Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika, vládnoucí v zemi od roku 1999, se ve středu vrátil zpět do své země. Prezident Bouteflika byl od konce dubna hospitalizován ve Francii kvůli mozkové mrtvici a teprve nyní mu zdravotní stav dovolil se vrátit. Prezident, jemuž je již více jak 76 let a který při návratu působil velmi zesláblým dojmem, se však svých povinností nezhostí ihned a bude nadále v rekonvalescenci. Jeho stav tak vyvolává nejen v alžírském tisku otázky ohledně jeho dalších schopností efektivně vládnout své zemi do konce svého již třetího mandátu v roce 2014. Některé z významných deníků tak začínají zmiňovat i jeho možné nástupce.
Archiv rubriky: leMon
Francie oslavila výročí pádu Bastily
V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker rezignoval
Nejdéle sloužící premiér Evropské unie neustál skandál spojený s lucemburskými tajnými službami. Premiér Jean-Claude Juncker stojící v čele země od roku 1995 byl v tomto týdnu nucen odstoupit v okamžiku, kdy vyšlo najevo, že lucemburská tajná služba (SREL) již delší dobu nelegálně sleduje řadu lucemburských politiků i soukromé osoby. Odcházející Juncker, který ve své době zastával také post ministra financí a zahraničí v evropské sféře působil jako předseda komise, přiznal, že počínání tajné služby příliš nekontroloval. Avšak odmítá, že jako premiér by měl z aféry vyvozovat politickou odpovědnost, nicméně po několikahodinové při v parlamentu se raději rozhodl tlaku opozice, která chtěla vyvolat hlasování o nedůvěře, ustoupit a rezignoval.
Bývalý prezident Nicolas Sarkozy by se mohl vrátit do politiky
Vzhledem k událostem v uplynulém týdnu se ve Francii vynořují spekulace, že bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy opět míří do středu dění na francouzské politické scéně. Po anulaci účtů za svou prezidentskou kampaň se rozhodl podat demisi na post ve francouzské Ústavní radě a během víkendu se poprvé od prohraných voleb objevil na kongresu Unie pro lidové hnutí (UMP), strany, za kterou kandidoval v prezidentských volbách. Mnohými pozorovateli je jeho aktivita vnímána jako pokus o návrat do vrcholné politiky, což by mnozí voliči UMP a sami členové strany podle průzkumů uvítali. Sám bývalý prezident se zatím k návratu do politiky nevyjádřil, avšak uvedl, že vzhledem k situaci ve straně by mohl přehodnotit jeho povolební rozhodnutí o odchodu z politiky.
Muslimská menšina ve Francii se nedokázala shodnout na datu Ramadánu
Ve francouzské muslimské komunitě se v uplynulých dnech rozhořel spor o začátek nejvýznamnějšího muslimského měsíce – Ramadánu. Jeho přesné datum není nijak dáno a určuje se každý rok za pomoci lunárního kalendáře. Datum určila již na počátku května Francouzská rada pro muslimské vyznání (CFCM), instituce reprezentující zájmy francouzských muslimů, na úterý 9. července. Proti rozhodnutí se však v pondělí postavila většina lokálních mešit, která prosazuje myšlenku, že začátek Ramadánu nelze určit jinak než pouhým pohledem na měsíc. Vzhledem k protestům se CFCM rozhodla ustoupit a stanovila oficiální začátek postního měsíce na středu 10. července. Situace nicméně naznačila nejednotnost muslimské obce ve Francii a slabost CFCM ve své funkci reprezentanta muslimských zájmů.
Tunisko je podle francouzského prezidenta Hollanda poslední šancí arabského jara
Francouzský prezident François Hollande uskutečnil během uplynulého víkendu státní návštěvu Tuniska, v rámci které se setkal s nejvyššími představiteli země a politických stran. Ve stínu vývoje v sousedním Egyptě bylo nejostřeji sledováno jednání s tuniským premiérem Alim Larayedhem, členem islamistického hnutí Ennahda. V průběhu jednání, proti kterému se ostře stavěla část opozice, vyslovil prezident Holland svou podporu dosavadním demokratizačním snahám a především i svou víru v harmonizaci tradic islámu a demokracie. Zároveň označil Tunisko jako „poslední šanci pro úspěch původních cílů Arabského jara“. Francie by pak podle výsledků jednání měla v procesu hrát především roli prvního ekonomického partnera státu, jehož ekonomika, částečně závislá i na příjmech z turismu, je trvale postižena politickou nestabilitou země.