž se měl údajně dopustit během válečného konfliktu v Bosně a Hercegovině, který probíhal v letech 1992-1995. Mladič se cítí nevinným. K nejzávažnějším zločinům, ze kterých byl obviněn, patří obléhání Sarajeva, kde se hovoří o 11,5 tisících mrtvých a masakr ve Srebrenici, kde padlo okolo 8 tisíc osob.

Makedonská strana BDI podezírá Srbsko z účasti na nedávných incidentech v zemi

Místopředseda strany Demokratická unie pro integraci (BDI) makedonských Albánců Izet Mexhiti řekl v rozhovoru pro Epoka e Re, že jeho strana má podezření, že Srbsko je zapojeno do nedávných událostí v Makedonii. Dle jeho slov „Srbsko neustále vytváří destabilizační politiku v regionu“. Uvedl také, že političtí představitelé Albánců v Makedonii prozatím nejsou jednotní, ale jeho strana se snaží o změnu k lepšímu.

Generální tajemník OSN: „Napětí ohrožuje mír v Kosovu a regionu“

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon zdůraznil, že neoprávněná zatčení, pasivita vůči netoleranci společnosti a poválečná rétorika nevyhnutelně vedou k dalšímu napětí a násilí. Rada bezpečnosti OSN bude v pondělí v New Yorku jednat ohledně zprávy o situaci v Kosovu, generální tajemník OSN však varoval, že i přes pokrok v dialogu mezi Prištinou a Bělehradem, napětí ohrožuje mír a stabilitu v Kosovu a regionu. „Doufám, že pozitivní tok dialogu a pokrok směrem k evropské integraci a normalizaci vztahů mezi Prištinou a Bělehradem bude nadále sílit a že napětí a konflikty se budou postupně snižovat,“ uvedl Ban Ki-moon ve své zprávě.

Srbská pokroková strana uspořádala protesty po výsledcích voleb

Protesty proběhly v městě Kruševac a Šabac. Představitelé Srbské pokrokové strany žádají od městské volební komise kontrolu volebního materiálu. Jako důkaz nesrovnalostí uvádějí, že 417 lidí hlasovalo ve volební místnosti, kde bylo na seznamu oprávněných voličů zapsáno pouze 393 osob. V neděli také oznámili, že pokud komise jejich žádosti nevyhoví, v pondělí proběhne další protest. Ředitel městské volební komise Čáslav Anđelković uvedl, že komise návrh projedná na pondělní schůzi.

ČEZ otevřel nový 5 mW solární park v Bulharsku

Česká skupina ČEZ otevřela nový 5 mW solární park v Bulharsku, což je první investice firmy do obnovitelných zdrojů energie na Balkánu. ČEZ, který ovládá distribuci elektrické energie v západním Bulharsku a tepelnou elektrárnu v oblasti města Varna, řekl, že plánuje investovat celkem 40 milionů eur do zelených energetických projektů v zemi. „Nové zařízení postavené v blízkosti severozápadního města Vidin má hodnotu 10 milionů eur a odhaduje se, že vyprodukuje asi 5,762 MW zelené energie ročně v příštích 15 letech,“ uvedl CEZ Bulgaria v prohlášení. „Náš projekt je krokem k dosažení toho, aby země měla 16% podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie do roku 2020,“ uvedl Petr Dokládal, regionální manažer ČEZ v Bulharsku.

Makedonie vyzvala členské státy NATO, aby během nadcházejícího summitu jednaly o její členství v Alianci

Makedonský premiér Nikola Gruevski poslal dopis vůdcům členských zemí NATO s požadavkem o zařazení žádosti o přistoupení Makedonie do aliance na pořad jednání nadcházejícího summitu Chicaga. Mezitím ministři obrany Makedonie a Bulharska Fatmir Besimi a Anyu Angelov ve čtvrtek na společném setkání v Sofii potvrdili snahu o další spolupráci obou zemí na poli obrany. Makedonský ministr znova zdůraznil význam členství Makedonie v alianci pro stabilitu celého Balkánu.

Zvláštní zástupce EU Samuel Žbogar: „Měl by existovat speciální plán pro sever Kosova“

Zvláštní zástupce EU Samuel Žbogar uvedl, že dle jeho názoru by měl existovat speciální plán pro sever Kosova, rozhodnutí však náleží Prištině. Zdůraznil, že Srbsko bude mít svou roli v budoucím dialogu, neboť v Kosovu žije mnoho etnických Srbů. Během oslav Evropského dne zástupce EU zmínil, že kosovská vláda bude muset přesvědčit zdejší Srby, že Kosovo je multietnickým státem.

