Rámcový plán, který předpokládá zásadní otočení se k obnovitelným zdrojům a jaderné energii, má otevřít strategický energetický sektor pro nové investice, a to i nevládní. I přes katastrofu v Japonsku také byla schválena výstavba nových jaderných elektráren během příštích 20 let s cílem snížit závislost JAR na uhlí. Nový plán počítá s rozšířením počtu elektráren do roku 2030, přičemž je založen z 42% na zelené energii, z 23% na jaderných reaktorech a pouze 15 % energie mají pokrývat uhelné elektrárny.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
USA zvažují letecké údery na Kaddafiho jednotky, které postupují na Benghazi- Rada bezpečnosti OSN jedná
Libyjská armáda zahájila ostřelování Benghazi a oblasti pod kontrolou povstalců se stále zmenšují. Ve Spojených státech se kvůli tomuto postupu začalo vážně uvažovat o leteckých útocích na Kaddafiho jednotky. USA, které původně držely zdrženlivý postoj i přes vnitropolitický tlak, tak stále více přistupují na myšlenku zakročení. Rada Bezpečnosti OSN dnes bude dojednávat případnou bezletovou zónu, v rámci které by dle tradičního postupu došlo k vybombardování všech protileteckých zbraní a letectva libyjské armády. Velvyslankyně USA při Radě bezpečnosti Susan Rice také oznámila, že se chystají i jiná rozsáhlejší opatření, která by měla chránit civilisty. Rusko a Čína s právem veta spolu s Německem a Indií jsou ovšem v čele zdrženlivých států, kteří se stavějí spíše proti, neboť v rámci bezletové zóny skutečně dojde k zásadnímu zasažení do konfliktu a výrazné pomoci rebelům. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že věří v dnešní dokončení jednání v Radě bezpečnosti OSN a stejně tak prohlásila, že USA jsou nyní pro tvrdší a razantní kroky v rámci mandátu OSN.
Prezident Palestinské samosprávy chce sjednocení s Gazou- chystá se ji navštívit
Prezident palestinské samosprávy Mahmoud Abbas chce popré od roku 2007, kdy v pásmu Gazy zvítězilo islamistické hnutí Hamas, navštívit tuto oblast a zahájit dialog vedoucí k urychlenému sjednocení se Západním břehem Jordánu. Hamas tvrdí, že Mahmoud Abbas již není legitimním prezidentem, neboť volby neproběhly od roku 2006, ovšem nyní vůdce Hamasu Ismail Haniyeh vyzval prezidenta, kterého tak přímo značil, což svědčí o vstřícnějším postoji, aby Gazu navštívil.
Human Rights Watch: „činy milice a bezpečnostních sil v Pobřeží slonoviny lze označit za válečné zločiny“
Podle Human Rights Watch se síly loajální prezidentu Laurentu Gbagbovi dopouští krutostí organizovaného charakteru, které lze dle mezinárodního práva označit za válečné zločiny. Podle pozorovatele HRW Corinne Dufky v Pobřeží slonoviny dochází k znásilňování, popravám a upalování. Zpráva HRW stejně tak obviňuje ozbrojence prezidenta Allassane Ouattary, kteří v bojích ovládli severní Abidjan a prokazatelně popravili 11 pro- gbagbovských vojáků. HRW také hovoří o etnicky motivovaných čistkách milic, složených z mladých patriotů, které vede a fanatizuje Charles Ble Goude. Tyto mladistvé milice měly zavraždit několik imigrantů a také příslušníků kmene Dioula, k němuž patří i prezident Ouattara.
Bahrajnské bezpečnostní síly zahájily zásah proti demonstrantům
Za podpory vrtulníků, den po vyhlášení stanného práva, byl zahájen zákrok, který má uvést v platnost zákaz vycházení, rozehnat tábory demonstrantů a obsadit demonstranty ovládané Perlové Náměstí v Manamě. Podle prvních zdrojů již zahynuli 3 policisté a nejméně dva demonstranti. Poslanec Abdel Jalil Khalil, šéf šíítské 18-ti mandátové parlamentní strany Wefaq označil stav za vyhlášení války šíítům. Do měst vjíždí tanky a obrněné transportéry.
