Indie a Írán pravděpodobně přejdou na platby za ropu ve zlatě

To bylo dohodnuto minulý týden indickou delegací v Íránu s cílem přejít od obchodování s ropou v americkém dolaru a také uskutečňovat obchody v třetí nezúčastněné zemi. Indické ropné společnosti jsou totiž nuceny hledat jinou alternativu pro obchodování, než v rámci ACU (Asian Clearing Union) sídlící v Teheránu jejímiž členy jsou centrální banky Bangladéše, Bhútánu, Indie, Malediv, Nepálu, Pákistánu, Srí Lanky, Barmy a Íránu, kvůli rozhodnutí indické centrální banky způsobeném podle analytiků tlakem z USA. ACU umožňuje platby přímo v rámci centrálních bank členských států a šetřit devizové rezervy jednotlivých států a odstranit přepravní náklady. Země údajně dříve uvažovaly o použití indické rupie či japonského jenu jako měny.

V egyptské Káhiře došlo k dalším protestům a násilí

Stovky egyptských demonstrantů požadovalo v noci na stejném místě, kde bylo v říjnu 2011 zabito při demonstraci 25 lidí, okamžité ukončení vlády Nejvyšší vojenské rady. Demonstranti skandovali: „kdo vám dal právo vládnout, rado? Byl to gang prezidenta Mubaraka, který vás jmenoval!“ Poté se mezi demonstranty vmísilo asi 50 lidí z bočních ulic, kteří na dav zaútočili. Podle reportéra Reuters nebyli nikde ani policisté ani vojáci.

Euro oslabilo, investoři čekají na výsledek sumitu EU

Euro v Asii v pondělí oslabilo vůči ostatním měnám, neboť investoři čekají na výsledky sumitu lídrů Evropské unie a určitého pokroku v řešení regionální dluhové krize. V neděli řečtí představitelé odmítli německý návrh komisaře pro rozpočty EU. Deník Wall Street Journal uvedl, že německý ministr financí vydal varování : „Eurozóna neposkytne Řecku další sanaci, dokud jí to nepřesvědčí, že dokáže napravit stav své ekonomiky.“

Belgie zažívá celostátní stávku v den sumitu EU

Veřejná doprava v Belgii je ochromená v den celostátní stávky na protest proti úsporným opatřením, která byla zavedená z části díky tlaku Evropské unie (EU). Hodiny před zahájením sumitu EU v Bruselu si tak stávka klade za cíl zvýšení růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Tři hlavní belgické odbory varují, že snahy o oživení evropského hospodářství by se měly soustředit na větší daně pro nadnárodní společnosti, místo škrtů financí veřejných služeb a zavádění nové důchodové reformy. Jedno z letišť bylo uzavřeno a bruselské mezinárodní letiště trpí rušením letů či jejich opožděním.

Nový bulharský prezident podporuje německé návrhy na řešení krize

V rozhovoru pro Financial Times Deutschland uvedl nový bulharský prezident Rosen Plevneliev, že podporuje politiku stabilizace německé kancléřky Angely Merkel. Navrhl také, že Bulharsko by se mohlo stát modelem pro opatření zaváděná v Řecku. „Bulharsko podporuje německou pozici leadra Evropské unie (EU) a kurs na cestě k protikrizovým opatřením. Jsem 100% přesvědčen, že Německo nás povede k mnohem silnější Evropě,“ řekl bulharský prezident. Uvedl také, že úsporná opatření neodporují ekonomickému růstu, vše je otázkou vhodného užívání veřejných financí.

Davos 2012 – kapitalismus je třeba změnit, budoucnost je v trvale udržitelném rozvoji a byznys musí být sociálně odpovědný

Davos 2012 byl jedním z nejotevřenějších WEF, jak potvrdil i starosta Davosu Hans Michel, a to i díky hnutí Occupy WEF. Kromě současných témat jako je evropská dluhová krize ze Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu vyplývají i nadčasové závěry do budoucna. Společnosti již podle velké části na slovo vzatých účastníků nevyhovuje současný model kapitalismu, který je třeba přizpůsobit, či dokonce nahradit. Ve více obecných diskusích se WEF shoduje v tom, že je třeba nastolit cestu k tzv. trvale udržitelnému rozvoji a jeho reálné aplikaci stejně jako se vypořádat s plýtváním. Hlavními tématy byly také potravinová bezpečnost a vážná hrozba nedostatku vody. Padla i myšlenka, že byznys se musí stát sociálně odpovědným a přínosným pro společnost.

