Saúdský král, absolutistický sunnitský monarcha, Abdullah prolomil mlčení arabského světa v otázce dění v Sýrii a odsoudil postup syrského prezidenta Assada, přičemž vyzval k okamžitém ukončení krveprolití. Důvodem je nejkrvavější víkend od počátku 5-ti měsíčních protestů a povstání a také tvrdé potlačení nepokojů v srdci území místního sunnitského kmene. Král Abdullah dále varoval prezidenta Assada, aby okamžitě přistoupil k reformám, přičemž zdůraznil, že dění v Sýrii je pro Saúdskou Arábii nepřijatelné. Jedná se o vůbec nejkritičtější a nejostřejší postoj, jaký Saúdská Arábie zaujala od počátku tzv. „arabského jara“. Stejný postoj zaujala již Liga arabských států a Rada Perského zálivu a stejně tak z Damašku odvolaly své velvyslance Bahrajn a Kuvajt.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Jemenský prezident byl propuštěn z nemocnice v Saúdské Arábii
Dva měsíce po neúspěšném atentátu v jeho prezidentském paláci se prezident Ali Abdullah Saleh dostal v pořádku z léčení. Zatímco při jeho hospitalizaci se situace v Jemenu poněkud uklidnila, nyní se opět dostávají do stále častějších střetů prezidentské gardy a bojovníci kmenového svazu, kterému šéfujevůdce kmenové konfederace Sadeq al-Ahmar. Protesty proti vládě prezidenta Saleha v Jemenu trvají již půl roku a podle odborníků opět hrozí Jemenu občanská válka.
Libyjští povstalci údajně zahájili postup na Bregu
Již po několikáté se pokoušejí povstalci trvale obsadit strategickou oblast města Brega, které je významným bodem v ropné infrastruktuře Libye. Podle mluvčího rebelů je ale postup pomalý, a to z důvodu zaminování přístupových cest k ropným polím. Brega se nachází 750 km od Tripolisu. Povstalcům také podle nejmenovaného zdroje dorazila munice z Kataru, ovšem rebelové odmítli specifikovat, co se nacházelo v 6 automobilech, které vyložilo katarské letadlo.
Boje v somálském Mogadišu pokračují
Ačkoliv somálská vláda včera informovala o vítězství v hlavním městě a o stahování rebelů ze skupiny al Shabaab, došlo opět k obnovení bojů. Mluvčí mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) přesto ujistil média, že armáda a mise AU mají většinu města pod kontrolou a jde pouze o poslední záchvěvy odporu. Organizace al Shabaab ale toto tvrzení odmítá s tím, že boj pokračuje.
Somálsko hlásí vítězství nad povstalci v Mogadišu
Somálský prezident Sheikh Sharif Ahmed prohlásil, že se v hlavním městě Mogadišo podařilo zvítězit nad rebely, kteří zde operují již přes 20 let od pádu somálského diktátora Mohameda Siada Barreho. Nejsilnější povstalecká frakce al Shabaab zahájila po čtyřech letech otevřených bojů stahování z hlavního města pod tlakem více než 9000 mužů somálské armády a jednotek Africké unie z mise AMISOM, které od ledna vedou proti povstalcům v Mogadišu rozsáhlou ofenzivu.
Pád akcií zachvátil všechny významné burzy světa – Evropa i Asie následují Ameriku
Akcie na asijských i evropských trzích nadále těžce oslabují a následují tak newyorskou burzu, která zažila ve čtvrtek svůj nejhorší den za více než dva roky. Japonský index Nikkei spolu s jihokorejským hlavním indexem ztratil 3,9 %, australská burza 4 % a hongkongská se propadla o 5 %. Čínské burzy měly v Asii nejmenší propad, přesto ale 2 – 3%. Burzy v Evropě čelí taktéž recesi – Britský index FTSE 100 spadl o 2,8 %, německý Dax o 2,2 %. Pražská burza je na dvouletém minimu se ztrátou 4%.
