V Afghánistánu došlo během víkendu k několika útokům na vojenské i civilní cíle. Podle údajů mise ISAF bylo zabito 8 aliančních vojáků, z toho 6 Američanů, pomocí “improvizovaných výbušných zařízení“. V provincii Kandahár zahynulo po výbuchu 14 civilistů, včetně několika žen a dětí. Na hranicích s Pákistánem, na jedné ze znovu otevřených zásobovacích tras NATO, bylo zabito 12 lidí.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Syrský prezident obvinil USA z podněcování vzpoury v Sýrii
V interview pro západní média syrský prezident Bashar Al-Assad obvinil Spojené státy americké z podněcování vzpoury v Sýrii. Označil syrské povstalce za teroristy a upozornil, že USA jejich podporou nesou vinu za smrt tisíců civilních obyvatel Sýrie. Zdůraznil také vazby syrských povstalců na teroristickou síť Al-Kaida. Prezident Assad také prohlásil, že situace v Sýrii je zásadně odlišná od situace v Egyptě či Libyi. Za hlavní překážku míru považuje snahy některých zemí vstupovat do situace v Sýrii – podle prezidenta Assada se jedná především o Katar, Turecko, Saúdskou Arábii a Spojené státy americké.
Americká ministryně zahraničí deklarovala podporu USA Libyi
Na konferenci v Japonsku, která se věnuje situaci v Afghánistánu, americká ministryně zahraničí Hillary Clinton pogratulovala Libyi ke zvládnutým volbám. Zdůraznila roli Severoatlantické aliance při tranzici Libye k demokracii. Spojené státy americké podle Hillary Clinton budou nadále podporovat Libyjskou vládu.
Čína i Rusko odmítly kritiku americké ministryně zahraničí
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton během pátečního setkání skupiny „Přátelé Sýrie“ v Paříži uvedla, že Čína a Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě a vytváření komplikací při řešení situace v zemi. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí označil výrok Hillary Clinton za „naprosto nepřijatelný“ a uvedl, že kroky Číny byly provedeny v naprostém souladu s Chartou OSN a normami upravujícími mezinárodní vztahy.
Během návštěvy kubánského prezidenta v Číně byla podepsána řada dohod
Čína přislíbila poskytnout Kubě pomoc v otázce zdravotní péče a vývoje technologií a podle informací čínské zpravodajské agentury Xinhua apelovala také na těsnější spolupráci obou zemí v oblasti obchodu, energetiky, infrastruktury a zemědělství. Jednalo se o první návštěvu Číny kubánským prezidentem od roku 2008, kdy Raúl Castro nahradil ve vedení země bratra Fidela Castra. Čína je po Venezuele druhým největším obchodním partnerem Kuby. Kromě Číny by měl kubánský prezident navštívit také Vietnam.
Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení
Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.
Rebelové na východě Demokratické republiky Kongo vyzývají k jednání
Rebelové seskupeni do tzv. hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda v pátek obsadili klíčové město Bunagana na hranici s Ugandou. V sobotu již vyzvali vládu Demokratické republiky Kongo k jednání a ukončení násilí. Rebelové uvedli, že pokud vláda k jednání přistoupí, nebudou postupovat dále v provincii Severní Kivu. Z podpory rebelů a jejich výcviku obviňuje konžská vláda i OSN vysoké představitele Rwandy. Ti vinu odmítají. Mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou panuje křehký mír, který konfliktem na východě Demokratické republiky Kongo může být ohrožen.
Analytici předpovídají až o pětinu slabší úrodu v souvislosti s extrémními suchy ve Spojených státech
Nynější vlna vysokých teplot spojených s minimem srážek je nejhorší za posledních 12 let. Podle odborníků by mohlo v zasažených oblastech dojít ke snížení úrody zemědělských plodin o více než jednu pětinu. Kromě zemědělských škod také v souvislosti s výkyvy počasí zemřelo během posledního měsíce v rámci Spojených států minimálně 23 lidí.
Námořnictvo Spojených států plánuje další investice do využívání biopaliv v hodnotě 420 milionů amerických dolarů
Tato snaha je v souladu s úsilím Pentagonu snížit svoji závislost na palivu, které se získává z importované ropy. Podle zástupců armády představuje tato závislost na dováženém palivu bezpečností riziko, které je řešitelné právě vývojem alternativních zdrojů paliva pro tanky, letouny i lodě. Děje se tak i přes negativní ohlasy ze strany některých členů Kongresu, kteří považují plánovanou investici do stavby nových rafinerií v hodnotě 420 milionů dolarů za příliš nákladnou a neefektivní. Námořnictvo nyní připravuje šestitýdenním cvičení za použití biopaliva, které by mělo začít 18. července tohoto roku.
