Americký prezident Barack Obama oznámil, že nové „jaderné rozhovory“ s Íránem nabízí novou šanci na „zklidnění zvuku válečných bubnů“. Rozhodnutí opět přistoupit k rozhovorům oznámila včera představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Prezident USA pak také ve stínu otevřených spekulací o přípravách na vojenský útok na Írán uvedl, že američtí politici, kteří válku s Íránem obhajují, by také měli vysvětlit náklady na ni a představit přínosy, jaké by mohla taková vojenská akce přinést.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Rada bezpečnosti OSN označila situaci mezi Súdánem a Jižním Súdánem za „vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“
Rada bezpečnosti OSN odsoudila Súdán a Jižní Súdán po opakovaných přeshraničních střetech obou států, které zvyšují napětí spojené s problémy s vývozem jihosúdánské ropy a nepokoji v jižních oblastech Súdánu. Podle Rady bezpečnosti OSN se situace mezi oběma státy staly „vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“. Prohlášení Rada bezpečnosti OSN zveřejnila po předvolání velvyslanců Jižního Súdánu a Súdánu při OSN, kteří za své země jakékoliv rozdmýchávání násilí popřeli.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Východní Libye vyhlásila autonomii – jde i o libyjskou ropu
Občanští vůdci oblasti nazývané Kyrenaika, která v současnosti zahrnuje několik administrativních celků východní Libye, vytvořili ve městě Benghazi Radu pro správu Kyrenaiky. Podle dosavadních informací agentur a expertů není doposud zcela jasné, zda je nově vytvořená rada součástí prozatímní Přechodné národní rady (NTC), která sídlí v Tripolisu, či se postaví proti ní. Do čela nového tělesa byl asi 3000 delegátů v Benghazi, kde začalo povstání proti vládě Muammara Kaddafi, zvolen bývalý politický vězeň Ahmed al-Senussi, příbuzný bývalého libyjského krále Idrise I., kterého svrhl převrat Muammara Kaddafi. Dle prohlášení nově vzniklé rady pro Kyrenaiku centrální vláda v Tripolisu dlouhodobě zanedbává a opomíjí východní Libyi. Zahraniční experty nyní zajímá především otázka zásob libyjské ropy, která se z převážné části nachází právě na území Kyrenaiky. Největší státní ropná společnost Arabian Gulf Oil Company (Agoco) zatím uvedla, že zaměstnanci Agoco nyní jednají o tom, zda podpoří vyhlášení autonomie. Jeden z organizátorů kongresu, na kterém byla nová autonomní rada vyhlášena, Mohammed Buisier, pro agenturu Reuters uvedl, že je v kontaktu s Tripolisem, který prý vyzval k jednání, ale zdůraznil, že východní Libye „nedá nikomu šek bianco“.
Druhé kolo prezidentských voleb v Senegalu proběhne 25. března
Druhé kolo prezidentských voleb v Senegalu proběhne dle vyjádření člena senegalské Ústavní rady 25. března. Současný prezident Abdoulaye Wade v něm bude čelit svému bývalému politickému spojenci, kterým je někdejší premiér Macky Sall. Zatímco prezident Wade čelí velké kritice opozice kvůli své kandidatuře, Macky Sall vyzval opozici jejíž kandidáti neuspěli, aby ho podpořila ve druhém kole.
Vláda Demokratické republiky Kongo odstoupila
Vládní kabinet Demokratické republiky Kongo odstoupil, aby byl dán prostor pro vytvoření nové vlády znovu zvoleného prezidenta Josepha Kabily, jak uvedl vládní mluvčí odstupující vlády Lambert Mende. Podle slov končícího mluvčího ale datum vytvoření nové vlády zná pouze prezident Joseph Kabila.
Prezident Malawi obvinil Západ z podpory opozičních hnutí a protestních akcí
Prezident Malawi Bingu wa Mutharika obvinil západní dárce finanční pomoci z podpory protestních hnutí a opozice, které zpochybňují jeho vládu. Ve své řeči ve státním rádiu vyzval své stoupence, aby „vystoupili na obranu svých otců, než aby jen seděli a sledovali, jak je jejich prezident napadán“. Prezident Mutharika dále u příležitosti otevření nové silnice pojmenované po něm prohlásil, že se dle jeho informací na březen chystají „zaplacené demonstrace“ a vyzval své podporovatele k bdělosti. Zahraniční finanční podpora představuje 40% státního rozpočtu Malawi. Země v současnosti má velké množství pomoci omezeno kvůli kritice vlády a potlačování protestů v červenci 2011. Malawi si také s Velkou Británií navzájem vyhostily velvyslance, pravděpodobně kvůli britské kritice a úniku z britské diplomatické komunikace, v níž byl prezident Mutharika označen za „autokratického a netolerantního ke kritice“.
