Dokument v arabštině z roku 2006, který dle serveru podepsal tehdejší libyjský ministr zahraničních věcí Moussa Koussa, údajně odkazuje na „dohodu o finanční podpoře kampaně kandidáta francouzských prezidentských voleb Nicolase Sarkozyho ve výši 50 milionů eur.“ Současný prezident Sarkozy popřel toto i podobná dřívější nařčení. V dokumentu nebylo uvedeno, že by libyjské peníze byly skutečně předány. Nejnovější zpráva přichází několik dnů před druhým kolem prezidentských voleb, ve kterých Sarkozy soupeří o znovuzvolení se socialistou Francoisem Hollandem. Mluvčí Sarkozyho kampaně Nathalie Kosciusko-Morizet pro agenturu AFP uvedla, že finanční prostředky pro Sarkozyho kampaň pro rok 2007 byly schváleny Ústavní radou a to bez výhrad.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon na návštěvě v Barmě
Předmětem jeho návštěvy bude i setkání s hlavní představitelkou Národní ligy pro demokracii Aung San Suu Kyi. Dále je na programu jednání s barmským prezidentem a návštěva severní části země, která je součástí tzv. zlatého trojúhelníku, a kde OSN započala program na eradikaci makových polí. V současné době je na státní návštěvě Barmy také vysoká představitelka EU Catherine Ashton.
Čína a Rusko podepsaly 27 obchodních smluv v hodnotě 15 miliard USD
Čínský vicepremiér Li Keqiang ve svém prohlášení dále uvedl, že objem vzájemného zahraničního obchodu vzrostl během minulého roku meziročně o 42, 7% a vykázal tak hodnotu 79,24 miliard USD. Mezi hlavní obory rusko-čínské spolupráce patří energetika, finančnictví a strojírenství.
Haiti hlásí každý den na 150 dalších případů výskytu cholery
Podle národního koordinátora pro boj s nemocemi Francoise Donalda je největší rozmach výskytu této nemoci v oblasti hlavního města a na západě země, především v regionu Croix des Bouquets. Dodává, že v regionech, kde haitské ministerstvo zdravotnictví začalo s vakcinací obyvatel, nebyly hlášeny žádné případy. Ministerstvo zdravotnictví se nyní obává zvýšeného výskytu cholery z důvodu silných dešťů, které momentálně zemi sužují. Pouze za rok 2011 na tuto nemoc zemřelo na 7 000 osob. Podle statistik by se v letošním roce mohlo cholerou nakazit až 200 000 obyvatel, což je o více, než polovinu méně, než tomu bylo právě v roce 2011, kdy onemocnělo na 5% haitského obyvatelstva.
Paraguay podepsala s Brazílií dohodu o rozvoji společného pohraničí
Dohoda by se měla týkat strategického rozvoje společného pohraničí, stejně tak, jako redukce chudoby a zvýšení bezpečnosti. Díky této smlouvě by dále mělo dojít ke zlepšení zásobovacího řetězce a ke zvýšení investic v regionech Paraná a Mato Grosso do Sul. Obě země se shodují, že výsledky této dohody budou viditelné po dlouhé době. Dodávají, že se jedná o mezník v plánech pro rozvoj regionu organizace Společného jižního trhu (Mercosur).
Španělská vláda vylučuje potřebu čerpání finanční podpory od členských zemí eurozóny
Španělská vláda přiznává, že ekonomika země je ve velké krizi, a proto by tamní banky mohly potřebovat další pomoc. Vylučuje ale čerpání finanční pomoci od ostatních členů eurozóny. Řada analytiků i přes to varuje, že pokud se stav ekonomiky země nezlepší, Španělsku jiná možnost, než čerpání z evropských záchranných fondů, nezbude. Evropská komise dnes vyjádřila zemi svou podporu a doufá, že Španělsko bude schopno letos i příští rok snížit rozpočtový deficit tak, jak to původně slíbilo. Španělsko se nyní potýká s více, jak 24% nezaměstnaností a se sníženým ratingem.
Německá kancléřka Angela Merkel zvažuje politický bojkot EURO 2012
Německá kancléřka Angela Merkel zvažuje politický bojkot Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 na Ukrajině v případě, že před zahájením šampionátu nebude propuštěna z vězení bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenko. Napsal o tom v neděli německý týdeník Spiegel. Podle průzkumu provedeného Sociologickým ústavem Emnid zastává 52% Němců názor, že by Německo mělo účast na Euro 2012 odmítnout.
