Súdánský prezident al-Bashir opustil Nigérii kvůli obavě ze zatčení

Prezident Súdánu Omar al-Bashir opustil předčasně Nigérii kvůli obavě, že by mohl být zadržen. Právníci lidsko-právních aktivistů podali v pondělí návrh u Federálního nejvyššího soudu, aby byl prezident al-Bashir zatčen kvůli obvinění z genocidy a válečných zločinů v Darfúru. Súdánský prezident al-Bashir přijel na pozvání Nigérie na summit Africké unie (AU), která má 53 členů. Unie odmítá spolupracovat s evropským soudem. Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače na súdánského prezidenta al-Bashira v roce 2009 a 2010 kvůli zločinům proti lidskosti. V minulosti Nigérie byla nucena předat mezinárodně hledaného zločince ex-prezidenta Libérie Charlese Taylora, který byl v Haagu odsouzen na 50 let.

Súdánský prezident poprvé navštíví Jižní Súdán

Hlava súdánského státu Omar Hassan al-Bashir poprvé od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011 svého jižního souseda příští týden navštíví, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Během návštěvy s jihosudánským prezidentem Salva Kiirem by mělo dojít k potvrzení dlouho sjednávaných dohod ohledně ropy a bezpečnosti hranic mezi oběma státy. Představitelé obou východoafrických zemí se rovněž dohodli na obnovení transferu ropy přes súdánské území, k uzavření ropovodu došlo v lednu minulého roku důsledkem sporů ohledně výše transportních poplatků. Spory nicméně i nadále přetrvávají ohledně na ropu bohatého území Abyei a několika dalších regionů.

Súdán je kritizován jako země transportu zbraní

V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.

Další 30 000 důsledkem bojů bylo v Darfúru vysídleno

Od 24. prosince, kdy znovu vypukly boje, opustilo své domovy z měst Golo a Guldo v regionu Jebel Marra více než 30 000 obyvatel, 2800 z nich do tábora Nertiti v centru Darfúru. Na 26 raněných evakuovala letadla Společné mírové mise OSN a Africké unie (UNAMID), počet mrtvých je zatím nejasný, protože domorodci neumožňují hlídky v oblasti Jebel Amer. Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir za organizované zločiny proti lidskosti, ten obvinění popírá. Podle OSN zemřelo v konfliktu už stovky tisíc lidí a 1,4 miliónů vysídlených lidí žije v táborech po celém Darfúru, súdánská vláda přitom uvádí počet 10 000 mrtvých.  Konflikt v Darfúru trvá od roku 2003, kdy obyvatelé začali obviňovat vládu z opomíjení jejich regionu.

Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se setkali, OSN jednání vítá

Setkání súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a prezidenta Jižního Súdánu Salva Kiir se koná dnes v Etiopii, mezi zúčastněnými bude i etiopský premiér Hailemariam Desalegn a předseda Africké unie (AU) Thabo Mbeki. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon obě strany vyzývá k dořešení otázek týkajících se vymezení hranic a konečného statusu oblasti Abyei, na niž vznášejí nárok oba státy. OSN nabízí pomoc při realizaci mírových smluv a řešení zbývajících sporů. Jižní Súdán se oddělil od Súdánu v referendu červenci 2011, v němž se obyvatelé převážně křesťanského jihu vyslovili pro nezávislost na muslimském severu.

Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se sejdou k dalšímu jednání

Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir přijali nabídku k pátečnímu jednání v hlavní městě Addis Ababa, mezi oběma státy jsou dlouhodobé spory ohledně území a ropy. Naposledy se oba prezidenti sešli v září minulého roku. Žádná ze zemí doposud nestáhla své vojáky z 10 kilometrové vzdálenosti od hranic, která má sloužit jako tzv. nárazníková zóna, vytvoření zóny je podmínkou pro znovu obnovení transferu ropy.