JAR a Singapur se ucházejí o křeslo poradního výboru Mezinárodního měnového fondu
Jihoafrická republika i Singapur jsou zároveň jedinými uchazeči o křeslo v hlavním poradním výboru MMF, poprvé v historii MMF tak v tomto výboru zasedne africká nebo asijská země. Ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn favorizoval Singapur, neboť je v zájmu Měnového fondu získat na svou stranu především Asii, která je v současnosti nejrychleji rostoucí částí globální ekonomiky.
V Alžírsku byl rozehnán dav napadající benzinové stanice
Policie musela za pomoci slzného plynu a gumových projektilů rozehnat asi 60-ti členný dav mužů, kteří kameny napadali čerpací stanice. Vláda odmítla, že by dav měl politické požadavky, prý požadoval od vlády pouze lepší bydlení.
Itálie vyloučila možnost intervence v Libyi- povstalci jsou stále více ohroženi
Itálie, potenciální základna pro pro vojenské operace spojené s bezletovou zónou, kterou prosazuje Británie a Francie, vyloučila vojenský zásah v Libyi. Italský ministr zahraničí Franco Frattini tvrdí, že mezinárodní společenství to nechce a ani nemůže prosadit. Bývalý francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner prohlásil, že mezinárodní společenství selhalo, neboť bezletová zóna dle něj měl být již dávno schválena a kvůli nerozhodnosti umírají už po tři týdny civilisté. Postupující libyjská armáda mezitím již vyzvala město Benghazi ke složení zbraní a jeden ze synů Muammara Kaddafiho ujistil mezinárodní společenství ve vysílání televize Euronews, že město brzy padne i kdyby měla být vyhlášena bezletová zóna.
Dárci zmrazili státu Malawi dary v hodnotě 400 milionů dolarů- mimo jiné se jim nelíbí zákaz homosexuálních sňatků
Dárci tak učinili na podporu protestů proti zákonu zakazující homosexuální sňatků či např. možnosti vlády zakázat vydávání jakýchkoliv novin. Vláda Malawi je silně závislá na zahraniční pomoci, která tvoří 40% příjmů země. Ministr financí Ken Kandodo přiznal, že pokud nedojde k odvolání tohoto kroku, vláda si bude muset v tomto rozpočtovém roce půjčit podstatně více, než se očekávalo.
Jihoafrická bankovní skupina FirstRand chce expandovat do Nigérie- investice až 400 milionů dolarů
Skupina FirstRand, banka č. 2 v JAR, hodlá na nigerijský trh vstoupit pomocí různých aliancí s místními bankami. Generální ředitel FirstRand Sizwe Nxasana oznámil, že je již v pokročilém jednání s nigerijskou bankou Sterling Bank, ve které hodlá jihoafrická skupina investovat 300- 400 milionů dolarů.
V Nigérii vybuchla ropná plošina společnosti Agip
V deltě Nigeru dnes vybuchl šelfový ropný vrt. Příčina zatím není známa, ovšem včera údajně měla společnost dostat výhružný email od jedné z militantních skupin, které v oblasti operují. Italský Agip odmítl událost komentovat, avšak je zřejmé, že nigerijská vláda opět ztrácí kontrolu situace v této strategické oblasti.
Madagaskar má staronového premiéra, prezident zůstává dle plánu až do předčasných voleb
Politická krize na Madagaskaru, pro jejíž řešení předložilo plán Jihoafrické rozvojové společenství (SADC), se nyní pohnula. Prezident Andry Rajoelina, který se k moci dostal za pomoci armády v březnu 2009 znovu jmenoval za premiéra generála Camille Vitala, svého spojence. Přijatý plán také počítá s tím, že prezident Rajoelina zůstane u moci až do uspořádání předčasných voleb. 8 z 11 politických skupin s tím souhlasí, avšak zbylé tři protestují proti překroucení plánu a odmítají tyto kroky akceptovat.
