Východoafrický stát je blízko k ukončení jednání s mezinárodními bankami, od nichž může získat půjčku na výstavbu nových přístavů. Za 4,4 miliardy dolarů má v zemi vzniknout pět přístavů, které mají sloužit především obchodním účelům. Hlavním vývozním místem zemí Afrického rohu je přístav Aneb, který Etiopie spolu s přístupem k moři ztratila po odtržení se Džibutska v roce 1993. Dodnes 70 % zboží, které přístavem projde, pochází z Etiopie. Vybudování nových přístavů na východním pobřeží Afriky je motivací i Jižního Súdánu, který po odtržení se od Súdánu ztratil svá exportní místa.
Malawi ukončilo jednání s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou
Prezident Malawi Bingu wa Mutharika odmítl finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF), navzdory nejhorší hospodářské krizi v zemi. Do afrického státu míří značná část zahraniční pomoci. Následkem pozastavení programu půjček od MMF chybí v rozpočtu Malawi 121 milionů dolarů. Malawi se tím propadá níže na žebříčku chudých zemí.
Inflace v Ghaně se mírně snížila
Ghanský národní statistický úřad uvedl, že se inflace v únoru oproti lednu snížila o jednu desetinu. Za snížením stojí pokles cen potravin. Mírné snížení inflace překvapilo i experty. Ti předpokládali, že se inflace naopak zvýší následkem nedostatku mědi.
MMF: HDP Zambie bude v letošním roce růst
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá další růst zambijské ekonomiky. V minulém roce se ekonomický růst Zambie pohyboval kolem 6,5 %, v letošním roce by se měl podle IMF zvýšit na 7,7 %. V únoru klesly ceny potravin a dostaly se na hodnotu nejnižší za posledních deset let. Zambie je významným exportérem kukuřice a mědi. Růst ekonomiky by podle MMF mohla zastavit jen snížená cena mědi na mezinárodních trzích.
Mezinárodní trestní soud vynesl první rozsudek o vině – hrozí i doživotní trest
Mezinárodní trestní soud (ICC)vynesl svůj první verdikt nad bývalým vojenským vůdcem z Demokratické republiky Kongo, a to téměř po desetiletém řízení. Thomas Lubanga Dyilo čelil obviněním z válečných zločinů včetně unášení a posílání dětí do bojů během občanské války v letech 1998-2003, při které zahynuly desetitisíce lidí. Thomas Lubanga byl uznán vinným a nyní má 30 dní na odvolání proti rozsudku. O trestu se má rozhodnout v dalším řízení, přičemž Lubangovi hrozí až doživotní trest.
Jednání o budoucnosti Západní Sahary skončilo bez výsledku
Tři dny trvající jednání mezi Marokem, Alžírskem, Mauritánií a Frontou Polisario ze Západní Sahary v New Yorku zprostředkovaná OSN nepřinesla žádný významný pokrok. Vyslanec OSN pro jednání Christopher Ross uvedl, že všechny zúčastněné strany jednání odmítají vzájemně veškeré své návrhy, které jsou nezbytné jako základ dalších jednání. V současnosti je Západní Sahara územím pod správou Maroka, které ho vojensky připojilo v roce 1975. Kvůli Západní Sahaře, která sama požaduje nezávislost, vedlo Maroko dříve válku s Mauritánií i Alžírskem.
Ukrajina je zklamaná odložením podpisu smlouvy o přidružení k EU
Oznámil to v interview pro německý deník Die Welt ukrajinský premiér Mykola Azarov. Dle jeho názoru Evropská unie (EU) oddaluje podpis smlouvy o přidružení z „uměle vytvořených důvodů“. Uvedl také, že není důležité zabývat se otázkou, kdo je za opoždění zodpovědný, ale tím, zda-li bude smlouva oboustranně výhodná. „Pokud tomu tak je, má být podepsána. My tento krok neoddalujeme,“ uvedl premiér. Dementoval také názor, že důvodem pro oddálení bylo odsouzení bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko. „V obecné rovině na Ukrajině nic demokracii neohrožuje.“ V úterý mluvčí Evropské komise (EK) Maja Kocijanczicz uvedla, že k parafování smlouvy by mohlo dojít již 30. března.
Inflace v eurozóně dosáhla v únoru 2,7%
Zobrazují to oficiální údaje zveřejněné ve středu, ačkoliv Francie a Německo uvedly menší cifru 2,5%. Jedná se tak již o 15. měsíc v řadě, kdy inflace eurozóny překročila stanovený cíl 2%, v říjnu 2011 dosáhla dokonce 3%. Největší zátěží pro inflaci jsou dle oficiálních údajů náklady na bydlení a transport. Dle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho se situace v eurozóně nyní stabilizovala a vyšší inflace proto není zásadním problémem. Za ten považuje především nízkou konkurenceschopnost některých členských zemí. Pan Draghi tak znova vyzval ke strukturálním reformám.
