Senát ve čtvrtek schválil návrh ČSSD, který by měl rušit systém vyplácení sociálních dávek prostřednictví sKaret. Nyní se předlohou budou zabývat výbory sociální, ústavně-právní a výbory pro veřejnou správu. Zda návrh na zrušení sKaret uspěje i v Poslanecké sněmovně, zatím není jasné. Výsledek jednání očekává i veřejnost, stále zůstává nejisté, zda bude výběr sociálních dávek povinný a kdo by sKarty měl obdržet. Oficiálním cílem projektu sKaret je ušetřit peníze za složenky a poštovné a zamezit zneužívání sociálních dávek.
Archiv rubriky: Domácí
V Řecku do ulic vyšli mladí lidé
Ulice Athén a Soluně ve čtvrtek zaplnili studenti, kteří chtěli uctít památku mladíka, jehož před 2 lety zastřelil policista. Shromáždění několika tisíc studentů vyjádřilo nesouhlas se současnou politickou a ekonomickou situací Řecka a s vysokou nezaměstnaností zejména mezi lidmi do 24 let, rovněž nesouhlasí se vstupem nacionalistické strany Zlatý úsvit (GD) do řeckého parlamentu. Demonstrace v Athénách zorganizovala skupina podporující opoziční stranu Koalice radikální levice (SYRIZA). Organizátoři podněcovali podle agentury AFP mladé demonstranty ke „svržení vlády“. Úřady mobilizovaly na 6000 policistů a uzavřeny byly dvě stanice metra poblíž parlamentu. Protesty se nakonec obešly bez vážnějších následků.
Válečný zločinec Radislav Krstić si odpyká trest v Polsku
Polský soud rozhodl o přesunu bývalého bosenskosrbského generála Radislava Krstiće do varšavské věznice z Haagu. Soud tak učinil na žádost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vzhledem k bezpečnostním důvodům. Část trestu si již odpykal v britské věznici, nicméně poté, co byl ve věznici napaden, byl přesunut do Varšavy. Ačkoliv se Krstić mohl odvolat, prostřednictvím svého advokáta sdělil, že se proti rozhodnutí neodvolá. Válečný zločinec Kristić byl v roce 2004 odsouzen k 35letému trestu odnětí svobody za napomáhání ke genocidě ve Srebrenici v polovině 90. let.
Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem
Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.
Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović
Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.
Ministryní obrany by se mohla stát Peake, mluví se o vzniku ministerstva hospodářství
Vládní koalice uvažuje o sloučení ministerstva dopravy a ministerstva obchodu a průmyslu, čímž by mělo vzniknout ministerstvo hospodářství. Post ministra dopravy je v současnosti neobsazen po rezignaci exministra Pavla Dobeše. Liberální demokraté (LIDEM) jednají s Občanskou demokratickou stranou (ODS) o možné výměně ministerstev, se vznikem ministerstva hospodářství by se hlavou resortu stal kandidát z ODS, zatímco ministerstvo obrany by vedl člen LIDEM. Předsedkyně strany LIDEM Karolina Peake uvedla, že pokud by její strana získala resort obrany, kandidovala by na post ministryně právě ona. Premiér Petr Nečas myšlenku o vytvoření nového ministerstva vítá a jeho vznik považuje za prioritu, zároveň ale dodává, že se jedná o dlouhodobý proces a vše je teprve v jednání.
Česká sněmovna má projednat 113 zákonů do konce roku
Na 113 návrhů zákona by mělo být Poslaneckou sněmovnou projednáno do konce letošního roku, první kolo jednání začíná dnes odpoledne. Mezi nejsledovanější body patří druhé čtení zákona o státním rozpočtu na příští rok, kde lze ještě jednat o možných přesunech peněz mezi jednotlivými resorty. Schodek státního rozpočtu má v roce 2013 klesnout o 5 miliard na 100 miliard, přičemž celý deficit chce vláda pokrýt prodejem státních dluhopisů. Poslanci budou mimo jiné rozhodovat o vydání bývalého kolínského místostarosty Romana Pekárka, jenž byl nepravomocně odsouzen k 6 letům vězení za korupci. Dalším bodem jednání budou návrhy, které nebyly schváleny Senátem, případně vráceny prezidentem Václavem Klausem, např. jde o novelu zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty a o zákon o podpoře kinematografie. Na programu bude dále opětovné projednání novely zákona o zákazu vyvlastňování pozemků kvůli těžbě uhlí, novely zákona o legalizaci marihuany pro léčebné účely či předloha zákona o zvýšení platů ústavním činitelům a soudcům.
Před sídlem řecké parlamentní strany explodovala bomba
Na athénském předměstí Aspropyrgos, v místech, kde má své kanceláře parlamentní strana Zlatý úsvit (GD) dnes ráno vybuchla bomba, podle agentury Reuters nebyl nikdo zraněn a škody způsobené explozí jsou materiálního charakteru. Podpora třetí nejsilnější parlamentní strany se od červnových voleb zvýšila ze 7 % na 14 %. GD, která disponuje 18 křesly v řeckém parlamentu, se staví proti přistěhovalcům, korupci ve státní správě a plánovaným škrtům. Podle některých analytiků je působení strany nezákonné, neboť se svou rétorikou a symboly podobá nacistické straně a řecké vojenské juntě v letech 1967 – 1974, to ale strana odmítá.
