Prezidentské volby v Demokratické republice Kongo vyhrál současný prezident, opozice se bouří

Dosavadní prezident Joseph Kabila podle oznámení výsledků volební komise vyhrál prezidentské volby, opozice ale již prohlásila, že tento výsledek je nepřijatelný. V hlavním městě Kinshasa pak podle Reuters lze vidět sloupy černého dýmu a v ulicích je nasazena pořádková policie. Ve většině ostatních oblastí D.R. Konga zatím propukají oslavy. Podle šéfa volební komise Daniela Ngoy Mulundy není důvod ke zpochybňování výsledků, ale opozice v čele s druhým nejúspěšnějším kandidátem Etiennem Tshisekedi s výsledky nesouhlasí.

 

Rada Evropy: „Svoboda sdělovacích prostředků je v Evropě ohrožena.“

Před Dnem lidských práv (10. prosince), Thomas Hammarberg, komisař Rady Evropy pro lidská práva, u příležitosti představení publikace o lidských právech a měnícím se mediálním prostředí na tiskové konferenci v Londýně prohlásil, že obrana lidských práv závisí na svobodě sdělovacích prostředků a pluralitě. Ovšem Evropou se dle jeho názoru nebezpečně „plíží“ vládní omezení a monopolistické tendence. Komisař pro lidská práva mimo jiné prohlásil: „Novináři jsou vražděni nebo jim je vyhrožováno násilím, státní orgány se snaží ovládat vysílací média a brání přístupu k vládním informacím a stejně tak divoké obchodní ambice vedou ke kultuře nelegální a neetické činnosti novinářských redakcí.“ Komisař Hammarberg v prezentované publikaci pak upozornil na problematiku sociálních médií, ochrany novinářů před násilím, etické žurnalistiky, přístupu k úředním dokumentům a veřejných médií.

USA spoléhají na summit EU

USA mají velmi silný zájem na úspěchu summitu EU, oznámil to americký ministr financí Timothy Geithner při návštěvě Itálie, kde je kvůli jednání s italským premiérem Mario Montim. Podle jeho slov se v podstatě jedná o zájem celého světa, neboť evropská ekonomika je pro tu světovou jednou z klíčových. Americký ministr financí se již před tím setkal s francouzskými a německými představiteli, kdy společně jednali o změně smluv o EU. Zároveň přislíbil plnou podporu USA Evropě. Italský premiér pak oznámil plánovanou cestu do Washingtonu.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti varuje Evropu před zhroucením

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti varoval před tím, že jednotná evropská měna euro by mohla potopit celou Evropu ke dnu, pokud se nevyřeší současná dluhová krize. Podle jeho slov je situace velmi vážná a euro může každou chvílí „explodovat“, což povede k „rozpadnu celé Evropy“. Toto prohlášení francouzský ministr učinil v televizi Canal Plus jen pár hodin před zahájením klíčového evropského summitu v Bruselu. Francouzský ministr také ostře odsoudil země, které se staví k řešení zdrženlivě, nejvíce pak Velkou Británii, s tím, že se problém týká všech a může způsobit úplné „ochrnutí“. Dále ministr Leonetti přiznal, že nejtěžší budou jednání o disciplíně v EU, kterou chce Francie s Německem výrazně utužit, zatímco Velká Británie se ostře brání.

Prezident USA a německá kancléřka si před summitem EU volali kvůli euru

Americký prezident Barack Obama hovořil telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkel o podpoře USA v kritickém okamžiku eurozóny. Oba představitelé se shodli na významu trvalého a důvěryhodného řešení krize a souhlasili s pokračováním v úzké spolupráci, uvedl Bílý dům.

V Súdánu byla jmenována nová vláda

Súdánský prezident Omar al-Bashir představil nový vládní kabinet, který zahrnuje více opozičních stran ve vládě spolu s vládnoucí Stranou národního kongresu (NCP). Prezidentova NCP si přesto nechává ve vládě významnou většinu. Důvodem vládní změny je tlak vyvíjený na NCP k překonání hospodářské krize, která se zhoršila poté, co se osamostatnil Jižní Súdán spolu se 3/4 zásob ropy, které tvoří hlavní příjem státního rozpočtu.

 

Klimatická konference OSN v JAR se přiblížila vytvoření tzv. zeleného fondu

Vyjednavači v jihoafrickém Durbanu mají blízko k dohodě o podobě „zelené fondu“, který má být  určen na pomoc chudým zemím čelit globálnímu oteplování a přispět k jejich rozvoji v oblasti boje proti změnám klimatu. Bohaté země se zavázaly do fondu uvolnit do roku 2020 ročně až 100 miliard dolarů. Podle kritiků plánovaného fondu ale hrozí, že se fond stane pouze prázdnou schránkou dokud nebude uzavřena dohoda o skutečném původu a vyplácení pěnez, stejně jako o tom, jak se tyto peníze budou utrácet.

