Bulharsko se rozhodlo ukončit projekt výstavby ropovodu Burgas-Alexandroupolis a ukončilo tak vzájemné plány s Ruskem. Podle ruského deníku Pravda se Bulharsko Rusku vyhýbá stále častěji. Bulharské úřady přitom zvolily originální přístup k problematice týkající se výstavby ropovodu – nejprve nebyl plán ropovodu přijat kvůli dopadům na životní prostředí, po expertní analýze, která ale zásadní negativní dopady vyvrátila, Bulharsko odstoupilo od projektu úplně. Rusko je přesvědčeno, že za odmítnutím nestojí pouze ekonomické důvody, jak uvádí Dmitrij Abzalov z Centra pro politické postoje Ruska.
Francouzský ministr pro evropské záležitosti varuje Evropu před zhroucením
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti varoval před tím, že jednotná evropská měna euro by mohla potopit celou Evropu ke dnu, pokud se nevyřeší současná dluhová krize. Podle jeho slov je situace velmi vážná a euro může každou chvílí „explodovat“, což povede k „rozpadnu celé Evropy“. Toto prohlášení francouzský ministr učinil v televizi Canal Plus jen pár hodin před zahájením klíčového evropského summitu v Bruselu. Francouzský ministr také ostře odsoudil země, které se staví k řešení zdrženlivě, nejvíce pak Velkou Británii, s tím, že se problém týká všech a může způsobit úplné „ochrnutí“. Dále ministr Leonetti přiznal, že nejtěžší budou jednání o disciplíně v EU, kterou chce Francie s Německem výrazně utužit, zatímco Velká Británie se ostře brání.
Nizozemí je na summitu EU v izolaci kvůli Rumunům a Bulharům
Nizozemí bude na summitu EU vystaveno velkému tlaku kvůli svému blokování Bulharska a Rumunska ve vstupu do Schengenu. Nizozemský postoj se dostal do izolace poté, co svůj odmítavý pohled stáhlo i Finsko. Nizozemí ovšem stále trvá na tom, že bude souhlasit s přistoupením Bulharska a Rumunska až poté, co obě země vyvinou větší úsilí v boji proti korupci a organizovanému zločinu. EU mezitím přišla s variantou „dvoufázového“ přístupu, ovšem zatím nebyl projednán.
Prezident USA a německá kancléřka si před summitem EU volali kvůli euru
Americký prezident Barack Obama hovořil telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkel o podpoře USA v kritickém okamžiku eurozóny. Oba představitelé se shodli na významu trvalého a důvěryhodného řešení krize a souhlasili s pokračováním v úzké spolupráci, uvedl Bílý dům.
V Súdánu byla jmenována nová vláda
Súdánský prezident Omar al-Bashir představil nový vládní kabinet, který zahrnuje více opozičních stran ve vládě spolu s vládnoucí Stranou národního kongresu (NCP). Prezidentova NCP si přesto nechává ve vládě významnou většinu. Důvodem vládní změny je tlak vyvíjený na NCP k překonání hospodářské krize, která se zhoršila poté, co se osamostatnil Jižní Súdán spolu se 3/4 zásob ropy, které tvoří hlavní příjem státního rozpočtu.
Klimatická konference OSN v JAR se přiblížila vytvoření tzv. zeleného fondu
Vyjednavači v jihoafrickém Durbanu mají blízko k dohodě o podobě „zelené fondu“, který má být určen na pomoc chudým zemím čelit globálnímu oteplování a přispět k jejich rozvoji v oblasti boje proti změnám klimatu. Bohaté země se zavázaly do fondu uvolnit do roku 2020 ročně až 100 miliard dolarů. Podle kritiků plánovaného fondu ale hrozí, že se fond stane pouze prázdnou schránkou dokud nebude uzavřena dohoda o skutečném původu a vyplácení pěnez, stejně jako o tom, jak se tyto peníze budou utrácet.
Human Rights Watch kritizuje Angolu za používání síly při potlačování demonstrací
Organizace Human Rights Watch oznámila, že angolské úřady opětovně použily sílu k potlačení drobné pokojné demonstrace asi 100 studentů v hlavním městě Luandě. V Angole se protesty objevují stále více kvůli blížícím se volbám v příštím roce, neboť obyvatelé vyjadřují svou nespokojenost s 32 let vládnoucím prezidentem José Eduardem dos Santosem.
Armáda Jižního Súdánu se střetla s vojáky Súdánu ve sporných hraničních oblastech
Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer oznámil, že súdánské dělostřelectvo a letectvo bombardovalo oblast Jau, která podle jeho slov leží na území Jižního Súdánu. Podle slov mluvčího jihosúdánské Lidově-osvobozenecké armády (SPLA) se proto Jižní Súdán musel bránit. Mluvčí súdánské armády (SAF) Khalid Al-Sawarmi potvrdil boje v oblasti Jau, ovšem prohlásil, že je územím Súdánu. Obě země již podaly další stížnosti k OSN, přičemž oba státy se vzájemně obviňují z podpory povstalců a vyprovokovávání konfliktu.
