Saudský fond pro rozvoj poskytne Tunisku půjčku ve výši 220 milionů USD

Podle agentury Reuters poskytne Saudský fond pro rozvoj (SFD) Tunisku půjčku v hodnotě 220 miliónů USD, aby se vzchopilo z loňské revoluce. Půjčka bude rozdělena do tří částí zahrnující investice do elektrárny v Sousse, dopravy a odborných výcviků. Splatnost půjčky je dána na 20 let s 2% úrokem. Smlouva bude podepsána v nejbližších dnech. Půjčka poskytnutá Saudskou Arábií je jen jedna z několika, které Tunisko tento rok obdrželo.

Sebevražedný útok na mešitu na severovýchodě Nigérie si vyžádal 5 obětí

Sebevražedný útok se odehrál v pátek v severovýchodním městě Maiduguri. Podle agentury Reuters je sebevražedný útok asi patnáctiletého chlapce připisován islamistické militantní skupině Boko Haram, která v oblasti působí. Výbuch minul zástupce guvernéra státu Borno Zanna Umar Mustapha a bornského náboženského vůdce Abubakar Umar Garbai El-Kanemi, kteří se účastnili motliteb v maidugurijské mešitě. Útoky islamistické skupiny Boko Haram zabily od začátku roku stovky lidí. Skupina bojuje proti prezidentovi Goodluck Jonathan a požaduje zavedení islámského práva šaría v zemi.

Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na konžského generála

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v pátek zatykač na generála Bosco Ntagandu za válečné zločiny zahrnující vraždy, znásilnění a sexuální otroctví. Ntaganda už je soudem hledaný kvůli verbování dětí. Soud uvedl, že nový zatykač se vztahuje k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti spáchaným v provincii Kivu mezi lety 2002 – 2003 v Demokratické republice Kongo. Ntaganda odmítá účast na válečných zločinech. ICC vydal současně zatykač na vůdce Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR) Sylvestre Mudacumuru, který je podezřelý z válečných zločinů způsobených v roce 2009 – 2010 v provincii Kivu. Přitom na sklonku na května ICC odmítl zatykač na Mudacumura vydat pro neprokázání viny.

Na základě rozhodnutí thajského ústavního soudu nedojde k rozpuštění vládnoucí strany

Ústavní soud včera vynesl klíčový rozsudek, podle kterého snaha vládnoucí strany Pheu Thai o prosazení nového návrhu ústavy není ilegální a neohrožuje tak monarchii. Soud však také rozhodl, že vládnoucí strana má nárok na provádění pouze dílčích změn ústavy, které budou schváleny prostřednictvím referenda. Během jednání byla budova soudu střežena stovkami policistů z důvodů obav z masových protestů. Jejich konání bylo velmi pravděpodobné v případě, že by se soud rozhodl vládnoucí stranu na základě obvinění z ohrožování monarchie rozpustit, jak tomu bylo již dvakrát v uplynulých pěti letech. Současná premiérka Yingluck Shinawatram je sestrou sesazeného premiéra Thaksin Shinawatra, který žije v současné době v dobrovolném exilu v Dubaji. Kritici návrhu na vytvoření nové ústavy tvrdí, že vládnoucí strana pouze usiluje o návrat bývalého premiéra k moci. Rivalita mezi jeho příznivci označovanými jako „červené košile“ a odpůrci známými jako „žluté košile“ je častou příčinou politického neklidu v zemi.

Pákistán: spory o znovuotevření případu korupční aféry současného prezidenta země pokračují

Národní shromáždení, dolní komora pákistánského parlamentu, schválilo tento týden návrh zákona, který poskytuje imunitu jak prezidentovi a premiérovi země, tak vládním ministrům. Dle mnohých analytiků souvisí s termínem 25. července, který byl nejvyšším soudem nařízen novému premiérovi Raja Pervez Ashrafovi jako limit pro znovuotevření korupčního případu současného prezidenta země. Odmítnutí tohoto kroku byla také jedna z příčin, proč byl v červnu letošního roku na žádost pákistánského nejvyššího soudu z funkce odvolán bývalý premiér Yousuf Raza Gilani. Tento zákon, který nyní musí být schválen horní sněmovnou parlamentu a podepsán prezidentem, by tak vyloučil odvolání současného premiéra z funkce.

V Belgii bude rozdělen obvod na okraji Bruselu, kvůli kterému panovaly dlouhodobé neshody mezi Vlámy a Valony

Belgický parlament učinil rozhodnutí o rozdělení obvodu Bruxelles-Hal-Vilvorde, který obývá přibližně půl druhého miliónu lidí. Tímto krokem se vyřešil dlouhodobý spor mezi dvěma nejvýraznějšími jazykovými komunitami Belgie, Vlámy a Valony. Důvodem sporu bylo, že obvod sice geograficky patří k vlámské části, většina obyvatel však hovoří francouzsky. Belgický premiér Elio Di Rupo považuje rozdělení za úspěch, neboť právě Bruxelles-Hal-Vilvorde byl podle Rupa v posledních letech největší překážkou mezi Vlámy a Valony.

