Ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Istanbulu premiér Hamadi Jebali řekl, že meziroční růst inflace se zpomalil. Vláda očekává, že inflace země v letošním roce klesne na 4 %. Národní statistický úřad na začátku května vydal zprávu, podle níž se inflace v prvních měsících letošního roku naopak zvýšila na 5,7 %. V roce 2011 se inflace v prvním kvartále pohybovala kolem 5,5 %. Ekonomický růst Tuniska vláda předpovídá na 3,5 %. Podle premiéra Jebali se zvýšily investice v průmyslovém sektoru a počet turistů se vrací na úroveň před jasmínovou revolucí, která svrhla prezidenta Ben Aliho.
Archiv rubriky: Ekonomika
Dle agentury Standard&Poor’s je pravděpodobnost na odchod Řecka z eurozóny 1:3
Ten by byl dle agentury uskutečněn v případě, že by nová vláda odmítla zavádění reforem nutných pro získání zahraniční finanční pomoci. Agentura prognózuje, že pokud by k této situaci došlo, Řecko by čekal státní bankrot a pozice, v němž by se země ocitla, by odradila další země eurozóny od následování její kroků. Případné snížení ratingů členských států EU po odchodu Řecka z bloku jednotné měny by dle S&P bylo ovlivněno politickou reakcí členských zemí na nastalou situaci.
Ruský premiér chce do konce týdne předložit Státní dumě k projednání protokol o vstupu Ruska do WTO
Ruská vláda se bude na zasedání 7. června zabývat protokolem o přistoupení Ruska k WTO, podepsaným v Ženevě 16. prosince 2011. Následně jej musí ratifikovat Státní duma, a to do konce června tohoto roku. Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes během jednání s vicepremiéry zdůraznil, že by se s ratifikací dokumentu nemělo otálet.
Ruský prezident: „Při vstupu do WTO bude Rusko chránit slabá odvětví“
Po vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) přijme Rusko na přechodnou dobu některá opatření k minimalizaci rizik pro jednotlivé hospodářské sektory, zejména pro zemědělství, zemědělské strojírenství, automobilový průmysl a některá další odvětví. Oznámil o tom ruský prezident Vladimír Putin na tiskové konferenci po summitu Rusko – EU. V přechodném období bude postupně snižována úroveň celní ochrany, která bude i po vstupu mnohem vyšší než v jiných zemích, například na Ukrajině, s níž má Rusko velký objem obchodu. Prezident Putin potvrdil, že se Rusko bude řídit již sjednanými dohodami s WTO a dodržovat je, a zdůraznil, že nespatřuje žádný rozpor mezi vstupem Ruska do WTO a účastí v Celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, jejíž systém je dle jeho slov zcela v souladu s principy WTO.
Uzbekistán se připojí k zóně volného obchodu Společenství nezávislých států
Prezidenti Ruska a Uzbekistánu Vladimir Putin a Islam Karimov dnes po společném jednání v Taškentu podepsali deklaraci o prohlubování strategického partnerství a tzv. memorandum o vzájemném porozumění, které předpokládá, že Uzbekistán do konce tohoto roku dokončí jednání a připojí se k Dohodě o zóně volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami (Dohoda o volném obchodu byla podepsána v roce 2011 představiteli Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Kyrgyzstánu, Moldavska, a Tádžikistánu, další tři země – Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán – se rozhodly připojení ještě zvážit). K dalším tématům jednání patřila také situace v sousedním Afghánistánu, která pro Uzbekistán představuje velmi závažný problém, a to zejména v souvislosti s nadcházejícím odchodem mezinárodních sil v roce 2014, který může v Uzbekistánu způsobit nárůst teroristické extremistické aktivity a rozvoj obchodu s drogami. Dle slov uzbeckého prezidenta je třeba před tím, než vojáci z Afghánistánu odejdou, v zemi vytvořit silnou armádu a vyřešit řadu dalších otázek.
Mezinárodní finanční pomoc Mosambiku se snížila
Mosambik obdržel od mezinárodního společenství 606 milionů USD pro příští rok jako rozvojovou pomoc. Oproti letošnímu roku jde o více než 10% pokles. Pro rok 2012 získal Mosambik pomoc ve výši 688 milionů USD, přičemž 378 milionů USD je vyčleněno na podporu rozpočtu. Mezi hlavní donátory patří Německo, Velká Británie a Světová banka. Ekonomický růst Mosambiku byl v roce 2011 7,1 %, v letošním roce se očekává 7,5 %.
Fitch: Chile a Peru jsou nejlépe připravenými státy regionu na propad globální ekonomické situace
Podle agentury Fitch Chile i Peru mají relativně nízký státní dluh a fiskální flexibilitu. Dalšími zeměmi, které jsou dobře připraveny na globální pokles ekonomiky, jsou Mexiko, Brazílie nebo Kolumbie. Podle agentury se na opačném konci žebříčku ocitla Argentina a Venezuela. Ty doplácí na snížení ceny jejich hlavních vývozních komodit – ropy v případě Venezuely a sójových fazolí v případě Argentiny. Agentura dodala, že i přes to jsou státy Latinské Ameriky relativně připraveny na krizi v eurozóně. Ani tak ale státy tohoto regionu nebudou vůči ní imunní.
