Tisíce politických vězňů mají žít v Eritrey v nelidských podmínkách

Podle lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) je ve vězení v Eritrey na 10 000 politických vězňů, kteří nikdy nebyli odsouzeni, někteří dokonce ani obviněni. Ve vězení je podle AI rozsáhle praktikováno mučení. Mezi uvězněnými jsou například novináři, kteří kritizovali vládu prezidenta Isaise Afewerkiho, nebo lidé, kteří se snažili opustit zemi. „Dvacet let po euforických oslavách nezávislosti je Eritrea jednou z nejrepresivnějších zemí na světě,“ uvedla členka výzkumného týmu AI Claire Beston. Mezinárodní lidsko-právní organizace žádají propuštění nezákonně zadržených lidí.

Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD

Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.

K vyřešení sporů mezi Etiopií a Eritrejí má přispět Jižní Súdán

Na dlouholetý hraniční spor začnou země hledat řešení od listopadu za přítomnosti Jižního Súdánu. „Máme úzce vztahy s oběma státy, proto se staneme zprostředkovateli jednání a budeme společně s nimi hledat ze současné situace východisko,“ řekl jihosúdánský ministr pro zahraniční věci Deng Alor. Neshody se týkají především hraničního města Badme, které mezinárodní komise přiřkla Eritreji v roce 2002. Spor o hranice mezi Etiopií a Eritrejí je pozůstatkem války mezi léty 1998 až 2000. Samotný Jižní Súdán má nevyřešené spory se svým severním sousedem Súdánem.

Podle OSN Eritrea snižuje podporu militantní skupině Al-Shabaab

Rada bezpečnosti OSN uložila v roce 2009 zbrojní embargo na Eritreu a Somálsko. Vláda Eritreji měla financovat islámskou militantní skupinu Al-Shabaab, která působí především na jihu Somálska. Podle nynější zprávy OSN neexistuje žádný důkaz přímé eritrejské pomoci v uplynulém roce. Země ale podle OSN i nadále zůstává hrozbou pro celý region.

Spojené státy americké uvalily sankce na dva vysoké představitele eritrejské vlády

Důvodem k uvalení sankcí je spolupráce s islamistickou militantní skupinou Al-Shabaab, která působí v Somálsku. Spolupráce dvou vysokých představitelů Eritreje podle USA představuje hrozbu pro stabilitu celé východní Afriky. Sankce se týkají plukovníka Twolde Habte Nagashe, šéfa eritrejské rozvědky, který se měl podílet na výcviku rebelů Al-Shabaab, a plukovníka Taeme Abraham Goitom.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Eritreu z praktikování mučení a poprav

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Navi Pillay obvinil Eritreu z masivního porušování lidských práv. Prohlásil, že v Eritrey dochází k masovým popravám, mučení, bezdůvodnému věznění a nuceným pracem. Vláda v Eritrey patří podle OSN k nejrepresivnějším vládám na světě. Navi Pillay oznámil, že ačkoli se v Ženevě setkal s delegací z Eritrey, která jej ujistila o snaze vlády situaci zlepšit, tak k excesům stále dochází.

Nejčastěji na světě cenzuruje média Eritrea

Podle zprávy Výboru na ochranu novinářů (CPJ) je Eritrea na prvním místě žebříčku, který hodnotí cenzuru médií. CPJ uvádí, že všechna eritrejská média jsou kontrolována vládou a zahraniční novináři nemají přístup do země. V první desítce cenzury médií se kromě Eritrey umístila i Severní Korea, Sýrie, Írán, Rovníková Guinea, Uzbekistán, Barma, Saudská Arábie, Kuba a Bělorusko.

Eritrea vyzývá OSN k přijetí opatření proti Etiopii kvůli útoku etiopské armády na eritrejském území

Eritrea vyzvala OSN, aby přijalo opatření proti Etiopii v souvislosti s pátečním útokem etiopské armády na území Eritrey. Eritrejská vláda označila etiopskou operaci za provokaci a oznámila, že nechce být „vtažena do dalšího případného konfliktu“. Eritrejské ministerstvo zahraničí uvedlo, že došlo k „flagrantnímu porušení mezinárodního práva a narušení eritrejské suverenity. Etiopská armáda napadla v pátek tři vojenské základny na území Eritrey, ve kterých byly dle Etiopie etiopští rebelové, kteří zde prováděli svůj výcvik.