Americké trhy dnes uzavíraly vysoko navzdory obavám panujícím v eurozóně
Americké akcie v posledních hodinách čtvrtečního obchodování smazaly ztráty za poslední období, a to i navzdory obavám o to, zda-li v současné době probíhající summit EU přinese řešení nynější krize, jež by uklidnilo právě rozkolísané trhy. Této skutečnosti napomohla i zpráva amerického Fedu, který hovoří o navracení důvěry amerických spotřebitelů a jejich opětovné „chuti utrácet“. Za čtvrtek si polepšily všechny významné indexy jako Dow Jones a S&P. Téměř beze změny však zůstal Nasdaq.
Hospodářský růst Brazílie ve třetím čtvrtletí stagnoval
Podle vyjádření tamního statistického úřadu byl v porovnání s minulým čtvrtletím růst HDP takřka nulový. Brazilská vláda pro letošek očekává růst ekonomiky na úrovni 3,5%, zatímco se tato hodnota v minulém roce pohybovala na 7,5%. V reakci na tento fakt snížila brazilská centrální banka diskontní sazbu na 11% z původních 12,5%, aby tím podpořila opětovný vzestup ekonomiky. Brazílie má ale i nadále nejvyšší diskontní sazbu ze zemí společenství G20.
CELAC žádá USA o otevření trhu pro Kubu
Členské státy nově vzniklé organizace CELAC ( Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños) žádají Spojené státy, aby zrušily obchodní embargo uvalené na Kubu, které je v platnosti od roku 1962. Podle zveřejněného dokumentu kvůli tomuto zákazu kubánská ekonomika a obchod „velmi a naprosto neomluvitelně trpí“ a celá situace tak ohrožuje svobodu obyvatel Kuby. USA se k tomuto prohlášení zatím nevyjádřilo.
Kolumbie- hnutí FARC propustí po četných protestech rukojmí
Po protestech proti FARC, největší kolumbijské guerrilové organizaci, které se odehrály po celé Kolumbii, je FARC ochotná propustit svá rukojmí. Mluvčí organizace ovšem neuvedli, kolik vězňů osvobodí ani kdy tak učiní. Protesty se uskutečnily 10 dní po zabití 4 příslušníků bezpečnostních sil v kolumbijské džungli. Farc stále drží 10 členů bezpečnostních sil a tucty civilistů. V Kolumbii nepanoval mír již od 60. let minulého století. Nyní se ke kolumbijcům připojil i prezident Santos, který již několikrát prohlásil, že začne s rebely vyjednávat, pokud přestanou útočit a složí zbraně. Santosova vláda nedávno podnikla řadu výpadů proti FARC, mezi nejzdařilejší patří zabití velitele skupiny Alfonse Cany minulý měsíc.
Jemenský viceprezident vydal dekret o vládě národní jednoty
Jemenský viceprezident Abd-Rabbu Mansour Hadi, který nyní drží prezidentské pravomoci, vydal dekret, kterým vytváří vládu národní jednoty sestavenou za účelem přípravy voleb. Tento krok je součástí plánu o předání moci odstupujícího prezidenta Ali Abdullah Saleha. V hlavním městě Sanaa přesto pokračují boje.
Turecko oznámilo nové sankce proti Sýrii
Turecko oznámilo nový soubor sankcí vůči Sýrii, které zahrnují novou 30% daň na veškeré zboží ze Sýrie. Informaci o dani přinesla televize NTV, která citovala ministra obchodu Hayati Yaziciho.
Mexiko zadrželo syna Muammara Kaddáfího
Mexické úřady oznámily, že se jim podařilo zastavit propašování syna Muammara Kaddafího a některých příbuzných na území Mexika. Jedná se o Saadiho Kaddáfí, který uprchl z domácího vězení v Nigeru, kam uprchl z Libye. Podle Mexičanů šlo o spiknutí, které bylo sledováno od počátku září mexickými tajnými službami. Mexický ministr vnitra Alejandro Poire naznačil, že plán a podvody včetně padělaných dokladů zahrnují prstenec mezinárodního rozměru.
