Celkem nyní v Coloradu bojuje se sedmi požáry více než půlka všech hasičů USA, odhady uvádějí více než 400 zničených domů a desetitisíce hektarů spálené půdy.
Archiv rubriky: Ekologie
Část východního pobřeží Spojených států je bez elektrického proudu
Výpadek je způsoben rozsáhlými bouřemi, které v posledních dnech zasáhly státy Ohio, Virginie, Západní Virginie a Washington D.C. Bez proudu se ocitlo více než 3,7 milionu domácností. Ve všech zasažených státech je nyní vyhlášen stav nouze.
V Japonsku probíhají demonstrace proti znovuobnovení provozu jaderných elektráren
Stovky demonstrantů se shromáždily v okolí jaderné elektrárny města Ohi v prefektuře Fukui, kde by již dnes měl být obnoven provoz jednoho ze dvou jaderných reaktorů. Z důvodu hrozby výpadků dodávek elektrické energie v letním období podpořil minulý měsíc japonský premiér Yoshihiko Noda návrh na znovuobnovení jejich provozu. Počet účastníků pátečních demonstrací v hlavním městě Tokiu byl přibližně 200 tisíc osob. Několik tisíc osob také zablokovalo okolí kanceláře japonského premiéra v centru města. V průzkumu, který zprostředkovala zpravodajská agentura Reuters, vyjádřilo přibližně 70% japonské populace souhlasný postoj vůči nahrazení jaderné energetiky jinými zdroji, pokud se tak stane v delším časovém horizontu.
Austrálie schválila dlouhodobě diskutovaný zákon na ochranu životního prostředí
Kontroverzní a dlouhodobě diskutovaný zákon Clean Energy Act postihne zejména těžební společnosti, letecké dopravce a producenty oceli. Přibližně 300 podniků, které nejvíce zatěžují životní prostředí, tak bude povinno uhradit 24 USD za vyprodukovanou tunu skleníkových plynů. Tato suma je přitom přibližně dvakrát vyšší, než ve státech EU. Současná australská premiérka Julia Gillard uvedla, že Clean Energy Act je jediný způsob, kterým může Austrálie splnit emisní limity a zároveň podnítit vývoj a využití obnovitelných zdrojů energie. Obyvatelům s nejnižšími příjmy byla přislíbena finanční kompenzace tak, aby je důsledky zákona nezasáhly. Předseda opoziční liberální strany Tony Abbott během včerejší stranické konference uvedl, že nový zákon povede ke snížení počtu pracovních pozic a navýšení životních nákladů Australanů. Zrušení tohoto zákona je součástí předvolební kampaně strany. Austrálie ročně vyprodukuje 1.5% z celkového objemu emisí a mezi vyspělými zeměmi je tak na první příčce v poměru znečištění a počtu obyvatel.
Americký stát Colorado čelí největším požárům ve své historii
V posledním týdnu bylo v rámci bezpečnostních opatření evakuováno přes 36 000 obyvatel, mimo jiné byla vyklizena i Akademie vojenského letectva armády Spojených států. Podle dostupných zpráv bylo zničeno přes 300 domů a 7500 hektarů pozemků. Důvod vypuknutí požáru prozatím není známý.
Vietnam označil jednání Číny v oblasti Jihočínského moře za porušení své suverenity
Stalo se tak poté, co čínská těžební společnost China National Offshore Oil Corporation (CNOOC) uvedla, že pro zahraniční společnosti je vyhrazeno celkem 9 těžebních bloků v oblasti Jihočínského moře. Vietnamské ministerstvo zahraničí upozornilo, že ropné bloky, které společnost nabízí, se nachází uvnitř vietnamské ekonomické zóny. Kroky společnosti označilo za nelegální a zároveň za porušení suverenity státu. Čínský ministr zahraničí Hong Lei uvedl, že se jedná o bežnou obchodní aktivitu a požádal Vietnam, aby dále nezhoršoval situaci. Státní těžební společnost PetroVietnam vyzvala mezinárodní společnosti k bojkotu čínské nabídky. Kromě Číny a Vietnamu se spor o oblast Jihočínského moře, bohatou na naleziště ropy a zemního plynu, týká také Filipín, Bruneje, Malajsie a Tchaj-wanu.
Japonské úřady přiznaly další pochybení, ke kterým došlo po loňské březnové havárii ve Fukushimě
Z důvodu chybného předání informací o šíření radioaktivního záření tak část evakuovaných osob prchala ve stejném směru, jako se šířila radiace. Japonské kontrolní úřady a ministerstvo vědy a techniky nepředaly informace poskytnuté americkým vojenským letectvem, které monitorovalo oblast. Během 8 hodin tak byla část evakuovaných vystavena velikosti radiace odpovídající přípustné roční dávce. Zpráva byla zveřejněna jen několik dní poté, co japonská vláda i přes nevoli veřejnosti obnovila provoz dvou jaderných reaktorů na západu země.
