Útok amerických bezpilotních letounů v severním Pákistánu si vyžádal 28 obětí

Nejméně v 19 případech se jednalo o civilisty. Útoky bezpilotních letounů pokračují navzdory opakovaným žádostem pákistánské vlády o jejich přerušení. V červnu letošního roku hnutí Taliban varovalo před sabotáží kampaně proti dětské obrně v případě, že nedojde k ukončení útoků. USA tvrdí, že útoky zasahují pouze ozbrojence, dle mnohých kritiků však většinu obětí tvoří právě civilisté. Od počátku roku 2012 tak zemřelo více než 150 osob.

USA přiznaly Afghánistánu zvláštní status

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na své nečekané návštěvě Afghánistánu přiznala zemi zvláštní bezpečnostní status. Tlumočila tak rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy. USA také označily Afghánistán za hlavního spojence mimo NATO. Zvláštní bezpečnostní status umožňuje Afghánistánu lepší přístup k americkým zbraním či k výcviku vojsk americkými instruktory. Podobný status má například Izrael. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že USA neponechají Afghánistán osudu, až válka v roce 2014 skončí. V reakci na tato prohlášení pronesl kritiku USA afghánský prezident Hamid Karzai, který kritizoval vměšování USA do záležitostí Afghánistánu.

 

Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval USA za vměšování se do afghánských vnitřních záležitostí

Podle slov Afghánského prezidenta Hamida Karzaie se USA svojí politikou pokouší vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Spojené státy americké pak podle Hamida Karzaie označují vládu Afghánistánu za korupční a nekompetentní proto, aby si udržely vliv na chod země. Kritizuje také chmurné vize USA a NATO ohledně vývoje v Afghánistánu po roce 2014, kdy mají odejít alianční vojska. Prezident Karzai vyslovil názor, že tyto vize mají ospravedlnit delší setrvání cizích vojsk v Afghánistánu. Tuto kritiku USA afghánský prezident vyslovil v reakci na nečekanou návštěvu americké ministryně zahraničí Hillary Clinton.

Americká ministryně zahraničí bez ohlášení navštívila Afghánistán

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes nečekaně navštívila afghánské hlavní město Kábul. Setkala se s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Hovořili o vzájemných vztazích ve vojenské i civilní oblasti. Americká ministryně zahraničí označila Afghánistán za hlavního spojence USA mimo Severoatlantickou alianci. Návštěva v Kábulu je zastávkou americké ministryně zahraničí na cestě do Japonska, kde se má setkat s hlavními sponzory války v Afghánistánu.

V památkové rezervaci Tanzanie postaví uranový důl, UNESCO souhlasí

Výbor pro světové dědictví UNESCO odsouhlasil územní změny v rezervaci Selous Game v Tanzanii, která se stala světovou památkovou rezervací v roce 1982. Na vyčleněném území postaví a bude provozovat firma Mantra Resources uranový důl, jenž by do státní pokladny měl přinést během 15 let 250 milionů USD. Oblast, kterou důl zabere, představuje asi 0,8 % z celkové rozlohy rezervace, jež je domovem největší populace slonů na kontinentě, velkého množství černých nosorožců, gepardů a žiraf.

Národnímu leteckému dopravci v Čadu byl pozastaven provoz

Národní dopravce Air Toumai, který provozoval regionální i mezinárodní lety, např. do sousedního Kamerunu, Gabonu, Pobřeží Slonoviny a sezónní lety do Saudské Arábie a Dubaje, byla pozastavena činnost na základě odhalených bezpečnostních problémů. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) uvádí, že přestože se letectví v Africe zlepšilo, stále kvůli své nehodovosti patří k nejhorším na světě.

Povstalci na východě Demokratické republiky Kongo obsadili klíčové hraniční město

Rebelové v provincii Severní Kivu na východě Demokratické republiky Kongo získali klíčové město Bunagana na hranici s Ugandou. Na 600 konžských vojáků, kteří proti rebelům bojovali, bylo nuceno uprchnout do sousední Ugandy. Ve východní oblasti země propuklo násilí na konci března, kdy část konžské armády se přidala k rebelům pod vedením generála Bosco Ntaganda. Přes 200 000 lidí podle OSN muselo kvůli bojům opustit své domovy.

Finsko nebude podporovat model evropské integrace, kde jsou členské státy společně zodpovědné za dluhy jiných členů

Finská ministryně financí Jutta Urpilainen se takto vyjádřila pro agenturu AFP. Dále řekla, že Finsko si je vědomo, že euro a členství v eurozóně je pro severoevropský stát přínosné, avšak dodala, že se Finsko připravuje na různé možnosti a scénáře budoucnosti evropské integrace. Poté zdůraznila, že Finsko nebude setrvávat v eurozóně za každou cenu.

