Marocký aktivista, který pomlouval krále Mohammeda VI. a byl při tom zachycen na video zveřejněné na internetovém portálu YouTube byl odsouzen na 3 roky vězení a dostal pokutu v hodnotě 1000 euro. Informaci přinesla státní tisková agentura MAP s tím, že muž poškozoval „posvátné hodnoty království“. Podle aktivistů za lidská práva bylo video natočeno minulý měsíc během nepokojů kvůli příliš vysokým cenám elektřiny a vysoké nezaměstnanosti v Taza, kde podle nejvýznamnější marocké organizace na ochranu lidských práv AMDH policie použila nepřiměřenou sílu k potlačení nespokojenosti.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Jednotky Africké unie v Somálsku obsadily povstalecké pevnosti na jih o Mogadiša
Burundský kontingent vojsk Africké unie v Somálsku (AMISOM) dobyl pevnosti na jih od hlavního somálského města Mogadišu, které drželi povstalci z al Shabaab napojené na teroristickou síť Al-Kaida.
Rada bezpečnosti OSN vyzývá k umožnění okamžitého přístupu pro humanitární pracovníky do jižního Súdánu
Rada bezpečnosti OSN vyzvala Súdán a rebely v oblastech hraničících s Jižním Súdánem, aby zaručili okamžitý a bezpečný přístup pro humanitární pracovníky kvůli rostoucím obavám z humanitární situace v této oblasti. Na jihu Súdánu zuří nadále boje mezi súdánskou armádou a rebely, konkrétně ve státech Jižní Kardofan a Modrý Nil.
EU se chystá uvolněním sankcí proti konkrétním lidem v Zimbabwe ocenit ekonomický pokrok
EU pravděpodobně odstraní 51 lidí ze Zimbabwe ze seznamu, který jim zakazuje cestovat do EU a drží zmrazená jejich aktiva. Zbrojní embargo a zmrazení rozvojové pomoci na dalších 6 měsíců ale nadále zůstanou v platnosti. ankce uvalené na Zimbabwe pravděpodobně budou pokračovat. Důvodem je fakt, že se prezidentovi Robertu Mugabe a jeho vládní koalici podařilo stabilizovat ekonomiku, která před několika lety čelila i nedostatku potravin. EU podle svých diplomatů podporuje reformní proces a hodlá tak ocenit úspěchy, nicméně podle vyjádření svých diplomatů očekává další pokrok.
Číňané získali železniční zakázky v Nigérii a Džibuti za 1,4 miliardy dolarů
Dceřiná společnost čínské společnosti China Railway Construction Corp Ltd získala dvě zakázky na železniční projekty v Nigérii a Džibuti v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. China Railway Construction Corp Ltd v roce 2010 měl a obrat ve výši 70 miliard dolarů a aktivně sleduje možnosti zahraničních investic. Koncem listopadu 2011 například další dceřiná společnost China Railway and Aluminum Corporation of China (Chinalco) získala licenci na těžbu železné rudy v Guinei. Společnost je také součástí konsorcia čínských firem, které jsou v jednání s vládou Ekvádoru o projektu na těžbu zlata.
Ugandská policie rozehnala setkání homosexuálů
Podle homosexuálních aktivistů bylo setkání rozpuštěno policií za doprovodu ugandského ministra pro etiku a integritu Simona Lokodo. Organizace Amnesty International označila akci policie za „nájezd“ a vyzvala vládu, aby okamžitě ukončila „pobuřující“ pronásledování komunity homosexuálů. Podle vlády bylo ale setkání nelegální. V Ugandě byl také tento měsíc podán návrh zákona, který počítá s trestem smrti pro homosexuály. Ačkoliv Uganda kvůli tomuto čelí velkému mezinárodnímu tlaku, podle analytiků má vládní politika podporu obyvatel.
Súdán podle Jižního Súdánu zabavil 2,4 milionu barelů ropy
Podle jihosúdánských úřadů Súdán opět zabavil 2,4 milionu barelů ropy z Jižního Súdánu, což vede k pokračování sporů o tranzitní poplatky za přepravu ropy z Jižního Súdánu k pobřeží skrze súdánské ropovody.
Arabské země jsou připraveny začít vyzbrojovat syrskou opozici, neskončí-li „krveprolití“
V Sýrii podle zpráv světových agentur a opozičních aktivistů probíhají boje již ve více městech a stejně tak mimo ně, zatímco město Homs údajně čelí ostřelování již 11. den v řadě. Arabské země v regionu nyní oznámily, že jsou v případě pokračování násilí připraveny začít dodávat zbraně syrské opozici a stejně tak v čele se Saúdskou Arábií chystají předložení návrhu nové rezoluce OSN, která by podpořila arabský mírový plán.