Evropský parlament přijal usnesení o Makedonii, znova zdůraznil doporučení o zahájení vstupních rozhovorů
Evropský parlament (EP) ve středu přijal drtivou většinou hlasů usnesení o pokroku Makedonie v roce 2011, v němž poslanci znovu naléhají na Radu Evropské unie (ministři členských států), aby stanovila termín pro zahájení jednání o členství Makedonie v EU co nejdříve. Usnesení také zdůrazňuje úsilí země ve věci integrace do unie.
Turecký premiér prohlásil, že Izrael páchá „státní terorismus“ a označil dění v Izraeli za „pomalou a systematickou genocidu“
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v tureckém parlamentu odsoudil izraelskou vládu za „spáchání masakru smrtícími nálety“ na Pásmo Gazy, informují o tom izraelské noviny Jerusalem Post. Turecký premiér dále prohlásil, že „Tel Aviv má opět své nálety na Palestince poté, co se mu nepodařilo Gazu zničit zadržováním potravin, léků a paliva“. Turecký premiér dále prohlásil, že „v Palestině je pomalu a systematicky páchána genocida“ od počátku 20. století,“ a označil Pásmo Gazy za „největší vězení světa“. Závěrem své řeči turecký premiér vyjádřil podporu palestinským bojovníkům za svobodu a vyzval izraelské občany, aby se postavili proti „státnímu terorismu své vlády“.
Došlo k formálnímu schválení 2. záchranného plánu pro Řecko, záchranný fond uvolní téměř 40 miliard eur
Členské státy eurozóny se dnes formálně dohodly na udělení 2. záchranného balíčku pro Řecko, jenž by měl zajistit finance pro tento stát do roku 2014. Bylo také odsouhlaseno, že že dočasný záchranný fond – Evropský fond finanční stability (EFSF) uvolní podle programu první splátku peněz o objemu 39,4 miliard eur.
2 bývalí řečtí socialističtí ministři oznámili vytvoření nové politické strany
Dva z bývalých socialistických ministrů řecké vlády oznámili vytvoření vlastní politické strany v době, kdy se země připravuje na nadcházející předčasné volby. Bývalá ministryně pro rozvoj Louka Katseli byla vyloučena ze socialistické strany PASOK již v únoru poté, co odmítla hlasovat pro některé z reforem, které požadovali veřejní věřitelé Řecka výměnou za pokračující mezinárodní finanční výpomoc. Aktivitu bývalé ministryně podpořil bývalý ministr vnitra a spravedlnosti Haris Kastanidi, jenž by měl v nové straně získat jednu z vedoucích pozic. Paní Katseli slíbila zmírnit úsporná opatření v zemi, která prohloubila pět let trvající recesi zdejší ekonomiky.
Zimbabwe a Írán podepsaly memorandum o porozumění a rozšíření vzájemné spolupráce v otázkách obrany
Zimbabwský ministr obrany Emmerson Dambudzo Mnangagwa se v rámci čtyřdenní návštěvy Teheránu sešel s íránským ministrem Ali Akbarem Salehi a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem. Íránský prezident na závěr dnešních jednání uvedl, že Írán a Zimbabwe jsou připraveni držet společný postoj v různých mezinárodních otázkách v rámci úsilí o prosazování lidských hodnot a svých národních zájmů. Íránský prezident dále vyjádřil ochotu rozšířit celkové vztahy se Zimbabwe. Zimbabwský ministr obrany pak zdůraznil, že Teherán a Harare budou nadále držet společný odpor proti cizímu tlaku a sankcím. Obě země mezi sebou podepsaly memorandum o vzájemném porozumění a o rozšíření společné obranné spolupráce.
Zpráva OSN o lidských právech v Severní Koreji vyvolala šarvátku přímo v zasedacím sále
Podle zprávy, kterou vypracoval komisař pro lidská práva Marzuki Darusman, se tato situace v KLDR i nadále zhoršuje. Zpráva se dotýkala i skutečnosti, že severokorejská vláda naléhá na čínskou stranu, aby deportovala zpět veškeré uprchlíky, které ve vlasti následně čekají kruté tresty. Severokorejský delegát označil celou zprávu za zbytečnou a plnou „nepřátelských elementů“. Tato reakce pak vyvolala v sále potyčku a delegát KLDR musel z bezpečnostních důvodů prostory opustit.
Nezaměstnanost ve Velké Británii stoupla na 17-leté maximum 8.4%
Dokládají to oficiální údaje zveřejněné ve středu. Oproti 4. čtvrtletí 2011 však nezaměstnanost stoupla pouze o 0,1%. Nyní je ve Velké Británii 2,67 milionů nezaměstnaných, ekonomicky aktivních obyvatel.
