Hlavní představitelka barmského opozičního hnutí získala toto ocenění na návrh tehdejšího československého prezidenta V. Havla již v roce 1991. Aung San Suu Kyi čelila dlouhodobě perzekucím ze strany vládního režimu, mimo jiné strávila 15 let v domácím vězení, ze kterého byla propuštěna 13. listopadu 2010. V dubnu tohoto roku byla zvolena do barmského parlamentu a je generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii. Ve svém projevu zdůraznila, že „plný přerod Barmy k demokratickému zřízení je stále vzdálen a ačkoliv několik známých disidentů bylo propuštěno, v zemi je stále mnoho anonymních politických vězňů, na které nesmí být zapomenuto.“
Archiv rubriky: Témata
Čínský prezident Hu Jintao navštívil Dánsko
Během jeho třídenní návštěvy byly mezi dánskými a čínskými firmami podepsány smlouvy o vývozu a investicích v hodnotě cca. 3 miliard amerických dolarů, zároveň bylo uzavřeno 11 dohod týkajících se klimatu, rybářství, zdraví či potravin. Podle slov čínského prezidenta „tyto kroky dokazují, jak důležitou roli připisujeme našemu vztahu s Dánskem.“ Podle většiny oslovených analytiků je však hlavní příčinou čínské návštěvy v zemi ostrov Grónsko, který sice leží na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu a má vlastní vládu a parlament, ale je autonomní součástí Dánského království. Grónsko je z geopolitického hlediska důležité pro své zásoby minerálů a v budoucnu by se mohlo stát oblastí, kde se budou střetávat strategické zájmy USA a Číny.
Portugalský premiér navštíví Peru
Důvodem této návštěvy, na které bude premiéra Pedra Passos Coelhu doprovázet i ministr zahraničí Paulo Portas, je podepsání mnoha dohod týkajících se spolupráce v oblasti turistického ruchu a kultury. Jednání na nejvyšší mezistátní úrovni má mít za následek posílení a prohloubení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Podle oficiální zprávy odcestuje s oběma státníky i pětičlenná delegace z obchodního sektoru, která se setká se svými peruánskými protějšky za účelem sjednání investičních a obchodních dohod.
Ministři zahraničí Indie a Kuby se dohodli na posílení bilaterálních vztahů
Ministři zahraničí Bruno Rodriguez a S.M. Krishna absolvovali celkem dvě společná zasedání, při kterých Indie vyjádřila zájem o posílení především ekonomické spolupráce. Indický ministr zahraničí Krishna zároveň oznámil i plánovanou návštěvu ministra obchodu a průmyslu Jyotiraditya Scindia, který by měl do Havany zavítat příští měsíc.
Čínský premiér navštíví několik států Latinské Ameriky
Premiér Wen Jiabao povede čínskou delegaci na konferenci OSN týkající se trvale udržitelného rozvoje, která se koná v brazilském Rio de Janeiru pod názvem Rio+20. Mimo jiné navštíví čínský premiér i Uruguay, Argentinu a Chile, kam byl pozván na oficiální návštěvu tamními hlavami států. Cílem této návštěvy bude objasnit tamním vládám čínskou politiku v rámci trvale udržitelného rozvoje a posílit bilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi. Premiér Wen Jiabao promluví i k vedení Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik v Chile.
Pentagon oznámil, že plán USA pro útok na Sýrii je hotov
Americký Pentagon oznámil, že byly dokončeny plány pro jednotlivé varianty případného amerického útoku na Sýrii. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zdůraznila, že takový útok připadá v úvahu jedině tehdy, pokud by byl potvrzen Radou bezpečnosti OSN. To se nejeví jako pravděpodobné, vzhledem k neshodám mezi stálými členy Rady bezpečnosti ohledně situace v Sýrii. Připravenost USA k vojenskému zásahu v Sýrii nekoresponduje s vyjádřením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který prohlásil, že Severoatlantická aliance odmítá vojenské řešení situace.