Po 50 ti letech vyplula nákladní loď mezi USA a Kubou

Nákladní loď s humanitárními produkty vyplula z Miami na Floridě do kubánské Havany. Stala se tak první nákladní lodí, která vyplula z amerického přístavu k břehům Kuby po 50 ti letech, kdy USA uvalilo na kubu obchodní embargo. Náklad lodě, plující pod bolivijskou vlajkou, je pomocí rozsáhlé kubánské menšiny žijící na Floridě. Loď vplula do Havanského přístavu v pátek večer.

Čína: růst hrubého domácího produktu dosáhl tříletého minima

Ve druhém čtvrtletí letošního roku poklesl na 7,6%, a to především z důvodu poklesu investic a poptávky na trzích USA a EU. Zpomalování růstu čínské ekonomiky vyvolává obavy na světových trzích, neboť Čína ročně vyprodukuje přibližně pětinu světové hospodářské produkce. Jako rozhodující by se měl se ukázat vývoj čínské ekonomiky v dalším čtvrtletí letošního roku. Čína v rámci podpory ekonomiky již podruhé v letošním roce snížila míru diskotních sazeb a usiluje především o posílení domácí poptávky. Tento týden také znovu snížila ceny pohonných hmot a v květnu letošního roku došlo také ke snížení bankovních rezerv.

Austrálie a Čína vedou rozhovory o zavedení přímého obchodu bez amerického dolaru jako jeho zprostředkovatele

Tuto informaci uvedl australský místopředseda vlády a ministr financí Wayne Swan. Řekl také, že Austrálie podporuje Čínu ve snaze učinit z čínského juanu světovou měnu a jádro světového finančního systému. Již v červnu letošního roku zahájila Čína přímý obchod s Japonskem, podle odhadů tak každoročně obě země celkem ušetří více než 3 miliardy USD na obchodních transakcích.

Světová banka poskytne Keni a Etiopii půjčku na vybudování elektrického vedení

Světová banka (SB) poskytne půjčku v hodnotě 684 milionů USD na vystavění keňsko-etiopského elektrického vedení, konkrétně 243 milionů USD pro Etiopii a  441 milionů USD pro Keňu. Půjčka je určena na projekt pro rozvoj regionální elektrické sítě ve východní Africe. Zavedením elektrické sítě by se v Keni měl zlepšit přístup k energii, sníží se cena elektřiny a odlehčí se regionálnímu životnímu prostředí. Oba státy budou mít navíc možnost vytvořit nová pracovní místa při stavbě a instalaci elektrického vedení. Odhaduje se, že přibližně jeden člověk ze tří má v Africe přístup k elektřině.

Podle předběžných výsledků voleb v Libyi zvítězila liberální koalice

Podle předběžných výsledků zvítězila v prvních libyjských parlamentních volbách od svržení Muammara Kaddafiho, které se konaly v sobotu, liberální koalice National Forces Alliance (NFA) vedená bývalým premiérem Mahmoud Jibrilem.  NFA měla získat většinu hlasů v Tripolisu, na jihu země a i ve městě Benghazi na východě Libye. Definitivní výsledky budou známy příští týden.

Předseda Evropské rady znepokojen děním v Rumunsku

Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy se ve čtvrtek setkal s rumunským premiérem Victorem Pontou a uvedl, že je nynějším děním v Rumunsku hluboce znepokojen. Ponta měl během návštěvy Bruselu vysvětlil snahu své vlády o sesazení prezidenta Traiana Basescu. Politik uvedl, že se bude řídit doporučeními Evropské komise (EK), která se obává především ohrožení nezávislosti rumunského soudnictví. Uvedl však také, že při zahájení procesu sesazení prezidenta dle jeho názoru nedošlo k porušení zákona. Na situaci reagovala také německá kancléřka Angela Merkel, která jednala s rumunským velvyslancem v Berlíně, přičemž vyjádřila stejné obavy.

Republikáni kritizují amerického prezidenta Baracka Obamu kvůli jeho postoji k Íránu

Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických z republikánské strany John Boehner podrobil kritice amerického prezidenta Baracka Obamu. Podle jeho názoru prezident Obama podceňuje nebezpečí přicházející z Íránu. Írán ohrožuje podle Johna Boehnera nejen USA, ale především jejich nejbližšího spojence – Izrael. Sankce uvalené administrativou prezidenta Obamy a schválené Kongresem Spojených států amerických podle republikánů nejsou dostatečné a nenutí Írán ke kompromisům. USA nyní zvažují o stažení dvou svých letadlových lodí z Íránu.

USA zvažují, zdali ponechat letadlové lodě v íránských vodách

Spojené státy americké mají v současnosti 2 letadlové lodě ve vodách poblíž Íránu – USS Enterprise a USS Abraham Lincoln. Tyto lodě mají střežit průjezdnost Hormuzského průlivu a vytvářet nátlak na íránskou vládu, která odmítá ukončit obohacování uranu. Americké námořnictvo se nyní ovšem spíše soustředí na oblast Jihočínského moře a angažmá ve dvou potenciálně problematických oblastech jej výrazně zatěžuje. Americká diplomacie také prohlásila, že nemá zájem na zvyšování napětí v regionu Perského zálivu.