Zemědělská produkce Latinské Ameriky má stále potenciál růst
Tak se vyjádřil generální ředitel Inter-americké institutu pro zemědělskou spolupráci (IICA) Victor M. Villalobos. Zemědělská produkce regionu by měla růst i přes to, že Latinská Amerika se na celkové produkci světového zemědělství podílí až 40%. Generální ředitel Villalobos dále uvedl, že v poslední době se region soustředí především na zvýšení produkce obilovin a sójových fazolí.
V ruském Petrohradě začal pravidelný summit Rusko – EU
Summit Rusko – EU začal již v neděli večer neformální večeří ruského prezidenta Vladimira Putina s vrchními zástupci Evropské unie. Předpokládá se, že hlavními tématy budou krize v Sýrii, dluhová krize eurozóny, kontroverzní íránský jaderný program a energetické vztahy mezi Ruskem a EU. Plánovaná liberalizace energetického trhu v EU by totiž mohla v Evropě snížit vliv ruského gigantu Gazprom, který obstarává více než 25% spotřeby plynu v unii. Summit bude zakončen společnou tiskovou konferencí.
Evropská unie pravděpodobně představí na červnovém summitu plán svého dalšího vývoje
Německý deník Die Welt v neděli informoval, že EU připravuje „tajný“ plán své budoucnosti. Plán, který připravují čtyři nejvýše postavení úředníci EU, by měl být rozdělen do čtyř pilířů: strukturální reformy, bankovní unie, fiskální unie a politická unie. Deník vyjádřil domněnku, že by se mohlo jednat o revoluční dokument, cenou za jeho naplnění by však mohlo být případné rozštěpení unie. Čtyři nejvýše postavení úředníci EU, stálý předseda Evropské rady, předseda Evropské komise, šéf ministrů financí eurozóny a prezident Evropské centrální banky (ECB), byli k tomuto kroku vyzváni šéfy vlád členských zemí. Předseda Evropské komise Barroso nedávno přišel s návrhem časového harmonogramu hospodářské unie.
Inflace Jižního Súdánu vystoupala v květnu téměř na 80 %
Meziroční inflace, která se v květnu zvýšila na 79,5 %, ukázala vážné ekonomické problémy v jednom z nejmladších zemí světa. Země přišla o drtivou většinu svých příjmů kvůli sporu se sousedním Súdánem ohledně transferu ropy a transferních poplatků, což vystřelilo ceny potravin a pohonných hmot, které musí Jižní Súdán dovážet ze sousedních zemí.
Německo radí Španělsku, aby požádalo o pomoc Evropský nástroj finanční stability
Tuto informaci přinesl list Spiegel. Podle německé kancléřky Angely Merkel a ministra financí Wolfganga Schaeuble se Madrid nedokáže vypořádat s krizí svého bankovního systému sám. Během návštěvy španělského ministra financí Luise de Guinose v Německu ministr Shaeuble Španělsku doporučil, aby požádalo o pomoc právě Evropský nástroj finanční stability (EFSF). Ministr de Guindos ale odmítá a uvádí, že Španělsko je schopno celou krizi vyřešit samo.
Německý ministr zahraničí vyzval Řeky, aby před předčasnými volbami nevěřili populistickým slibům
V rozhovoru pro řecký To Vima německý ministr zahraničí Guido Westerwelle také řekl, že Německo i on sám si přejí, aby Řecko zůstalo dále členem eurozóny. Poté dodal, že jsou to však Řekové, kdo se musí rozhodnou, jakou cestou se vydají. V rozhovoru se Westerwelle také kriticky vyjádřil k vytvoření společných evropských dluhopisů neboli tzv. eurobondů.
Kyperský prezident Demetris Christofias nevylučuje možnost, že Kypr bude potřebovat finanční pomoc
V posledních měsících se začalo stále častěji diskutovat o možnosti, že by Kypr mohl být dalším státem eurozóny, který by kvůli problémům svých bank musel požádat o finanční pomoc. Kypr má také značně omezené zdroje financování, neboť již přes rok nemá přístup na mezinárodní finanční trhy. Kyperský prezident nepovažuje potřebu země o jednání o vstupu do podpůrného mechanismu za jasnou věc, ale vyloučit to prý také nemůže. Dále uvedl, že za problémy stojí také silné napojení kyperských bank na zadlužené Řecko. Největší kyperské bance dokonce hrozí znárodnění.
Český prezident: „Evropa se musí zbavit svého dluhu a to tempem, které je ekonomicky a sociálně únosné“
Podle prezidenta České republiky Václava Klause se Evropa musí zbavovat svého dluhu. Ve svém článku pro Hospodářské noviny dále napsal: „Začít vytvářet nové dluhy ‚prorůstově orientovanými‘ státními výdaji, na které je nutné si doma či v cizině dále půjčovat, je naprostá iracionalita.“ Politiky a ekonomy, kteří řešení dluhové krize pomocí dalšího zadlužování opakovaně nabízejí, označil za nerozumné. Vinu za zadlužení Evropy dává Václav Klaus evropskému sociálně-ekonomickému modelu.
