Vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan navštíví o víkendu Rusko, kde se sejde s ruským prezidentem Dmitrij Medveděvem a ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem kvůli řešení současné situace v Sýrii. Po Rusku zamíří Kofi Annan do Číny, kde bude diskutovat s čínskými představiteli stejné téma.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Libyjci v Turecku vyplenili libyjský konzulát kvůli nedostatečné finanční podpoře ze strany libyjské vlády
Turecká policie byla nucena zastavit útok asi 70 Libyjců žijících v Turecku, kteří obsadili a vyrabovali libyjský konzulát v Istanbulu na protest proti nedostatečné finanční podpoře pro lékařské ošetření ze strany libyjské vlády. Turecká policie uvedla, že Libyjci mávali plakáty s portrétem Muammara Kaddafi a skandovali na něj oslavná hesla.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje před epidemií nového kmene slintavky a kulhavky v Severní Africe
Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ohrožuje celý region severní Afriky nová epidemie slintavky a kulhavky, a to kvůli již 40 222 případům podezření nákazy u dobytka v Egyptě a již 4 658 uhynulým kusům převážně mladého skotu. FAO uvádí, že se jedná o nový kmen viru slintavky a kulhavky označený jako SAT2, proti kterému nemají hospodářská zvířata vyvinutou žádnou imunitní ochranu. FAO upozorňuje, že jen v Egyptě je nyní naléhavě potřebné dodání vakcín pro 6,3 milionů kusů skotu a 7,5 milionů ovcí a koz.
Americké zpravodajské služby zveřejnily zprávu o nárůstu rizika globálních konfliktů o vodu
Podle nové zprávy americké Obranné zpravodajské služby (DIA) se dá očekávat, že do roku 2040 již nezvládnou dodávky čerstvé vody pokrýt světovou poptávku, což podle odhadů DIA povede ke zvýšení politické nestability a k ohrožení globálního potravinového trhu. Podle zprávy budou největším problémů a zároveň velkým výzvám při vyrovnávání se s problémy s dodávkami vody čelit regiony jižní Asie, Blízkého východu a severní Afriky. Podle DIA v příštích 10 letech příliš nehrozí tzv. války o vodu, ale poté riziko konfliktu s nárůstem spotřeby bude výrazně vzrůstat. S nedostatkem vody bude také, jak vyplývá ze zprávy, výrazně ohrožena produkce potravin a energie ve zmíněných oblastech. DIA očekává, že do roku 2030 vzroste současná poptávka po vodě o 40% a svět přestane být schopen poptávku pokrývat trvale udržitelnými zdroji.
Prezident Malawi odmítl možnost, že by rezignoval na výzvu demonstrantů a opozice
Prezident Malawi Bingu wa Mutharika v reakci na protesty a násilí v hlavním městě Lilongwe, kde demonstranti mimo jiné požadovali spolu s opozicí jeho odstoupení, prohlásil, že odmítá rezignovat až do doby, kdy v roce 2014 vyprší jeho mandát. Prezident Malawi dále upozornil na to, že má možnost udržet se u moci i déle – „Kdybych skutečně chtěl, tak bych použil ústavní většinu své strany, abych získal další volební období, případně abych zůstal o moci navždy,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident Bingu wa Mutharika.
Francie pozastavuje veškerou bezpečnostní spolupráci s Mali
Francie v reakci na události v Mali, kde došlo k vojenskému převratu oznámila, že pozastavuje bezpečnostní spolupráci s Mali. Francie dále vyzvala, aby byl v Mali ihned obnoven ústavní pořádek. Francouzskou výzvu podpořila i Evropské unie.
Armáda Mali uzavřela veškeré pozemní a vzdušné hranice země
Armáda Mali, která v ranních hodinách deklarovala převzetí moci v zemi, oznámila, že země uzavírá všechny pozemní i vzdušné hranice Mali. Řekl to mluvčí nově vytvořeného Národní výboru pro návrat demokracie a obnovení státu (CNRDR), v jehož čele stojí poručík Amadou Konare.