Rozkolu mezi povstalci začíná využívat libyjská vláda
Syn libyjského vůdce Saif al-Islam v rozhovoru pro New York Times prohlásil, že Muammar Kaddafi hodlá jednat a využít problémů mezi liberálním a islamistickým křídlem povstalců. Napětí v táboře povstalců se odhalilo po zabití vojenského velitele rebelů Abdela Fattah Younese, které zatím nebylo objasněno. Stejně tak se podařilo získat vyjádření vůdce islamistů, který potvrdil, že byl a je v kontaktu se synem Muammara Kaddafiho, ovšem prohlásil také, že plně podporuje povstání. Podle pozorovatelů se nyní libyjská vláda bude snažit vytvořit islámskou alianci proti liberálnímu křídlu rebelů.
Byl zahájen proces s bývalým egyptským prezidentem
Bývalý prezident Egypta, Hosni Mubarak, stanul před soudem v Káhiře. Po mnoha odkladech samotného soudního procesu kvůli Mubarakovu zdravotnímu stavu se nyní objevilo mnoho emocí, neboť Hosni Mubarak vypovídal před soudem upoután na lůžko a zavřen v kleci. Mnoho obyvatel daný obraz vítá, někteří se ovšem pozastavují nad takovým zacházením s 83 let starým bývalým prezidentem. Mubarak čelí obvinění ze smrti více asi 850 lidí, kteří zahynuli při 18-ti denním povstání, když do nich zahájila palbu policie nejprve gumovými a poté ostrými náboji.
Syrské tanky pokračují v potlačování povstání
Syrské obrněné síly vstoupily do města Hama, které je již 5 dní odříznuto od elektřiny. Podle zpráv místních pozorovatelů zahynulo již 135 lidí a dalších 45 zabili tanky při vstupu do města. V Hama jako vojenský předvoj operuje milice Shabbiha, která je věrná prezidentu Assadovi, a čistí ulice. Spojené státy americké již ústy své ministryně zahraničí oznámili, že považují legitimitu syrského prezidenta Assada za ztracenou a připravují se svými spojenci strategii tvrdšího nátlaku na syrskou vládu. Podle USA syrská vláda má na svědomí už 2000 životů civilistů.
Generální tajemník OSN protestuje v Súdánu – kvůli súdánské armádě zahynuli 3 muži mírových sborů
Ve sporném regionu Abyei mezi Jižním Súdánem a Súdánem došlo k incidentu, kdy súdánská armáda odmítla povolit evakuaci 3 těžce zraněné vojáky mírových sil OSN pod hrozbou střelby. Evakuující vrtulník se tak zpozdil v příletu o 3 hodiny a všichni ranění zemřeli. Nedávno zřízená mírová mise OSN v Abyei (UNISFA) má již několik obětí a čelí často problémům ve spolupráci s místními úřady. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon již podal protest súdánskému velvyslanci při OSN.
Somálská armáda a jednotky Africké unie bojují tvrdě v Mogadišu o dodávky potravin
Somálské vládní síly a vojáci mise AMISOM Africké unie zahájili těžké boje v hlavním městě Somálska o zajištění potravinových dodávek pro obyvatele. Podle OSN se již celé jižní Somálsko dostalo do stavu hladomoru a pouze v hlavním městě hrozí smrt hladem tisícům lidí. Na mimořádné konferenci OSN kvůli potravinové krizi v Římě byla schválena částka 1 miliardy dolarů (696 milionů euro) na boj se suchem v Africe. Stejně tak Světová banka přislíbila 500 milionů dolarů.
V České republice bude nový velvyslanec Vatikánu
Do Prahy zamíří nový apoštolský nuncius Giuseppe Leanzo, který byl odvolán z Irska kvůli přístupu katolické církve k možným případům pedofilie. České ministerstvo zahraničí již údajně schválilo jeho diplomatickou činnost. Apoštolská nunciatura v Praze je uvolněná od května, kdy byl nuncius Diego Causero povolán do Švýcarska a Lichtenštejnska.
