Německá kancléřka Angela Merkel na konferenci své strany CDU prohlásila, že EU by měla v budoucnu mít pravomoc zasahovat do rozpočtů jednotlivých zemí, a to například u těch, které utrácejí více, než si mohou dovolit. Angela Merkel své straníky dále varovala před odchodem Řecka z eurozóny a řekla, že záchranný balík pro řeckou ekonomiku je životně důležitý, neboť povede ke stabilizaci eura. Kancléřka dále odsoudila návrat k vlastní německé měně, protože by došlo k výraznému zdražení německého zboží a tím pádem i k ohrožení německého exportu.
Evropský parlament schválil sankce pro státy se špatným rozpočtem
Evropský parlament schválil balíček pro boj s krizí, ve kterém se počítá s uvalováním sankcí na země EU, které porušují stanovené normy, a se zpřísněním rozpočtových pravidel. Podle Evropského parlamentu může s velké části za současnou krizi eurozóny nezodpovědnost jednotlivých členských zemí a nadměrné utrácení.
Irák provedl první platbu za osmnáct amerických stíhaček F-16
Podle vyjádření vlády USA má celá zakázka na osmnáct stíhacích letounů typu F-16 hodnotu 3 miliardy dolarů. Letouny, které budou v budoucnu chránit irácký vzdušný prostor, mají být dodány příští rok. V současnosti je na území Iráku 44 tisíc amerických vojáků, kteří by měli zemi opustit koncem tohoto roku. Podle vyjádření obou vlád je nákup vyspělých bojových letounů důležitým prvkem pro ochranu irácké suverenity. První platba byla v hodnotě 1,4 miliardy dolarů.
Americká obchodní komise bude prošetřovat spor mezi HTC a Apple
Spor nazývaný jako „globální patentová válka“ se rozhořel mezi americkou společností Apple a asijskými společnostmi v čele s HTC. Taiwanská firma HTC tvrdí, že Apple porušil její patentové právo v oblasti chytrých telefonů, tabletů a osobních počítačů. S Applem se soudí již delší dobu korejský Samsung právě v souvislosti nárokovaných práv na výrobu tabletů. HTC požaduje po Americké obchodní komisi zastavení prodejů výrobků společnosti Apple na území Spojených států.
USA opětovně tlačí na Čínu, aby respektovala práva Tibetu
O oživení této problematiky se postaral incident, při kterém se na protest proti utlačování čínskou vládou upálili dva mladí tibetští mniši, kteří protestovali proti náboženské nesvobodě v zemi. Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo velké znepokojení nad touto formou protestu a poněkolikáté vyzvalo Čínu ke změně přístupu k této oblasti a jejím obyvatelům.
Izrael schválil další výstavbu osad na okupovaném území Palestiny
Izraelské úřady povolily výstavbu nových 1100 bytů v židovské čtvrti Gilo, která leží ve východním Jeruzalémě. Podle mezinárodního společenství se jedná o ilegální osadu na okupovaném území. Tento krok již odsoudila Evropská unie i Spojené státy. Izrael tak učinil v situaci, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu u OSN hovoří o snahách dosáhnout míru v Palestině a Palestinci odmítají jakékoliv jednání dokud výstavba neskončí. Za posledních 18 let se díky nelegální výstavbě ztrojnásobil počet židovských osadníků a dnes jich žije na okupovaném území více než půl miliónu.
Ukrajinský prezident navrhuje zrušit vězení za hospodářské trestné činy – týká se to i Julije Tymošenkové
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč navrhl zákonnou úpravu, která má zrušit trest odnětí svobody za hospodářské trestné činy. Novela by tak mohla vést i k osvobození vězněné opoziční vůdkyně Julije Tymošenkové, jejíž proces bude brzo ukončen. Bývalé ukrajinské premiérce hrozí až 7 let vězení a také zákaz výkonu jakékoliv státní funkce po dobu 3 let, příznivci Tymošenkové proti tomu protestovali v centru Kyjeva. Tresty by byly nahrazeny pokutou, přičemž její výše by nesměla být nižší, než škoda způsobená hospodářským trestným činem. Odsouzené osoby by pak byly propuštěny hned poté, co by novela začala platit.
Bulharsko čelí protiromským bouřím
Protesty začali po páteční dopravní nehoda v jihobulharském městečku Katunica, kde romský řidič přejel bulharského chlapce. Bulharská veřejnost považuje nárůst romské kriminality za neúnosný a domnívá se, že zůstává nepotrestána. Protesty jsou organizované po internetu a zasáhly již přes desítku bulharských měst – např. hlavní město Sofia, Plovdiv, Varnu a Burgas.
EU čeká zavedení daně z finančních transakcí
Evropská komise schválila návrh na zavedení daně z finančních transakcí, který by měl do unijního rozpočtu ročně přinést až 57 miliard euro. Evropskému parlamentu to oznámil předseda Evropské komise Jose Manuel Durão Barroso. Proti tomuto návrhu však vystoupila Velká Británie, která tvrdí, že by měl být zaveden globálně, naopak Česká republika se staví silně proti. V případě neschválení návrhu Velkou Británií se bude zvažovat jeho uplatnění pouze v zemích eurozóny. Daň z finančních transakcí by měla vstoupit v platnost v roce 2014.