Evropská unie poskytne libanonské vládě finanční pomoc v hodnotě 30 milionů eur

Tato finanční pomoc má dle Evropské komise (EK) přispět ke zlepšení životní úrovně a zmírnění sociálních rozdílů tamějších obyvatel. Část z této sumy má být určená přímo na podporu Palestinců, kteří žijí v utečeneckých táborech na území Libanonu. Finanční program má mezi jinými zajistit tvorbu nových pracovních míst pro tuto národnostní menšinu a zajistit jí lepší přístup ke vzdělání. Evropská unie již v minulosti výrazně přispěla na operace zaměřené na odminování zdejší krajiny, v této tradici chce dle EK unie i nadále pokračovat.

Kypr přislíbil podporu Srbska na cestě do EU

Kyperská ministryně zahraničních věcí Erato Kozakou-Marcoulli uvedla, že její země podporuje pokrok Srbska ve věci členství v Evropské unii, které Kypr v nynější době předsedá. Ministryně dále uvedla, že Kypr bude společně se srbskou vládou a orgány EU pracovat na propagaci budoucnosti Srbska v EU, přičemž zopakovala postoj Kypru ohledně uznání nezávislosti Kosova, jenž zůstal nadále nezměněn. Kypr, Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Řecko jsou jedinými státy EU, které nadále neuznaly nezávislost této bývalé srbské provincie.

Americká ministryně zahraničí se sejde s barmským prezidentem

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je v Kambodži a sejde se zde nedaleko chrámového komplexu Angkor s prezidentem Barmy Thein Seinem. Hlavním předmětem jednání budou politické reformy v Barmě. V Barmě byly uspořádány volby, prezident udělil amnestii politickým vězňům a vláda se pokouší uvolnit etnické napětí. USA na to v reakci snížily ekonomické sankce. Organizace Human Rights Watch upozorňuje ovšem, že země stále porušuje lidská práva a obvinila USA, že se pouze snaží zajistit svým firmám zisk.

Čína a USA deklarují ochotu nalézt řešení ohledně sporu v Jihočínském moři

Čína ve čtvrtek oznámila, že je ochotna jednat o situaci v Jihočínském moři. O vliv v této, na ropu bohaté, oblasti spolu soupeří Spojené státy americké a Čína. Oblast se v poslední době výrazně militarizovala. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že USA budou v otázce Jihočínského moře spolupracovat s Čínou. USA chtějí dohodu všech stran, které mají své zájmy v Jihočínském moři, zatímco Čína preferuje bilaterální jednání mezi ní a Spojenými státy americkými.

USA se obávají ztráty části suverenity, kvůli dohodě o kontrole obchodu se zbraněmi

V New Yorku probíhá jednání OSN o dohodě o kontrole obchodu se zbraněmi. Kritici v USA se obávají, že dohoda povede k omezení soukromí vlastníků zbraní ve Spojených státech amerických, protože bude poskytovat údaje o jejich nákupu cizím vládám. Mluvčí americké Národní střelecké asociace Wayne LaPierre prohlásil, že dohoda porušuje druhý dodatek americké ústavy o právu obyvatel Spojených států amerických vlastnit zbraň. Z tohoto důvodu vyvstává otázka, jak se k dohodě OSN postaví Senát Spojených států amerických, kde mají převahu senátoři z Republikánské strany.

V New Yorku pokračuje jednání OSN o dohodě o kontrole obchodu se zbraněmi a naráží na problémy

Jednání 15 zemí OSN, včetně Íránu v New Yorku o dohodě o obchodu se zbraněmi narazilo na problém ze strany USA. Kritici v USA upozorňují, že tato smlouva může znamenat problém pro americkou diplomacii při podpoře Izraele či Taiwanu. Smlouvu naopak podporuje Amnesty International, která upozorňuje, že zbraně vlastněné jednotlivci zabijí denně 1500 lidí. Podle OSN jde dohoda správným směrem, protože občany mají chránit jejich vlády, nikoli jednotlivci. USA také varují, že dohoda podle některých právních výkladů porušuje americkou ústavu.

Francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiusem byla vojenská intervence do Mali označena za „pravděpodobnou“

V Mali pokračují nepokoje, když islamisté napojení na teroristickou skupinu Al-Kaida kontrolují významná území této země a ničí posvátné hrobky. Ve svém prohlášení Laurent Fabius dodal, že v Mali je použití síly velice pravděpodobné. Zásah by měl být pod vedením Afriky a za podpory mezinárodních sil.

Premiér a vláda v Togu odstoupili, aby mohli v plánovaných volbách potvrdit svou pozici

V tomto západoafrickém státě, kde nedávno proběhlo několik protestů opozičních skupin za změnu v pravidlech volního hlasování, jsou volby naplánované na říjen. Vládní deník Togo-Presse informoval, že prezident Faure Gnassingbé je nyní připraven jednat se všemi, kdo by měli zájem o vstup do vlády. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na prezidentskou kancelář v Togu.