Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení

Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.

Súdánský prezident chce sepsat novou, zcela islámskou ústavu

Prezident Omar Hassan al-Bashira uvedl, že by Súdán měl sepsat novou ústavu, která bude na „100 % islámská“ a půjde tak příkladem sousedním zemím, v nichž po lidových revolucích získaly silné zastoupení islámské politické strany. Nová ústava by měla reflektovat odtržení křesťanského Jižního Súdánu, který po referendu vyhlásil nezávislost v červenci minulého roku. Kdy by měla být nová ústava přijata, prezident al-Bashir neuvedl. Prezident čelí sílícím protestům proti úsporným opatřením.

Rebelové na východě Demokratické republiky Kongo vyzývají k jednání

Rebelové seskupeni do tzv. hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda v pátek obsadili klíčové město Bunagana na hranici s Ugandou. V sobotu již vyzvali vládu Demokratické republiky Kongo k jednání a ukončení násilí. Rebelové uvedli, že pokud vláda k jednání přistoupí, nebudou postupovat dále v provincii Severní Kivu. Z podpory rebelů a jejich výcviku obviňuje konžská vláda i OSN vysoké představitele Rwandy. Ti vinu odmítají. Mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou panuje křehký mír, který konfliktem na východě Demokratické republiky Kongo může být ohrožen.

Uruguay navrhuje sjednocení organizací MERCOSUR a UNASUR do jedné

To oznámil uruguayský prezident José Mujica. Podle něj jihoamerické státy potřebují otevřít více institucí a to by jim mělo sjednocení Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) a Unie jihoamerických států (UNASUR) umožnit. Zároveň by tak ekonomické i politické strategie byly v rámci jedné organizace flexibilnější. Svůj návrh prezident Mujica již přednesl na summitu MERCOSUR v Argentině.

Analytici předpovídají až o pětinu slabší úrodu v souvislosti s extrémními suchy ve Spojených státech

Nynější vlna vysokých teplot spojených s minimem srážek je nejhorší za posledních 12 let. Podle odborníků by mohlo v zasažených oblastech dojít ke snížení úrody zemědělských plodin o více než jednu pětinu. Kromě zemědělských škod také v souvislosti s výkyvy počasí zemřelo během posledního měsíce v rámci Spojených států minimálně 23 lidí.

Námořnictvo Spojených států plánuje další investice do využívání biopaliv v hodnotě 420 milionů amerických dolarů

Tato snaha je v souladu s úsilím Pentagonu snížit svoji závislost na palivu, které se získává z importované ropy. Podle zástupců armády představuje tato závislost na dováženém palivu bezpečností riziko, které je řešitelné právě vývojem alternativních zdrojů paliva pro tanky, letouny i lodě. Děje se tak i přes negativní ohlasy ze strany některých členů Kongresu, kteří považují plánovanou investici do stavby nových rafinerií v hodnotě 420 milionů dolarů za příliš nákladnou a neefektivní. Námořnictvo nyní připravuje šestitýdenním cvičení za použití biopaliva, které by mělo začít 18. července tohoto roku.

Filipíny získaly nejlepší ratingové hodnocení za posledních 9 let

Ratingová agentura Standart & Poor’s zvýšila hodnocení filipínské ekonomiky z BB na BB+. Filipíny tak dosáhly stejného ratingu jak sousední Indonésie a zemi dělí již pouze jeden stupeň od získání investičního stupně ratingu. Agentura Standart & Poor’s uvedla, že jedním z důvodů zvýšení ratingu je výrazné zlepšení spravování státních financí. V prvním čtvrtletí roku 2012 zaznamenala ekonomika Filipín růst 6,4%, tedy nejvyšší hodnotu za poslední dva roky. Cílem vlády je dosáhnout hranice růstu 8%, která by vedla ke snížení výskytu chudoby v zemi.

Ve Východním Timoru se dnes konají parlamentní volby

Jejich průběh je klíčový pro další působení mise OSN v zemi. Pokud volby proběhnout bez větších komplikací, podobně jako volby prezidentské v dubnu letošního roku, mise OSN by měla být ukončena. Situace by však mohla být zkomplikována velkým množstvím kandidujících stran. V důsledku bezpečnostní krize z dubna a května 2006 byla vytvořena v srpnu 2006 nová Integrovaná mise OSN v Timoru-Leste (United Nations Integrated Mission in Timor-Leste, UNMIT), ustavená rezolucí Rady Bezpečnosti OSN.

Útok amerických bezpilotních letounů v severním Pákistánu si vyžádal 28 obětí

Nejméně v 19 případech se jednalo o civilisty. Útoky bezpilotních letounů pokračují navzdory opakovaným žádostem pákistánské vlády o jejich přerušení. V červnu letošního roku hnutí Taliban varovalo před sabotáží kampaně proti dětské obrně v případě, že nedojde k ukončení útoků. USA tvrdí, že útoky zasahují pouze ozbrojence, dle mnohých kritiků však většinu obětí tvoří právě civilisté. Od počátku roku 2012 tak zemřelo více než 150 osob.

