Zambie zmrazila majetek Libye

Zmražen byl majetek libyjské vlády i jejích představitelů v souladu s rezolucí OSN. Mezi majetkem vlády bylo 75% telefonního operátora Zamtel, které koupila minulý rok libyjská společnost LAP Green Networks za 257 milionů dolarů. Zastavení majetku nebude mít vliv na provoz operátora zajišťujícího pevné linky Zambie, největšího producenta mědi v Africe.

Střelba v Burkina Faso

Podle svědků, kteří upozornili agenturu Reuters, byla přes noc po celém hlavním městě Ouagadougou slyšet střelba. Vláda se k tomuto zatím nevyjádřila. Tento vnitrozemský stát v západní Africe s 15 miliony obyvatel od roku 1987 drží pevně v rukou prezident Blaise Compaore a doposud se mu dařilo vyhýbat se nestabilitě a problémům, jaké jsou v sousedních zemích.

Jižní Súdán obvinil sever z bombardování svého území

Podle jihosúdánské armády ( SPLA) došlo 21. března ke svržení bomb nedaleko vojenská základny SPLA v oblasti Raja nedaleko Dárfúru. Jižní Súdán dále prohlásil, že centrální súdánská vláda na severu tak porušila mírovou dohodu z roku 2005. Mírové jednotky OSN a ani severní súdánská armáda se k tomuto prohlášení zatím nevyjádřily. Podle odborníků si ale ani jedna ze stran nemůže dovolit obnovení války, která si již vyžádala 2 miliony životů. Strategií obou stran je vyhrocování lokální náboženské a etnické nesnášenlivosti a záměrná ne-kontrola ozbrojených milic.

Další problémy s volbami v Čadu- nadbytek volebních lístků, opozice se ptá proč?

Úřadující čadský prezident Idriss Deby již odložil plánované prezidentské volby z 3. dubna na 24. duben, ovšem 3 prezidentští kandidáti oznámili, že volby budou bojkotovat. Saleh Kebzabo, Ngarledji Yorongar a Kamougue Wadal upozorňují na skutečnost, že země má 4,6 milionu voličů, zatímco bylo vytištěno 6 milionů hlasovacích lístků- mají obavy, jak bude naloženo s přebytečnými lístky. Tito kandidáti také vyzvali své stoupence, aby ve volbách odmítli hlasovat.

Bývalý egyptský prezident má být obviněn z vražd při demonstracích

Egyptský výbor zřízený za účelem vyšetřování násilností při povstání proti prezidentu Husnímu Mubarakovi došel dle státních novin Al Ahram k závěru, že Husni Mubarak a jeho bývalý ministr vnitra Habib al-Adli ( který také čelí soudu za plýtvání veřejnými prostředky) jsou vinni z úmyslných vražd demonstrantů. Výbor toto rozhodnutí již předložil státní prokuratuře. Při nepokojích zemřelo více než 360 lidí a tisíce jich bylo zraněno.

Povstalci na jihu Thajska opět útočili

V jižních provincií země Yala, Narathiwat a Pattani, které jsou na hranicích s Malajsií, se nacházejí separatistické skupiny muslimů. Dnes došlo k dalšímu útoku na vesnici a bylo zabito i několik příslušníků polovojenských gard. Thajská vláda před nedávnem na situaci na svých jižních hranicích reagovala zesílením vojenské přítomnosti, ovšem obnovené nepokoje pokračují.

Bahrajn zrušil letecké spojení s Libanonem

Byly pozastaveny všechny lety a bahrajnská vláda varovala své občany před cestováním do Libanonu. Důvodem je libanonské síítské hnutí Hizballáh, které je ve velkém podporováno Íránem. Podle oficiálního prohlášení Bahrajnu je Libanon a jeho lid nepřátelsky naladěn proti Bahrajnu, což vyplývá z reakcí Libanonu na dění v Barhajnu. Tento krok ukazuje jak moc začíná být napjatá situace mezi sunnity a šíity v oblasti Perského zálivu.

Syrské bezpečnostní síly zaútočily na mešitu

K útoku došlo na jihu země ve městě Deraa a zabito mělo být 6 osob, důvodem byly protesty, které se v mešitě konaly proti prezidentu Basharu al-Assadovi a jeho straně. Bezpečnostní síly naopak tvrdí, že ve městě musí čelit ozbrojeným gangům, které je napadají- u mešity mělo jít o zákrok proti jedná z těchto skupin. Demonstrace v Sýrii pokračují již 6 den a jsou stále silnější. Podle některých zdrojů jsou demonstranti i ozbrojeni.