Předseda Evropské komise: „EU čelí největší krizi ve své historii“
Jedenáctý předseda Evropské komise Jose Manuel Durão Barroso řekl poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku při své pravidelné zprávě o stavu evropské sedmadvacítky, že EU čelí nejtěžší krizi. Dle jeho slov Řecko stahující celou evropskou ekonomiku zůstane i nadále členem eurozóny, protože dobrovolný odchod, ani vyloučení kvůli neplnění pravidel není podle stávajících smluv možné. Některé země v čele s Nizozemím ale požadují změnu. Podle předsedy Evropské komise Barrosa ale jde EU nejen o finanční krizi, ale i o krizi sociální a krizi důvěry. „Ve společnosti panuje velká nejistota a hrozí růst nacionalismu“, řekl, ale přesto věří, že existují řešení.
Ruský ministr financí je nahrazen novými úředníky
Ruský premiér Putin jmenoval nového porzatímního ministra financí, je jím Anton Siluanov, dosavadní zástupce ministra financí. Stejně tak byl jmenován i nový místopředseda vlády Igor Shuvalov, který doposud zastupoval Alexeje Kudrina jako místopředsedu vlády. Povinnosti bývalého ministra financí a místopředsedy vlády Alexeje Kudrina jsou tak nyní rozděleny na dvě osoby. Ministr financí Alexej Kudrin rezignoval poté, co nesouhlasil s plánovanou rošádou Putin – Medveděv na postech premiéra a prezidenta Ruské federace a odmítl být ve vládě budoucího premiéra Medveděva.
Pokračují těžké boje o město Sirta, povstalci hovoří o žádostech o příměří
Město Sirta je stále v obležení povstaleckých sil a je nepřetržitě již pátý den bombardováno raketami a dělostřeleckou palbou. Bojovníkům prozatímní vlády NTC se stále nedaří vstoupit do města a čelí houževnatému odporu. Podle pozorovatelů rebelové trpí nedostatkem koordinace a divizí na frontě. Velitel NTC u Sirty tvrdí, že některé z Kaddafiho jednotek neoficiálně žádaly o příměří, ovšem jiné odmítají jednat. Pravdou ale zůstává, že město loajální Muammaru Kaddafimu se nadále brání.
V Sýrii vznikly další ozbrojené povstalecké jednotky
Poté, co syrská armáda vstoupila do města Rastan, kde mimo jiné porazila zběhlé vojenské jednotky, které se přidaly na stranu opozice, byl ohlášen vznik dalších povstaleckých jednotek složených z nových zběhů ve stejné oblasti. Prozatím nejsou známy informace o tom, nakolik silné jednotky jsou. Jedná se o prapor Khaled al-Walid Bin pojmenovaný po arabském dobyvateli Sýrie, který tvoří stovky vojáků – ti v minulosti odmítli střílet do demonstrantů. Praporu velí kapitán Abdelrahman Sheikh a má k dispozici i několik tanků, v oblasti se také nachází nejstarší dezertér plukovník Riad Al-Assad se svými muži.
Bývalý premiér Libye odsouzený v Tunisku je osvobozen
Tuniský odvolací soud osvobodil bývalého libyjského premiéra, který byl odsouzen k půlroku vězení za ilegální překročení hranic do Tuniska. Bývalý libyjský premiér Baghdadi Ali Al-Mahmoudi byl odsouzen před týdnem se dvěma svými asistenty poté, co byl zadržen u alžírských hranic.
V Keni zasedá konference o internetu – řeší se státní kontrola a právní normy
V hlavním městě Keni se v rámci Fóra pro správu internetu (Internet Governance Forum), které sdružuje firmy, neziskové skupiny, akademiky, techniky, zástupce vlád i občany, se řeší otázka internetu a zásahů států do jeho fungování. Aktivisté zde obviňují vlády jednotlivých států z toho, že je stále obtížnější pro uživatele Webu plnohodnotně ho užívat kvůli státním pokusům převzít nad webem kontrolu. Joy Liddicoat z novozélandské Asociace pro progresivní komunikaci, která se zaměřuje na ochranu lidských práv na internetu, tvrdí, že po arabském jaru, únicích diplomatických depeší USA díky Wikileaks či internetovému pirátství se vlády nadále neostýchají regulovat dění na internetu i přes rozpor s lidskými právy. Joy Liddicoat volá jménem své organizace po transparentnosti konání vlád a především po vytvoření právního řádu pro World Wide Web (WWW), tedy internet, který se stává stále více důležitější hnací silou hospodářského růstu ve světě. Náměstek generálního tajemníka Rady Evropy, která sdružuje 47 států a zabývá se především lidskými právy, Maud de Boer-Buquicchio, řekl, že s rostoucím významem Webu jako nástroje komunikace a obchodu pro miliony lidí skutečně vzniká potřeba vytvořit principy a dohody o řízení internetu. Podle studie společnosti McKinsey tvoří dnes internet 21% růstu HDP u vyspělých zemí a je skrze něj obchodováno 8 bilionů dolarů každý rok. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rámci jednání G8 a internetových společností v Paříži tento rok řekl, že vzniknou vládní nařízení k internetu i přesto, že podporuje roli internetu v arabském jaru.
