Angolská vláda znovu jmenovala do čela státní ropné společnosti Sonangol jejího dosavadního šéfa, kterým je Manuel Vicente. Oznámila to státní tisková agentura Angop. Sonangol kontroluje angolské zásoby ropy, které jsou dnes 3. největší v Africe. Angolský tisk ovšem spekuloval o tom, že by právě Manuel Vicente mohl nahradit současného prezidenta José Eduarda dos Santose, který zemi vládne 32 let. Důvodem spekulací je fakt, že Manuel Vicente byl jmenován č. 2 ve vládnoucí straně a zároveň s rostoucími nepokoji se očekává, že současný prezident již hledá svého nástupce.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Ve volbách v Pobřeží slonoviny vede koalice současného prezidenta
Podle předběžných volebních výsledků zatím výrazně vede koalice RDR-PDCI, kterou vede prezident Pobřeží slonoviny Allassane Ouattara. Ovšem k dispozici nebyly dány údaje o volební účasti, která je dle odhadů pozorovatelů velmi malá, zatímco nejsilnější opoziční strany vyzvaly k bojkotu voleb, kvůli zadržení prezidenta Laurenta Gbagba, který nyní čelí obvinění u Mezinárodního trestního tribunálu (ICC).
Tunisko má nového prezidenta
Tuniský prozatímní parlament zvolil nového prezidenta, kterým je Moncef Marzouki, bývalý disident za vlády prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho. Nový prezident by měl být v úřadě jeden rok, dokud nebude přepsána tuniská ústava, poté budou vyhlášeny nové volby. Prezident Marzouki neměl žádného protikandidáta.
Americký prezident poprvé přiznal ztrátu bezpilotního letounu nad Íránem
Americký prezident Barack Obama poprvé přiznal ztrátu amerického bezpilotního letadla v Íránu a vyzval íránskou vládu, aby sofistikované špionážní letadlo navrátila. Jde tak o první oficiální přiznání ztráty nejutajovanějších technologií v této oblasti. Írán zachycení letadla oznámil již dříve a jeho zprávy USA popíraly, nyní ovšem odmítá návrat letadla a zároveň oznámil, že již rozpoznal téměř všechny americké systémy v letounu s tím, že je využije pro své účely, aniž by je poskytl zahraničí. Americký prezident odmítl komentovat, jak se letoun USA dostal do íránského vzdušného prostoru, zatímco Írán hovoří o jasné intervenci, kterou hodlá řešit dle mezinárodního práva. Vojenští experti pak přiznávají, že jde o významnou ztrátu z hlediska vojenských technologií a že v Pentagonu existují obavy z okopírování těchto technologií íránskou armádou.
Turecká ekonomika razantně roste, prohlubuje se ale i deficit
Turecká ekonomika ve třetím čtvrtletí vykázala růst 8,2%. V současnosti je Turecko 17. největší ekonomikou světa a dlouhodobě jeho ekonomika roste jedním z nejrychlejších temp. Turecký statistický úřad (TUIK) dále uvedl, že turecké HDP vzrostlo za posledních 9 měsíců o 9,6%. Turecko ale také trápí velký deficit ve výši 31,5 miliard dolarů (23,7 miliardy euro), přičemž deficit tak podle turecké centrální banky od začátku roku narostl o 94%.
Američtí pozorovatelé tvrdí, že volby v D. R. Kongo postrádají důvěryhodnost, prezident Kabila to odmítl
Americká pozorovatelská mise organizace Carter Center oznámila svůj definitivní závěr k volbám v Demokratické republice Kongo – volby podle Carter Center postrádají důvěryhodnost. Carter Center již ihned po volbách na rozdíl od zbytku světa zpochybňovalo jejich bezproblémovost. Konžský prezident Joseph Kabila, který byl v těchto volbách znovu zvolen, se pak poprvé vyjádřil tak, že ve volbách došlo k chybám, ovšem odmítl tvrzení Carter Center, že volby postrádají důvěryhodnost, jak tvrdí opozice a její vůdce Etienne Tshisekedi, který se již také prohlásil prezidentem.