Generální tajemník OSN vyjádřil lítost nad smrtí korunního prince Saúdské Arábie
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil hlubokou lítost nad smrtí korunního prince Saúdské Arábie Nayef bin Abdulaziz al-Sauda, který zemřel 16. června na rakovinu. Korunní princ byl zároveň ministrem vnitra a místopředsedou vlády. Generální tajemník OSN ocenil především princovy zásluhy o posílení bezpečnosti v arabském regionu. Zdůraznil také spolupráci OSN a Nayef bin Abdulaziz al-Sauda v otázce boje proti terorismu.
Velitel mise OSN pozastavuje další operace v Sýrii
Pozorovací mise OSN v Sýrii pod velením generála Roberta Mooda se rozhodla pozastavit některé svoje operace. Důvodem je eskalace násilí v zemi. Podle generála Roberta Mooda je pokračující občanská válka nevhodným prostředím pro operace neozbrojených jednotek pozorovací mise OSN. Robert Mood také prohlásil, že násilí eskalují jak vládní jednotky, tak povstalci. Podle představitelů OSN existuje reálná možnost, že mise svoji působnost v zemi ukončí, protože není nadále schopna plnit své poslání.
Německá kancléřka Angela Merkel kritizovala výkon francouzské ekonomiky
Během setkání německých podnikatelů kancléřka Angela Merkel hovořila o rostoucím rozevírání nůžek mezi dvěma největšími členy eurozóny, kdy nyní získává Německo, oproti situaci před deseti léty, nad Francii „rostoucí náskok“. Kritika francouzské ekonomiky přichází poté, co se ve středu francouzský prezident Francois Hollande v Paříži setkal s představiteli německé levicové opozice, aniž by předtím Hollandea v Paříži navštívila samotná kancléřka.
Příští týden proběhne v Praze jednání představitelů Visegrádské skupiny
Setkání premiérů Polska, Maďarska, Slovenska a Česka proběhne příští pátek, týden před summitem všech členských států EU. Během jednání v Praze má dojít ke koordinaci postojů členů Visegrádské skupiny ohledně dalšího směřování eurozóny, jejímž členem je z V4 prozatím pouze Slovensko. Mělo by také dojít k vyhodnocení ročního českého předsednictví skupiny a projednání programu nastupujícího polského předsednictví.
Kolumbijský kongres schválil zákon a mírových rozhovorech s guerillovými skupinami
Kolumbijský kongres v pátek schválil zákon, jenž uvádí pokyny pro mírové rozhovory mezi vládou a levicovými guerillovými skupinami. Vztahuje se na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozeneckou armádu (ELN), nezahrnuje však zločince spojené s drogovými kartely nebo bývalé polovojenské skupiny. Tzv. právní rámec pro mír vyžaduje měkké tresty pro ty rebely, kteří odškodní obětí a souhlasí s odložením zbraní. Tento zákon představuje významný krok vpřed oproti politice minulých vlád, které s jednáním s rebely nesouhlasily. Dle kritiků je však zákon, jenž má podporu prezidenta Juana Manuela Santose, příliš shovívavý a umožňuje rebelům, aby za zločiny, které spáchají, nebyli potrestáni.
Argentina požaduje zahájení jednání o suverenitě Falklandských ostrovů, Velká Británie to odmítá
Během výročí 30. let od osvobození Falklandských ostrovů od okupace Argentinci požádala prezidentka Argentiny Cristina Fernandez de Kirchner Dekolonizační komisí OSN, aby bylo zahájeno jednání s Velkou Británii ohledně suverenity Falklandských ostrovů. Britský premiér David Cameron však na zprávu reagoval slovy, že „k jednáním nedojde.“ Dle argentinské prezidentky Velká Británie využívá své pozice permanentního člena Rady bezpečnosti OSN a poukázala na geografickou vzdálenost mezi Falklandy a Spojeným královstvím. Během této relace však hovořili i dva falkandští zákonodárci, kteří trvají na svém právu na sebeurčení.