Ředitel CIA při jednání s tureckým premiérem hovořil o obavách z vývoje v Iráku
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus při setkání s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem vyjádřil obavy z možného procesu s iráckým viceprezidentem Tareqem al-Hashemi na základě obvinění ze zapojení do teroristické činnosti. Silné obavy již v prosinci vyjádřil i vůdce iráckých sunnitů Iyad Allawi. Vicepremiér Hashemi je obviněn z objednávání bombových útoků proti iráckým civilistům i vládním úředníkům v posledních letech, a to včetně koordinovaných bombových útoků z prosince 2011 v hlavním městě Bagdádu, které dle úřadu premiéra měly být cíleny i na iráckého premiéra Nouriho al-Maliki. 19. prosince 2011 vyšetřovací výbor iráckého ministerstva vnitra vydal zatykač na iráckého vicepremiéra, který proto uprchl do autonomního Kurdistánu a obvinění popírá. Během společného jednání dále ředitel CIA a turecký premiér probírali i nadcházející, po jednání v Tunisku, druhé zasedání „prátel Sýrie“, které se bude konat v Istanbulu a má řešit mimo jiné i otázku vyzbrojování syrských rebelů.
Syrská armáda obsadila město Idlib
Syrská armáda získala podle agentury PressTV plnou kontrolu nad městem Idlib na severu Sýrie v blízkosti tureckých hranic po 4 dnech bojů s rebely. Podle syrských úřadů došlo k zabití nejméně 50 „teroristů“. Těžké boje jsou nadále hlášeny v oblasti města Deraa na jihu Sýrie.
Vojenské letectvo Mauritánie podniklo nálet na severu Mali
Mauretánské letectvo podniklo nálety na cíle v severním Mali proti bojovníků teroristické sítě Al Quaeda, ovšem úřady Mali hlásí selhání úderu a zasažení civilních cílů, při kterých zahynuli dva lidé.
Došlo k sebevražednému útoku v prezidentském paláci v Somálsku
Sebevražedný bombový útok, k němuž došlo v hlavním městě Mogadišo v prezidentském paláci, zabil podle mírové mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) 4 lidi. K útoku se přihlásili povstalci z islamisitckého hnutí al Shabaab, jehož mluvčí pro vojenské operace Abdiasis Abu Musab uvedl, že došlo k zabití nejméně 17 lidí a k zranění dalších 30 s tím, že v nejbližší budoucnosti budou následovat další útoky. Somálská policie pak uvádí 5 mrtvých a 10 zraněných.
Italský premiér by mohl být nástupcem šéfa ministrů financí eurozóny Junckera
Dle šéfa ministrů financí eurozóny (tzv. „euroskupiny“) Jeana Claude Junckera by mohl být Mario Monti, nynější italský premiér, jeho adekvátním nástupcem v této funkci. Šéf euroskupiny přesto připomněl, že rozhodnutí je na panu Montim. Dle francouzského deníku Le Monde tuto volbu podporuje i předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy. Pan Juncker již dříve uvedl, že po sedmi letech ve funkci hodlá v červnu 2012 „předat štafetu“.
Ratingová agentura Fitch zlepšila rating Řecka na B- se stabilním výhledem
Z „dočasné platební neschopnosti“ se nyní rating Řecka zvýšil na B-. Tento krok je spojen s dokončení restrukturalizace řeckého dluhu výměnou části dluhopisů soukromých investorů. Rating přesto nadále zůstává ve velmi spekulativním pásmu a týká se pouze nově vydaných dluhopisů podle řeckého zákona. Pokud jde o dluhopisy vydané dle zahraničních zákonů, u kterých nebyla ještě výměna dohodnuta, zůstává rating v kategorii C.
OSN obdrželo odpověď syrského prezidenta, v Sýrii zatím začaly další boje u města Deraa
Syrská armáda zahájila postup na jihu Sýrie u hranic s Jordánskem ve městě Deraa, kde nyní podle různých zdrojů dochází k těžkým střetům s povstalci. Organizace Human Rights Watch zatím uvedla, že syrské síly pokládají nášlapné miny u hranic s Libanonem a Tureckem, údajně ve snaze zabránit exodu syrského obyvatelstva a pohybu rebelů, kteří mají v Turecku pravděpodobně své základny. Poslední oficiální zpráva OSN uvádí, že v Sýrii již zahynulo více než 8000 lidí a Agentura OSN pro uprchlíky hovoří o 230 000 uprchlících, přičemž 30 000 z nich již uteklo i za hranice Sýrie. Podle OSN pak dnes vyslanec OSN a Ligy arabských států do Sýrie Kofi Annan obdržel odpověď syrského prezidenta na svůj požadavek „konkrétních návrhů řečení“, kterou nyní studuje.
Česká republika postaví v Kosovu čistírnu odpadních vod za 400 tisíc eur
V rámci českého programu rozvojové spolupráce byl v úterý položen základní kámen nové čistírny odpadních vod ve vesnici Harilaç v kosovské obci Fushe. Tento projekt je finančně podporován Českou republikou a budou jej realizovat české firmy Ircon sro, Dekonta, a TopolWater. Z čistírny, u které se očekává, že bude plně funkční v září 2013, bude těžit na 1500 obyvatel zmíněné vesnice. Český velvyslanec v Kosovu Jiří Doležel položení základní kamene komentoval slovy: „Česká republika podporuje Kosovo nejen politicky, ale i v mnoha jiných oblastech, jakými jsou například ochrana životního prostředí či vzdělání.“