Bývalý generální tajemník OSN: „Nová politická elita Egypta zapomíná na nejpalčivější téma – zahraničí.“
Šéf egyptské Národní rady pro lidská práva Boutros Boutros-Ghali, bývalý generální tajemník OSN v letech 1992 – 1996, řekl, že by se současné egyptské politické strany měly soustředit i na zajišťování podpory v zahraničí. Podle jeho slov nová politická elita Egypta, zvláště pak islamisté, soustřeďují veškerou pozornost na současné volby a na vnitřní témata Egypta, zatímco skutečně nejproblémovějšími tématy jsou budoucí zahraniční vztahy a profilace nového Egypta na „novém Blízkém východě“. Boutros-Ghali se obává, že nový fundamentální režim zavede Egypt do mezinárodní izolace a nových a horších problémů.
Izrael volá po zničujících sankcích na Írán, pád syrské vlády pak prý bude „požehnáním“
Izraelský ministr obrany Ehud Barak prohlásil na konferenci Světová politika ve Vídni, že je „čas pro urgentní, koherentní a paralyzující“ kroky zaměřené na íránský ropný průmysl. Přičemž zdůraznil potřebu „přímého útoku“ na íránskou centrální banku s cílem izolovat Írán od zbytku světa. Dále izraelský ministr předpověděl pád syrské vlády v několika týdnech, což označil za „požehnání pro region“.
Došlo k dalšímu střetu libyjských milic přímo u tripolského letiště
Konvoj s jedním z nejvyšších vojenských velitelů nového libyjského vedení, kterým je Khalifa Haftar, byl napaden, když podle plukovníka Mukhtara Fernana, velitele útočící milice, odmítl zastavit na kontrolním stanovišti asi 3 km od mezinárodního letiště hlavního města Tripolis. Velitele Khalifa Haftara, jehož konvoj poté unikl do vojenského tábora Hamza, se podle Reuters nepodařilo dostihnout k podání vysvětlení. Jedná se tak o další z řady bojů mezi znepřátelenými milicemi, které drží v Libyi vzhledem k nefunkční centrální vládě reálnou moc.
V Pobřeží slonoviny začaly parlamentní volby
Volby přicházejí rok poté, co země upadla kvůli prezidentským volbám na pokraj občanské války a střety stály přes 3000 životů. Po zhruba týdenní volební kampani je ovšem hlášeno již 5 mrtvých. K zajištění voleb bude nasazeno 25 000 mužů bezpečnostních sil a 7000 vojáků mise OSN. Premiér Pobřeží slonoviny Guillaume Soro ve čtvrtek vydal „naléhavou výzvu“ pro všechny politické strany, aby se vyvarovaly násilí kvůli volbám, a upozornil na politickou angažovanost některých vojáků, kteří by podle něj měli být potrestáni. Jedná se tak o další volební pokus po více než 10 letech politických a vojenských krizí. Volby bude sledovat 150 mezinárodních pozorovatelů a 3000 domácích pozorovatelů. Z 21 milionů obyvatel jich k urnám půjde necelých 6 milionů, přičemž volební výsledky se očekávají v polovině týdne. Lidová fronta Pobřeží slonoviny, která podporuje zadrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který nyní čelí obžalobě před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC), již vyzvala své stoupence k bojkotu voleb.
Libye je bez peněz, již podruhé žádá OSN o zmrazené finance
Guvernér libyjské centrální banky Saddeq Omar Elkaber informoval agenturu Reuters o tom, že libyjská vláda poslala již druhou žádost k OSN, aby byly uvolněny zmrazené finanční prostředky, na které Libye čeká již tři měsíce od oficiálního skončení občanské války. Jedná se o 150 miliard dolarů, které libyjské vedení nutně potřebuje k zaplacení veřejného sektoru a zahájení obnovy infrastruktury. Guvernér libyjské centrální banky pak také prohlásil, že je velmi paradoxní stav, kdy se některé státy v OSN silně obávají dalších nepokojů v Libyi a nevěří, že nová vláda bude schopna udržet zemi pod kontrolou, a zároveň doposud neuvolnily finance, které by právě v tomto nové libyjské vládě mohly pomoci.