Irácký Kurdistán pohrozil vyhlášením nezávislosti
Prezident autonomní irácké oblasti Kurdistánu Massoud Barzani pohrozil, že Kurdistán vyhlásí nezávislost na centrální vládě v Bagdádu. Kurdský prezident Barzani prohlásil, že partnerství, na jehož základě byla vytvořena vláda národní jednoty, již dnes neexistuje a stalo se bezvýznamným. Prezident iráckého Kurdistánu také uvedl, že na ropu bohatá oblast Kirkuk musí být začleněna do budoucího nezávislého kurdského státu. Hrozba vyhlášení nezávislosti přichází v době již tak silně napjatých vztahů kurdské autonomní vlády a centrální irácké vlády kvůli iráckému viceprezidentovi Tariqu al-Hashemi, kterého Kurdistán odmítá vydat Bagdádu, kde čelí obvinění z údajné účasti na teroristických útocích. Irák stejně tak čelí i rostoucímu napětí mezi šíity a sunnity.
Ruský ministr zahraničí: „izraelské hrozby vůči Íránu tlačí okolní země do špatných vztahů se Západem““
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rádiu Kommersant v souvislosti se svým varováním před „katastrofálními následky“ útoku na Írán prohlásil, že izraelské hrozby vůči Íránu v důsledku tlačí další arabské národy do špatných vztahů se Západem. Stejně tak by Izrael podle ruského ministra zahraničí měl zvážit vlastní jaderné programy. USA a Izrael podle ruského ministra zahraničí stupňují v posledních měsících „válečnické rétoriku“ vůči Íránu, a to i přesto, že Teherán popírá tvrzení o jakémkoliv vojenském účelu jaderného programu. „Írán má jako člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní právo na mírové využití jaderné energie. Izrael členem MAAE a signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní není, a to i přesto že byl v roce 1981 rezolucí č. 487 Rady bezpečnosti OSN pobídnut, aby svá jaderná zařízení umístil pod dohled MAAE.
Ruský ministr zahraničí: „USA nemají důkazy o jaderném zbrojení v Íránu“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pro rádio Kommersant uvedl, že útok na Írán a jeho jaderný energetický program bude mít katastrofální následky a povede k masivním závodům ve zbrojení. „CIA i další američtí činitelé přiznávají, že nyní nemají žádné informace o íránském vedení stejně jako o jakémkoliv rozhodnutí vyrábět v Íránu jaderné zbraně,“ řekl ruský ministr zahraničí a dodal, že si je jist tím, že v případě útoku takové rozhodnutí v Íránu bude přijato. Ministr Lavrov dále zdůraznil, že Rusko se nesnaží o „obranu spojence“, ale o odvrácení širšího konfliktu a jaderného zbrojení.
Na severu Pákistánu se protestuje proti USA
Na severu Pákistánu ve městě Batkhela vyšly do ulic tisíce lidí pod vedením politicko-náboženské strany Jamat-e-Islami a požadují, aby USA okamžitě ukončily nálety svých bezletových letadel, přestaly narušovat suverenitu Pákistánu a zastavily své vměšování do vnitřních záležitostí Pákistánu. Demonstranti dále chtějí, aby USA nesly odpovědnost za zabíjení civilistů a aby pákistánská vláda ukončila své vztahy s USA. Protesty vyvolalo zasedání pákistánského parlamentu, který řešil otázku další zahraniční politiky Pákistánu a vztahy s USA, přičemž poslanci požadovali „bezpodmínečnou“ omluvu USA za dosavadní útoky a okamžité ukončení všech dalších náletů amerických bezpilotních letadel.
V Sýrii armáda bojuje s povstalci u města Hama
Syrské tanky podle zdrojů agentury Reuters ostřelují město Hama, u kterého dochází k bojům syrské armády s povstaleckou Syrskou svobodnou armádou (FSA) v posledních dvou dnech. Agentura PressTV pak uvádí, že se syrské armádě podařilo vytlačit rebely z města Dayr al-Zawr u irácké hranice.