Ve Východním Timoru se dnes konají parlamentní volby
Jejich průběh je klíčový pro další působení mise OSN v zemi. Pokud volby proběhnout bez větších komplikací, podobně jako volby prezidentské v dubnu letošního roku, mise OSN by měla být ukončena. Situace by však mohla být zkomplikována velkým množstvím kandidujících stran. V důsledku bezpečnostní krize z dubna a května 2006 byla vytvořena v srpnu 2006 nová Integrovaná mise OSN v Timoru-Leste (United Nations Integrated Mission in Timor-Leste, UNMIT), ustavená rezolucí Rady Bezpečnosti OSN.
Útok amerických bezpilotních letounů v severním Pákistánu si vyžádal 28 obětí
Nejméně v 19 případech se jednalo o civilisty. Útoky bezpilotních letounů pokračují navzdory opakovaným žádostem pákistánské vlády o jejich přerušení. V červnu letošního roku hnutí Taliban varovalo před sabotáží kampaně proti dětské obrně v případě, že nedojde k ukončení útoků. USA tvrdí, že útoky zasahují pouze ozbrojence, dle mnohých kritiků však většinu obětí tvoří právě civilisté. Od počátku roku 2012 tak zemřelo více než 150 osob.
USA přiznaly Afghánistánu zvláštní status
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na své nečekané návštěvě Afghánistánu přiznala zemi zvláštní bezpečnostní status. Tlumočila tak rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy. USA také označily Afghánistán za hlavního spojence mimo NATO. Zvláštní bezpečnostní status umožňuje Afghánistánu lepší přístup k americkým zbraním či k výcviku vojsk americkými instruktory. Podobný status má například Izrael. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že USA neponechají Afghánistán osudu, až válka v roce 2014 skončí. V reakci na tato prohlášení pronesl kritiku USA afghánský prezident Hamid Karzai, který kritizoval vměšování USA do záležitostí Afghánistánu.
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval USA za vměšování se do afghánských vnitřních záležitostí
Podle slov Afghánského prezidenta Hamida Karzaie se USA svojí politikou pokouší vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Spojené státy americké pak podle Hamida Karzaie označují vládu Afghánistánu za korupční a nekompetentní proto, aby si udržely vliv na chod země. Kritizuje také chmurné vize USA a NATO ohledně vývoje v Afghánistánu po roce 2014, kdy mají odejít alianční vojska. Prezident Karzai vyslovil názor, že tyto vize mají ospravedlnit delší setrvání cizích vojsk v Afghánistánu. Tuto kritiku USA afghánský prezident vyslovil v reakci na nečekanou návštěvu americké ministryně zahraničí Hillary Clinton.
Národnímu leteckému dopravci v Čadu byl pozastaven provoz
Národní dopravce Air Toumai, který provozoval regionální i mezinárodní lety, např. do sousedního Kamerunu, Gabonu, Pobřeží Slonoviny a sezónní lety do Saudské Arábie a Dubaje, byla pozastavena činnost na základě odhalených bezpečnostních problémů. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) uvádí, že přestože se letectví v Africe zlepšilo, stále kvůli své nehodovosti patří k nejhorším na světě.
Povstalci na východě Demokratické republiky Kongo obsadili klíčové hraniční město
Rebelové v provincii Severní Kivu na východě Demokratické republiky Kongo získali klíčové město Bunagana na hranici s Ugandou. Na 600 konžských vojáků, kteří proti rebelům bojovali, bylo nuceno uprchnout do sousední Ugandy. Ve východní oblasti země propuklo násilí na konci března, kdy část konžské armády se přidala k rebelům pod vedením generála Bosco Ntaganda. Přes 200 000 lidí podle OSN muselo kvůli bojům opustit své domovy.
UNICEF varuje před zvyšujícím se násilím na dětech v Azawadu
UNICEF vydalo varování před dramaticky narůstajícím násilím na dětech ve státě Azawad. Zde působí milice Ansar Dine, které ovládají severní části oblasti a bojují proti zbytku země. UNICEF ve své zprávě zmiňuje především sexuální násilí na dívkách a násilné odvody nezletilých chlapců do ozbrojených milicí. Problém vidí UNICEF mimo jiné také v uzavření škol pro více než 300 000 dětí. Děti, které nenavštěvují školu jsou potom dle OSN více náchylné ke zneužívání.
Generální tajemník NATO se sešel s chorvatským předsedou vlády
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navštívil Chorvatsko. Sešel se zde s chorvatským předsedou vlády Zoran Milanovicem. Hovořili o větším zapojení Chorvatska do fungování NATO. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009. Anders Fogh Rasmussen ocenil přínos Chorvatska při vedení policejní a vojenské školy v afghánském hlavním městě Kábul. Podle generálního tajemníka je Chorvatsko zárukou stability na Balkáně.
Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Rusko doplatilo na podporu syrského prezidenta
V Paříži jedná skupina „Přátelé Sýrie„, která vystupuje proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na této schůzce řekla, že Čína a především Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě. Obě země mají podle americké ministryně zahraničí zaplatit za své diplomatické jednání. Syrskou vládu podle Hillary Clinton nelze tolerovat poté, co došlo k jejímu sporu s Tureckem. Členové „Přátel Sýrie“ se shodli na požadavku větších sankcí vůči Sýrii podle kapitoly 7 charty OSN, která umožňuje použití ekonomických diplomatických a v některých případech i vojenských prostředků. Zástupci Sýrie, Ruska ani Číny nebyli na jednání pozváni.
OSN odkládá rozhodnutí ohledně Mali
OSN schválila sankce proti islamistické skupině Ansar Dine v Mali, která deklarovala kontrolu nad severní částí Mali. Tato skupina vede ozbrojený boj proti zbytku země a likvidují středověké posvátné hrobky. Rada bezpečnosti zvažuje ozbrojený zásah proti Ansar Dine, který navrhly státy západní Afriky. Rozhodnutí o případné vojenské intervenci bylo zatím odloženo s tím, že OSN doufá v účinnost sankcí. V případě vojenské intervence OSN prohlásila, že je připravena spolupracovat s Africkou unií i s organizací ECOWAS.
Největší světová hydroelektrárenská soustava Tři soutěsky je v kompletním provozu
Děvět let po uvedení do provozu v červenci roku 2003 dosáhla největší hydroelektrárenská soustava Tři Soutěsky vrcholu produkce. Stalo se tak poté, co byla k síti připojena i poslední z 32 turbín. Elektrárna tak dosáhla výkonu 22,5 GW. Podle oficiálních údajů se náklady na vybudování projektu vyšplhaly na více než 40 miliard USD a muselo být přesídleno 1,4 milionu obyvatel. V dubnu zveřejnily čínské úřady informaci o tom, že počet katastrof geologického charakteru se spolu s kompletním zaplněním přehrady a uvedením elektrárny do plného provozu dramaticky navýšil.
Podíl na vině při vzniku havárie v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi měl lidský faktor
Vyšetřovací komise stanovená japonským parlamentem došla po více než 6 měsících vyšetřování k závěru, že vznik a průběh havárie v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi byl zaviněn lidským faktorem. Havárie byla dle závěrečné zprávy předvídatelná a existovala možnost její důsledky zmírnit či havárii zcela zabránit. Za viníky byli označeni jak zaměstnanci společnosti Tepco, provozovatele jaderné elektrárny, tak také členové japonské vlády. Závěrečná zpráva obsahuje také řadu doporučení, mezi které patří například permanentní dohled parlamentu nad provozovateli jaderných zařízení, návrh reformy systému krizového řízení, podle kterého by stát převzal větší míru zodpovědnosti za veřejné blaho, a takovou reformu zákonů o jaderné energetice, která by sjednotila japonské a světovébezpečností normy. Navzdory vlně protestů byl minulou neděli obnoven provoz jaderného reaktoru v prefektuře Fukui.
Zásobovací vozy NATO směly po 7 měsících projet Pákistánem
Pákistán se rozhodl po 7 měsících znovu otevřít zásobovací trasy pro konvoje Severoatlantické aliance. Ve čtvrtek poprvé projely zásobovací vozy NATO přes pákistánské území do Afghánistánu. Zásobovací cesty uzavřela pákistánská vláda pro jednotky NATO poté, co bezpilotní letoun Severoatlantické aliance zabil 24 pákistánských vojáků. NATO a USA mají zájem na otevřenosti těchto tras pro svá vojska, kvůli obtížné cestě zásobovacích konvojů do Afghánistánu. Pákistán ještě minulý měsíc přerušil jednání o otevření zásobovacích tras. Pákistánská vláda ustoupila požadavkům NATO teprve poté, co se veřejně omluvila ministryně zahraničí USA Hillary Clinton.
Humanitární krize v Somálsku se zhoršuje
Organizace Save the Children tvrdí, že na základě nedostatku dešťů a pokračujícímu konfliktu v Somálsku se humanitární krize v zemi zhoršuje. Stovky tisíc dětí hrozí hladomor. Humanitární pomoc do oblasti narušují útoky militantní islamistické skupiny Al-Shabaab ovládající jih Somálska. Právě na jihu země je potravinová krize nejhorší.