Jednání o klimatických změnách v Durbanu – vznikla dohoda, která je již teď masivně kritizovaná
Jednání států OSN v jihoafrickém Durbanu končí dohodou, kterou přijmou i tři největší znečišťovatelé – USA, Indie a Čína. Jedná se o dohodu o přijetí opatření proti snížení emisí skleníkových plynů, ovšem již nyní se ozývá silná kritika. Podle představitelů malých ostrovních států je dohoda příliš mdlá a není dostatečně tvrdá, aby pomohla zpomalit tempo globálního oteplování. Stejně tak se kritizuje i předsednictví JAR, která se údajně vyhýbala problémovým tématům a nechávala je na poslední chvíli, takže nemohly být dostatečně řešeny. Dohoda v praxi prodlužuje platnost Kjótského protokolu o 5 let, zavazuje státy zahájit jednání o nové smlouvě a zavádí tzv. zelený fond pro chudé a rozvojové země, aby jim bylo umožněno bojovat proti změnám klimatu – bohaté státy se zavázaly přispět ročně 100 miliard dolarů, ovšem i tento fond má své kritiky, neboť není přesně řešeno nakládání s penězi v něm.
Kvůli volbám v Demokratické republice Kongo probíhají nepokoje v Belgii
Policie v Bruselu byla v noci z pátku na sobotu nucena zatknout přes 200 lidí kvůli násilným demonstracím proti znovuzvolení prezidenta D. R. Kongo Josepha Kabily. Belgie, která je domovem mnoha přistěhovalců z D. R. Kongo, neboť obě země jsou spojeny koloniální historií, tak čelí několikadenním bouřím především v konžských čtvrtích, kde jsou zapalována auta, ničeny výlohy a autobusové zastávky.
Írán: „Sankce na vývoz ropy EU neuvalí.“
Íránský ministr ropného průmyslu Rostam Qasemi uvedl, že je téměř jisté, že EU neuvalí sankce na vývoz íránské ropy. Důvodem je podle něj fakt, že Írán je jedním z nejdůležitějších světových vývozců a sankce by ohrozily celý globální trh. Stejně tak zmínil, že Evropa je na dodávkách ropy z jeho země silně závislá a i v případě, že by sankce uvalila, pro Írán není problém ztracený evropský trh nahradit. Naopak pro EU by podle íránské ministra vyvstal závažný problém.
Egyptská vojenská rada ustoupila – novou ústavu bude schvalovat zvolený parlament
Egyptská Nejvyšší vojenská rada v prozatímní ústavě přiznala právo na zvolení ústavodárného tělesa novému parlamentu, který vzejde ze současných egyptských voleb a který téměř jistě ovládnou islamisté. Člen vojenské rady generál Mamdouh Shaheen potvrdil, že parlament pak bude jediným orgánem s touto pravomocí – vojenská rada se tak vzdává ambicí na to, podílet se na tvorbě ústavy, což již dvakrát vedlo k velkým protestům ze strany egyptských politických stran, zvláště pak islamistů.
V Demokratické republice Kongo se ozývá první střelba – země se přibližuje krizi
V hlavním městě D. R. Kongo Kinshase a i v dalších částech země propukají potyčky opozičních podporovatelů s bezpečnostními složkami. Agentura Reuters přinesla svědectví obyvatel Kinshasy, kteří tvrdí, že ve městě vzrůstá napětí a lidé se bojí ulehnout k spánku. Jen hlavní město D. R. Kongo má 10 milionů obyvatel. První konžské volby od konce občanské války z let 1998 – 2003, která připravila o život více než 5 milionů lidí, tak začínají vypadat velmi špatně. Protesty proti situaci v D. R. Kongo propukly také v Belgii, bývalé koloniální mocnosti v Kongu.
Situace v Sýrii se vyhrocuje – USA, Velká Británie a Francie varují syrskou vládu před útokem na povstalecké město
Francie se dnes připojila k Velké Británii a USA a vyzvala k „zachránění syrského lidu“. Podle tvrzení těchto zemí syrská vláda připravuje vojenský útok na město Homs, které se stalo centrem odporu proti Damašku. Mluvčí francouzského ministerstva Bernard Valero prohlásil, že se připravuje masivní operace syrských bezpečnostních složek na obsazení města Homs. Rusko a Čína naopak tvrdě vystoupily proti vyzbrojování rebelů a ujistily Sýrii, že se postaví proti jakémukoliv pokusu o zasahování do jejích vnitřních záležitostí.