Human Rights Watch kritizuje Angolu za používání síly při potlačování demonstrací

Organizace Human Rights Watch oznámila, že angolské úřady opětovně použily sílu k potlačení drobné pokojné demonstrace asi 100 studentů v hlavním městě Luandě. V Angole se protesty objevují stále více kvůli blížícím se volbám v příštím roce, neboť obyvatelé vyjadřují svou nespokojenost s 32 let vládnoucím prezidentem José Eduardem dos Santosem.

Armáda Jižního Súdánu se střetla s vojáky Súdánu ve sporných hraničních oblastech

Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer oznámil, že súdánské dělostřelectvo a letectvo bombardovalo oblast Jau, která podle jeho slov leží na území Jižního Súdánu. Podle slov mluvčího jihosúdánské Lidově-osvobozenecké armády (SPLA) se proto Jižní Súdán musel bránit. Mluvčí súdánské armády (SAF) Khalid Al-Sawarmi potvrdil boje v oblasti Jau, ovšem prohlásil, že je územím Súdánu. Obě země již podaly další stížnosti k OSN, přičemž oba státy se vzájemně obviňují z podpory povstalců a vyprovokovávání konfliktu.

Jemenský viceprezident vydal dekret o vládě národní jednoty

Jemenský viceprezident Abd-Rabbu Mansour Hadi, který nyní drží prezidentské pravomoci, vydal dekret, kterým vytváří vládu národní jednoty sestavenou za účelem přípravy voleb. Tento krok je součástí plánu  o předání moci odstupujícího prezidenta Ali Abdullah Saleha. V hlavním městě Sanaa přesto pokračují boje.

Mexiko zadrželo syna Muammara Kaddáfího

Mexické úřady oznámily, že se jim podařilo zastavit propašování syna Muammara Kaddafího a některých příbuzných na území Mexika. Jedná se o Saadiho Kaddáfí, který uprchl z domácího vězení v Nigeru, kam uprchl z Libye. Podle Mexičanů šlo o spiknutí, které bylo sledováno od počátku září mexickými tajnými službami. Mexický ministr vnitra Alejandro Poire naznačil, že plán a podvody včetně padělaných dokladů zahrnují prstenec mezinárodního rozměru.

Ruský prezident v České republice – řeší se světová témata i vzájemný obchod

Během dvou dní má ruský prezident Dmitrij Medveděv s českými představiteli jednat o ekonomické spolupráci a o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, o kterou projevili zájem i Rusové. Ruský velvyslanec v Praze Sergej Kiseljov řekl, že se očekává podpis „významného množství“ obchodních smluv – příkladem může být dohoda o výstavbě železnice v Rusku či opravách ruských vojenských vrtulníků české armády. Řešit se budou i plány NATO a USA na vznik systému protiraketové obrany v Evropě, finanční krize, vztahy mezi Ruskem a EU a dále i arabské nepokoje.

Španělsko podporuje změnu Smlouvy o EU navrhovanou Francií a Německem

Španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero a jeho nástupce Mariano Rajoy oznámili, že Španělsko plně podpoří změny Smlouvy o EU, které navrhuje francouzsko-německá iniciativa. Balíček opatření dohodnutých v pondělí německou kancléřkou Angelou Merkel a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy, který zahrnuje sankce za porušení předpisů  ohledně veřejného dluhu a deficitu bude představen na summitu EU 9. prosince v Bruselu. Rodríguez Zapatero řekl, že reformy navržené Francií a Německem jsou „důležitým krokem“, který by mohl pomoci uklidnit trhy.

Egyptský premiér tvrdí, že armáda má v plánu vzdát se některých svých pravomocí

Staronový egyptský premiér Kamal al-Ganzouri oznámil, že egyptské vojenské vedení hodlá v příštích dnech vydat vyhlášky upravující jeho a prezidentské pravomoci s výjimkou těch, které se týkají soudnictví a ozbrojených sil. Dále egyptský premiér v rámci sestavování svého nového kabinetu jmenoval nového ministra financí, kterým je Mumtaz al-Saíd. Brzy má také být oznámeno jméno nového ministra vnitra.

USA jednají se syrskou opozicí o budoucí Sýrii – hovoří se otevřeně o svržení syrského prezidenta

Ve švýcarské Ženevě se sešla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton s představiteli syrské opozice, syrskou Národní radou, zatímco z Turecka se podle neoficiálních zdrojů infiltruje stále více opozičních bojovníků, kteří navyšují počty opoziční armády bojující proti syrské vládě. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že je třeba svrhnout syrského prezidenta al-Assada a vybudovat předpoklady pro budoucí syrský právní stát. USA, EU, Turecko a Jordánsko již oficiálně vyzvaly prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení. Situace v Sýrii se pak podle Reuters stále více blíží otevřené občanské válce.

