Na svém plánovaném setkání se představitelé jednotlivých stran shodli na tom, že nebudou bojkotovat volby a přistoupí na smířlivé návrhy vládnoucí vojenské rady. Rada slíbila, že zváží konec vojenských soudů pro civilisty a nastavení jasnějšího časového plánu pro přechod k civilní vládě. Hlavním důvodem je slib vojenské rady, že bude vytvořen nový zákon, který zabrání politiků z doby prezidenta Mubaraka kandidovat. Přesto se aliance 34 politických stran shodla na tom, že bude pokračovat v tlaku na vládu a v případě neúspěchu k bojkotu voleb sáhne.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Afghánistán obvinil Pákistán ze smrti svého bývalého prezidenta – Pákistán rozhořčeně odmítá
Afghánské úřady obvinily pákistánskou tajnou službu ISI z toho, že stojí za smrtí bývalého afghánského prezidenta a hlavního afghánského vyjednavače s Talibanem Burhanuddina Rabbani. Vyšetřovací komise ustanovená současným prezidentem Afghánistánu Hamidem Karzáí podle svých důkazů od svědka, který se na vraždě 20. září měl podílet, afghánská komise tvrdí, že atentátník byl Pákistánec a operace byla naplánována v Pákistánu. Pákistán reagoval na obvinění velmi ostře, když ve svém prohlášení pákistánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že by se afghánští představitelé místo zbrklých a nezodpovědných prohlášení měli více starat o to, proč jsou stále odstraňováni Afghánci, kteří jsou nakloněni míru a spolupráci s Pákistánem. Po události vyšly do ulic Kábulu stovky Afghánců, aby odsoudili nedávné ostřelování pohraničních oblastí pákistánskou armádou, přičemž obviňují pákistánskou rozvědku ISI za účast na zabití Rabbaniho, jehož smrt zcela vykolejila dosavadní jednání s Talibanem.
U soudu svědčil šéf Nejvyšší vojenské rady Egypta a bývalý ministr obrany prezidenta Mubaraka
Polní maršál Mohamed Hussein Tantawi u procesu s bývalým egyptským prezidentem Mubarakem vypověděl, že armáda nebyla v průběhu nepokojů nikdy požádána o střelbu do lidu. Informaci přinesla tisková agentura MENA. Polní maršál Tantawi tak potvrdil předchozí výpověď šéfa egyptské policie, generála Husseina Saeeda Mohameda Mursi.
Izrael přijal výzvu kvartetu (USA, EU, RF, OSN) k mírovým rozhovorům
Podle prohlášení Úřadu předsedy vlády Benjamina Netanjahua Izrael vítá výzvu mezinárodních zprostředkovatelů k obnovení přímých mírových jednání s Palestinci v rámci mezinárodního kvartetu – USA, Evropská unie, Rusko a OSN. Palestinci ve své rychlé reakci již oznámili, že jednání odmítají, dokud se nezastaví budování izraelských osad na území, které náleží jejich budoucímu státu. Abu Rdainah, mluvčí prezidenta Palestinské samosprávy také řekl, že Izrael musí uznat hranice z roku 1967, které existovaly před okupací Západního břehu. Tento návrh podpořil i prezident USA Barack Obama, když doporučil Izraeli, aby tuto podmínku použil jako základní pilíř jednání, ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu z bezpečnostních důvodů toto odmítá. Dle Izraelců jsou území zabraná v roce 1967 nedělitelnou součástí Izraele.
Americký ministr obrany na cestě do Izraele: Izrael se dostává do izolace
Americký ministr obrany Leon Panetta na své cestě na Blízký východ varoval Izrael před jeho izolací, do které se díky své politice dostává. Dle slov amerického ministra by Izraelci měli co nejdříve obnovit jednání se zástupci Palestinců a stejně tak se soustředit na zachování doposud dobrých vztahů se sousedním Egyptem. Američané vidí v jejich narušení velký problém, což dokazuje i příjezd náměstka americké ministryně zahraničí po incidentu se zabitými egyptskými vojáky. Podle ministra obrany USA Izraeli nestačí jen vojenská převaha, stejně jako Palestincům nemůže stačit jednostranný pokus v OSN, obě strany musí začít jednat. Izrael ale blokuje jednání výstavbou svých osad na okupovaném území a odmítá připustit jakoukoliv dělitelnost, což je pro Palestince klíčovým tématem.