Etiopská armáda zaútočila na území Eritrey proti povstalcům

Etiopská armáda napadla povstalecké základny na území Eritrey a obvinila Eritreu z výcviku a podpory etiopských povstalců. Jedná se o první operaci etiopské armády na území Eritrey od konce války mezi oběma státy v letech 1998 – 2000 a při které zahynulo přes 70 000 lidí. Eritrea a Etiopie jsou stále v nepřátelském stavu, protože dodnes pokračují hraniční spory. O útoku etiopské armády informoval mluvčí etiopské vlády  mluvčí vlády Shimeles Kemal s tím, že šlo o „obranné opatření etiopských sil na území Eritrey proti prvkům podvracejícím mír v oblasti“.

Eritrea zabavila jemenské rybářské lodě kvůli starému územnímu sporu

Eritrejské námořnictvo zabavilo pět jemenských rybářských lodí v oblasti Rudého moře, o kterou obě země vedou dlouhodobý územní spor. Jedná se o oblast souostroví Hanish, kvůli které spolu Eritrea a Jemen v roce 1955 vedly krátký vojenský konflikt. Podle rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ) má Jemen svrchovanost nad některými z ostrovů, ale Eritrea se s Jemenem neshoduje ve výkladu rozsudku v otázce rybolovných práv a hranic výsostných vod. Náměstek jemenského ministerstva pro rybolov Nabil Sajam pak pro agenturu Reuters uvedl, že se nejedná o první incident tohoto typu s tím, že rybářské lodě jsou většinou zabaveny a rybáři odsouzeni k odnětí svobody v rozsahu několika měsíců a poté vráceni do Jemenu.

OSN rozdělí 104 milionů dolarů nejvíce opomíjeným humanitárním krizím světa

OSN vyčlenila 104 milionů  dolarů pro poskytování pomoci světově nejvíce opomíjeným humanitárním krizím, kde přetrvává nedostatek finančních prostředků. Třináct zemí, mezi nimiž bude Jižní Súdán největším příjemcem, tak získá potřebné finanční prostředky. Mezi další státy jsou Džibuti, Eritrea, Středoafrická republika, Čad, Pobřeží slonoviny, Konžská republika, Severní Korea, Nepál, Pákistán, Filipíny, Haiti a Sýrie.

Eritrea považuje pozorovatele OSN na svém území za neobjektivní a sankce ze začátku prosince za cílené

Eritrea vyzvala OSN, aby nahradilo „neobjektivní“ monitorovací skupiny pro Somálsko, které ve své zprávě vyzvaly Radu bezpečnosti OSN k prodloužení a prohloubení sankcí, které byly na Eritreu uvaleny na začátku prosince 2011 za pomoc somálským povstalcům.

Rada bezpečnosti zcela otočila – byly schváleny další sankce proti Eritreji

Rada bezpečnosti OSN rozšířila sankce proti Eritreji kvůli údajnému pokračování v poskytování podpory islamistickým milicím v Somálsku. Byl tak prakticky zcela otočen původní návrh na zmírnění dosavadních sankcí na podporu investic a rozvoje těžebního průmyslu, o kterém měla Rada bezpečnosti hlasovat. Eritrea se k sankcím již vyjádřila s tím, že zcela odmítá, že by jakkoliv podporovala povstalce v Somálsku. 

Eritreu čeká zmírnění sankcí Rady bezpečnosti OSN

Příští týden plánuje Rada bezpečnosti OSN hlasovat o uvolnění sankcí proti Eritrei, která čelí od roku 2009 sankcím, které dle návrhu Gabonu zakázaly zahraničním firmám investování do těžebního průmyslu, dovoz minerálů a zablokovaly placení daní, které Eritrea uvalila na převodu finanční převody svých občanů v zahraničí. Eritrea od války s Etiopií má velké množství svých obyvatel rozptýlené po Blízkém východě a mezinárodní společenství obviňuje vládu prezidenta Isaiase Afewerkinta, že získané peníze zneužívá. Nový návrh klade zodpovědnost na investory, kteří nyní musí hlídat, zda jejich peníze nejsou používány k destabilizaci regionu, zatímco státy s eritrejskou diasporou musí dohlédnout na to, že Eritrea své občany v zahraničí nevydírá. Pro Eritreu s velkým nerostným bohatstvím by to znamenalo obrovské oživení ekonomiky díky zahájení těžby, v čemž kritici spatřují nové nebezpečí destabilizace východní Afriky.