Írán přislíbil propříště lepší ochranu diplomatů

Írán do budoucna slíbil lepší ochranu pro diplomaty a oznámil, že již nedovolí žádné opakování útoku, k jakému došlo minulý týden na britském velvyslanectví. Podle svého prohlášení si je Írán vědom, že to poškozuje jeho již tak napjaté vztahy s Evropou a odmítá účast na útoku, který označuje za zcela spontánní. Kvůli útoku, o kterém Velká Británie tvrdí, že musel být veden s podporou íránské vlády, čelí Írán kritice, a kromě Velké Británie své velvyslance z Íránu odvolalo i Německo a Norsko. Britové dále vyhostili íránskou diplomatickou misi z Londýna. Pravdou ovšem zůstává, že 2 dny před útokem íránský parlament odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií.

Rusko se ostře ohradilo proti americkým výrokům o ruských volbách

Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo americké výhrady ke svým volbám a označilo slova americké ministryně zahraničí Hillary Clinton za nepřijatelná. Ministryně Hillary Clinton totiž prohlásila, že volby do dolní komory ruského parlamentu nedokázaly být nezávislé a spravedlivé. Moskva ve své zprávě oznámila, že USA  užívají „až příliš dlouho zastaralé stereotypy, aniž by se snažily pochopit změny v ruském volebním systému.“

Rada bezpečnosti zcela otočila – byly schváleny další sankce proti Eritreji

Rada bezpečnosti OSN rozšířila sankce proti Eritreji kvůli údajnému pokračování v poskytování podpory islamistickým milicím v Somálsku. Byl tak prakticky zcela otočen původní návrh na zmírnění dosavadních sankcí na podporu investic a rozvoje těžebního průmyslu, o kterém měla Rada bezpečnosti hlasovat. Eritrea se k sankcím již vyjádřila s tím, že zcela odmítá, že by jakkoliv podporovala povstalce v Somálsku. 

V Demokratické republice Kongo propukly naplno nepokoje – rozhlas a televize jsou mimo provoz

Propukly mohutné srážky mezi demonstranty a bezpečnostními silami kvůli předběžným výsledkům voleb, které již zpochybnila opozice. Současný prezident Joseph Kabila podle výsledků získal 46%, zatímco nejsilnější opoziční kandidát Etienne Thisekedi 36%. Nepokoje probíhají především v hlavním městě Kinhasa a provincii Západní Kasai, baště opozice. Policie zatím používá slzný plyn, ovšem došlo již i na střelbu. Vláda mezitím vypnula televizní i rozhlasové vysílání. Velké obavy mezinárodních organizací se tak přes počáteční nadšení naplňují.

Belgie má nového premiéra

První francouzsky mluvící premiér v posledních 40 letech Elio Di Rupo dnes složil přísahu, neboť byl v noci jmenován králem Albertem II. belgickým premiérem. V Belgii tak oficiálně končí 541 dnů dlouhé bezvládí. Belgický premiér Elio Di Rupo je synem italských přistěhovalců a bude předsedat koalici socialistů, křesťanských demokratů a liberálů, kteří se povznesli nad jazykové rozdíly. Vláda nyní bude muset řešit ekonomické problémy a rozdíly mezi holandsky a francouzsky mluvícími částmi země.

NATO nebude brát ohled na rozhodnutí sporu mezi Řeckem a Makedonií

Makedonie bude vyzvána ke vstupu do NATO až poté, co vyřeší spory o svůj název s Řeckem, oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ). NATO podle slov svého tajemníka bere na vědomí rozhodnutí ICJ, ale odmítá na něj brát ohled, neboť se jedná pouze o bilaterální záležitost mezi Řeckem a bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Řecko odmítá název Makedonie s tím, že z toho vyplývají nároky Makedonců na severní stejnojmenné oblasti Řecka, zatímco Makedonci se brání tím, že změna jména by byla ztrátou vlastní národní identity.

Francie a Německo mají jasno – EU má mít novou smlouvu s podstatně tužšími pravidly

Vedoucí představitelé Francie a Německa, prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkel, oznámili své stanovisko – EU potřebuje novou smlouvu, aby se vypořádala s dluhovou krizí eurozóny. Nová smlouva o EU by měla být připravena již v březnu 2012, aby zajistila, že k nové krizi již nedojde. Státy eurozóny by měly být pod větší kontrolou v otázce rozpočtů a měly by existovat i sankce v případě přesažení povolených deficitů nad 3%, což vyžadují dosavadní pravidla pro přijetí eura, přičemž rozpočty pak bude ověřovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku. S tímto závěrem jde Německo a Francie na pařížský summit v pátek, kde se bude jednat o budoucnosti eura. Němci mimo jiné chtějí i strukturální reformy nad rámec dosavadních dohod, přičemž změny Lisabonské smlouvy by měly být provedeny ve všech 27 členských státech EU.