Mise EULEX obvinila kosovského vicepremiéra a dalších 10 osob z korupce

V pátek došlo k obvinění kosovského vicepremiéra Bujara Bukoshiho a 10 dalších úředníků z braní úplatků při zadávání zakázek v resortu zdravotnictví, kde Bukoshi v minulosti působil. Obvinění byla podána Zvláštním zastupitelským orgánem Kosova, jenž je jednou z odnoží mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu (EULEX). Místopředseda vlády popírá všechna obvinění a tvrdí, že státní zástupce jej nekontaktoval. „Jsem naprosto čistý a nebyl jsem zapojen do žádných machinací ohledně veřejných zakázek, jsem připraven čelit spravedlnosti,“ uvedl Bukoshi pro agenturu Reuters.

Švýcarsko bude pokračovat v nákupu íránské ropy

Švýcarské Federální ministerstvo hospodářství v pátek uvedlo, že se země nepřidá k embargu na íránskou ropu. Mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí dále uvedl, že země, která není členských státem EU, chce i nadále udržovat s Íránem dobré vztahy. USA vyjádřily „zklamání“ nad tímto rozhodnutím švýcarských politiků.

Francouzský ministr vnitra vyzval muslimy žijící ve Francii k budování „francouzského islámu“

Francouzský ministr vnitra Manuel Valls požaduje, aby „francouzský islám“ nebyl závislý na vlivech zvenčí. Prohlásil, že ačkoliv respektuje vazby, které spojují mnoho muslimů z jejich zemí původu, je jejich společnou povinností postupné budování islámu s francouzskými kořeny.  Takto politik hovořil během inaugurace mešity v Cergy. Valls dále vyzval k zahájení „klidného dialogu“ mezi islámským duchovenstvem a francouzskými orgány veřejné správy.

Řecký premiér Antonis Samaras: „Jsme připravení provádět strukturální reformy“

Řecký premiér Antonis Samaras v pátek uvedl,že jeho vláda je připravená provádět strukturální reformy v širokém rozsahu. Připustil také, že stávající opatření pro sanaci státních financí byly neúčinné. Premiér dále prohlásil, Řecko bude privatizovat státní firmy více, než se původně očekávalo. Některé z nich ukončí svou činnost, jiné budou sloučeny. Premiér dále slíbil daňovou amnestii pro řecké občany, kteří převedou své peníze ze zahraničních bank do bank domácích. Posledním projednávaným bodem pátečního zasedání byla žádost, aby věřitelé EU a MMF udělili zemi dvouletý odklad splácení dluhu ve výši 237 miliard EUR.

Rumunský parlament rozhodl o zahájení procesu odvolání prezidenta Traiana Băsescua

O tom, zda-li prezident Traian Băsescu setrvá ve své funkci rozhodnu voliči v referendu 29. července. Důvodem je argument, že prezident údajně porušuje ústavu a překračuje své pravomoci.  Hlasování proběhlo v parlamentu tento pátek, kdy pro zbavení Băsescua jeho funkce hlasovalo 256 z 432 zákonodárců. Za prozatímního prezidenta byl označen Crin Antonescu, jenž teprve v úterý získal post předsedy senátu. Dle některých zahraničních komentátorů se země nyní ocitla v největší politické krizi posledních dvaceti let. Došlo již k výměně předsedů obou komor parlamentu a ombudsmana a k omezení pravomocí ústavního soudu. Ten nyní nesmí přezkoumávat rozhodnutí parlamentu a ztratil i možnost vetování, kterým mohl zasáhnout do procesu zbavení prezidenta jeho funcke. Došlo také ke změně zákona o referendu – zatímco dosud bylo potřeba, aby se pro odvolání prezidenta vyjádřila většina všech oprávněných voličů, nyní postačí většina odevzdaných hlasů. Znepokojení nad děním v zemi vyjádřila Evropská komise (EK), Rada Evropy, USA a další státy.

Republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney získal v červnu v rámci příspěvků na svoji kampaň přes 100 milionů amerických dolarů

Jedná se o prozatím nejvyšší částku, kterou se mu podařilo v rámci své kampaně za měsíc získat. Velký podíl na tom má pravděpodobně rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o ústavnosti zdravotní reformy současného prezidenta B. Obamy, se kterou velká část amerických občanů nesouhlasí a jedinou šanci na její zrušení spatřují ve vítězství M. Romneyho v prosincových prezidentských volbách. Za prvních 24 hodin od výroku Nejvyššího soudu získal M. Romney přes 4,6 milionu USD. Analytici odhadují, že letošní prezidentská kampaň ve Spojených státech bude nejdražší kampaní v historii země.

UNICEF varuje před zvyšujícím se násilím na dětech v Azawadu

UNICEF vydalo varování před dramaticky narůstajícím násilím na dětech ve státě Azawad. Zde působí milice Ansar Dine, které ovládají severní části oblasti a bojují proti zbytku země. UNICEF ve své zprávě zmiňuje především sexuální násilí na dívkách a násilné odvody nezletilých chlapců do ozbrojených milicí. Problém vidí UNICEF mimo jiné také v uzavření škol pro více než 300 000 dětí. Děti, které nenavštěvují školu jsou potom dle OSN více náchylné ke zneužívání.