Egyptští islamisté přitvrzují, chtějí zavedení islámského práva Šaría a islámský stát
Tisíce přívrženců ortodoxního islámu, kteří dorazili do Káhiry, nyní ústy svých politických vůdců promluvily. Mluvčí salafistů Abdel Moneim Al-Shahat prohlásil, že Nejvyšší vojenská rada nemůže ignorovat vůli lidu, který si přeje boží vůli. Zástupci Muslimského bratrstva i hnutí Salafi se shodli na společných požadavcích rychlých procesů s lidmi z vlády prezidenta Mubaraka, na zavedení maximální a minimální mzdy a také na tom, že „boží zákony“ by měly být nadřazeny ústavním principům. Dále demonstranti požadují vznik islámského státu a odmítají další fungování světské moci.
Polský ministr obrany rezignoval kvůli havárii u Smolensku
Polský ministr obrany Bogdan Klich rezignoval v souvislosti s uveřejněnou vládní zprávou o havárii vládního letadla ve Smolensku, kde zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 důležitých vládních činitelů. Ve zprávě se kromě chyb ruského pozemního personálu a špatného počasí hovoří především o velmi špatně vycvičené posádce letadla TU-154 Tupolev, která ignorovala mnohá bezpečnostní opatření. Polský premiér Donald Tusk již jmenoval nového ministra, bývalého náměstka ministra vnitra Tomasze Siemoniaka. Ministr Klich, který rezignoval, vedl jednání o raketové spolupráci s USA a také o plánech rozmístění amerického letectva v Polsku, stejně tak je významným spojencem NATO v zahraniční politice Polska.
Srbové v Kosovu zablokovali přístup jednotkám NATO, dochází k násilí
Poté, co před necelým týdnem Kosovo zakázalo dovoz veškerého srbského zboží a severní část země, obydlená Srby, odmítla nařízení přijmout, došlo již k zastřelení kosovského policisty i k zapálení jednoho hraničního přechodu. Kosovští Srbové odmítají Kosovo uznat za samostatné a stále vnímají jako své hlavní město srbský Bělehrad. Srbové také zablokovali hranice a stejně tak příchozí elitní kosovské policejní jednotky. Vojáci NATO byli nyní posláni na srbsko-kosovské hranice, aby potlačili již tři dny trvající násilí, ovčem Srbové je odmítají pustit do země a zablokovali hraniční přechody i jim.
Islamisté v Egyptě vyšli do ulic
Káhiru, hlavní město Egypta, zaplnili zástupy tisíců ortodoxních muslimů pod vedením Muslimského bratrstva. Dav požaduje islámský Egypt, jak mimo jiné hlásají i transparenty. Mluvčí egyptského Muslimského bratrstva prohlásil událost za sjednocení všech politických stran, neboť se pochodů skutečně všechny zúčastnily. Důvodem je stále rostoucí nespokojenost s nedostatečným vyšetřováním členů bývalé státní správy.
Mezi libyjskými povstalci dochází ke štěpení – vrchní vojenský velitel zabit
Podle mluvčího povstalecké Národní rady byl v zatím neobjasněném incidentu zastřelen vrchní velitel vojenských sil rebelů, ovšem okolnosti vraždy jsou zahaleny velkými otazníky. Abdel Fattah Younes byl dlouhou dobu členem úzkého vnitřního kruhu vlády Muammara Kadddafiho, ovšem po zahájení občanské války vstoupil do řad povstalců. Rebelové tvrdí, že šlo o akci tajných služeb libyjské vlády, ovšem odborníci se shodují na tom, že i kdyby nešlo o vyřizování účtů mezi stále viditelněji se štěpícím povstaleckým vedením, muselo jít o zradu některé z povstaleckých buněk, vzhledem k jeho silné ostraze. Dalším důležitým faktem je i to, že Abdel Fattah Younes byl zabit poté, co byl povolán z fronty, aby vystoupil před soudní výbor pro vyšetřování vojenských záležitostí povstalců.
Česká republika odmítla uznat libyjské rebely jako legitimní vládu Libye
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg oznámil, že česká vláda nemůže a nebude považovat povstaleckou Libyjskou národní radu za vládu Libye, neboť neovládá celé území státu. Ministr Schwarzenberg také zdůraznil, že Česká republika povstalce uzná až v případě, že se tato situace změní. Přesto Češi s povstalci diplomatické styky naváží skrze speciálního neoficiálního vyslance v rebely drženém městě Benghazi. Libyjskou národní radu doposud uznalo za vládu Libye již 30 států, nechybí mezi nimi Francie, Velká Británie ani USA.