Libye chce uspořádat regionální bezpečnostní konferenci

Libyjský premiér Abdurrahim al-Keib vyzval k uspořádání regionální bezpečnostní konference ministrů vnitra a obrany v rámci boje proti šíření zbraní po pádu Muammara Kaddafi. Podle OSN libyjská občanská válka uvolnila do oběhu obří množství zbraní, které se mohou zásadně podepsat na bezpečnosti v oblasti a zvláště pak v Nigérii, Nigeru a Čadu. Libyjská vláda je přesvědčena, že zbraně záměrně šíří exiloví příznivci zabitého libyjského vůdce Muammara Kaddafi. „Je to hrozba pro nás i pro naše sousedy, stejně jako pro naše vzájemné vztahy,“ řekl libyjský premiér při jednání Africké unie.

Na Světovém ekonomickém fóru se řeší ztracená souvislost mezi skutečným a finančním trhem

Šéf Morgan Stanley pro Asii Stephen Roach v Davosu prohlásil, že současným problémem kapitalismu a ekonomiky jako celku je rozdíl mezi reálnou ekonomikou a finančními trhy, které si již začaly žít vlastním životem. Lídr britských labouristů Ed Miliband je pak přesvědčen, že se svět nachází v historickém momentu, který spočívá v hluboké krizi kapitalismu způsobené neregulovanými trhy a financemi. Podle názoru hlavy britských labouristů má každý trh svůj „strop“, přes který nejde jít, a ten musí být označen a nastaven.

Velká Británie vytvoří vzdušný most ze Svaté Heleny na Falklandy

Britská vláda tak reaguje na možnost zrušení všech letů chilských aerolinek LAN na Falklandy. To vše na popud Argentiny. Ostrovy by tak měly být ve spojení se světem díky letišti na ostrově Svatá Helena, který se nachází v jižní části Atlantického oceánu a je stejně, jako Falkladské souostroví britským zámořským územím. Destinace jsou od sebe vzdáleny 7000 km. Projekt letiště v hlavním městě Svaté Heleny Jamestownu je starý již 7 let. Kvůli tlakům mezi Argentinou a Velkou Británii se britská vláda rozhodla projet za 300 milionů dolarů konečně zrealizovat.

Brazílie zaznamenala neustále se zvyšující počet imigrantů

Pozice 6. největší ekonomiky světa znamená pro Brazílii zvýšený počet imigrantů. Do země imigrují nevzdělaní pracovníci, tak i lidé s univerzitním vzděláním. Země nyní řeší dva rozdílné problémy – jak vyřešit problém nelegálních přistěhovalců, z velké části Haiťanů a jak nabídnout vysokoškolsky vzdělaným lidem práci adekvátní jejich vzdělání. To však nebude tak jednoduché – demografické studie prokázaly, že počet vysokoškolsky vzdělaných v Brazílii převyšuje poptávku. Naopak pracovníků bez vzdělání, které země potřebuje, je nedostatek. Ministr obrany a zároveň bývalý ministr zahraničí Celso Amorim uvedl, že mezi imigranty se nachází i velká skupina Brazilců, kteří se vrací zpátky do rodné země.

Norský premiér se omluvil za účast Norů při holocaustu

Norský premiér Jens Stoltenberg se veřejně jménem norské vlády omluvil za účast Norů v zatýkání a deportacích Židů během druhé světové války. Premiér prohlásil při pietním aktu u příležitosti Mezinárodního dne holocaustu v pátek, že je důležité přiznat a uvědomit si, že norská policie a jiní další Norové se na holocaustu podíleli. Statistiky uvádějí, že z Norska bylo deportováno 772 Židů.

V Barentsově moři byly odhaleny další zásoby ropy

Norská společnost Statoil provozující těžbu v Barentsově moři na ropném poli Snøhvit s podílem 36,79% spolu se svými partnery Petoro (30%), Total E&P Norge (18.40%), GDF SUEZ E&P Norge (12%) a RWE Dea Norge (2.81%) provedla průzkum, který navýšil zásoby zemního plynu v této oblasti na 20 miliard krychlových metrů a zásoby ropy o 125 milionů barelů. Norský Statoil již ve své tiskové zprávě oznámil, že chystá rozvojový plán na navýšení těžby, a to i v rámci nového vládního plánu na rozvoj ropného průmyslu.

Zemřel bývalý italský prezident Scalfaro

Oscar Luigi Scalfaro, bývalý italský prezident, který pomáhal navrhnout první poválečnou ústavu a byl zakládajícím členem bývalých křesťanských demokratů, zemřel v neděli v Říme ve věku 93 let. Italský prezident Giorgio Napolitano složil svému předchůdci hold a označil jej za „protagonistu demokratického politického života.“ Příčina úmrtí nebyla oznámená.

Janez Jansa zvolen slovinským premiérem

Dva měsíce po předčasných volbách zvolil slovinský parlament vůdce Slovinské demokratické strany, jímž je Janez Jansa, ke sestavení vládního kabinetu. Je to již po druhé, co má k tomuto kroku politik mandát a může se tak stát premiérem země. Strany podporující kandidáta již podepsaly koaliční smlouvu a očekává se brzké sestavení vlády. O té bude diskutovat slovinský parlament začátkem února. Parlament dříve nepotvrdil do funkce vítěze voleb, Zorana Jankovice.  Hlavními cíli nového premiéra bude stabilizace a snížení státních výdajů, urychlení ekonomického růstu a vytvoření nových pracovních míst.