Italská vláda chce prodat 3 státní podniky ve snaze zmírnit zadlužení země
Dle očekávání italské vlády by prodej státní podniků Fintecna, Sace a Simsest, spadajících pod ministerstvo financí, mohl přispět 10 miliardami eur do státního rozpočtu. Dalším vládním krokem bude snížení počtu svých vojenských sil a plán prodeje nemovitosti uvolňovaných v souladu s tímto procesem. Majetek tak bude vložen do fondu, oceněn a prodán soukromým investorům. Mezi další úsporná opatření patří sloučení některých útvarů a snížení počtu státních zaměstnanců. Ve čtvrtek Bank of Italy uvedla, že míra veřejného zadlužení země dosáhla rekordní výše 1.95 bilionů eur. Proti úsporným opatřením dnes v Říme protestovalo okolo 200 tisíc nespokojených občanů.
Okolo 200 tisíc Italů dnes v Říme protestovalo proti vládním úsporným opatřením
Někteří protestující dle agentury Reuters uvedli, že nesouhlasí s vládním programem, jenž prohlubuje krizi v zemi. Představitelé italských odborových organizací od vlády požadují především zastavení škrtů financí v sociálním systémů, v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností dále chtějí, aby se vláda zaměřila na vytváření nových pracovních pozic.
Kubánská policie propustila 32 členek protestního hnutí Dámy v bílém
Dle hlavní představitelky Dám v bílém Berty Soler bylo 32 členek zadrženo, aby v sobotu v Havaně neuspořádaly akci věnovanou politickým disidentům. Hnutí bylo založeno v roce 2003 a sdružovalo ženské členy rodin 75 zadržených disidentů. Poté, co došlo k propuštění všech osob, o které hnutí usilovalo, začaly Dámy v bílém požadovat propuštění všech politických vězňů.
Prezidenti Makedonie a Srbska jednali o významu regionální spolupráce
Dalšími tématy jednání makedonského prezidenta Gjorge Ivanova s jeho srbským protějškem Tomislavem Nikoličem bylo posílení spolupráce ve všech oblastech společných zájmů a vyvíjení dalšího úsilí v rozvoji regionu. Během prvního setkání prezidentů od inaugurace Nikoliče Ivanov vyjádřil ochotu pokračovat v úzké spolupráci na politické, ekonomické a kulturní úrovni s ohledem na integraci do EU a také ochotu pokračovat v praxi úzkých vztahů a osobních kontaktů navázaných předchůdcem Nikoliče Borisem Tadićem.
Španělský premiér Mariano Rajoy přislíbil reformy, den po varování MMF
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu přislíbil provést reformy, které učiní ekonomiku země „pružnější a konkurenceschopnější“, den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl seznam potřebných reforem k opětovnému získání důvěry trhu. Jednalo se například o vyšší daň z přidané hodnoty či bezprostřední právní předpisy o budoucím snižování mezd státních zaměstnanců. Výnosy španělských dluhopisů v uběhlém týdnu přesáhly 7%, dluh země vzrostl na 72,1% HDP a vláda očekává jeho další zvyšování v průběhu roku.
V Řecku se v neděli uskuteční parlamentní volby
Dle posledních zveřejněných průzkumu veřejného mínění má největší podporu obyvatel strana Nová demokracie, která chce pokračovat s 2. záchranným plánem. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA) , která požaduje zrušení záchranného plánu. Na třetím místě by se nyní ocitla socialistická strana PASOK. Dočasný premiér Panagiotis Pikrammenos uvedl, že země se musí vypořádat s důležitými otázkami, které vyžadují politická rozhodnutí. Ministerstvo financí dle agentury FIA údajně prohlásilo, že Řecko má peníze pouze na platy a důchody do konce července a státní příjmy činí oficiálně 666 milionů eur, oproti cíli 18.8 miliard eur za prvních pět měsíců roku.