Jižní Súdán považuje kroky Súdánu v otázce cen ropy za ekonomickou válku
Jižní Súdán prohlásil, že severní soused, Súdán, zahájil ekonomickou válku, když oznámil, že požaduje 23 dolarů za každý barel ropy, který projde přes jeho území. Poplatek za tranzit ropy do přístavů v Súdánu, který má na rozdíl od Jižního Súdánu vybudovanou ropnou infrastrukturu, bude tak činit více než 20% z celkových příjmů z ropy Jižního Súdánu. Tato situace může ohrozit dodávky ropy především do Číny a Japonska, kteří jsou hlavními příjemci Súdánské ropy.
Roste napětí v Kosovu – byl vydán zákaz dovozu ze Srbska a uvalena daň na zboží z Bosny a Hercegoviny
Zatím, co se kosovská vláda rozhodla uvalit zákaz na dovoz veškerého zboží ze Srbska, vypukly nepokoje na severu při hranicích se Srbskem, které jsou obydleny převážně srbskou menšinou (60 000 Srbů), která považuje Kosovo nadále za část Srbska. Do míst již byly vyslány speciální policejní zásahové jednotky, ovšem Srbové nadále kontrolují silnice a některé hraniční přechody. Srbský státní tajemník pro Kosovo Oliver Ivanovič potvrdil přítomnost policie a také to, že je zablokována místními, dle jeho slov je konflikt za dveřmi. Kosovská vláda minulý týden uvalila nejen zákaz na srbské zboží, ale také 10% daň na veškeré zboží z Bosny. Kosovský vicepremiér Hajredin Kuci tvrdí, že jde o nezbytné opatření pro vytvoření jednotné ekonomiky, dále ujišťuje svět, že těžká policejní přítomnost na severu u hranic se Srbskem není namířena proti místním, ovšem je prý nutné zajistit hranice státu.
Libyjští rebelové odmítli mírové návrhy OSN, nyní se čeká na Tripolis
Zvláštní vyslanec OSN Abdul Elah al-Khatib prohlásil, že na setkání se svým protějškem ze strany libyjských povstalců se nepodařilo dojít k žádné dohodě. Vyslanec al-Khatib ovšem tvrdí, že se prodiskutovali jednotlivé návrhy a představy, které by měly vést k ukončení občanské války a k politickému řešení krize. Další jednání se povede v Tripolisu s libyjskou vládou. Rebelové zatím oznámili, že nebudou akceptovat žádné řešení, které jako první krok nebude prosazovat odstranění Muammara Kaddafiho z moci. Zajímavé je, že povstalci tak nepřímo zamítli návrhy OSN, které přitom počítají s odstavením Kaddafiho, ale s dělením moci mezi rebely a libyjskou vládu. Islámský svět zatím v srpnu čeká svatý měsíc ramadán, ale podle všech zpráv se ani tehdy neočekává přerušení bojů.
Německo půjčí libyjským povstalcům 100 milionů euro
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle oznámil, že se Německo rozhodlo poskytnout libyjským rebelům 100 milionů eur pro civilní a humanitární účely. Podle Němců se jedná o naléhavě potřebné peníze pro Libyjskou národní radu. Ministr G. Westerwelle také prohlásil, že půjčka by v budoucnu mohla být splacena ze zmražených prostředků libyjské vlády. Německo se dlouhodobě staví ke kampani NATO v Libyi zdrženlivě, přesto se však zavázalo, že napomůže odchodu libyjského vůdce Muammara Kaddafiho.
Libyjští rebelové obvinili Alžírsko z vojenské podpory libyjské vlády
Alžírské ministerstvo zahraničí však obvinění o tom, že by z Alžírska do Libye dorazila loď se zbraněmi, kategoricky odmítá. USA zatím již oznámily, že zahájili kroky k prošetření, zda se Alžírsko nedopustilo porušení rezolucí 1970 a 1973 Rady bezpečnosti OSN.