Egyptská vojenská rada nabízí ústupky, opozice je zváží
Egyptská vládnoucí vojenská rada oznámila, že zváží konec vojenských soudů pro civilisty a nastavení jasnějšího časového plánu pro přechod k civilní vládě. Státní tisková agentura MENA také informovala o tom, že vojenská rada uvažuje o zavedení právních předpisů, které by zabránily členům rozpuštěné Národní demokratické strany bývalého prezidenta Husního Mubaraka v účasti na politickém životě. Opoziční politické strany již reagovaly oznámením, že nabízené ústupky zváží na společném setkání v neděli.
Sýrie oznámila dobytí města Rastan
Syrské úřady oznámily, že se armádě podařilo získat kontrolu nad městem Rastan, kde zatím od počátku nepokojů v Sýrii probíhají nejtěžší boje. V okolí města se totiž centralizují síly zběhlých vojáků, kteří se postavili na stranu opozice. Ačkoliv úřady tvrdí, že situace ve městě je zcela v normálu, opozice podle BBC říká, že jsou části města, které armáda pod kontrolou stále nemá.
Červený kříž informoval o katastrofické situaci ve městě Sirta obleženém libyjskými rebely
Humanitární pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), kteří dopravili do města Sirta, drženého silami Muammara Kaddafiho, zdravotnický materiál, vypověděli o situaci ve městě. Podle výpovědí doktorů místních nemocnic nefunguje elektrická síť, dodávky vody a došel kyslík – v nemocnicích tak leží stovky pacientů bez nutné pomoci. Město, které stále odolává útokům sil libyjské prozatímní vlády (NTC), zůstává nadále věrné Kaddafimu.
V New Yorku policie zatkla více než 700 lidí kvůli protestům na Brooklyn Bridge
Policie pozatýkala více než 700 lidí, kteří v tzv. anti-Wall Street protestu demonstrovali proti sociálním nerovnostem. Kromě toho demonstranti kritizují nespravedlivé zacházení s menšinami, včetně muslimů, a protestují proti zabavování domů, vysoké nezaměstnanosti a sanacím v roce 2008. Důvodem zatčení více než 700 lidí je podle policie zablokování dopravy na Brooklyn Bridge. Minulý týden bylo zatčeno 80 členů skupiny Occupy Wall Street („obsazení Wall Street“) v blízkosti nákupní čtvrti Union Square, kde demonstrovali ve vozovce. Skupina již získala podporu odborových hnutí Spojené federace učitelů a Unie dopravních zaměstnanců, která mají 38 000 členů. Obě odborová hnutí by mohla poskytnout důležitou organizační i finanční podporu. Podobné protesty nyní začínají klíčit i v jiných amerických městech včetně velkoměst jako je Boston, Chicago či San Francisco.
Blok levicových jihoamerických států ALBA chce pomoci řešit situaci v Sýrii
Venezuelský prezident Hugo Chávez ve svém projevu prohlásil, že společenství levicových národů Jižní Ameriky ALBA vyšle diplomatický tým do Sýrie, aby pomohl najít diplomatické řešení. „Tento bojovný šílenství je zamýšleno americkým prezidentem Obamou a jeho imperiálními spojenci za účelem zničit syrský lid,“ řekl prezident Chávez. Americký politolog Javier Corrales ale tvrdí, že neustálé diplomatické výpady proti USA a poznámky o jeho zdraví jsou pouze zakrývacím manévrem před litaniemi problémů ve Venezuele – od nedostatku bytů a výpadků napájení až po hyperinflaci a nespoutanou kriminalitu.
Venezuelský prezident podpořil Muammara Kaddafiho i syrského prezidenta al-Assada
Venezuelský prezident Hugo Chávez prohlásil, že se modlí za sesazeného vůdce Libye Muammara Kaddafiho. Stejně tak vyjádřil svou podporu prezidentovi Sýrie proti agresi „říše Yenkee“ a jejích evropských spojenců. Prezident Chávez označuje arabské revoluce za destabilizaci vedenou Západem. Venezuelský prezident dále prohlásil, že v současné době se Libye brání invazi a agresi, přičemž odsoudil „lov“ na Muammara Kaddafiho.