Generální tajemník NATO se sešel s chorvatským předsedou vlády

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navštívil Chorvatsko. Sešel se zde s chorvatským předsedou vlády Zoran Milanovicem. Hovořili o větším zapojení Chorvatska do fungování NATO. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009. Anders Fogh Rasmussen ocenil přínos Chorvatska při vedení policejní a vojenské školy v afghánském hlavním městě Kábul.  Podle generálního tajemníka je Chorvatsko zárukou stability na Balkáně.

Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Rusko doplatilo na podporu syrského prezidenta

V Paříži jedná skupina „Přátelé Sýrie„, která vystupuje proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na této schůzce řekla, že Čína a především Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě. Obě země mají podle americké ministryně zahraničí zaplatit za své diplomatické jednání. Syrskou vládu podle Hillary Clinton nelze tolerovat poté, co došlo k jejímu sporu s Tureckem. Členové „Přátel Sýrie“ se shodli na požadavku větších sankcí vůči Sýrii podle kapitoly 7 charty OSN, která umožňuje použití ekonomických diplomatických a v některých případech i vojenských prostředků. Zástupci Sýrie, Ruska ani Číny nebyli na jednání pozváni.

 

OSN odkládá rozhodnutí ohledně Mali

OSN schválila sankce proti islamistické skupině Ansar Dine v Mali, která deklarovala kontrolu nad severní částí Mali. Tato skupina vede ozbrojený boj proti zbytku země a likvidují středověké posvátné hrobky. Rada bezpečnosti zvažuje ozbrojený zásah proti Ansar Dine, který navrhly státy západní Afriky. Rozhodnutí o případné vojenské intervenci bylo zatím odloženo s tím, že OSN doufá v účinnost sankcí. V případě vojenské intervence OSN prohlásila, že je připravena spolupracovat s Africkou unií i s organizací ECOWAS.

Čína: centrální banka znovu snížila míru diskotních sazeb

Čínská centrální banka snížila již podruhé od června 2012 míru diskotních sazeb, krok by měl podpořit růst ekonomiky země a domácí poptávky. Míra zápůjční sazby tak poklesla z 6, 31% na 6%, míra depozitní sazby byla snížena na 3%. Dle mnohých odhadů jsou tyto kroky čínské centrální banky projevem obav z dalšího vývoje ekonomiky země, jejíž růst v prvním čtvrtletí letošního roku byl nejnižší od roku 2009.

V Libyi se budou konat volby po pádu Muammara Kaddafiho

V sobotu se otevřou volební místnosti, v nichž budou mít Libyjci možnost zvolit členy do dvousetčlenného Národního kongresu. Půjde o první volby po pádu Muammara Kaddafiho. Závěr politické kampaně byl doprovázen násilnostmi, především na východě země, kde Libyjci žádají větší zastoupení. Nově zvolený parlament bude mít za úkol vypracovat novou ústavu. Po jmenování vlády by měla odstoupit Prozatimni národní rada, která stála v čele země od pádu Muammara Kaddafiho.

Přímé investice do Afriky se podle OSN do roku 2014 zdvojnásobí

V roce 2011 poklesly přímé investice ze 43,1 miliard USD v roce předcházejícím na 42,7 miliard USD. Důvodem byly politické a sociální nepokoje na severu Afriky. Podíl investic se snížil z 3,3 % v roce 2010 na 2,8 % v roce minulém. Investice do Subsaharské Afriky se ovšem za poslední tři roky zvýšily na 36,9 miliard USD v roce 2011. V letošním roce se předpokládají investice mezi 55 – 65 miliardy USD, podle OSN by se investice v roce 2014 mohly pohybovat mezi 75 až 100 miliardy USD.

Spojené státy americké uvalily sankce na dva vysoké představitele eritrejské vlády

Důvodem k uvalení sankcí je spolupráce s islamistickou militantní skupinou Al-Shabaab, která působí v Somálsku. Spolupráce dvou vysokých představitelů Eritreje podle USA představuje hrozbu pro stabilitu celé východní Afriky. Sankce se týkají plukovníka Twolde Habte Nagashe, šéfa eritrejské rozvědky, který se měl podílet na výcviku rebelů Al-Shabaab, a plukovníka Taeme Abraham Goitom.

Největší světová hydroelektrárenská soustava Tři soutěsky je v kompletním provozu

Děvět let po uvedení do provozu v červenci roku 2003 dosáhla největší hydroelektrárenská soustava Tři Soutěsky vrcholu produkce. Stalo se tak poté, co byla k síti připojena i poslední z 32 turbín. Elektrárna tak dosáhla výkonu 22,5 GW. Podle oficiálních údajů se náklady na vybudování projektu vyšplhaly na více než 40 miliard USD a muselo být přesídleno 1,4 milionu obyvatel. V dubnu zveřejnily čínské úřady informaci o tom, že počet katastrof geologického charakteru se spolu s kompletním zaplněním přehrady a uvedením elektrárny do plného provozu dramaticky navýšil.