Šéf euroskupiny Jean-Claude Junkcer: „Pokud francouzské prezidentské volby vyhraje Francois Hollande, promluvím s ním o fiskálním paktu“
Lucemburský premiér a šéf tzv. euroskupiny Jean- Claude Juncker uvedl pro list Welt am Sonntag, že se pokusí přesvědčit francouzského prezidentského kandidáta Francoise Hollanda, aby v případě vítězství ve volbách upustil od snahy o opětovná jednání o fiskálním paktu. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble uvedl, že si je „velmi jist“, že pakt bude ratifikován, protože dle jeho názoru vytvořil „důvěru v dlouhodobou stabilitu systému.“
Desetitisíce Španělů demonstrovaly proti vládním úsporným opatřením
Španělská vláda 20. dubna schválila reformy, které například ruší bezplatné léky pro důchodce a zavádějí vyšší poplatky pro studenty. Cílem je ušetřit dalších 10 miliard eur ročně. Proti reformám dnes v Madridu demonstrovaly desítky tisíc nespokojených občanů. Madrid slíbil snížit deficit veřejných financí na 5,3% HDP v roce 2012 z 8,5% v loňském roce. Španělská nezaměstnanost dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku 24%, což je nejvyšší úroveň od roku 1996. Další demonstrace se očekávají 1. května u příležitosti svátku práce. Poté mají proběhnout protesty 3.5. v Barceloně, kde proběhne zasedání guvernérů Evropské centrální banky (ECB).
Obávaný nárůst přílivu levné pracovní síly do Německa se nekonal
Téměř rok poté, co Německo otevřelo hranice pracovníkům z 8 postkomunistických zemí střední a východní Evropy informoval Institut pro pracovní trh (IAB) o počtu příchozích pracovníků do Německa. Těch bylo pouze o 79 tisíc více než před rokem a obávaný příliv levné pracovní síly se tak nekonal. Institut zdůvodnil malý zájem o německý pracovní trh zvláště jazykovou bariérou. To potvrzuje i dřívější zpráva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
Barclays Capiatal a Deutsche Bank nakoupily balík amerických hypoték
Balík strukturovaných cenných papíru nakoupily tyto banky od centrální americké banky Fed. Balík pocházel z majetku pojišťovny AIG, která je největší pojišťovnou na světě. Podle Fedu mají cenné papíry hodnotu 7,5 miliardy USD. O balík měly dále zájem například i Credit Suisse, Goldman Sachs nebo Citigroup a Bank of America.
Vojenská vláda Guiney-Bissau propustila prozatímního prezidenta a expremiéra
Armáda oznámila propuštění prozatímního prezidenta Raimunda Pereira a bývalého premiéra Carlose Gomese Juniora, které zadržela při převratu 12. dubna. Vojenská vláda rovněž uvedla, že bude akceptovat plán Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), které do země vyšle na 600 mužů.
Prezident Guiney oznámil odklad parlamentních voleb
Parlamentní volby, které se měly konat 8. července, se podle prezidenta Alpha Condé konat nebudou. Důvodem je získání více času na odstranění vzniklých problémů v registračním systému voličů. Opozice krok přivítala s tím, že odklad přidá volbám na důvěryhodnosti. Nové datum voleb prezident neuvedl, podle ústavy musí datum stanovit nejpozději 70 dní před konanými volbami. Parlamentní volby mají být posledním krokem v přechodu od vojenské k civilní vládě. Ustanovení nového parlamentu může obnovit zahraniční finanční pomoc.
Vojenská vláda v Mali odmítla přechodný plán ECOWAS
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) uvedlo, že by se volby, v nichž by armáda předala moc civilní vládě, měly konat během následujících 12 měsíců. To vojenská vláda odmítla s argumentem, že se bude držet dříve podepsané dohody, na základě níž byla vytvořena přechodná vláda v čele s premiérem Dioncounda Traore. Volby by se podle původní dohody měly konat do konce května. Mezinárodní společenství se domnívá, že Mali vzhledem k separatistickým bojům na severu země nestihne řádné volby ve stanoveném čase připravit.
Růst ekonomiky Spojených států se v prvním kvartálu roku 2012 zpomalil
Růst zpomalil z 3% posledního čtvrtletí roku 2011 na současných 2,2%. Výsledné číslo zaostává za odhady ekonomů, kteří očekávali 2,5% růst. Na snížení růstu má podíl především snížený objem celkových investic amerických společností a zároveň nižší investice do zbrojení, naopak automobilový a stavební průmysl rostl nejvíce od roku 2010.