Egyptská policie se střetla s demonstranty v Káhiře – vyklízí se Tahrir
Egyptská policie zahájila vyklízení hlavního káhirského náměstí Tahrir, které se již stalo symbolem egyptských nepokojů. Při zásahu bezpečnostních složek ale demonstranti házeli na pořádkové síly kameny. Egyptská vládnoucí vojenská rada již varovala před útočením na veřejné zřízení. Důvodem egyptských nepokojů, které způsobily i plánovaný bojkot voleb 60 politickými stranami, jsou nouzové zákony, které vojenská rada slíbila zrušit. Díky nim dochází i vojenským soudům s civilisty. Demonstranti také požadují rychlé předání moci do rukou civilní vlády a kontrolní prověrky všech úředníků, kteří působili za prezidenta Mubaraka.
Srbsko zakázalo Pride Parade kvůli bezpečnostním obavám
Srbské úřady zakázaly v Bělehradě průvod za homosexuální práva kvůli obavám z opakování násilí, k němuž došlo při posledním ročníku, kdy bylo zraněno více než 100 policistů a zatčeny desítky radikálů. Srbský ministr vnitra Ivica Dacic prohlásil, že zákaz byl vydán v souladu se zákonem o veřejných shromážděních, který povoluje zákaz v případě narušení veřejné dopravy,ohrožení veřejného zdraví nebo bezpečnosti osob a majetku. Nejmenovaný vládní úředník řekl, že tajné služby zaznamenaly plány hooligans zaútočit na homosexuálních aktivisty, policii, média, úřady politických stran, zahraniční podniky i velvyslanectví. Proto srbská Národní bezpečnostní rada, v jejímž čele stojí prezident Boris Tadić nařídila policii, aby akci zrušila, neboť existuje riziko „velmi vážného ohrožení bezpečnosti“.
V Bulharsku zasedla Národní bezpečnostní rada – protiromské protesty pokračují
Více než 2000 lidí v hlavním bulharském městě Sofia protestovalo proti „beztrestnosti Romů“ a volali po přísnějších trestech. Kvůli stále většímu etnickému napětí dnes zasedla Národní bezpečnostní rada Bulharska. Vyzval k tomu prezident Georgi Parvanov, který po jednání rady mimo jiné slíbil přísnější kontroly osob, které podezřele rychle zbohatly, a přísné tresty pro podněcovatele národnostní nesnášenlivosti.
Súdán oznámil, že jeho vojska zůstanou ve sporném regiony Abyei
Súdánská vláda prohlásila, že súdánská armáda zatím zůstane na území sporného regionu Abyei, ve kterém leží velké zásoby ropy a o který projevuje zájem i Jižní Súdán. Sousední Jižní Súdán již vyjádřil svůj ostrý nesouhlas a stejně tak učinila i OSN. Podle OSN Súdán dříve přislíbil jednání o budoucnosti Abyei v Etiopii, ale nyní učinil neočekávaný krok.
NATO zajalo v Afghánistánu vedoucího velitele sítě Haqqani
NATO oznámilo, že se spojeneckým vojákům podařilo zajmout jednoho z vedoucích velitelů sítě Haqqani, která stála za posledními útoky na americké velvyslanectví a centrálu NATO v Kábulu. Zadržený velitel Haji Khan Mali je strýcem dvou vedoucích představitelů Haqqani. Kvůli Haqqani v posledních dnech probíhá diplomatická roztržka mezi Pákistánem a USA, které tvrdí, že pákistánské tajné služby podporují tuto síť a nedostatečně pronásledují její bojovníky na svém území.
Na Západní Sahaře vzrůstá napětí vůči Maroku
Marocké bezpečnostní síly jsou rozmístěny ve městě Dachla, kde minulý týden došlo po fotbalovém zápase ke střetům mezi Maročany a obyvateli Západní Sahary. Ačkoliv marocké úřady tvrdí, že situace je pod kontrolou a nemůže dojít k narušení veřejného pořádku, pozorovatelé varují před podceněním problému. Západní Sahara, bývalá španělská kolonie, byla roku 1975 anektována Marokem a zatímco Maročané tvrdí, že patří pod jejich svrchovanost, Fronata Polisario, povstalecké hnutí, považuje Západní Saharu za samostatný stát.