V Mali proběhl vojenský převrat – armáda se chopila moci a vyhlásila zákaz vycházení
Maliští vojáci včera obsadili prezidentské sídlo v hlavním městě Bamako a dnes armáda po těžkých bojích v okolí prezidentského sídla ve státní televizi oznámila, že se po převratu chápe moci poté, „co vláda nedokázala potlačit povstání Tuaregů na severu země. Armáda Mali oznámila vytvoření tzv. Národního výboru pro obnovení demokracie a státu (CNRDR). V krátkém televizním prohlášení bylo oznámeno, že CNRDR přebírá zodpovědnost za „nekompetentní režim“ prezidenta Amadou Toumani Touré s tím, že moc CNRDR předá zpátky demokraticky zvolenému prezidentovi a jakmile bude země opět sjednocena a bude obnovena její integrita. Armáda zároveň vyhlásila okamžitý zákaz vycházení až do dalšího oznámení, pozastavila platnost ústavy a rozpustila státní instituce. V současnosti nejsou dostupné informace o stavu prezidenta Touré.
EU uvaluje sankce na manželku syrského prezidenta
Zástupci členských států EU se v Bruselu dohodli na uvalení sankcí proti manželce syrského prezidenta. Asma Assad nebude moci cestovat do jakékoliv země EU a bude jí znemožněno provést nákup v každé společnosti, která má sídlo na území EU. Sankce ještě musí schválit jednotliví ministři členských států.
Rada bezpečnosti OSN zaujala jednotný postoj k Sýrii
Rada bezpečnosti OSN, včetně Ruska a Číny, podpořila úsilí vyslance OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofiho Annana a ve svém prohlášení oznámila, že podnikne blíže nespecifikované „další kroky“, pokud syrská vláda nesplní mírový plán předložený Kofi Annanem, který požaduje příměří a přístup pro humanitární organizace do země.
Saúdská Arábie vyzývá k vyřešení situace v Bahrajnu z obav před nepokoji ve svých východních provinciích
Saúdská Arábie požaduje po vládě Bahrajnu a bahrajnské opozici urychlené řešení politické krize, která by, jak vyplývá z obav saúdskoarabské vlády, mohla zhoršit boje v Sýrii a destabilizovat východní provincie Saúdské Arábie, neboť zde žijí převážně příslušníci šíitské menšiny. Bahrajn je nyní v politické krizi a na ulicích hlavního města dochází stále ke střetům demonstrantů, do jejichž čela se staví šíitští duchovní, s bezpečnostními složkami. Hlavní šíitská opoziční strana Wefaq, která minulý rok v době nejintenzivnějšího povstání vedla mírové rozhovory, se nyní k novým jednáním staví negativně, a to i protože před rokem jednání přerušila saúdskoarabská intervence se souhlasem bahrajnské vlády.
Armáda v Mali obsadila prezidentské sídlo, na severu pokračuje úspěšné povstání Tuaregů
Maliští vojáci obsadili podle zdrojů agentury Reuters prezidentský palác v hlavním městě Bamako. Podle svědků došlo v hlavních kasárnách také ke střelbě. Ministr obrany Mali zatím s vojáky vede neúspěšná jednání. Situace v Mali začala být vážná vzhledem k nespokojenosti obyvatel s řešením povstání na severu, kde se těžce ozbrojeným Tuaregům daří poslední měsíce zatlačovat armádu Mali a získávat stále větší území pod svou kontrolu. Více k posledním událostem v Mali.
Bývalý premiér Guiney-Bissau jasně vyhrál první kolo prezidentských voleb
Bývalý premiér Guiney-Bissau Carlos Gomes Junior získal v prvním kole 49% všech hlasů a jasně tak porazil svého soupeře bývalého prezidenta Kumbu Yala, který získal 23% hlasů podle volební komise. Přesto se nepodařilo hlavnímu favoritovi prezidentské volby Gomesi Juniorovi získat nadpoloviční většinu všech hlasů, aby se tak mohl vyhnout druhému kolu volby. Kandidát Kumba Yala okamžitě po vyhlášení výsledků oznámil své pochyby o volebním procesu a požádal o zrušení volebních výsledků pro podvod.
