Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar se vyjádřila, že letecký úder NATO na území Pákistánu považuje za natolik závažný, že americkou omluvu nepovažuje za dostatečnou. Reagovala tak na letecký útok, který provedlo NATO v listopadu roku 2011 a při kterém nešťastnou náhodou zahynulo 24 pákistánských vojáků. Spojené státy se za incident omluvily. Přesto tento týden zasedají pákistánští zákonodárci a proberou revizi vztahů Islamabádu a Washingtonu. Pákistán je klíčovou zemí pro mír v Afghánistánu, protože udržuje několik kontaktů s nejvyššími představiteli Talibanu. Vztahy Spojených států amerických a Pákistánu po incidentu ochladly.
Archiv autora: Jan Beneš
Americký prezident Barack Obama varoval Severní Koreu, že pokusy se střelami dlouhého doletu jen zvýší izolaci země
Americký prezident Barack Obama reagoval na oznámení severokorejských představitelů, že chtějí v polovině dubna vynést satelit do vesmíru pomocí střely dlouhého doletu na oslavu výročí narození zakladetele Korejské lidově demokratické republiky Kim Ir-sena. Barack Obama varoval Severní Koreu, že tento akt pouze zvýší izolovanost země. Jižní Korea se obává, že tato akce je cestou k získání jaderné rakety. Situaci bude řešit summit o jaderné bezpečnosti, který se v Soulu koná tento týden.
Americký prezident Barack Obama se setkal s tureckým předsedou vlády
Americký prezident Barack Obama se v neděli sešel s tureckým předsedou vlády Recep Tayyip Erdoganem a probírali především situaci v Sýrii. Hovořili o neustávajícím násilí. Jenom během neděle bylo v Sýrii zabito 58 lidí. Americký prezident s tureckým předsedou vlády hledali způsob, jak podpořit protivládní opozici v Sýrii a jak přimět syrskou vládu k ukončení násilí v zemi. Oba státníci se setkali v jihokorejském hlavním městě Soulu, kde se bude tento týden konat summit o jaderné bezpečnosti.
Situace v Afghánistánu se neuklidňuje: Nastražená bomba zabila 8 lidí
Na silnici v provincii Jižní Kandahár vybuchla nastražená bomba a zabila 8 lidí z bezpečnostní hlídky. Jedním ze zabitých je i americký voják. K bombovému útoku se přihlásilo hnutí Taliban, které ukončilo mírové rozhovory se Spojenými státy. Incident se stal ve stejné provincii, kde americký voják zastřelil 17 civilních obyvatel. Hnutí Taliban nevěří, že americká armáda viníka spravedlivě potrestá.
Spojené státy americké zaplatily odškodné za oběti střelby Roberta Balese
Vláda Spojených států amerických zaplatila rodinám obětí útoku Roberta Balese ve vesnici Alokozai 50 000 dolarů za každého mrtvého a 11 000 dolarů za každého raněného. Americká armáda obvykle platí odškodné za civilní oběť ve výši 2 000 dolarů a za raněného civilistu 1 000 dolarů. Důvodem takto vysoké částky je snaha urovnat diplomatické vztahy s Afghánistánem. Rodiny obětí se k částkám mediálně nevyjářily. Dříve ovšem z jejich středu rezonoval více požadavek potrestání Roberta Balese než peněžní náhrady.
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy schválila finanční pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů
V pátek uvolnila administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy 1,3 miliardy dolarů na pomoc Egyptu. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton částečně upustila od požadavků, kterými podmiňovala americkou pomoc pro Egypt. Egyptská vláda totiž nesplnila všechny požadavky ohledně zajišťování demokratických svobod. Tento krok Obamovy administrativy kritizují někteří zákonodárci, například Senátor Patrick Leahy z demokratické strany, který požaduje větší záruky od egyptské armády, že bude dodržovat práva občanů. Političtí analytici zdůrazňují, že americká administrativa si chce uchovat dobré diplomatické vztahy s Káhirou.
Taliban vzkázal, že nevěří americkému vyšetřování Roberta Balese
Hnutí Taliban vzkázalo, že nedůvěřuje, že američtí vyšetřovatelé dokáží nestranně prozkoumat případ amerického vojáka, který zabíjel civilisty v provincii Jižní Kandahár v Afghánistánu. Vrcholný představitel Talibanu řekl, že Amerika se pokouší svoji vinu svalit na jednoho vojáka. Taliban prohlásil, že není vhodná doba na mírové rozhovory.
Americký prezident Barack Obama navrhl na post prezidenta Světové banky Jim Yong Kima
Jim Yong Kim je americký občan, narozen v Jižní Koreji, který je rektorem prestižní Dartmouth College. Americký prezident Barack Obama jej navrhl jako kandidáta na post prezidenta Světové banky. Toto rozhodnutí je překvapivé a prezident Obama jej obhajuje kromě ekonomické erudice také velkým množstvím zahraničních zkušeností, kterými Jim Yong Kim disponuje. Původním oborem JimYong Kima není ekonomie, ale zdravotnictví. Jim Yong Kim vystudoval medicínu na Hardvardu a pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Dalšími kandidáty jsou nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala a bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo.