EU se chystá přijmout rozsáhlé zmrazení egyptských aktiv na žádost samotného Egypta
Egypt požádal EU a USA o uvalení sankcí v podobě zmrazení aktiv několika bývalých vysoce postavených úředníků z vlády prezidenta Mubaraka. Podle evropských úředníků se na seznamu neobjevilo jméno bývalého prezidenta, ovšem jeho majetek je zmrazen egyptskou prokuraturou a vzhledem k tomu, že Husni Mubarak nesmí opustit zemi, jedná se o dostatečné opatření. Velká Británie se k žádosti již postavila kladně, ostatní státy v rámci EU se mají dohodnout v pondělí na zasedání ministrů zahraničí EU.
Izrael přijal zákon o odstranění svých minových polí
Izraelský parlament včera přijal zákon nařizující odstranění všech min v minulosti položených izraelskými obrannými silami v Izraeli. Týká se to zejména oblastí Negevu a Golanských výšin. Zákon ukládá izraelskému ministerstvu obrany, aby vytvořilo civilní úřad, jenž bude zodpovědný za vyčištění minových polí.
V Bahrajnu bylo dnes vyhlášeno stanné právo- na území státu vstoupila saúdská armáda
Výjimečný stav má trvat tři měsíce a dává rozsáhlé pravomoci armádě. Cílem je do konce týdne ukončit týdny trvající protesty šíítských muslimů, a to za pomoci armády Saúdské Arábie, která tak má podpořit udržet sunnitskou vládu v Bahrajnu. Do země v ranních hodinách vstoupilo 1000 saúdských vojáků, přičemž Spojené arabské emiráty oznámili, že pošlou do země 500 mužů policejních pořádkových jednotek.
Muammar Kaddafi oznámil, že v budoucnu odmítá jakkoliv spolupracovat se Západem, šanci má jedině Německo
Libyjský vůdce plk. Kaddafi v televizním rozhovoru pro RTL oznámil, že Libye nadále nebude ekonomicky ani jinak spolupracovat se západními státy. Všechny ropné kontrakty mají být od teď uzavírány pouze s ruskými, čínskými a indickými podniky. O spolupráci lze podle Kaddafiho uvažovat pouze v případě Německa, které se spolu s Ruskem staví velmi obezřetně k možnosti bezletové zóny nad Libyí. USA doposud neoznámily určité stanovisko a spíše vyčkávají, zatímco Francie a Británie bojují za její prosazení. K bezletové zóně plukovník oznámil, že ji odmítá a nebude ji respektovat, přičemž se dle něj jedná o zradu spojenců- konkrétně jmenoval italského premiéra Silvia Berlusconiho.
Alžírský islámský vůdce vydal dekret označující demokracii za nepřítele islámu
Duchovní vůdce vlivného alžírského islámského hnutí Salafist šejk Abdelmalek Ramdani, který žije v Saúdské Arábii, vydal 48. stránku Fatwy, kde mimo jiné říká, že je-li vůdcem národa muslim, musí se poslouchat a musí se mu naslouchat. Podle vůdce hnutí Salafist je nelegální být proti němu a snažit se ho nahradit. Také upozornil na fakt, že při demonstracích jsou spolu smíšeni muži a ženy, což je proti Islámu. Hnutí Slafist má podle šejka několik set tisíc a jeho tah je nyní pomocnou rukou alžírskému prezidentu Abdelazizi Bouteflikovi, který čelí demonstracím ve velkých městech.