Hlavní město Bahrajnu je obsazeno obrněnými transportéry a policií
Hlavní město Bahrajnu, Manama, je obsazeno bezpečnostními složkami a obrněnou technikou za podpory vrtulníků. Stejně tak jsou bezpečnostní složky v masivním počtu nasazeny v šíitských oblastech v okolí hlavního města. Důvodem je výročí nepokojů a posléze téměř povstání v minulém roce. V hlavním městě již došlo k nepokojům, když menší dav házel na policejní automobily zápalné bomby. Stejně tak nepokoje probíhaly i v minulých dnech. Policie také za pomoci slzného plynu rozháněla několik desítek lidí, které se shromáždily na Perlovém náměstí, které bylo centrem nepokojů.
Tuniský soud osvobodil bývalého libyjského premiéra, ten ale zůstává ve vazbě – čeká zda bude vydán do Libye
Tuniský soud rozhodl o osvobození bývalého libyjského premiéra z doby vlády Muammara Kaddafi, který byl obviněn z nelegálního vstoupení do země. Bývalý libyjský premiér Al Baghdadi Ali al-Mahmoudi ale zůstane nadále ve vazbě, neboť Tunisko nyní musí rozhodnout o tom, zda vyhoví žádosti Libye a vydá ho libyjské vládě. Advokát bývalého premiéra ale požaduje, aby byl z vězení propuštěn, neboť dle jeho slov je rozhodnutí plnomocné a neopravňuje tuniské úřady al-Mahmoudiho nadále zadržovat.
Jižní Súdán obvinil Súdán z porušení týden staré dohody o neútočení
Jižní Súdán obvinil súdánskou armádu z bombardování města Jau v pohraniční oblasti, o kteoru oba státy vedou spor. Podle Jižního Súdánu byly zabiti jihosúdánští vojáci a došlo k porušení dohody, kterou oba státy podepsaly minulý týden. Súdán obvinění zcela popřel a reagoval tím, že dohodu dodržuje.
Česká republika podpořila Turecko ve snaze regionálně řešit situaci v Sýrii
Prezident České republiky Václav Klaus v rámci své návštěvy v Turecku podpořil turecké snahy o vyřešení nepokojů a povstání v Sýrii, přičemž by dle jeho slov mělo mít přednost domácí a regionální řešení. „Čím je člověk dál, tím zjednodušeněji danou situaci vidí,“ uvedl český prezident. Turecko již dříve oznámilo, že po selhání jednání o Sýrii v OSN a neúspěchu pozorovatelské mise Ligy arabských států zahájí vlastní iniciativu například v podobě chystané mezinárodní konference o Sýrii. Stejně tak má příští týden v Tunisku zasednout „skupina přátel Sýrie“ složená ze států, které podporují syrskou opozici.
Český prezident v Turecku: „vstup Turecka do EU by Evropu probudil a pomohl by jí“
V rámci své návštěvy v Turecku prezident České republiky Václav Klaus uvedl, že Evropa potřebuje změnu a probuzení, které by mohl přinést vstup Turecka do EU. Český prezident dále uvedl, že je proti tomu, aby EU bránila Turecku ve vstupu kvůli dluhové krizi. Turecký prezident Abdullah Gül pak upozornil na to, že kritika českého prezdienta některých kroků EU se dnes ukazuje jako správná. Do Turecka spolu s českým prezidentem dorazila i delegace asi 60 podnikatelů, což podle prezidenta Václava Klause potvrzuje velký obchodní zájem ze strany České republiky.
Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco
Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila: „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.
Hlava mise OSN v Sierra Leone opustila zemi kvůli údajnému tlaku prezidenta
Šéf mise OSN v Sierra Leone Michael von der Schulenburg opustil předčasně zemi s odůvodněním, že čelil tlaku ze strany vlády Sierry Leone. Podle agentury Reuters zástupce OSN v této západoafrické zemi Michael von der Schulenburg již 22. prosince psal na vedení OSN, že je ohrožena „důvěryhodnost a úspěch mise v Sierra Leone, pokud se podvolí nepřiměřeným a neopodstatněným tlakům“. Sierru Leone čekají v listopadu 2012 prezidentské volby a podle pozorovatelů tato událost může ohrozit mezinárodní dohled nad nimi. „Nemůže být pochyb o tom, že rozhodnutí prezidenta donutit mě k odchodu bude – ať už právem, či neprávem – vnímáno jako snaha odstranit překážku pro své znovuzvolení a otevření dveří pro manipulaci volebních výsledků ve svůj prospěch,“ uvádí ve svém dopise z prosince 2011 hlava mise OSN v Sierra Leone. Prezident Sierry Leone Ernesta Bai Koroma popřel, že by někdy vytvářel jakýkoliv tlak či žádal odvolání Michaela von der Schulenburg.