Libye bude Západ stát do 1 miliardy dolarů- povstalci však nemají zdaleka vyhráno

Podle předběžných odhadů hrozí, že operace spojená s vynucením bezletové zóny by, v případě, že se ještě protáhne, mohla armády útočících států stát i podstatně více než 1 miliardu dolarů. Samozřejmě, že studie zatím nepočítá s dalšími náklady spojenými se všemi možnými scénáři, které v Libyi mohou nastat. Pro povstalce, kteří teď v Benghazi oslavují, je situace nadále vážná. Postup sil Muammara Kaddafiho byl sice francouzským letectvem zastaven, ale libyjská armáda již začala opět útočit například na povstalecké město Ajdabiyah. Vojenští experti se shodují na skutečnosti, že povstalci prakticky nemají velení, nejsou dobře organizováni, mají slabou výzbroj a žádný výcvik, přičemž morálka povstaleckých oddílů je povážlivá. Zatímco Kaddafi prohlašuje, že Západ skončí v propadlišti dějin, analytici se shodují na tom, že i s vojenskou podporou jsou povstalci schopni v nejlepším případě udržet pouze patovou situaci.

Čínská média spouští ostrou kritiku Západu- vláda se bojí o svou pozici

Čína rozjíždí stále větší kampaň proti zásahu západních zemí v Libyi, ovšem nikoliv v zahraničí, ale doma. Podle Li Ta-tchunga, bývalého redaktora stranických novin vidí Čínská komunistická strana velkou hrozbu v myšlence, že lidská práva a demokratické požadavky mohou převážit státní suverenitu. Cílem čínské vlády proto nyní je jasně varovat obyvatele, aby se nepokoušeli o nic podobného. Dle Ta-tchunga je z médií jasně cítit, nakolik je čínská strana nervózní z vývoje v Libyi a na celém Blízkém východě.

Somálský premiér oznámil, že do tří měsíců budou povstalci rozdrceni

Premiér Mohamed Abdullahi Mohamed slíbil, že islamističtí rebelové, kteří ovládali po 4 roky většinu hlavního města Mogadiša, budou do tří měsíců poraženi. Podle premiéra slaví somálská armáda spolu s misí Africké unie jedno vítězství za druhým a dnes se podařilo obsadit další důležité bašty povstalců v hlavním městě. Odborníci se shodují, že jde o snahu prozatímní vlády obnovit si reputaci, neboť ji brzy má skončit přidělený mandát, avšak pravdou je, že se podařilo zahájit celostátní úspěšnou ofenzivu a Somálsko je nyní na dobré cestě k obnovení alespoň částečné stability.

Nigérie odsuzuje svět- má jiné měřítko na Libyi a jiné na Pobřeží slonoviny

Nigerijský ministr zahraničí Odein Ajumogobia obvinil mezinárodní společenství z dvojích standardů v otázce uložení bezletové zóny nad Libyí k ochraně civilistů, která je diskutabilní, a z odsunutí problému velmi vážnou krizí roztrhaného Pobřeží slonoviny. Nigérie, nejsilnější člen západoafrického společenství ECOWAS, již chtěla získat mandát na vojenský zásah v Pobřeží slonoviny s cílem zastavit krizi, nesetkala se však s žádnou reakcí. Nigerijský ministr odsoudil jednání Západu, kdy ukládá bezletovou zónu nad Libyí, kde se Muammar Kaddafi v občanské válce brání ozbrojeným povstalcům, kteří ho chtějí připravit o moc, zatímco nedělá nic v Pobřeží slonoviny, kde bezpečnostní síly prezidenta Gbagba střílejí do bezbranných civilistů a fanatizují tisíce mladých lidí ke vstupu do armády. Dále ministr ve svém veřejném projevu prohlásil, že tyto rozpory mezi zásadou a národním zájmem není možné nadále ignorovat.

Situace v Pobřeží slonoviny se vyostřuje- mírové jednotky volají o pomoc

Armáda věrná prezidentu Laurentu Gbagbo podle mírové mise OSN chystá bojové vrtulníky s raketomety k nasazení v bojích. Dále mise upozorňuje, že síly prezidenta Gbagba používají těžké zbraně ( kulomety atd.) proti civilistům. Samotná mise OSN v Pobřeží slonoviny ( UNOCI) čelí silné kritice ze strany prezidenta Ouattary, který tvrdí, že nedělá nic pro ochranu civilistů. Oficiální čísla OSN mluví o 800 zabitých bezpečnostními silami, číslo je však pravděpodobně mnohem větší.

Krize ve Svazijsku je podle vlády dočasně zažehnána

Svazijský ministr obchodu a průmyslu Jabulile Mashwama oznámil, že stát našel peníze na vyplacení mezd státních zaměstnanců. Dále oznámil, že vláda zahájila jdenání s Mezinárodním měnovým fondem o řešení situace. V zemi totiž začali propukat nepokoje poté, co vyšlo najevo, že vláda nemá peníze na platy. Tato poslední africká absolutistická monarchie přišla o 60% příjmů z Jihoafrické celní unie, které odpovídali dvěma třetinám státních příjmů- důvodem byly reformy prosazené JAR a již dříve kritizované ostatními členskými státy.