Americká FBI a rumunská SRI navazují úzkou spolupráci v oblasti kyberzločinu
Rumunské tajné služby (SRI) a americká FBI se zavázaly k prohloubení spolupráce při společném boji proti terorismu a počítačové trestné činnosti. Do Rumunska dorazil kvůli společným jednáním ředitel FBI Robert Mueller, který se přímo sešel s Georgem Maiorem, ředitelem SRI. Rumunsko je považováno za centrum počítačové kriminality a podle náznaků šéfů obou tajných služeb se jedná o nadnárodní problematiku. Američané v poslední době velmi investovali a pomáhali při vytváření rumunských center pro kyberzločiny a doteď pomohlo s výcvikem 600 důstojníků SRI.
Ruský prezident v České republice – řeší se světová témata i vzájemný obchod
Během dvou dní má ruský prezident Dmitrij Medveděv s českými představiteli jednat o ekonomické spolupráci a o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, o kterou projevili zájem i Rusové. Ruský velvyslanec v Praze Sergej Kiseljov řekl, že se očekává podpis „významného množství“ obchodních smluv – příkladem může být dohoda o výstavbě železnice v Rusku či opravách ruských vojenských vrtulníků české armády. Řešit se budou i plány NATO a USA na vznik systému protiraketové obrany v Evropě, finanční krize, vztahy mezi Ruskem a EU a dále i arabské nepokoje.
Polsko podporuje Srbsko pro budoucí summit EU, ale nezapomíná na Kosovo
Státní tajemník polského ministerstva zahraničí Mikolaj Dowgielewicz oznámil, že Polsko se ke konci svého předsednictví EU bude snažit, aby bylo dosaženo společného konsenzu ohledně kandidatury Srbska na nadcházejícím summitu. Polsko zdůraznilo, že jednou z priorit jeho předsednictví je rozšíření EU, a proto podporuje Srbsko, ovšem odmítl možnost, že by Srbsko nemuselo uznat Kosovo, neboť Polsko samo Kosovo uznává. Pro deník BLIC pak Mikolaj Dowgielewicz řekl, že doporučení Evropské komise (EK) týkající se Srbska, představují solidní základ pro diskusi mezi 27 členskými státy EU i pro případné rozhodnutí Rady EU.
Španělsko podporuje změnu Smlouvy o EU navrhovanou Francií a Německem
Španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero a jeho nástupce Mariano Rajoy oznámili, že Španělsko plně podpoří změny Smlouvy o EU, které navrhuje francouzsko-německá iniciativa. Balíček opatření dohodnutých v pondělí německou kancléřkou Angelou Merkel a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy, který zahrnuje sankce za porušení předpisů ohledně veřejného dluhu a deficitu bude představen na summitu EU 9. prosince v Bruselu. Rodríguez Zapatero řekl, že reformy navržené Francií a Německem jsou „důležitým krokem“, který by mohl pomoci uklidnit trhy.
Odborníci navrhují dva samostatné záchranné fondy v EU
Zástupci zemí EU vypracovávají návrh na zřízení nového mechanismu protikrizové finanční podpory. Projekt by měl být představen na nadcházejícím summitu EU ve čtvrtek. Mělo by jít o vytvoření dvou oddělených záchranných fondů na místo jednoho, kterým je nyní Fond finanční stability (EFSF) zřízený na počátku roku 2011 kvůli řešení krize.
Egyptský premiér tvrdí, že armáda má v plánu vzdát se některých svých pravomocí
Staronový egyptský premiér Kamal al-Ganzouri oznámil, že egyptské vojenské vedení hodlá v příštích dnech vydat vyhlášky upravující jeho a prezidentské pravomoci s výjimkou těch, které se týkají soudnictví a ozbrojených sil. Dále egyptský premiér v rámci sestavování svého nového kabinetu jmenoval nového ministra financí, kterým je Mumtaz al-Saíd. Brzy má také být oznámeno jméno nového ministra vnitra.
USA jednají se syrskou opozicí o budoucí Sýrii – hovoří se otevřeně o svržení syrského prezidenta
Ve švýcarské Ženevě se sešla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton s představiteli syrské opozice, syrskou Národní radou, zatímco z Turecka se podle neoficiálních zdrojů infiltruje stále více opozičních bojovníků, kteří navyšují počty opoziční armády bojující proti syrské vládě. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že je třeba svrhnout syrského prezidenta al-Assada a vybudovat předpoklady pro budoucí syrský právní stát. USA, EU, Turecko a Jordánsko již oficiálně vyzvaly prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení. Situace v Sýrii se pak podle Reuters stále více blíží otevřené občanské válce.
Předseda Evropské rady: „Změny smluv možná nejsou nutné“
Po pondělním ohlášení návrhu německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na změnu smlouvy o Evropské unii, která by pomohla hlídat státní rozpočty zadlužených zemí, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy naznačil, že to nebude nutné. Místo toho nabízí jakousi rychlou „fiskální dohodu“, která by nepotřebovala zdlouhavé ratifikování ve všech 27 zemích EU.