Řecko se v zásadě dohodlo se soukromým sektorem o 60% odpisu dluhu

Oznámili to zástupci obou stran po víkendových jednáních o odpisu části řeckého dluhu. Dohoda o odpisu asi 60% dluhu by mohla být s konečnou platností dojednána příští týden. Výsledek jednání je klíčový pro nadcházející sumit Evropské unie (EU) a pro Řecko, kterému tak bude poskytnutá další tranše z 1. záchranného balíčku. Dohoda o seškrtání části dluhu je zároveň podmínkou pro získání 2. záchranného balíčku od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), bez kterého by se Řecko dostalo do platební neschopnosti. Úroková sazba nových dluhopisů by se měla pohybovat mírně pod 4%.

Embargo EU na íránskou ropu by mohlo navýšit cenu za barel až na 150 dolarů

Pohrozil tím šéf Íránské státní ropné společnosti Ahmad Qalehbani. „Vypadá to, že budeme svědky zvyšování cen ropy v rozsahu od 120 do asi 150 dolarů za barel.“ Páteční cena za barel se pohybovala kolem 112 dolarů. Íránský parlament bude příští týden hlasovat o tom, zda-li zastavit dodávky ropy do Evropy. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek varoval, že embargo na íránskou ropu může vytlačit ceny ropy až o 20-30% na 140 dolarů za barel, pokud nebudou nalezeny alternativní dodávky z rozvojových zemí. Informovala o tom agentura RIA Novosti.

Další protesty proti smlouvě ACTA – připojili se Češi a Slováci

Mezinárodní smlouva ACTA, bránící internetovému pirátství je důvodem protestů a hackerských útoků na vládní stránky řady zemí Evropské unie, které tuto smlouvu ve čtvrtek podepsaly. Češi a Slováci protestovali na největších náměstích řady měst, větší demonstrace je pak plánována na příští čtvrtek na Malostranském náměstí. V sobotu proběhl hackerský útok na slovenské vládní stránky.

Slovensko: „Protesty způsobené korupční kauzou Gorila pokračují“

Asi dva tisíce nespokojených občanů vyšly již v pátek do ulic, aby protestovaly kvůli korupční kauze Gorila. Stejnojmenný spis se objevil před Vánocemi 2011 na internetu a upozorňoval na možnost, že finanční skupina Penta uplácela slovenské politiky a státní úředníky. Nyní kauzu vyšetřuje slovenská policie. Demonstranti požadují odstoupení klíčových aktérů kauzy z politických funkcí. Další protesty plánují organizátoři v řadě slovenských měst  již příští týden.

Německá kancléřka nejspíše podpoří prezidentskou kandidaturu Nicolase Sarkozyho

Informoval o tom polský deník Rzeczpospolita s odvoláním na generálního tajemníka politické strany kancléřky Angely Merkel CDU, Hermanna Groehe. Ten uvedl, že kancléřka zvažuje účast na předvolebních kampaních dosavadního francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v nadcházejících dubnových volbách. Politická strana CDU má prý zájem na tom, aby volby nevyhrál socialistický kandidát Francois Hollande, neboť by to „Francii oslabilo“. Prezident Sarkozy svou kandidaturu ještě oficiálně nepotvrdil.

Litevský soud uznal svastiku historickým dědictvím země, její propagace není v zemi trestná

Dle soudu znak svastiky nesouvisí pouze s nacistickým Německem, ale navazuje také na historické dědictví Litvy, proto její propagace v zemi není trestná. S rozhodnutím je značně nespokojen například šéf litevského Institutu monitoringu lidských práv Henryk Mickiewicz. „Rozhodnutí soudu v podstatě povoluje zmilitarizované mládeží, aby v Den nezávislosti pochodovala s plakáty svastiky a hesly Litva pro Litevce“ upozornil.

Rusko navrhuje zvýšit počet zahraničních pozorovatelů v Sýrii

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl v neděli, že by měl být počet zahraničních pozorovatelů v Sýrii spíše navýšen. Reagoval tak na fakt, že Arabská liga pozastavila svou pozorovatelskou misi v zemi. Ministr uvedl, že toto rozhodnutí současně s rozhodnutím o prodloužení mise v Sýrii o další měsíc vyvolává otázky. Ministr také uvedl, že Rusko by se chtělo seznámit se zprávou, kterou připravují pozorovatelé mise, neboť tvrdí, že některé informace v dokumentu, který budou arabští ministři zahraniční předkládat Radě bezpečnosti OSN již příští týden, nejspíše chybí.