EU se vyjádřila ke keňskému požadavku zrušení vyšetřování u Mezinárodního tribunálu- paradoxně podporuje obě strany

Nicholas Westcott, výkonný ředitel EU pro Afriku oznámil, že EU stojí za Mezinárodním trestním tribunálem, zároveň však podporuje myšlenku vytvoření keňského tribunálu. Tuto variantu ale EU podmiňuje rychlými reformami, které by měly se soudem v Keni přijít. Částečně se tak naplnila nařčení Africké unie i východoafrického bloku, že velmoci se vyhýbají zaujmutí jasného stanoviska.

Německý energetický gigant EON varuje před odstávkami jaderných elektráren

Největší producent elektrické energie v Německu, společnost EON, se vložil do debaty o bezpečnosti německých jaderných elektráren. V dnes publikované zprávě společnost varovala před uzavíráním elektráren, kterým by výrazně narostlo riziko krátkodobých výpadků dodávky elektrické energie.

 

V Portugalsku může padnout vláda před summitem EU

Portugalský parlament má zítra hlasovat o vládních úsporných opatřeních, které budou kolapsem pro dosavadní silný sociální systém. Premiér José Socrates pohrozil, že v případě neschválení plánu opozicí odstoupí. Hlavní opoziční strana sociální demokracie PSD je totiž proti návrhu. Premiér Socrates včera představil dohodu se zaměstnavateli a některými odborovými svazy o snížení odstupného ve snaze zvýšit konkurenceschopnost, dále prohlásil, že země potřebuje dialog a vzájemné ústupky, nechce-li skončit jako Řecko. Škrty vlády mají snížit deficit na 4,3% HDP ze 7,3% z minulého roku.

Egyptští policisté protestují- ministerstvo vnitra v plamenech

Dnes propukl požár budovy ministerstva vnitra v Káhiře. Ačkoliv zatím není známo, z jaké příčiny, je velmi pravděpodobné, že požár založili nespokojení policisté, kterých je v centru města před ministerstvem na 3000. Budova totiž vzplála ve všech patrech najednou. Policisté požadují odvolání ministra vnitra a větší sociální jistoty. Dále policisté požadují zrušení vojenských soudů, pod které spadají- obávají se stíhání za násilí, jehož se dopouštěli při demonstracích proti prezidentu Mubarakovi.

Východoafrické společenství obvinilo Radu bezpečnosti OSN z přehlížení Afriky

Společenství východní Afriky ( EAC) obvinilo Radu bezpečnosti a země v ní z povýšenosti a přehlížení. EAC se nelíbí, že Rada bezpečnosti nechce projednávat závažná africká témata oficiálně a jedná o nich pouze neformálně- EAC, jehož členy jsou Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzánie a Uganda, mimo jiné vyzvedl i Keňskou žádost o pozastavení vyšetřování Mezinárodního trestního tribunálu. Prezident Keni Mwai Kibaki žádá o zastavení vyšetřování členů své vlády v souvislosti s násilím a boji po posledních volbách. Mahboub Maalim, generální tajemník Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), prohlásil, že nevidí jediný důvod, proč by Rada bezpečnosti měla vést pouze neformální jednání o tom, co má vliv na regionální bezpečnost a stabilitu vlády. Také obvinil mocnosti, že v problematice Afriky volí zdržovací taktiku, aby nemusely zaujmout jasný postoj či dokonce jednat v souladu s chartou OSN. Tuto nečekanou kampaň proti Radě bezpečnosti podpořila i Africká unie a postavila se za EAC. Podle průzkumů si ale obyvatelé Keni přejí, aby jejich ministři byli souzeni v Haagu kvůli slabé víře ve vlastní soudy, a za pokračování procesu se postavil i keňský premiér Raila Odinga.

Útoky milic v oblasti Abyei mezi jižním a severním Súdánem pokračují- Rada bezpečnosti OSN zasedla

Podle mírové mise OSN v Súdánu dochází k střetům mezi arabskými a černošskými kmeny. Stejně tak místní polovojenské milice provádějí nájezdy na vesnice a bojují s jihosúdanskými silami. Rada bezpečnosti OSN zahájila včera večer neveřejné zasedání kvůli situaci v oblasti Abyei, která je bohatá na ropu a stále je sporným územím mezi nově vznikajícím jižním Súdánem a centrální Súdánskou vládou. V oblasti dokonce znepřátelené síly podle satelitních snímků již minulý týden zahájily výstavbu zákopových linií a hromadí se zde bojové jednotky. Rada bezpečnosti považuje situaci za natolik vážnou, že by mohla rozpoutat další roky se táhnoucí válku,

Egyptská nejvyšší vojenská rada vyhlásí ústavní dekret

Vojenská rada, která po odstoupení prezidenta Husniho Mubaraka řídí Egypt, v několika dnech vydá ústavní dekret, ve kterém má být přímo stanoven průběh příštích několika měsíců v cestě za novou ústavou. Určeno má být i datum změny ústavy, časový rámec parlamentních voleb a termín následujícíh prezidentských voleb.