Červený kříž dorazil do obklíčeného města Sirta s pomocí
Humanitární pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) dopravili do města Sirta, které drží v rukou síly Muammara Kaddafiho, zdravotnický materiál ve snaze zabránit humanitární katastrofě. OSN již včera oznámilo, že obyvatelům Sirty nepomůže kvůli probíhajícím bojům. Mezitím z města stále unikají stovky obyvatel a dle jejich svědectví ve městě chybí i potraviny, někteří z nich nejedli dva dny. Ačkoliv vojska rebelů tvrdí, že chtějí umožnit pracovníkům Červeného kříže bezpečný průchod do města, ostřelování pokračuje dál.
Rakousko po Německu schválilo rozšíření EFSF
Dolní komora rakouského parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF). Rakousko tak zvýší své garance ve fondu z 12,2 na 28,7 miliardy eur. Hlasování o rozšíření podpořila i opozice. Rakousko je již čtrnáctou zemí ze 17 zemí eurozóny, která podpořila dohodu eurozóny o navýšení finančních garancí EFSF na 780 miliard euro. chválili červencovou dohodu představitelů eurozóny, která počítá se zvýšením celkových finančních garancí v záchranném fondu na 780 miliard euro.
V Bahrajnu odsoudili zdravotníky, kteří pomáhali demonstrantům
Bahrajnský vojenský soud odsoudil k trestu odnětí svobody na 15 let dvacet zdravotníků a zdravotních sester, kteří ošetřovali bahrajnské šíítské demonstranty při silných protestech proti sunnitské menšinové vládě, které zasáhly Bahrajn na začátku roku. Protesty nakonec ukončila až intervence armády Saúdské Arábie. Zdravotníci byli za napomáhání demonstrantům odsouzeni již jednou, ale kvůli mezinárodnímu tlaku byli propuštěni na kauci. Nyní byl vynesen nový rozsudek, který všechny posílá do vězení na 15 let. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který vede Navi Pillay, již vyjádřil své znepokojení. Podle vyjádření jejího úřadu měli obžalovaní jen omezený přístup k právníkům přičemž na přípravu procesu nebyl pro obhajobu dostatek času.
V Pákistánu se rozhořely protiamerické protesty
V pákistánských městech se rozhořely protesty proti Spojeným státům vedené islámskými politickými stranami. Lidé na ulicích pálí americké vlajky den poté, co se politické vedení země silně ohradilo proti obviněním, které USA vznesly. Americký generál Mike Mullen, nejvyšší vojenský poradce prezidenta USA Baracka Obami a šéf sboru generálních náčelníků štábů (CJCS), prohlásil, že pákistánská rozvědka podpořila tento měsíc útok sítě Haqqani na americkou ambasádu v Kábulu. To vzápětí vyvolalo silnou diplomatickou roztržku. Pákistán dokonce varoval USA před vojenskými akcemi na jeho území s tím, že by se musel vojensky bránit.
V New Yorku byla vyhlášena pohotovost kvůli smrti Anwara al-Awlaki
Bezpečnostní složky v New Yorku mají zvýšenou pohotovost v očekávání odvetných útoků po zabití jednoho z šéfů Al-Kaidy. Anwar al-Awlaki, kterého dnes zabilo bezpilotní letadlo CIA v Jemenu, byl podle amerických úřadů šéfem zahraničních operací Al-Kaidy a tvůrcem její propagandy. Důvodem zvýšené pohotovosti je fakt, že al-Awlaki se narodil v USA a v New Yorku má podle amerických zpravodajských služeb velké množství následovníků, kteří by mohli chtít pomstít jeho smrt.
Tisíce lidí opět protestují proti egyptské vládě
Na náměstí Tahrir v Káhiře opět protestují tisíce aktivistů, kteří požadují ukončení výjimečných soudů, mimořádných zákonů a předání moci do rukou civilní správy. Demonstranti požadují „rekultivaci své revoluce“, která se podle nich nyní ubírá špatným směrem.