Americký voják Robert Bales bude obviněn za 17 vražd
Americký voják Robert Bales bude obviněn ze 17 vražd a 6 pokusů o vraždu. Vyšetřovatelé zvýšili počet obětí na 17, zatímco afghánská vláda stále udává 16 mrtvých. „Tato diskrepance bude osvětlena, až budou obvinění hotová“, řekl mluvčí mise ISAF plukovník Gary Kolb. Obhájce seržanta Roberta Balese John Henry Browne řekl, že obžaloba bude vraždy obtížně dokazovat, protože chybí některé důkazní materiály, jako například výsledky pitev.
Jižní Korea připravuje summit o jaderné bezpečnosti
Více než 50 hlav států se sejde na summitu v Jižní Koreji. Summit v Soulu se bude týkat bezpečnostních otázek spojených s jadernými zbraněmi a jadernými technologiemi. Prezident Jižní Koreji se ještě předtím sejde k bilaterálnímu jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Prezident Korejské republiky Lee Myung-bak prohlásil, že na summitu chce získat mezinárodní podporu pro odpor vůči Severní Koreji, která vypustila do vesmíru satelit, jež nese balistická střela, která je zakázána Radou bezpečnosti OSN.
Velitel amerických vojsk v Afghánistánu požaduje další analýzy, než dojde ke stahování vojenských jednotek ze země
Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu generál John Allen řekl před Kongresem Spojených států amerických, že požaduje zpracování detailních analýz, než dojde ke stahování dalších vojenských jednotek z Afghánistánu. K první vlně odchodu ze země má dojít na podzim roku 2012 a ke kompletnímu stažení vojsk v roce 2014. Generál Allen řekl, že před koncem roku 2012 seznámí amerického prezidenta Baracka Obamu s předpokládaným množstvím vojenských jednotek, které bude potřebovat pro roky 2013 a 2014. Snižování počtu vojáků nedoporučoval ani předchozí velitel generál David Petraeus.
Počet obětí útoku amerického vojáka v Afghánistánu je podle vyšetřovatelů 17
Celou dobu udávala americká armáda 16 zabitých civilistů ve vesnici Alokozai americkým vojákem Robertem Balesem. Nyní vyšetřovatelé číslo zvýšili na 17. Změnu odmítli vysvětlit s odkazem na nutnost zachování anonymity. Robert Bales, seržant americké armády, 11. března zabil v provincii Jižní Kandahár afghánské civilní obyvatele. Tyto útoky vyvolaly napětí ve vztazích Spojených států a Afghánistánu.
Pozastavení mírových jednání považují Spojené státy americké za taktické vyčkávání Talibanu
Po incidentech s pálením Koránu a zabitím civilních obyvatel ze strany Spojených států amerických se hnutí Taliban rozhodlo zastavit mírová jednání se Spojenými státy americkými a vládou afghánského prezidenta Hamida Karzai. Jako oficiální důvod Taliban uvedl, že USA stále mění vyjednávací pozici. Představitelé Spojených států k tomu řekli, že jednání s Talibanem nebylo nikdy snadné, a že kroky Talibanu považují za taktické vyčkávání. USA také popřeli, že by jejich pozice nebyla konzistentní. Uzavření míru s Talibanem je nutný předpoklad pro opuštění země v roce 2014.
Čína kritizuje kroky Spojených států amerických vůči Íránu
Přední čínský vládní deník zkritizoval plánované sankce Spojených států amerických vůči zemím, které nakupují ropu z Íránu. Redaktor deníku v komentáři zdůraznil, že Čína má právo na nákup ropy z Íránu. Plánované sankce USA označil za sobecké. Čínský deník také kritizuje americkou zahraniční politiku, kterou považuje za unilaterální. Článek byl uveřejněn pod jménem Zhong Sheng, které znamená „hlas Číny“. Tímto jménem bývají ve vládním médiu podepisovány články o zahraniční politice. Odebírat ropu z Íránu přestalo 10 zemí EU a Japonsko. Ropu stále nakupují Čína a Indie, které patří k největším odběratelům íránské ropy na světě.
Spojené státy americké se obávají íránského vlivu v Jemenu
Americký velvyslanec v Jemenu Gerald Feierstein vyjádřil obavy z pronikání Íránu do oblasti severního Jemenu. Zdůraznil, že Írán využívá politické nestability v zemi k posílení vlastního vlivu v Jemenu. Kvůli povstání a bojům v provinciích Hajjáh a Sa’ada přišlo podle údajů OSN o domov na 350 000 lidí. V těchto oblastech se nedaří uplatňovat vládní autoritu jemenské vlády v Sanaa.