Benin se pravděpodobně blíží prezidentské krizi, která probíhá v Pobřeží slonoviny
Další západoafrická země po Pobřeží slonoviny zažívá povolební dilema. Po prezidentských volbách se oba dva kandidáti považují za vítěze. Prezident Boni Yayi a jeho strana tvrdí, že má zásadní náskok, stejně jako tak činí i tábor jeho vyzyvatele Adriena Houngbedji. Mezinárodní společenství tento vývoj sleduje s velkým napětím, neboť devítimilionový Benin je vnímán jako země s možností demokratických a spravedlivých voleb. Konečné výsledky voleb by měla zvěřejnit Národní volební komise do konce tohoto týdne.
JAR bude kvůli japonské havárii zvažovat budoucnost svých jaderných elektráren
Jihoafrický ministr energetiky oznámil, že se nyní JAR bude zabývat otázkou, zda skutečně bude stavět šest nových jaderných elektráren. Tento plán, který měl být realizován do roku 2030, měl zabránit opakování energetické krize z roku 2008 a stejně tak pomoci postupnému přechodu od uhelných, na životní prostředí náročných, elektráren. JAR v současnosti provozuje pouze jednu jadernou elektrárnu u Kapského Města.
Americký ministr obrany vyzval Bahrajn ke skutečným reformám
Ministr obrany USA Robert Gates navštívil představitele sunnitské královské rodiny Al-Khalifa a vyzval ji k reformám. Ministr kvůli stále větším střetům bezpečnostních složek především s šíítskými demonstranty včera urychleně opustil zasedání NATO v Bruselu a odletěl do Bahrajnu. Bahrajn hostí domovský přístav americké vojenské flotily v oblasti a neustále čelí velkému tlaku ze strany šíítského Íránu.
Arabská liga odvolala své rozhodnutí a požádala Radu bezpečnosti OSN o vytvoření bezletové zóny nad Libyí
Rebelové opakovaně vyzývají k okamžitému vytvoření bezletové zóny nad Libyí, ale důrazně odmítají vojenskou intervenci. Generální tajemník Arabské ligy Moussa proto vyzval Radu bezpečnosti k přistoupení k tomuto kroku a změnil tak předchozí stanovisko Ligy, která původně zásahy Západu odmítala. Ománský ministr zahraničí Youssef bin Abdullaha bin Alawi informoval, že celá Arabská liga se na tomto kroku jednomyslně shodla. Nyní není jasné, jak se zachovají odpůrci bezletové zóny v Radě bezpečnosti Rusko a Čína, kteří mají právo veta. Jakékoliv otálení s tímto zásahem zásadně hraje proti rebelům, které ochromují letecké útoky vojenského letectva. Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA stále zvažují všechny možnosti a poprvé nepřímo narážel i na vojenskou intervenci, ovšem pouze na podkladě jednání OSN.
Vojenské síly prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba zahájily operaci na vytlačení příznivců prezidenta Ouattary z Abidjanu
Mluvčí hlavního velitelství oznámil, že bezpečnostní síly ve vzájemné koordinaci zahájili ofenzivu k vytlačení příznivců a povstalců na straně mezinárodně uznaného prezidenta Allassane Ouattary, který se nyní nachází v Nigérii. Cílem je vytlačit je z města i jeho okolí. Na podporu operace bylo nasazeny i bojové vrtulníky. Boje v Abidjanu si již vyžádaly stovky obětí a přes půl milionů obyvatel Pobřeží slonoviny po celé zemi bylo nuceno kvůli násilí opustit své domovy.
Libyjská armáda zahajuje útok na poslední město povstalců v západní Libyi
Třetí největší město Libye Misrata s 300 000 obyvateli je posledním městem na západě, které zůstalo v rukou povstalců. Síly plukovníka Kaddafiho zahajují rozsáhlou ofenzivu s cílem město dobýt. Podle posledních zpráv od povstalců je libyjská armáda 10 km od Misraty a město ostřeluje. Na východě povstalci doposud vzdorují ve svých základnách u ropného přístavu Ras Lanuf.