Pákistánský Nejvyšší soud byl napaden hackery
Oficiální internetové stránky nejvyšší soudní instituce v zemi byly napadeny hackery, kteří na ně umístili hanlivá a vulgární hesla zaměřená proti předsedovi Nejvyššího soudu Iftikharu Muhammadovi Chaudhrymu. Celý incident je nyní vyšetřován policií, a je také zjišťováno, zdali nedošlo k úniku některých „citlivých“ informací. Statistiky hovoří o značném nárůstu hackerských útoků na významné instituce po celém světě.
Indie zavedla limit na počet odeslaných SMS za den
Podle nového zákona nebude nikdo moci odeslat denně více než 100 textových zpráv přes jeden mobilní telefon. Indická vláda si tak slibuje odlehčení jak pro přetíženou telekomunikační síť, tak pro běžné uživatele, kteří jsou stále více zaplavováni nevyžádanými zprávami SMS.
Japonsko zvažuje, že se bude podílet na záchranném plánu pro Řecko
Japonský ministr financí Jun Azumi zároveň zdůraznil potřebu rychlého a efektivního jednání ohledně řeckých problémů. Navíc by podle něho prohloubení krize v eurozóně výrazně oslabilo růst celé světové ekonomiky. Problémy ekonomik EU již způsobily pokles na některých japonských akciových trzích.
Amnesty International obviňuje povstalce v Thajsku ze záměrného cílení útoků na civilisty
Amnesty International obviňuje skupinu tzv. Malajských bojovníků, která je složena především z muslimů, ze záměrného útočení na civilní občany. Malajští bojovníci obnovili boje proti buddhistickému Thajsku v roce 2004 a od té doby zemřelo již 4 500 obyvatel. Amnesty International tvrdí, že se ozbrojenci na jihu země schválně zaměřují na učitele, úředníky a zemědělce. Z nesprávného postupování při řešení těchto konfliktů byly obviněny i thajské bezpečnostní složky.
Austrálie zrušila zákon omezující roli žen v armádě
Ženy tak budou moci vykonávat veškeré funkce v armádních jednotkách. Australský ministr obrany Stephen Smith však tvrdí, že ačkoliv dojde k odstranění omezujících zákonných nařízení ihned, následná implementace odlišného přístupu může zabrat až pět let. Země jako Kanada, Nový Zéland a Izrael již ženám dovolují zastávat veškeré role v ozbrojených složkách.
Filipíny zasáhl ničivý tajfun Nesat
Bouře s sebou přinesla rozsáhlé záplavy a četné výpadky elektrické energie v hlavním městě Manila, kde musela být z bezpečnostních důvodů vyklizena státní burza cenných papírů i například ambasáda USA. Tajfun se prohnal napříč celým hlavním filipínským ostrovem Luzon.
Egyptský plynovod pro Izrael a Jordánsko byl opět přerušen
Již pošesté byl přerušen plynovod dodávající zemní plyn pro Izrael, který z Egypta dováží 40% své spotřeby, a Jordánsko, jehož spotřeba egyptského zemního plynu činí dokonce 80%. K přerušení došlo kvůli útoku, který vyhodil do povětří část plynovodu. Podle Eretz.cz se tak opět ukazuje, že Sinaj není zcela pod kontrolou egyptských úřadů a že nálady muslimských organizací, které odsuzují dohodu mezi Egyptem a Izraelem z roku 2008 o dodávkách zemního plynu, jsou stále více radikálnější. Izrael by ale do tří let měl být dle svých odhadů soběstačný díky vlastní těžbě zemního plynu ve svém pobřežním pásmu.
Palestinci se snaží získat podporu v Radě bezpečnosti OSN, země BRICS je podpoří
Uznání státu Palestina potřebuje v patnáctičlenné Radě bezpečnosti 9 hlasů a žádné veto, kterým hrozí USA. Po vyjednávání již svou podporu slíbily země skupiny BRICS – Čína, Rusko, Brazílie, Indie a Republika Jižní Afrika. Svou podporu slíbil také Libanon. Podle analytiků ale země BRICS nevyužívají své značné politické váhy k tomu, aby uznání Palestiny silněji podpořily a zachovávají tak svůj tradiční přístup. Palestinský pozorovatel Riyad Mansour u Rady bezpečnosti OSN ovšem tvrdí, že v Radě sedí devět potřebných hlasů těch, kteří již dříve Palestinu uznali. Pokud by ovšem k hlasování v Radě bezpečnosti došlo dnes, USA by ani nemusely své právo veta využít.