Americký prezident Barack Obama poprvé navštíví korejské demilitarizované pásmo
V neděli americký prezident Barack Obama poprvé navštíví pásmo, které odděluje obě části Korejského poloostrova. Prezident se kromě návštěvy demilitarizované zóny také setká s americkými vojáky, kterých slouží v Jižní Koreji 28 500. Barack Obama navštívil Jižní Koreu již dvakrát, ale ani jednou se nedostal do demilitarizované zóny. Ben Rhodes, náměstek poradce pro bezpečnost, sdělil médiím, že tato návštěva je důkazem blízkých vztahů Spojených států amerických a Korejské republiky.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které přestaly nakupovat ropu z Íránu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které se rozhodly zastavit odběr ropy z Íránu. Jedná se o Japonsko, Belgii, Francii, Českou republiku, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. Hillary Clinton ocenila nelehké rozhodnutí těchto zemí a upozornila, že stále dalších 12 zemí nakupuje ropu z Íránu. Těmto 12 zemím hrozí ekonomické sankce. Hillary Clinton zdůraznila, že se díky sankcím podařilo snížit objem íránského exportu ropy a izolovat íránskou centrální banku.
Americký voják, který střílel do civiliních obyvatel v Afghánistánu, bude pravděpodobně obviněn z vraždy
Robert Bales, seržant americké armády, který ve vesnici Alokozai střílel do afghánských civilistů, bude pravděpodobně obviněn ze spáchání vraždy. Právní analytici ovšem upozorňují na složitost případu a na spoustu dalších faktorů, které hrají roli, jako například posttraumatická stresová porucha. Výsledek procesu s Robertem Balesem bude hrát roli v diplomatických vztazích Spojených států amerických a Afghánistánu.
Írán pokračuje v nákupu americké pšenice
120 000 tun pšenice již směřuje z USA do Íránu a byl schválen nákup dalších 60 000 tun. Írán se připravuje na ekonomické dopady uvalených sankcí a nakupuje obilí ve velkém množství. Obchodní analytici předpokládají, že Írán nakoupí až 400 000 tun pšenice. Důvodem nákupu není pouze obava z ekonomických sankcí, ale také předpokládaná sucha, která sníží objem zemědělského výnosu. Írán také nakupuje tisíce tun rýže z Pákistánu.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít
Ačkoli dále pokračují diplomatické rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem, tak ruský prezident Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít. Severoatlantická aliance a Ruská federace nedokázaly nalézt společnou řeč při jednání o fungování raketového štítu. Dmitrij Medveděv zdůraznil, že Rusko musí reorganizovat armádu tak, aby bylo schopno čelit raketovému štítu v Evropě. Ruský premiér Vladimír Putin se stále nevyjádřil, zdali se zúčastní dalších kol vyjednávání se Severoatlantickou aliancí na summitu v Chicagu.
Velitel americké mise v Afghánistánu generál John R. Allen: USA by se měly držet plánu
Generál John R. Allen, který je velitelem amerických sil v Afghánistánu (USFOR-A) prohlásil, že USA by měly dodržet plán, který počítá se stažením 23 000 vojáků v září tohoto roku a s kompletním odchodem z Afghánistánu v roce 2014. Věří, že tento plán nenaruší nedávné incidenty, ani požadavky afghánského prezidenta Hamida Karzai, který požádal o odchod amerických vojáků z afghánských vesnic a o kompletní stažení vojenských jednotek z Afghánistánu již v roce 2013. John R. Allen se obává, že v případě dřívějšího opuštění Afghánistánu se země může opět stát centrem terorismu.
Izrael souhlasí se Spojenými státy americkými v otázce íránského jaderného programu
Izraelští představitelé vyjádřili souhlas s tezí Spojených států amerických, že Írán se stále ještě nerozhodl zhotovit jadernou bombu. Přesto zdůrazňují, že pokud je Írán schopen kdykoli tuto bombu vyrobit, tak je pro Izrael stále nebezpečný. Ačkoli se představitelé Izraele a izraelských tajných služeb přiklání k americké verzi, že Írán se stále ještě nerozhodl pro výrobu nukleární zbraně, tak přetrvávají pochyby ohledně otázky, proč Írán svá jaderná střediska pečlivě tají. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu prohlásil, že íránský režim podporuje terorismus a násilí a vyzývá ke zničení Izraele, a proto nikdy nesmí mít jadernou zbraň. Írán přiznal, že vlastní 100 kilogramů obohaceného uranu na 20%, což by stačilo na 4 jaderné hlavice, pokud by pokračoval v obohacování. Pro vojenské účely je nezbytný uran obohacený na 90%.
Afghánský velvyslanec ujistil Spojené státy americké, že důvěřuje americkému vyšetřování případu zabitých civilistů
Afghánský velvyslanec ve Spojených státech amerických Eklil Hakimi ujistil vládu USA, že Afghánistán důvěřuje americkému vyšetřování kauzy zabití 16 afghánských civilistů americkým vojákem Robertem Balesem. Zdůraznil, že navzdory tomu, že afghánský prezident Hamid Karzai hovoří o zhoršení vzájemných vztahů, Afghánistán považuje vazbu na Spojené státy za důležitou a USA stále důvěřuje.