Čína hodlá vyslat do Sýrie zvláštního vyslance
Syrská armáda obsazuje města Deraa a provádí operace na zajištění města Homs, které se jí podařilo dobýt. V Deraa dochází k útokům na obou stranách, armáda se snaží obsadit město zatímco povstalci napadají bezpečnostní stanoviště. Čína mezitím vzhledem k situaci oznámila, že je připravena do Sýrie vyslat zvláštního vyslance, který by se měl pokusit uklidnit konflikt.
35 států MAAE zasedá kvůli íránskému jadernému programu
Zasedá konference 35 států Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v rámci které chtějí USA, Izrael a jejich spojenci přesvědčit Čínu a Rusko ke společným krokům zaměřeným proti íránskému jadernému programu. Zasedání 35 členů MAAE má přezkoumat zprávu od šéfa MAAE, ve které se uvádí, že „Írán by mohl pracovat na výrobě jaderných zbraní“.
Útok ozbrojenců v irácké provincii Anbar – 27 mužů bezpečnostních sil zabito
Ozbrojenci napadli kontrolní stanoviště policie v době, kdy policie prováděla v oblasti kontrolní domovní prohlídky. Při útoku bylo zabito 27 členů bezpečnostních složek. Podle úřadu guvernéra provincie Anbar nese útok znaky aktivity teroristické sítě Al-Kaida. Provincie Anbar patří k nejnebezpečnějším oblastem Iráku a v době povstání a náboženských nepokojů v letech 2005 – 2007 se zde podařilo bojovníkům sítě Al-Kaida oblast na určitou dobu dostat zcela pod svou kontrolu.
Jordánsko varuje před válkou s Íránem
Jordánský premiér Awn Khasawneh varoval při setkání s tureckými zákonodárci v Jordánsku před válkou s Íránem. Podle slov jordánského premiéra by válka s Íránem vrátila celou oblast o několik desítek let zpět a měla by katastrofální dopad na celý region. „Každé řešení íránské otázky by mělo být diplomatické,“ prohlásil premiér Khasawneh.
Írán plánuje po roce 2015 vyslat do vesmíru další vlastní družici
Ředitel íránské Aerospace Industry Organization (AIO) Mehdi Farahi uvedl, že Írán plánuje po roce 2015 vyslat na geostacionární dráhu (GEO) další vlastní družici, a to po skončení pětiletého rozvojového plánu, který se nyní soustředí na vývoj nosných raket s doletem 1000 km, které budou dle AIO moci vynést satelit o váze až jedné tuny. Írán svůj první satelit Omid (Naděje) vypustil na oběžnou dráhu v roce 2009.
V Libyi byli obviněni dva britští novináři pracující pro íránskou agentury ze špionáže
Dva britští zaměstnanci íránské agentury PressTV, kteří před několika dni zadrženi milicí, jsou podle šéfa milice Faraj al-Swehla podezřelí ze špionáže. Milicionáři údajně u novinářů našli „oficiální libyjské dokumenty, zařízení používaná izraelskou armádou a seznamy milicionářů a žoldáků, kteří bojovali na straně Muammara Kaddafi“. Milice ujistila, že poté, co dokončí vyšetřování, bude zahájeno standardní trestní řízení a oba novináři budou vydání do rukou státních orgánů.
Masivní výbuch vojenských skladů v hlavním městě Republiky Kongo
V hlavním městě Republiky Kongo, Brazzaville, došlo k rozsáhlé explozi muničního skladu. Výbuch podle agentury Reuters otřásl celým hlavním městem a zničil několik desítek domů ve svém okolí. Podle předběžných odhadů bylo na místě zabito více než 200 lidí, ačkoliv úřady později své odhady snížily. Ministr obrany Charles Zacharie ve státním rádiu popřel jakékoliv spekulace o možném pokusu o státní převrat a uvedl, že k výbuchu došlo v důsledku požáru.