Ve Slovinsku se znovu protestuje
Na dříve prosperující zemi, která se s přijetím eura v roce 2007 stala součástí eurozóny, dolehla ekonomická krize. Davy lidí včera opět vyšly do ulic, například v hlavním městě Ljubljani se počet demonstrantů vyšplhal k několika tisícům a v Mariboru došlo k násilným střetům demonstrantů s policií, která použila na útočící demonstranty slzný plyn a vodní děla. Nespokojení Slovinci nesouhlasí s úspornými opatřeními, která zavedla vláda. Jednou z dalších příčin protestů je nespokojenost s korupcí ve státní správě. Mezi obviněnými je i slovinský premiér Janez Jansa. Slovinsko se navíc potýká se zvyšující se nezaměstnaností, v hlavním dvoumilionovém městě je až 200 000 nezaměstnaných.
Praha 7 nesouhlasí s nařízením soudu o referendu na novou radnici, podává ústavní stížnost
V současném sídle na Strossmayerově náměstí radnici Prahy 7 končí za 2 roky nájemní smlouva, na výběr nové budovy musí podle Nejvyššího správního soudu (NSS) vypsat radnice referendum. Zastupitelé Prahy 7 podali podle ČRo ústavní stížnost proti nařízení, protože referendum se má konat 11. a 12. ledna, ale dvoudenní referendum podle radnice je protizákonné.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.
Prezidentské volby na Slovinsku vyhrál expremiér Borut Pahor
Bývalý premiér Slovinska Borut Pahor porazil se 67 % hlasů v prezidentských volbách dosavadního prezidenta Danilo Turk a stane v čele země. Volební účast byla kolem 40 %. V pátek propukly v hlavním městě Ljubljana demonstrace proti škrtům ve státních výdajích a rozsáhlé korupci v politice, proti demonstrantům zasahovala policie vodními děly. Na Slovinsko jako zemi eurozony tvrdě dopadla ekonomická krize.
Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN
Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.
Ústavodárný sbor schválil návrh ústavy, očekává se vyhlášení referenda
Návrh ústavy nyní míří k prezidentu Mohammedu Mursi, který by měl vyhlásit referendum, ústava musí být schválena i občany. Sbor návrh ústavy schválil dříve, než soud mohl rozhodnout, jestli je složení ústavodárného sboru legální. Liberálové, levice a křesťané kritizovali rozložení sboru, v němž dominovali islámští členové. Základem nové ústavy se má stát islámské právo šaría, náboženská svoboda bude limitována ve prospěch muslimů, křesťanů a židů. Ústava omezuje vládu prezidenta na 2 čtyřletá funkční období.
Země OSN budou hlasovat o změně postavení Palestiny
Valné shromáždění OSN dnes pravděpodobně schválí změnu statutu Palestiny, souhlasně by měly hlasovat až dvě třetiny zemí. Ze současného postavení stálé pozorovatelské mise se má Palestina stát nečlenským pozorovatelským státem. Pokud Valné shromáždění OSN rezoluci schválí, bude mít Palestina stejný statut, jako má například Vatikán. Rozhodnutí bude de facto uznáním palestinské státnosti. S tím ale nesouhlasí především USA a Izrael. Zatímco Izrael argumentuje porušením bilaterálních dohod, USA zvažují přerušení finanční pomoci Palestině.
Bývalý kosovský premiér byl zproštěn viny za válečné zločiny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil bývalého premiéra Kosova Ramush Haradinaj, který se měl v letech 1998 a 1999 dopustit válečných zločinů. Soud expremiéra osvobodil již v roce 2008 pro nedostatek důkazů, o 2 roky později byl proces obnoven. Podle obvinění měl exministr Haradinaj vyzývat k mučení a vraždění srbského obyvatelstva. Nyní ICTY obvinění zrušil, což vyvolalo vlnu nevole v Srbsku. Obvinění byli zproštěni i Idriz Balaj a Lahi Brahimaj, kteří rovněž stáli v čele Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Soudce Bakone Moloto uvedl, že důkazy o mučení Srbů byly soudu předloženy, nicméně přímé zapojení obviněných se neprokázalo.
Ondřej Liška obhájil post předsedy Strany zelených
Na sjezdu strany obdržel Ondřej Liška od 106 hlasů, čímž porazil o 36 hlasů protikandidáta Martina Bursíka, který stál v čele strany v době koaliční vlády s ODS po volbách v roce 2006. Hlavním cílem strany je vrátit se do Poslanecké sněmovny, kam se v minulých volbách důsledkem malého počtu voličských hlasů nedostala. Strana zelených musí podle předsedy Lišky přesvědčit občany, že politický program strany není jen o životním prostředí.
Církevní restituce byly v České republice schváleny, ČSSD chce podat ústavní stížnost
Český prezident Václav Klaus nechal projít církevní restituce, které navracejí 17 církvím zabavený majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun a finanční prostředky ve výši 59 miliard korun, jež budou vypláceny během příštích 30 let. Zákon začne platit od 1.1.2013, přestože jej český prezident nepodepsal, ani nevetoval, čímž vyjádřil osobní nesouhlas s formou zákona. Opoziční ČSSD a KSČM se zákonem nesouhlasí, chystají proto ústavní stížnost.
V Bolívii probíhá sčítání lidu, po dobu sčítání byl nařízen zákaz vycházení z domu
Po 11 letech na popud bolivijského prezidenta Evo Morales probíhá sčítání lidu, na 10 milionů obyvatel muselo zůstat ve svých domovech. Pokud bude dům prázdný, bude podle vládního prohlášení vyvlastněn. Každý Bolivijec má být ve středu v místě, kde se narodil. Sčítání lidu má naznačit geografické přesuny obyvatelstva, předpokládá se, že ubylo lidí v hornických oblastech a zvýšil se naopak počet obyvatel v Santa Cruz. Důvod sčítání je i politický, podle nového rozložení obyvatelstva se bude volit do parlamentu.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.