Boje v Jemenu pokračují i přes novou vládu národní jednoty
Boj zastínil první zasedání nové vlády národní jednoty pod vedením jemenského viceprezidenta Abd-Rabbu Mansour Hadiho, a to i přes plnění dohod o předávání a přerozdělování moci. Nová jemenská vláda tak stále čelí nepokojům, které hraničí s občanskou válkou. Nejintenzivnější boje probíhají tradičně v hlavním městě Sanaa a dále ve městě Abyan.
Maroko bude mít prvního islamistického premiéra – ten ale slibuje umírněnost
Abdelilah Benkirane, který se stane prvním premiérem z islámské strany v Maroku, povede koaliční vládu pod hlavičkou své Strany spravedlnosti a rozvoje (PJD). Vítězství této strany vzbuzuje velké emoce u sekulární opozice a zahraničních investorů, ovšem budoucí premiér Benkirane přislíbil, že se jeho strana nebude snažit zavést islámské právo ani jiná opatření, která by zasahovala do soukromí lidí.
OSN se obává dalších střetů mezi Súdánem a Jižním Súdánem
OSN uvedlo, že dalších 20 000 uprchlíků se dává do pohybu na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem, přičemž podél hranic narůstá nejistota. Obě země se vzájemně obviňují z podpory vnitřních povstalců a vedou ozbrojené střety, stejně jako podávají stížnosti k OSN. Vzhledem k posledním událostem, kdy bylo ze strany Súdánu do bojů nasazeno i vojenské letectvo, je situace vážná, tvrdí OSN. Melissa Fleming, mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), pak uvádí, že stále větší přesuny uprchlíků mohou brzy narušit jednotu obou států. Vážnost situace pak dotvrzuje i angažmá Číny, která se snaží spory uklidnit v zájmu zabezpečení svých zdrojů surovin.
Volební nepokoje v Demokratické republice Kongo pokračují – opoziční kandidát se prohlásil prezidentem
Hlavní vyzývatel současného prezidenta D. R. Kongo Etienne Tshisekedi sám sebe prohlásil novým prezidentem poté, co opozice zpochybnila volební výsledky. Podle výsledků volební komise současný prezident D.R. Kongo Joseph Kabila získal 49% hlasů, zatímco druhý Etienne Tshisekedi pouze 32%. V hlavním městě propukají srážky mezi demonstranty a bezpečnostními silami, zatímco v ulicích dav pálí pneumatiky. Prezident Kabila již oznámil, že bude-li současný stav pokračovat, bude nucen nasadit do hlavního města Kinshasy armádu. Analytici se již shodují, že volební spor pravděpodobně povede k další občanské válce, potvrzují se tak předpovědi organizace International Crisis Group.
Izrael provedl nálet na Gazu kvůli údajnému přeskupování bojovníků hnutí Hamas
Izraelské letectvo provedlo ve čtvrtek nálet na území Gazy, kde letadlo zničilo automobil s palestinskými bojovníky. V reakci na nálet zahájilo hnutí Hamas raketovou palbu na území Izraele. Izrael obviňuje Hamas z přesouvání bojovníků na egyptský Sinaj, kde se mají připravovat k útoku na Izrael, Hamas naopak hovoří o masakru z izraelské strany.
Generální tajemník OSN je poprvé od roku 1993 v Somálsku
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dorazil do Somálska, kde přislíbil jmenování vyslance OSN pro Somálsko. Dále generální tajemník OSN prohlásil, že dorazil, aby vyjádřil solidaritu s lidmi Somálska a zajistil mezinárodní podporu vlády a pomoc Africké unie v boji s islámskými rebely. Důvodem návštěvy je ale nepochybně i to, že v Somálsku se mají příští rok konat volby. Zemi doposud řídila prozápadní prozatímní vláda, respektive oblasti, které jsou v její moci.