Kazachstán znovu umožnil Rusku využíváni kosmodromu Bajkonur
Startování ruských raket z Bajkonuru bylo dočasně omezeno kvůli sporu ohledně nové smlouvy mezi oběma státy. Poté, co však kazašský premiér Karim Masimov rokoval s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, bylo oznámeno, že ruská vesmírná agentura Roskomos může kosmodrom znova využívat. Jablkem sváru mezi oběma státy je zájem na využití nové oblasti v Kazachstánu, kam by dopadaly části nosných raket. Kazachstán požaduje, aby před vyčleněním této nové oblasti byla mezi oběma státy podepsaná dodatečná smlouva ke smlouvě o pronajmu Bajkonuru, jež by byla ratifikována kazašským parlamentem. Jednání o této smlouvě začala v roce 2008 a k dnešnímu dni nebyla dokončena.
V Číně úspěšně odstartovala kosmická pilotovaná loď Shenzhou-9, mezi členy posádky je také žena
Osm minut po startu, který proběhl v čínském kosmodromu v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su, vstoupila kosmická loď Shenzhou-9 na oběžnou dráhu. Během několika dní by se měla spojit s orbitálním modulem Tiangong-1, který byl na oběžnou dráhu uveden v září 2011. Součástí celkem tříčlenné posádky je také první čínská kosmonautka. Pobyt posádky ve vesmíru by neměl trvat déle než 12 dní, během kterých by měla být provedena řada experimentů. Čína usiluje o vytvoření stálé vesmírné stanice na oběžné dráze, obdobě mezinárodní vesmírné stanice ISS. Tu provozují společně Spojené státy, Rusko, Kanada, Japonsko a evropské země. Její menší čínská obdoba by měla být postavena do roku 2020.
Japonsko obnoví provoz dvou jaderných reaktorů
Rozhodnutí oznámil japonský premiér Yoshihiko Noda. Znovuotevřeny budou reaktory v prefektuře Fukui a k obnovení provozu by mělo dojít v časovém horizontu tří týdnů. K rozhodnutí došlo z důvodu hrozby výpadků dodávek elektrické energie, které japonský premiér označil za klíčovou pro stabilitu společnosti i hospodářství země. Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů, podle průzkumu veřejného mínění provedeného zpravodajskou agenturou Jiji se 46% japonské populace staví k otázce znovuotevření jaderných reaktorů negativně.
Po nepokojích v Barmě zůstává až 30 tisíc osob bez přístřešku nad hlavou a přístupu k potravinám
Jedná se o vysídlené skupiny muslimů a buddhistů, mezi kterými vypukly 8. června nepokoje. Během vlny násilí zemřelo minimálně 29 osob, vysídleno bylo přes 30 tisíc osob, z nichž více než 20 tisíc uprchlíků uteklo do hlavního města státu Rakhine, došlo také k vypálení více než dvou tisíc domů. OSN vyzvala sousední stát Bangladéš, aby přijímal barmské uprchlíky. Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi během své cesty po Evropě upozornila, že v zemi musí být přijaty zákony, které znemožní konání dalších podobných událostí.
Podle studie organizace Human Rights Watch nejsou v indickém těžebním průmyslu dodržovány zákony na ochranu lidských práv a životního prostředí
Studie uvádí, že způsob těžby poškozuje zdraví, životní prostředí a zejména potom kvalitu vodních zdrojů. Klíčový problém spočívá v nedostatečné kontrole dodržování pravidel těžby, navzdory tomu, že země disponuje jejich dostatečným množstvím. Výzkum byl vytvořen na základě průzkumu veřejného mínění v indických státech Goa a Karnataka, kde se nachází bohatá naleziště zásob nerostných surovin. Indie je největším světovým producentem slídy, třetím největším producentem železné rudy a pátým největším producentem hliníku. Hodnota indického těžebního průmyslu je odhadována na více než 100 miliard USD.