Srbští demokraté a socialisté se dohodli na vytvoření nové vlády

Proevropští demokraté a socialisté se ve středu dohodli na tom, že společně vytvoří koaliční vládu. Socialisté také souhlasili, že v 2. kole prezidentských voleb podpoří předsedu Demokratické strany (DS) Borise Tadice proti Tomislavovi Nikolicovi ze Srbské pokrokové strany (SNS). Právě tato strana tak, ačkoliv ve volbách získala nejvíce hlasů, skončí znovu v opozici. Demokraté a socialisté by nyní mohli získat podporu 2 menších proevropských stran, které by měly schválit novou vládu.

V Srbsku vznikne největší solární park na světě

Společnost Securum Equity Partners Europe hodlá investovat 2 miliardy eur do srbského projektu stavby největšího solárního parku na světě. Memorandum o projektu bylo podepsáno v úterý v Bělehradě srbským ministrem pro životní prostředí,hornictví a územního plánování Oliverem Dulicem a členy Správní rady společnosti. Park bude mít kapacitu 1000 MWp při celkové rozloze 3.000 ha. Po dostavbě by zde mělo vzniknout asi 500-600 pracovních míst. Elektrárna by měla být dostavěná za 3-5 let. Srbsko pronajme zdarma pozemky pro stavbu elektrárny po dobu 25 let.

Švédsko podporuje Albánii v získání statusu kandidáta na členství v EU

Švédští politici přesto v zemi požadují nezávislé soudnictví a válku proti korupci. Zprávu potvrdil albánský ministr zahraničních věcí a místopředsedy vlády Edmond Haxhinasto během schůzky ve Stockholmu. Následně během jednání se švédským ministrem zahraničí Karlem Bildtem politici diskutovali o vztazích a spolupráci mezi oběma zeměmi. Další ze zemí, kterou albánský ministr navštíví, je Dánsko.

Nový kabinet rumunského premiéra Victora Ponty získal důvěru v parlamentu

Victor Ponta se tak stal již 3. letošním rumunským premiérem a bude vládnout koalici Sociálnědemokratické strany (PSD) a  Národní liberální strany (PNL). Jeho středo-levicový kabinet bude pokračovat v sérii ekonomických reforem, měl by však částečně obnovit mzdy ve veřejném sektoru a důchody, které minulá vláda snížila v rámci úsporných opatření. Nový kabinet zůstane ve funkci pouze do listopadu, kdy v zemi proběhnou řádné parlamentní volby.

Katarské společnosti chtějí investovat v Makedonii

Zástupci katarských státních podniků jsou na návštěvě Makedonie, aby přezkoumali možnosti svých investic v zemi. „První investice by měla být realizována na poli otevírání čerpacích stanic v celé Makedonii,“ uvedl člen katarské delegace Victor Mizo po setkání s makedonským premiérem Nikolou Gruevskim. Pondělní setkání rovněž přezkoumalo možnosti katarských investic do produkce potravin, zpracování ovoce a zeleniny, stejně jako skopového masa na trhy zemí Blízkého východu.

Makedonie pokračuje v dialogu o přistoupení s Evropskou unii

Dialog o přistoupení země do Evropské unie začal již v březnu, teď v něm pokračují makedonský premiér Nikola Gruevski a komisař pro rozšíření Štefan Füle. Jednání by se mělo týkat plánu pro realizaci cílů nutných k přistoupení do bloku. Tento plán se zaměřuje na pět klíčových oblastí, jimiž jsou: právní stát, reforma veřejné správy, svoboda médií, reforma ve volební legislativě a funkční tržní ekonomika – včetně časových rámců zavádění těchto reforem.

Srbského prezidenta určí až 2. kolo prezidentských voleb

Dle srbského deníku Danas oba hlavní favorité na vítězství skončili s téměř stejnými výsledky. Podle předběžných výsledků republikánské volební komise, Boris Tadić získal 24.81% hlasů, Tomislav Nikolić pak 24.71%. Komise uvedla, že toto jsou výsledky po sečtení 25,3% hlasů ze všech volebních místností. Mezitím Srbská pokroková strana (SNS) údajně získala 23.53% hlasů v parlamentních volbách, zatímco Demokratická strana (DS) jich měla získat 22.09%.

Albánský prezident se setkal s papežem Benediktem XVI.

Během návštěvy albánského prezidenta Bamira Topiho ve Vatikánu papež Benedikt XVI. uvedl, že „Albánie a albánské obyvatelstvo s jejich soužitím, harmonií a náboženskou tolerancí, jsou jedinečným příkladem identifikace nejlepších hodnot pro zachování míru a lidskosti“. Prezident Topi ocenil roli katolické církve s tím, že Vatikán byl a zůstává podporou úsilí Albánie na cestě k integraci do EU.

