Problémy s příznivci Islámské strany (Jamaat-e-Islami) a islamisty se vyhrotily útokem na hinduistický chrám Chittagong na východě Bangladéše a přiměly tak vládu země k úvahám o zakázání islamistických militantních skupin hlásících se k Jamaat-e-Islami. Kromě Chittagongu zaútočili islamisté i na další chrám v oblasti Lalmonirhat. Podle bangladéšského ministra zahraničí Dipu Moniho již lze hovořit o samotném terorismu. Policie tyto skupiny podezírá z úmyslu vyvolat celonárodní paniku, oslabit právo a pořádek v zemi, celou situaci komplikuje i dění na politické scéně, neustále totiž probíhá vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Obvinění se týkají hned několika vysoce postavených členů Jamaat-e-Islami. Během nepokojů již zemřelo nejméně 60 osob.
Archiv štítku: Jamaat-e-Islami
Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany
Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.