Nigérie nadále čelí islamistickému povstání, prezident přiznal infiltraci Boko Haram ve vládě i v bezpečnostních službách
Nigerijské bezpečnostní síly zastavily další pokus o bombový útok na vládní budovy místní správy ve městě Kaduna na severu Nigérie, kde probíhá povstání islamistické sekty Boko Haram. Bojovníci této skupiny skrze bombové útoky a ostřelování veřejných míst jen v tomto roce zabili přes 250 lidí. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan nyní přišel s prohlášením, ve kterém tvrdí, že se islamistům z Boko Haram podařilo infiltrovat do vlády i do bezpečnostních sil.
Americký prezident chce i nadále posílat vojenskou pomoc do Egypta
Americký prezident Barack Obama chce zachovat vojenskou pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů, a to i přes ochlazení vztahů a pohrůžky omezení své pomoci kvůli zátahu na nevládní organizace a souzení amerických občanů, kvůli čemuž se v včera v Egyptě sešly představitelé egyptské vlády s hlavou Nejvyšší vojenské rady. Návrhy, které musí Kongres schválit, jsou ale nejisté, protože někteří zákonodárci chtějí obecně snižovat výdaje do zahraničí a zvláště jsou pak popuzeni událostmi v Egyptě. Prezident Obama celkem navrhuje rozpočet pro ministerstvo zahraničí ve výši 51,6 miliardy dolarů, ve které má být zahrnuta i celková výše pomoci do oblastí zasažených válkou ve výši 8,2 miliardy dolarů – základní rozpočet se tak podle vlády zvýší o 1,6%.
USA chtějí vytvořit „motivační fond pro severní Afriku a nový Blízký východ“ s 800 miliony dolarů
Americký prezident Barack Obama oznámil v rámci přípravy rozpočtu na fiskální rok 2013, který začíná již v říjnu 2012, že hodlá Kongres požádat o 800 milionů dolarů na hospodářskou pomoc zemím po „arabském jaru“. Tyto peníze mají být vloženy do tzv. Motivačního fondu pro severní Afriku a nový Blízký východ.
Boje na jihovýchodě Libye pokračují – místní správa si stěžuje na nečinnost centrální vlády
Boje v pouštní provincii Al Kufra mezi místními ozbrojenci z kmene Zwai s bojovníky etnika Tibu kvůli údajnému převádění lidí z Čadu pokračují. Místní kmen Zwai nyní obvinil bojovníky Tibu z organizovaného napadení provincie Al Kufra za podpory žoldáků z Čadu. Koordinátor správy provincie Al Kufra pro sociální záležitosti Farhat Abdel Karim Bu Hareg pak obviňuje libyjskou Prozatímní národní radu (NTC) z nejednání a zanedbání situace v této provincii, která je největší libyjskou provincií a spravuje hranice se Súdánem a Čadem.
Somálsko žádá zrušení zbrojního embarga
Somálská vláda vyzvala ke zrušení zbrojního embarga, které OSN uvalilo na Somálsko v roce 1992, rok poté, co byl svržen Mohamed Siad Barre a země byla vtažena do občanské války. Somálsko žádá zrušení embarga kvůli oznámení, že nejsilnější povstalecká organizace, militantní islamistické hnutí al Shabaab, se stalo plnohodnotnou součástí teroristické sítě Al-Kaida. To zvyšuje obavy vlády před další povstaleckou ofenzivou. „Žádáme odstranění embarga, abychom mohli bránit svou zemi a posílit somálskou národní armádu, protože jsme přesvědčeni, že poslední informace v Somálsku zvýší nejistotu a neklid,“ uvedlo somálské ministerstvo informací.
Egyptská vojenská rada vyzývá vládu k zachování dobrých vztahů s USA
Předseda egyptské Nejvyšší vojenské rady polní maršál Mohamed Hussein Tantawi se setkal s těmi ministry egyptské vlády, kteří byli zastánci tvrdého přístupu vůči nevládním organizacím kvůli napětí vztahů s USA. Na schůzce, které se zúčastnili premiér Kamal al-Ganzouri, ministryně pro mezinárodní spolupráci Faiza Abul Naga, ministr zahraničí Mohamed Amr a šéf egyptské zpravodajské služby Mouwafi Murad, polní maršál Tantawi zdůraznil důležitost dobrých vztahů s USA, které je dle jeho slov třeba posilovat, a vyzval pozvané k udržování „rovnováhy“ ve svých veřejných prohlášeních. Vztahy USA a Egypta významně ochladly poté, co byl mezi jinými nevládními organizacemi proveden zátah na dvě americké nevládní organizace působící v Egyptě, přičemž situace se ještě více zhoršila, když bylo 19 občanů USA mezi celkem 43 lidmi obviněno z práce pro organizaci působící v Egyptě bez patřičných licencí a přijímající nelegálně zahraniční finanční podporu, stejně jako ze snahy destabilizovat Egypt. USA kvůli tomuto pohrozily Egyptu zrušením své miliardové vojenské pomoci a přehodnocením svých vzájemných vztahů. Napětí jen přiostřil i poslední incident před necelým týdnem, když z USA neočekávaně odcestovala egyptská delegace.
Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu
Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.