USA přiznaly Afghánistánu zvláštní status

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na své nečekané návštěvě Afghánistánu přiznala zemi zvláštní bezpečnostní status. Tlumočila tak rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy. USA také označily Afghánistán za hlavního spojence mimo NATO. Zvláštní bezpečnostní status umožňuje Afghánistánu lepší přístup k americkým zbraním či k výcviku vojsk americkými instruktory. Podobný status má například Izrael. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že USA neponechají Afghánistán osudu, až válka v roce 2014 skončí. V reakci na tato prohlášení pronesl kritiku USA afghánský prezident Hamid Karzai, který kritizoval vměšování USA do záležitostí Afghánistánu.

 

Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval USA za vměšování se do afghánských vnitřních záležitostí

Podle slov Afghánského prezidenta Hamida Karzaie se USA svojí politikou pokouší vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Spojené státy americké pak podle Hamida Karzaie označují vládu Afghánistánu za korupční a nekompetentní proto, aby si udržely vliv na chod země. Kritizuje také chmurné vize USA a NATO ohledně vývoje v Afghánistánu po roce 2014, kdy mají odejít alianční vojska. Prezident Karzai vyslovil názor, že tyto vize mají ospravedlnit delší setrvání cizích vojsk v Afghánistánu. Tuto kritiku USA afghánský prezident vyslovil v reakci na nečekanou návštěvu americké ministryně zahraničí Hillary Clinton.

Americká ministryně zahraničí bez ohlášení navštívila Afghánistán

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes nečekaně navštívila afghánské hlavní město Kábul. Setkala se s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Hovořili o vzájemných vztazích ve vojenské i civilní oblasti. Americká ministryně zahraničí označila Afghánistán za hlavního spojence USA mimo Severoatlantickou alianci. Návštěva v Kábulu je zastávkou americké ministryně zahraničí na cestě do Japonska, kde se má setkat s hlavními sponzory války v Afghánistánu.

V památkové rezervaci Tanzanie postaví uranový důl, UNESCO souhlasí

Výbor pro světové dědictví UNESCO odsouhlasil územní změny v rezervaci Selous Game v Tanzanii, která se stala světovou památkovou rezervací v roce 1982. Na vyčleněném území postaví a bude provozovat firma Mantra Resources uranový důl, jenž by do státní pokladny měl přinést během 15 let 250 milionů USD. Oblast, kterou důl zabere, představuje asi 0,8 % z celkové rozlohy rezervace, jež je domovem největší populace slonů na kontinentě, velkého množství černých nosorožců, gepardů a žiraf.

Národnímu leteckému dopravci v Čadu byl pozastaven provoz

Národní dopravce Air Toumai, který provozoval regionální i mezinárodní lety, např. do sousedního Kamerunu, Gabonu, Pobřeží Slonoviny a sezónní lety do Saudské Arábie a Dubaje, byla pozastavena činnost na základě odhalených bezpečnostních problémů. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) uvádí, že přestože se letectví v Africe zlepšilo, stále kvůli své nehodovosti patří k nejhorším na světě.

Povstalci na východě Demokratické republiky Kongo obsadili klíčové hraniční město

Rebelové v provincii Severní Kivu na východě Demokratické republiky Kongo získali klíčové město Bunagana na hranici s Ugandou. Na 600 konžských vojáků, kteří proti rebelům bojovali, bylo nuceno uprchnout do sousední Ugandy. Ve východní oblasti země propuklo násilí na konci března, kdy část konžské armády se přidala k rebelům pod vedením generála Bosco Ntaganda. Přes 200 000 lidí podle OSN muselo kvůli bojům opustit své domovy.

Finsko nebude podporovat model evropské integrace, kde jsou členské státy společně zodpovědné za dluhy jiných členů

Finská ministryně financí Jutta Urpilainen se takto vyjádřila pro agenturu AFP. Dále řekla, že Finsko si je vědomo, že euro a členství v eurozóně je pro severoevropský stát přínosné, avšak dodala, že se Finsko připravuje na různé možnosti a scénáře budoucnosti evropské integrace. Poté zdůraznila, že Finsko nebude setrvávat v eurozóně za každou cenu.

Mise EULEX obvinila kosovského vicepremiéra a dalších 10 osob z korupce

V pátek došlo k obvinění kosovského vicepremiéra Bujara Bukoshiho a 10 dalších úředníků z braní úplatků při zadávání zakázek v resortu zdravotnictví, kde Bukoshi v minulosti působil. Obvinění byla podána Zvláštním zastupitelským orgánem Kosova, jenž je jednou z odnoží mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu (EULEX). Místopředseda vlády popírá všechna obvinění a tvrdí, že státní zástupce jej nekontaktoval. „Jsem naprosto čistý a nebyl jsem zapojen do žádných machinací ohledně veřejných zakázek, jsem připraven čelit spravedlnosti,“ uvedl Bukoshi pro agenturu Reuters.