Napětí mezi Keňou a Eritreou kvůli somálským rebelům roste

Keňa obvinila Eritreu s podpory somálských povstalců, proti kterým nyní vede vojensou ofenzivu na území Somálska. Keňský ministr zahraničí Moses Wetangula si již nechal předvolat velvyslance Eritrei, kterému sdělil mu obavy a znepokojení ze zpráv svých tajných služeb, které ukazují na stálé dodávky zbraní z Eritrey pro islamistickou milici al Shabaab. Z podpory somálských rebelů obviňuje Eritreu dlouhodobě i Etiopie, která se naposledy ohradila proti Eritree i kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí země. Eritrejské ministerstvo zahraničí se k obvinění Keni vyjádřilo stroze: „jde o politováníhodnou skutečnost, že si keňský ministr zahraničí vymýšlí neexistující dodávky zbraní z Eritrei“.

Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů

Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.

Eritrea vede bezpečnostní rozhovory s Ugandou kvůli Somálsku

Eritrejský prezident Isais Afwerki navštívil Ugandu, která poskytuje největší počet vojáků do mírových sborů Africké unie operujících v Somálsku. Eritrea je dlouhodobě obviňována z podpory islámského hnutí  al Shabaab, které bojuje se somálskou vládou a nachází se kvůli tomu v mezinárodní izolaci. Eritrejská vláda je dokonce obviňována z financování bombových útoků v Ugandě, proto je setkání velmi pozorně sledováno mezinárodními pozorovateli stejně tak jako Etiopií, která vede s Eritreou od jejího odtržení rozsáhlé spory.

Eritrea obvinila čtyři britské občany ze špionáže a příprav ke spáchání teroristického činu

Již tak mrazivé vztahy mezi Eritreou a Velkou Británií jsou opět narušeny. Eritrea dlouhodobě obviňuje USA a Velkou Británii z neakceptovatelné podpory Etiopie ve hraničním sporu s Eritreou. Podle eritrejského ministerstva zahraničí byli již v prosinci zatčeni čtyři Britové, kteří pracují pro britskou firmu námořní bezpečnosti. Následné vyšetřování dle Eritrei ukázalo, že muži, o nichž společnost tvrdí, že se do země dostali jen náhodou kvůli špatnému počasí a byli nuceni přistát u břehů, měli provádět špionážní akce. Podle zprávy ministerstva také existuje vysoká pravděpodobnost, že  mohli připravovat sabotážní akci například v podobě teroristického činu – to má být podloženo jejich skladem zbraní, který byl nalezen na ostrově Romia 56 km od pevniny ( jednalo se o 18 různých typů odstřelovacích pušek, 10 neprůstřelných vest, 1700 nábojů různých typů, 2 GPS, přístroje pro noční vidění a dalekohledy. Velká Británie se prozatím ke zprávě nevyjádřila, ale dlouhodobě označuje Eritreu za podporovatele teroristů v Etiopii.

Na Maltu dorazilo 515 imigrantů z Afriky

Po jihoitalském ostrově Lampedusa čelí invazi uprchlíků ze severní Afriky už i Malta. Včera zde přistály dvě lodě se Somálci a Eritrejci, kteří vypluli z Libye. Italská vláda slíbila, že na Lampedusu vypraví 6 lodí, které část uprchlíků převezou do jiných italských táborů pro nelegální přistěhovalce.

Etiopie hrozí Eritrei- etiopský premiér odmítl vyloučit možnou konfrontaci

Etiopie oznámila, že hodlá přijmout „všechna nezbytná opatření“ proti Eritrei, kterou obviňuje ze zásahů do etiopské suverenity. Od války, která mezi státy proběhla v letech 1998-2000 a vyžádala si 80 000 obětí, si obě země vyměňují ostrou rétoriku, Etiopie však nyní přímo obvinila Eritreu z podpory etiopských rebelů za účelem destabilizace a narušení své státní integrity a dále z podpory somálských povstalců. Etiopský premiér Meles Zenawi prohlásil, že nemůže vyloučit možnost konfrontace, neboť Etiopie nadále nemůže nečinně přihlížet snahám Eritrei narušit stabilitu Afrického rohu. Eritrea reagovala prohlášením, že Západ jednoznačně straní Etiopii, ačkoliv dodnes nejsou vyřešené hraniční spory o území, dále popřela všechny obvinění.