Podle studie organizace Human Rights Watch nejsou v indickém těžebním průmyslu dodržovány zákony na ochranu lidských práv a životního prostředí
Studie uvádí, že způsob těžby poškozuje zdraví, životní prostředí a zejména potom kvalitu vodních zdrojů. Klíčový problém spočívá v nedostatečné kontrole dodržování pravidel těžby, navzdory tomu, že země disponuje jejich dostatečným množstvím. Výzkum byl vytvořen na základě průzkumu veřejného mínění v indických státech Goa a Karnataka, kde se nachází bohatá naleziště zásob nerostných surovin. Indie je největším světovým producentem slídy, třetím největším producentem železné rudy a pátým největším producentem hliníku. Hodnota indického těžebního průmyslu je odhadována na více než 100 miliard USD.
Austrálie vytvoří největší mořskou rezervaci světa
Rozhodnutí oznámila pouze pár dní před summitem skupiny Rio+20, kde se lídři více než 130 zemí budou zabývat otázkami životního prostředí. Vytvořením rezervace chce země ochránit vzácný mořský život, který se v pobřežních vodách Austrálie vyskytuje. Zároveň se tím také snaží o regulaci rybolovu a zabránění tak úplnému vylovení některých druhů ryb. Pro rybáře, kterých se tento zákaz dotkne, má Austrálie připravenou finanční kompenzaci. Rezervace by měly pokrýt více než jednu třetinu všech okolních vod, což znamená přibližně 3 miliony km čtverečných. Bude do nich zahrnut mimo jiné také Korálový a Velký bariérový útes, které jsou na seznamu památek UNESCO. Do této doby byla největší sítí mořských parků britská rezervace okolo Čagoských ostrovů v Indickém oceánu.
Mexický prezident podepsal zákon o změně klimatu
Prezident Felipe Calderón podepsal zákon, ve kterém jsou představeny závazné cíle ve věci změny klimatu. Jde především o snížení emisí podílejících se na skleníkovém efektu – do roku 2020 má být jejich množství sníženo o 30%, do roku 2050 o 50%. Dále zákon hovoří o zvýšení spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Mexiko je teprve druhou zemí světa, která kvůli změně klimatu odsouhlasila zákon. Stala se zároveň první rozvíjející se zemí, která takový zákon přijala.
Australský domorodý kmen získal správu nad územím v jižní Austrálii
Australský soud vynesl po 14 letech soudních pří rozsudek ohledně správy území, které má rozlohu 69 tisíc km2 a jehož součástí je také Eyreovo jezero. Toto území získal do správy australský kmen Arabana, který považuje největší australské Eyreovo jezero za posvátné. Obyvatelé žijící kolem jezera mají strach, že správa tohoto území domorodým kmenem negativně zasáhne cestovní ruch.
Projekt výstavby elektráren v Patagonii byl pozastaven
Chilská energetická společnost Colbun pozastavila svou účast na projektu elektrárny HydroAysen v Patagonii z důvodu malé podpory od vlády. Kdyby se projekt dokončil, elektrárna HydroAysen by byla schopna vyrobit třetinu energie, kterou Chile potřebuje. Dříve kvůli tomuto projektu protestovaly především enviromentalistické skupiny. Projekt by mohl podle nich poškodil krajinu Patagonie, jelikož pro jeho výstavbu by bylo potřeba zaplavit na 6000 ha půdy.
Brazilská prezidentka vetovala některé části zákona o deštných lesích
Prezidentka Dilma Rousseff dnes vetovala některé části kontroverzního zákona o deštných lesích. Ten pojednává o velikosti území, které musí farmáři z deštných lesů zachovat. Prezidentka vetovala 12 článků tohoto zákona a provedla 32 úprav. Podle ministryně životního prostřední Izabelly Teixeira tak bude zákon více chránit ekosystém deštných lesů.
Indonéská vláda zveřejnila plán na investici 367 milionů USD do geotermálních elektráren
Investice bude financována státní investiční agenturou (PIP), která v zemi spravuje financování velkých infrastrukturních projektů. V současné době pokrývají 42,2% výroby elektrické energie tepelné elektrárny, obnovitelné zdroje se na produkci podílí přibližně 12%. Celkem mají být postaveny dvě geotermální elektrárny o celkévé kapacitě 110 MW.
V japonských prefekturách Chiba a Saitama byly dočasně přerušeny dodávky vody
K rozhodnutí došlo v souvislosti s kontaminací vody zapříčiněnou zvýšenou mírou výskytu rakovinotvorného formaldehydu. Vzorky znečištěné vody byly odebrány z řeky Tone, protékající hustě zalidněnou oblastí Kanto. Zdroj kontaminace prozatím není známý.