Mezinárodní měnový fond varuje před šokem globální ekonomiky v případě narušení dodávek ropy z Íránu
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde varovala, že pokud dojde k narušení dodávek ropy z Íránu, který je v rámci států OPEC druhým největším vývozcem ropy, hrozí nárůst cen ropy až o 30% a s tím i šok pro již tak oslabenou globální ekonomiku. MMF také varuje, že spolu s ropným šokem, který by mohl nastat, by došlo také k nárůstu cen dalších komodit, které jsou dnes na těžbu ropy vázány.
Mezinárodní sdružení leteckých dopravců: „Kvůli napětí s Íránem hrozí ztráta až 5 miliard dolarů“
Generální ředitel Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) Tony Tyler uvedl, že globální letecký průmysl by mohl mít ztráty až přes 5 miliard dolarů v tomto roce pokud by se cena barelu ropy vyšplhala na 150 dolarů kvůli napětí mezi Západem a Íránem. Ředitel IATA varoval, že letecká doprava je nyní „v křehkém stavu“ a prognózy počítají s 2% růstem, pokud se ovšem dostane pod 2%, hrozí také poprvé v historii kolektivní ztráta napříč leteckými dopravci. IATA sama podpořila sankce proti Íránu zastavením svých platebních služeb pro pasažéry íránských státních aerolinek IranAir.
Nepokoje v Bahrajnu pokračují
Boje začaly poté, co bezpečnostní složky zahájily rozhánění protestního shromáždění v poslední den pohřebních průvodů konaných pro oběti předchozích demonstrací. K několika incidentům podle PressTV došlo i mimo hlavní město Manama. Demonstranti nadále požadují „pád vlády“ dynastie Al Khalifa. Další násilí přichází jen den poté, co bahrajnský král Hamad bin Isa Al Khalifa prohlásil, že „dveře k dialogu byly a jsou otevřené“ a že vláda učinila „významný pokrok při provádění reforem v oblasti bezpečnosti, soudnictví, sociální politiky a médií od února 2011“.
V Malawi byl zatčen jeden z předních opozičních politiků a hlavních kritiků prezidenta
Policie v Malawi zatkla jednoho ze stranických vůdců opoziční Spojené demokratické fronty (UDF) Atupele Muluze a obvinila ho z „podněcování k násilí“ při nepokojích, které vedly i zapálení policejní stanice v hlavním městě Lilongwe. UDF již uvedla, že Atulepe Maluz byl zatčen pouze proto, aby byla umlčena kritika prezidenta Bingu wa Muthariky. Po šéfovi vládní komise pro lidská práva se jedná již o druhého vysokého politického představitele, který byl podle expertů zatčen kvůli kritice prezidenta, jehož „autokratické sklony“, jak uvádí západní země a Mezinárodní měnový fond vedly k pozastavení mezinárodní pomoci Malawi.
Jihoafrická opozice získala právo přezkoumat dokumenty o údajné korupci prezidenta
Jihoafrická hlavní opoziční strana Demokratická aliance (DA) získala rozhodnutím soudu právo přezkoumat dokumenty o ukončeném případu korupce v otázce armádních obchodů, který byl veden proti současnému prezidentovi Jihoafrické republiky (JAR) Jacobu Zumovi v roce 2009 a který byl státními zástupci jen několik týdnů před prezidentskými volbami ukončen. Nejvyšší odvolací soud ve svém rozhodnutí uvádí, že je „ve veřejném zájmu“, aby přístup DA získala přístup k dokumentům z případu. Prezident Jacob Zuma nyní bude usilovat o své znovuzvolení do čela své strany Africký národní kongres (ANC), aby mohl později pravděpodobně opět kandidovat na prezidenta JAR.