Automobilka Volkswagen zahájila personální reorganizaci, změny začnou platit od září
Šéf Volkswagnu(VW) Martin Winterkorn dnes oznámil: „Naše společnost rostla silně a v posledních letech se stala více mezinárodní. Tato základní přestavba je tou správnou odpovědí na rostoucí výzvy,“. VW například zřídila v představenstvu nový post pro čínský trh, neboť právě ten je pro automobilku velice významný. Post bude zastávat Jochem Heizmann. Změny se dotknou i Škody Auto, když nynějšího šéfa vývoje nahradí Frank Welsch.
Bělorusko získá třetí tranši úvěru z protikrizového fondu EurAsEC
Bělorusko v nejbližší době dostane další, v pořadí třetí tranši z protikrizového fondu Eurasijského ekonomického společenství (EurAsEC). Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Zároveň se hlavy státu dohodly na zahájení jednání o čtvrté tranši. Podle slov ruského prezidenta je její poskytnutí „vhodné a účelné vzhledem k pozitivnímu trendu běloruské ekonomiky“.
Ruský prezident a německá kancléřka popřeli zvyšující se energetickou závislost Evropy na Rusku
Energetická závislost byla jedním z témat jednání ruského prezidenta Vladimíra Putina s německou kancléřkou Angelou Merkel. V současné době již funguje první větev plynovodu Nord Stream, byla také dokončena instalace druhé podmořské větve, přes kterou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 poputuje plyn ke spotřebitelům v Německu. K tématu růstu závislosti Německa a dalších evropských zemí na Rusku prezident Putin uvedl, že dodávky ruského plynu do Německa se ve srovnání s předkrizovým obdobím nezvyšují a ve struktuře německé spotřeby primárních energetických zdrojů podíl Ruska neroste. Kancléřka ve svém komentáři na téma energetické závislosti na Rusku rovněž zdůraznila, že v Evropě existují i jiné zdroje dodávek plynu, například Norsko, takže energetická závislost evropským zemím nehrozí. Ruský prezident dále informoval německou kancléřku o tom, že Velká Británie a skandinávské země také projevily zájem o dodávky plynu přes Nord Stream.
Věřitelé odhlasovali uzavření německého řetězce drogerií Schlecker
Na konci července skončí po 40 letech síť německých drogerií Schlecker, které jsou od ledna v insolvenci. Věřitelé usoudili, že žádná z nabídek není přijatelná a Schlecker tak ukončí nájemní smlouvy na své obchody a propustí všech 13 000 zaměstnanců. Jako největší problém se ukázaly žaloby od bývalých zaměstnanců, potřeba snižování mezd a vykazování každodenních ztrát. O koupi německého řetězce se zajímala i česko-slovenská investiční skupina Penta Investments.
Barmská disidentka Aung San Suu Kyi upozornila během svého projevu na Světovém ekonomickém fóru na klíčové problémy země
Předsedkyně opoziční strany Aung San Suu Kyi hovořila zejména o vnitropolitické situaci země. Vyzvala zahraniční investory, aby se podíleli na spoluvytváření nových pracovních pozic a vymýcení chudoby, zároveň ale upozornila na problematiku korupce a nerovnoměrného přerozdělování zisků. Varovala také před přílišným optimismem nad vývojem v zemi. Během svého projevu, která se konal poslední den fóra, upozornila na některé přetrvávající problémy v zemi, a to zejména v otázce nezávislého soudnictví, demokratického parlamentu či postavení armády, které limituje přijetí dalších demokratických reforem v zemi.
4 evropští lídři budou na summitu v Římě diskutovat o dluhové krizi EU
Italský premiér Mario Monti pozval vrcholné představitelé Německa, Francie a Španělska k diskusi ohledně dluhové krize EU. Summit v Římě by se měl konat na konci června, po parlamentních volbách v Řecku. Představitelé největších ekonomik eurozóny by měli přijít se společným plánem řešení zhoršující se nezaměstnanosti a finanční krize v celé EU. Výsledek řeckých voleb dle analytiků ovlivní setrvání země v eurozóně i průběh krize v dalších ohrožených státech – zejména v Itálii a Španělsku.
Nezaměstnanost eurozóny již druhý měsíc na rekordních 11%
Revidována oficiální čísla zveřejněná v pátek ukazují, že nejvíce je nezaměstnaností poškozeno Španělsko s 24,3% občanů hledajících práci. Nejnižší nezaměstnanost opět vykazuje Rakousko s 3,9%. Celkový počet nezaměstnaných v eurozóně v květnu činil více než 17,4 milionů osob.
Irsko podpořilo fiskální pakt Evropské unie
Z pátečních výsledků referenda vyplývá, že více jak 60% Irů se vyjádřilo pro fiskální pakt Evropské unie, jenž má za cíl posílit pozici eurozóny. Díky pozitivními výsledku hlasování bude mít země garantovaný přístup k novému trvalému fondu EU. Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy tento klíčový krok směrem k obnově evropského hospodářství přivítal.