Několik tisíc Černohorců protestovalo proti vládě

Protestní pochod začal v sobotu v poledne v Podgorici, především kvůli tíživé sociální a ekonomické situaci v zemi. Protestující vyzvali premiéra Igora Lukšiće, aby odstoupil, „protože se ukázalo, že není schopen nebo ochoten bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti“. Toto je třetí velký protest organizovaný odbory od začátku roku.
Premiér poznamenal, že občané by měli posoudit práci současné vlády v příštích parlamentních volbách. Od začátku roku vzrostly ceny elektřiny, spotřebního zboží a ceny pohonných. Občané se obávají, že ceny ostatních výrobků a služeb by také mohly být navýšeny.

Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu znova podpořil vstup Bosny a Hercegoviny do NATO

Turecký ministr zahraničních věcí  Ahmet Davutoglu řekl, že jeho země udělá vše proto, aby Bosna a Hercegovina přistoupila do NATO v co nejkratším čase. Dále uvedl, že na poslední schůzi ministrů zahraničí NATO v Bruselu byla zemi přislíbená multi-národní podpora, která zahrnovala Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a další země regionu. Ministr tak hovořil během první cesty do Bosny a Hercegoviny od vytvoření zdejší nové vlády. Na otázku ohledně všeobecných voleb v Srbsku, které se budou konat již tuto neděli, 6. května, uvedl, že Srbsko je klíčovou zemí v regionu, která může přispět k jeho stabilizaci.

Tisíce Albánců protestovaly proti makedonské policejní operaci „Netvor“

Tisíce Albánců ve Skopji protestovaly proti makedonskému policejnímu zásahu, při němž bylo zatčeno 20 Albánců, kteří byli obvinění z vazeb s teroristy. Demonstranti se shromáždili u Nejvyššího soudu, kde se koná proces proti obviněným osobám. Došlo ke skandování hesel jako: „Albánci nejsou islámští radikálové“ a protestující vyjádřili obavy z nedávného vývoje v zemi. Demonstranti dále skandovali hesla proti makedonskému premiérovi Nikolovi Gruevskému a vysokým policejním představitelům.

Velitel KFOR generál Erhard Drews: „KFOR zůstává neutrální“

Generál Drews toto zmínil během návštěvy Prištiny, kde uvedl, že mezinárodní mírové síly zůstanou neutrální, pokud jde o konání srbských voleb na území Kosova. „KFOR bude zajišťovat pomoc pouze v případě potřeby, ale jeho vojáci budou připraveni k zajištění bezpečnosti na celém území Kosova,“ podotkl. Drews také uvedl, že KFOR nebude překážkou v konání srbských prezidentských a parlamentních voleb v Kosovu. Největší odpovědnost za situaci ponese kosovská policie.

Srbský prezidentský kandidát Boris Tadić: „Nadcházející volby budou pro zemi zásadní“

Dle prezidentského kandidáta Borise Tadiće výsledek voleb ovlivní situaci v Srbsku v příštích 10 letech. Politik vyjádřil přesvědčení, že v zemi byl již zakořeněn systém, který přináší výsledky, zejména ohledně zahraničních investic, technologické obnovy země a makroekonomické politiky. „To je důvod, proč jsou tyto volby velmi důležité, ukáže se, zda budeme pokračovat se změnami,“ poznamenal. Dodal, že nevidí žádnou šanci hospodářského rozvoje, pokud by se Srbsku nepodařilo pokračovat v zahraniční politice, kterou vedlo v předchozích čtyřech letech. Boris Tadić zastával funkci prezidenta v letech 2004-2012. Nedávno rezignoval, aby došlo k předčasným prezidentským volbám.

Ministři zahraničí Německa a Švédska vyzvali Srbsko k setrvání na cestě k evropské integraci

Během jednání německého ministra zahraničních věcí Guida Westerwelle a jeho švédského protějšku Carla Bildta v Berlíně oba představitelé uvítali dohodu o konání srbských voleb v Kosovu s pomocí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Westerwelle a Bildt při této příležitosti vyzvali obě strany, aby se zdržely jednostranných kroků. Tiskový mluvčí OBSE Nikola Gaon řekl, že mise má usnadnit hlasování všech Srbů, kteří pobývají v Kosovu a mají právo odevzdat svůj hlasovací lístek v srbských parlamentních a prezidentských volbách s tím, že oprávnění voliči budou mít možnost hlasovat ve 28 střediscích s celkem 90 volebními místnostmi. Na volby bude dohlížet až 500 zaměstnanců OBSE.

Kosovští novináři bojkotují centrální instituce a politické subjekty

Kosovští novináři tímto vyjadřuji nespokojenost s přijetím trestního zákoníku se dvěma články, které dotyční považují za diskriminační vůči novinářům, médiím a žurnalistice jako profesi obecně. Novináři demonstrují pod heslem : „Bojkotujeme, protože svoboda tisku není sjednána.“ Požadují, aby trestní zákoník byl vrácen do Národního shromáždění a články 37 a 38 byly odstraněny.