Švýcarsko bude pokračovat v nákupu íránské ropy

Švýcarské Federální ministerstvo hospodářství v pátek uvedlo, že se země nepřidá k embargu na íránskou ropu. Mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí dále uvedl, že země, která není členských státem EU, chce i nadále udržovat s Íránem dobré vztahy. USA vyjádřily „zklamání“ nad tímto rozhodnutím švýcarských politiků.

Francouzský ministr vnitra vyzval muslimy žijící ve Francii k budování „francouzského islámu“

Francouzský ministr vnitra Manuel Valls požaduje, aby „francouzský islám“ nebyl závislý na vlivech zvenčí. Prohlásil, že ačkoliv respektuje vazby, které spojují mnoho muslimů z jejich zemí původu, je jejich společnou povinností postupné budování islámu s francouzskými kořeny.  Takto politik hovořil během inaugurace mešity v Cergy. Valls dále vyzval k zahájení „klidného dialogu“ mezi islámským duchovenstvem a francouzskými orgány veřejné správy.

Řecký premiér Antonis Samaras: „Jsme připravení provádět strukturální reformy“

Řecký premiér Antonis Samaras v pátek uvedl,že jeho vláda je připravená provádět strukturální reformy v širokém rozsahu. Připustil také, že stávající opatření pro sanaci státních financí byly neúčinné. Premiér dále prohlásil, Řecko bude privatizovat státní firmy více, než se původně očekávalo. Některé z nich ukončí svou činnost, jiné budou sloučeny. Premiér dále slíbil daňovou amnestii pro řecké občany, kteří převedou své peníze ze zahraničních bank do bank domácích. Posledním projednávaným bodem pátečního zasedání byla žádost, aby věřitelé EU a MMF udělili zemi dvouletý odklad splácení dluhu ve výši 237 miliard EUR.

Rumunský parlament rozhodl o zahájení procesu odvolání prezidenta Traiana Băsescua

O tom, zda-li prezident Traian Băsescu setrvá ve své funkci rozhodnu voliči v referendu 29. července. Důvodem je argument, že prezident údajně porušuje ústavu a překračuje své pravomoci.  Hlasování proběhlo v parlamentu tento pátek, kdy pro zbavení Băsescua jeho funkce hlasovalo 256 z 432 zákonodárců. Za prozatímního prezidenta byl označen Crin Antonescu, jenž teprve v úterý získal post předsedy senátu. Dle některých zahraničních komentátorů se země nyní ocitla v největší politické krizi posledních dvaceti let. Došlo již k výměně předsedů obou komor parlamentu a ombudsmana a k omezení pravomocí ústavního soudu. Ten nyní nesmí přezkoumávat rozhodnutí parlamentu a ztratil i možnost vetování, kterým mohl zasáhnout do procesu zbavení prezidenta jeho funcke. Došlo také ke změně zákona o referendu – zatímco dosud bylo potřeba, aby se pro odvolání prezidenta vyjádřila většina všech oprávněných voličů, nyní postačí většina odevzdaných hlasů. Znepokojení nad děním v zemi vyjádřila Evropská komise (EK), Rada Evropy, USA a další státy.

Republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney získal v červnu v rámci příspěvků na svoji kampaň přes 100 milionů amerických dolarů

Jedná se o prozatím nejvyšší částku, kterou se mu podařilo v rámci své kampaně za měsíc získat. Velký podíl na tom má pravděpodobně rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o ústavnosti zdravotní reformy současného prezidenta B. Obamy, se kterou velká část amerických občanů nesouhlasí a jedinou šanci na její zrušení spatřují ve vítězství M. Romneyho v prosincových prezidentských volbách. Za prvních 24 hodin od výroku Nejvyššího soudu získal M. Romney přes 4,6 milionu USD. Analytici odhadují, že letošní prezidentská kampaň ve Spojených státech bude nejdražší kampaní v historii země.

UNICEF varuje před zvyšujícím se násilím na dětech v Azawadu

UNICEF vydalo varování před dramaticky narůstajícím násilím na dětech ve státě Azawad. Zde působí milice Ansar Dine, které ovládají severní části oblasti a bojují proti zbytku země. UNICEF ve své zprávě zmiňuje především sexuální násilí na dívkách a násilné odvody nezletilých chlapců do ozbrojených milicí. Problém vidí UNICEF mimo jiné také v uzavření škol pro více než 300 000 dětí. Děti, které nenavštěvují školu jsou potom dle OSN více náchylné ke zneužívání.