Sněmovna reprezentantů v USA schválila zákon Cyber Intelligence Sharing and Protection Act
Cyber Intelligence Sharing and Protection Act (CISPA) je novelizací Zákona o národní bezpečnosti z roku 1947 a týká se internetové bezpečnosti. Pokud by vešel v platnost, umožňoval by tento zákon poškozeným společnostem, aby v případě kybernetického útoku předávaly citlivé informace vládě i sdílely je i mezi sebou navzájem. Za přijetí zákona lobují největší internetoví hráči, mimo jiné společnosti Google či Facebook. Novela se zároveň stala terčem široké kritiky z řad občanskoprávních společností a internetových odborníků kvůli obavám z možného zneužití. Proti jejímu přijetí se postavil i prezident spojených států B. Obama, podle kterého existuje reálná možnost ohrožení základních práv Američanů a negativního dopadu na ekonomiku Spojených států. Po schválení Sněmovnou reprezentantů bude o zákoně hlasovat Senát a pro zahájení platnosti bude muset být ještě podepsán prezidentem USA.
Argentinská vláda vyšetřuje společnost Google z monopolistických praktik
Argentinská národní komise pro obranu konkurenceschopnosti (CNDC) již od roku 2010 vyšetřuje argentinskou filiálku americké společnosti Google, jestli nezneužívá svého postavení nejrozšířenějšho internetového vyhledávače. Společnost Google je vyšetřována, zda nepřijímá platby za lepší pozice ve výsledcích vyhledávání. Obdobná vyšetřování byly proti společnosti vedeny i v Jižní Korey, Spojených státech amerických nebo v některých evropských státech.
Španělsko vyzývá Argentinu, aby se vrátilo na cestu ,, mezinárodní zákonnosti“
To dnes oznámil španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo. Dodal, že Španělsko nevidí žádnou životaschopnou dohodu mezi EU a organizací Jižního společného trhu (Mercosur), dokud Argentina nebude dodržovat mezinárodní pravidla investic. Toto evropské království tak opět reaguje na znárodnění argentinské ropné společnosti YPF, která byla z 51% kontrolována španělským Repsolem. Ke znárodnění společnosti YPF a k následkům, které hodlá podniknout Španělsko a EU se vyjádřil i evropský komisař pro obchod Karl De Gucht.
Investice do peruánského hornictví americkou společností Newmont se nakonec uskuteční
Americká společnost Newmont bude i přes protesty pokračovat ve svém projektu Minas Conga, do kterého by měla investovat na 4,8 mld USD. Projekt zastavily četné protesty, ve kterých chtěli účastníci upozornit na reálnou šanci znečištění vodních toků a životního prostředí. Ty tak donutily peruánskou vládu přezkoumat možnost znečištění životního prostředí. Realizace projektu Minas Conga by měla začít v roce 2014 v regionu Cajamarca na severu země. Bude se jednat o síť zlatých a měděných dolů.
Uruguayský export ryb se v roce 2011 zvýšil o 20%
Za rok 2011 Uruguay vyexportovala přes 102 000 tun s celkovou hodnotou 236 milionů USD. Tuna ryb tedy stojí přes 2 300 USD, což je o 22% více, než minulý rok. Hlavním trhem pro export uruguayských ryb je Brazílie, následována Čínou a Nigérií. Země loví především pstruhy, štikozubce nebo žraloky modravé.
Japonská a americká vláda zahájily plán na přesun vojáků z ostrova Okinawa
Tato v lednu dohodnutá strategie by tak měla výrazně odlehčit ostrovu Okinawa od přítomnosti vojáků USA. Těch by mělo na ostrově zůstat 10 tisíc, přičemž zbylých 9 tisíc bude přemístěno na jiná místa v asijsko-pacifickém regionu. Hovoří se především o Havaji a ostrovu Guam. Obě strany se však stále ještě nedohodly na přemístění letecké základny Futenma, která ostrov podle mínění obyvatel zatěžuje nejvíce. Tato agenda se bude pravděpodobně projednávat i na návštěvě japonského premiéra v USA v následujících dnech.
Čínská vláda schválila plán na vybudování přístavu na sporných Paracelských ostrovech
Paracelské ostrovy jsou předmětem sporu mezi Čínou a Vietnamem. Snaha o vybudování čínského zásobovacího přístavu však podle pozorovatelů ukazuje na stále větší přítomnost Číny v jednotlivých oblastech Jihočínského moře. Čínská lidová republika prohlašuje pás Paracelských ostrovů za své území již od roku 1974.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon upozornil Indii na problém rostoucích sociálních nepoměrů
I přes tuto kritiku však během své návštěvy země ocenil vedoucí roli Indie v Radě bezpečnosti a upozornil na pokrok, který země učinila v oblasti zdravotní péče. Vyjádřil také důvěru ve zlepšování indicko-pákistánských vztahů a v perzekuci těch, kteří se podíleli na teroristických útocích v Bombaji v roce 2008.