Evropská unie chce na summitu G8 představit své postupy proti krizi
Představením postupů proti krizi chce EU uklidnit zbytek světa, který denně sleduje prohlubující se evropskou dluhovou krizi a její vliv na světovou ekonomiku. Postup proti krizi je rozdělen na zavádění strukturálních reforem ekonomik a zároveň na cílené investice, které by měly podpořit ekonomický růst. Na summitu, který se bude konat v Camp Davidu, chce Evropská unie také představit plán boje proti klimatickým změnám.
Litevská vláda zamítla konání referenda o výstavbě nové jaderné elektrárny
Vláda litevského premiéra Andriusa Kubiliusa zamítla konání referenda o výstavbě nové jaderné elektrárny v zemi. Výstavba elektrárny poblíž města Visaginas se tak uskuteční. Nové zařízení má nahradit jadernou elektrárnu Ignalina, kterou Litva na žádost EU odstavila v roce 2009.
Polsko: Těžba plynu se v příštích 5 letech zvýší o 10 miliard metrů krychlových
„Těžba zemního plynu v Polsku by se měla v průbehu příštích 5 let zvýšit o 10 miliard krychlových metrů,“ řekl polský ministr financí Mikołaj Budzanowski na vědecké konferenci v Varšavě. Ministr podotkl, že těžba břidlicového plynu by v Polsku mohla začít již v roce 2015. „V roce 2011 jsme pouze za import 320 mld metrů krychlových plynu ze zemí mimo EU zaplatili přes 120 miliard USD, těžba plynu je vhodnou alternativou,“ řekl šéf státní pokladny.
Polsko a Kanada budou spolupracovat v oblasti těžby břidlicového plynu
Premiéři vlád Donald Tusk (Polsko) k a Stephen Harper (Kanada) podepsali deklaraci o spolupráci v oblasti těžby břidlicového plynu. Polský premiér dodal, že doufá v podporu Kanaďanů ve vývoji právních řešení souvisejících s těžbou plynu a dodal, že Polsko využije zkušenosti kanadské energetické politiky. Donald Tusk dále zdůraznil, že plyn z břidlic má strategický význam pro Polsko a ochrana životního prostředí není jediným problémem jaký musí vláda brát v úvahu. „Výsledkem polsko-kanadské hospodářské spolupráce bude zvýšení počtu polských firem, které investují v Kanadě,“dodal Tusk.
Austrálie- diplomat Justin Lee byl jmenován zastupitelem pro jednání o klimatických změnách
To dnes oznámil ministr zahraničních věcí Bob Carr a ministr pro klimatické změny a energetickou účinnost Greg Combet. Jeho úloha je vést jednání v rámci tzv. Rámcové úmluvy s OSN o změně klimatu (UNFCCC). Tato smlouva zahrnuje problematiku snižování emisí skleníkových plynů, vyrovnávání se s negativními dopady změn klimatu nebo finanční a technologickou podporu rozvojovým zemím. Austrálie ratifikovala tuto úmluvu 3. prosince 2007 na Bali.
Australský turistický ruch mají zachránit Číňané
To řekl James Packer, předseda představenstva jedné z největších australských herních a zábavních firem Crown Limited. Ten chce čínskou střední vrstvu nalákat na velké množství kasín, které společnost plánuje v příštích letech vybudovat. Zároveň se vyjádřil, že ke znovuobnovení turistického ruchu je zapotřebí mít více lepších hotelů, restaurací a nákupních center. James Packer tvrdí, že se Austrálie již nemůže spoléhat pouze na krásu své přírody.
Švédska elektroteplárna Hoegdalen využívá neapolský odpad k získávání energie a tepla
Elektroreplárna Hoegdalen města Stockholm a koncernu Fortum nechala dovézt z Neapole 6000 tun odpadu, ze kterých v procesu spalování získá energii a teplo. Zájem o export svého odpadu projevila i některá polská města. Italská Neapol bojovala s nefungujícím odvozem odpadu již v červnu minulého roku, kdy město zaplavilo více než 2300 tun rozkládajícího se odpadu.
Konsorcium Nord Stream zkoumá možnosti prodloužení plynovodu o další dva prameny
Uvedl to mluvčí společnosti Ulrich Lissek. Experti budou analyzovat technické řešení, možný průběh výstavby nových plynovodů, jejich vliv na životní prostředí a očekávané náklady na investice. Akcionáři plynovodu Nord Stream jsou: ruský Gazprom, německé koncerny BASF a EonRuhrgas Winterhall, holandské Gasunie a francouzský GDF Suez. 2. větev plynovodu byla dostavěná v dubnu.