Irán je ohledně svého jaderného programu neústupný

V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.

Mezi Albánií a Kosovem jsou napjaté obchodní vztahy

Poté, co Kosovo zablokovalo z Albánie dovoz mléka, Albánie reagovala zákazem dovozu kosovské mouky do země. Kosovo reagovalo zákazem dovozu albánského mléka na zvýšený obsah škodlivého množství aflatoxinů, Albánie v zákazu dovozu mléka vidí komerční zájmy Kosova. V březnu podepsal albánský ministr zahraničí Edmond Panariti se svým kosovským protějškem Enverem Hoxhajem dohodu o hospodářské spolupráci, která má především řešit obchodní problémy mezi zeměmi. Podle Albánie hospodářská dohoda dosud nezačala řádně fungovat.

Prezident Obama promluvil k iránskému lidu

Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.

Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu

Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“

Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu

Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.