Jednotky Africké unie v Somálsku obsadily významnou povstaleckou základnu
Vojáci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) spolu s jednotkami somálské vládní armády dobyli povstaleckou základnu Maslah povstalců al Shabaab, která je součástí teroristické sítě Al-Kaida, na severu hlavního města Mogadišo. Velitel AMISOM generálmajor Fred Mugisha uvedl, že tento úspěch výrazně posílí obranu města a naruší logistickou podporu rebelů.
Parlamentní volby v Guiney proběhnou 8. července 2012
Guinejská volební komise stanovila datum pozdržených parlamentních voleb na 8. července 2012, oznámil to předseda komise Louceny Camara. Guinea čelí zablokování mezinárodní pomoci v řádech miliard dolarů a parlamentní volby by k jejímu odblokování měli pomoci. EU již oznámila, že je připravena s Guineou plně spolupracovat v případě, že volby proběhnou. Guinea je největším světovým dodavatelem bauxitu a v poslední době podnikla kroky k oslabování vlivné armády, stejně jako se zbavila dovozních cel do USA.
V Íránu probíhají parlamentní volby
Za hlavní soupeře íránských parlamentních voleb jsou považováni íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad a ajatolláh Ali Khamenei. Podle expertů je možné, že posílí duchovní moc v čele s ajatolláhem kvůli vnitřním záležitostem a také sporným prezidentským volbám v roce 2009, což by mohlo mít i vliv na prezidentské volby v roce 2013. Přesto ale agentura Reuters uvádí, že výsledek voleb by neměl mít vliv na íránskou zahraniční politiku.
Na severovýchodě Nigérie bylo spáleno již 9 škol
Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri bylo v posledních dnech vypáleno již 9 škol. Státní úřady i orgány místní samosprávy jsou přesvědčeny, že za žhářstvím stojí Boko Haram, která vede povstání proti vládě. Boko Haram totiž mimo jiné považuje „západní vzdělání“ za hřích. Na severu Nigérie zatím pokračují téměř každodenní incidenty střelby a bombových útoků. K poslednímu většímu útoku došlo v neděli, kdy najel automobil s výbušninami do křesťanského kostela ve městě Jos.
Ze severní Nigérie do Nigeru prchlo více než 10 000 Nigerců kvůli chystanému vojenskému tažení
Nejméně 10.000 lidí uprchlo podle nigerského stálého tajemníka pro migraci Boube Yaye, který dále uvedl, že to samé učinilo i zhruba 800 občanů Čadu. Důvodem exodu je vojenské tažení nigerijské armády na severu ve snaze potlačit povstání islamistické skupiny Boko Haram. Podle analytiků může příliv dalších uprchlíků do Nigeru ještě více zhoršit situaci v této zemi, kde je pro tento rok již tak očekávaný nedostatek potravin. Niger se také potýká s desítky tisíc uprchlíků z libyjské občanské války a z povstání v Mali.
Finsko schválilo nákup amerických raket vzduch-země za 178,5 milionů eur
Finské ministerstvo obrany oznámilo schválení nákupu blíže nespecifikovaného množství raket dlouhého doletu ASSM AGM-158 pro letouny Hornet F-18 finského letectva od společnosti Lockheed Martin.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Američané čelící v Egyptě obvinění mimo jiné ze špionáže zemi letecky opustili
16 amerických občanů, kteří byli zaměstnanci nevládních organizací působících v Egyptě podezřelých egyptskými úřady ze špionáže ve prospěch CIA a kteří byly obvinění z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence, opustili dnes Egypt. To jim bylo umožněno poté, co byl nejprve odročen soud s nimi a poté také včera zrušen zákaz vycestování. (čtěte více zde)
Syrská armáda porazila povstalce ve městě Homs, Červený kříž již obdržel povolení zahájit humanitární pomoc
Povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA) vyklízí po 26 dnech bojů město Homs, které se podařilo dobýt zpět syrské armádě loajální syrské vládě. Podle agentury Reuters rebelové opouštějí i svou nejsilnější baštu ve městě, čtvrť Baba Amro, kvůli nedostatku munice a zásob. FSA označuje své jednání za „taktický ústup“. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) uvedl, že syrské úřady již vydaly povolení pro ICRC zahájit dopravování humanitární pomoci do města Homs.