Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble uvedl, že neexistuje garance, že nynější řešení řecké krize povede k úspěchu. Uvedl také, že to nemusí být naposledy co se německý Spolkový sněm (Bundestag) bude muset zabývat finanční pomoci zemi. Tu bude sněm diskutovat již v příštím týdnu. Ministr také vyjádřil názor, že bez výrazného zapojení soukromého sektoru do odpisu části řeckého dluhu by navržené řešení nemělo smysl.
Archiv rubriky: Kontinenty
Intelektuálové pochybují o politice Argentiny ve věcí Falkland
Skupina argentinských intelektuálů zpochybnila vládní ambice, které se týkají nadvlády nad Falklandskými ostrovy. Skupina 17 spisovatelů naléhá na představitele argentinské vlády, aby uznali právo ostrovanů na zvolení si vlastní identity. Zároveň se také domnívají, že dávání prostoru pro jednání podkopává suverenitu země v nároku o nadvládu na ostrovy. Ostrované se, podle vyjádření britského premiéra Davida Camerona, cítí být občany Velké Británie, jehož zaoceánským územím Falklandské ostrovy jsou.
„Přátelé Sýrie“ se zavázali doručit humanitární pomoc, když armáda zastaví obléhaní povstaleckých měst
Státy, které se sešly na Konferenci přátel Sýrie v Tunisku, vyzvaly syrskou vládu, aby okamžitě umožnila přístup do obležených míst jako je město Ho hodin dodají potřebnou humanitární pomoc a podporu. Konference se účastní ministři zahraničí více než 50 zemí.
Írán chce s Pákistánem uzavřít barterovou dohodu o dovozu potravin
Pákistánský ministr pro vodu a energetiku Syed Naveed Qamar informoval o tom, že Írán požádal Pákistán o uzavření barterové dohody o dovozu milionu tun pšenice kvůli narušení dovozu základních potravin způsobenému sankcemi USA a EU. V úvahu podle pákistánského ministra připadá i import 200 000 tun pákistánské rýže do Íránu. Írán nabízí výměnou za potraviny železnou rudu a hnojiva. Pákistán nyní dle informací z pákistánského ministerstva obchodu zpracovává „některé náležitosti“ před tím, než bude schopen oznámit kdy přesně bude dohoda uzavřena.
Írán chce dále jednat s MAAE navzdory prohlášením západních diplomatů
Íránský velvyslanec pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) oznámil, že Írán chce pokračovat v jednání s MAAE o svém jaderném programu, který označuje za čistě civilní. Agentura Reuters upozorňuje na velký kontrast mezi prohlášeními západních diplomatů a zástupců samotné MAAE a oznámeními Íránu, který se k rozhovorům stavá „optimisticky“. Naopak nejmenování západní diplomaté označují jednání za „velmi dlouhé a neplodné“ a MAAE již uvedla, že poslední jednání selhalo.
Přední prezidentský kandidát egyptských islamistů napaden
Přední islámský kandidát na egyptského prezidenta Abdel Moneim Abol Fotoh byl napaden ozbrojenci po návratu z volební kampaně ve městě Munufeya a nyní se nachází na jednotce intenzivní péče.
Libyjská armáda vstoupila do etnických bojů na jihovýchodě Libye
Libyjské armáda zasáhla do bojů na jihovýchodě Libye mezi etniky Zwai a Tibu v oblasti Al Kufra u hranic s Čadem, Súdánem a Egyptem. Nově se formující libyjská armáda tak dostála svému varování, které před 3 dny pronesl náčelník štábu Yousef al-Mangoush. Ten také uvedl, že libyjská armáda je od nynějška schopna prosazovat právo a pořádek s tím, že libyjské vojenské jednotky obsadily letiště a strategické body v oblasti s cílem zajistit město Al Kufra.
O zavedení směrnice EU o kvalitě pohonných hmot rozhodnou ministři životního prostředí
Odborníci z členských zemí EU nerozhodli o odstranění tzv. špinavých paliv z trhu EU. Otázka bude postoupená ministrům životního prostředí. Proti rozhodnutí měla lobovat Kanada, která může mít jedny z největších světových zásob ropy z dehtových písků. Rozhodnutí se týká listopadového návrhu Evropské komise (EK) o implementaci směrnice Evropské unie (EU) o kvalitě pohonných hmot, která vyžaduje, aby dodavatelé snížili emise z těžby a výroby pohonných hmot o 6% do roku 2020. V případě tzv. špinavých paliv, jako jsou ty získávané z dehtových písků nebo uhlí, by poskytovatel musel značně zlepšit výrobní proces, nebo by byl prakticky vyloučen z trhu EU.
Brusel bude jednat se Španělskem o novém cíli rozpočtového deficitu
Poté, co byly zveřejněny prognózy, že španělská ekonomika se tento rok opět propadne do recese, Evropská komise (EK) v tomto roce očekává pokles španělské ekonomiky o 1%, výhled se však může zhoršit kvůli zavádění dalších úsporných opatření. Ačkoliv se země dříve dohodla s Brusel na deficitu 4,4% HDP v tomto roce, nyní požaduje něco nad 5%. Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn uvedl na konferenci, že Evropský statistický úřad (Eurostat) vydá své prognózy letošních schodků rozpočtů v dubnu. „Budeme jednat se španělskými představiteli a rozhodneme poté, co získáme více informací,“ uvedl.
OSN a Liga arabských států jmenovaly společného vyslance pro Sýrii – je jím bývalý generální tajemník OSN
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan byl včera jmenován generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a generálním tajemníkem Ligy arabských států Nabilem Elaraby společným zvláštním vyslancem OSN a Arabské ligy pro Sýrii. Kofi Annan již vyzval všechny strany, aby spolupracovaly při ukončení násilí a nalezení mírového řešení krize.
Další bombové útoky v Iráku, napětí pokračuje
Včera došlo k dalším koordinovaným bombovým útokům v hlavním městě Bagdádu v převážně šíitských oblastech, při kterých zahynulo nejméně 60 lidí a další desítky jsou zraněny. Stále se tak zvyšují obavy z narůstajícího násilí, které mnozí přirovnávají k sektářskému násilí mezi sunnity a šíity v letech 2006 a 2007, při kterém zahynuly tisíce lidí. Šíitský premiér Nuri al-Maliki a jeho sunnitští partneři se zatím podle oficiálních stanovisek snaží řešit politickou krizi.
Somálský premiér zvažuje možnost leteckého zásahu proti rebelům
Premiér Abdiweli Mohamed Ali ve středu uvedl, že by země mohla přistoupit k jednání o leteckém úderu USA a Velké Británie proti islamistickým bojovníkům na somálském území. Předpokládá, že by odpor rebelů byl zlomen během měsíce. „Letecký nálet na Al-Kaidu by byl vítanou příležitostí. Musíme udělat vše, abychom ochránili životy, bezpečí a majetek somálských obyvatel,“ řekl pro Reuters.
Malawijská ekonomika zaznamenala zpomalení
Ministr financí Ken Lipenga uvedl, že pomalejší růst ekonomiky Malawi je způsoben vyššími cenami pohonných hmot a nižšími příjmy za tabák. Ekonomický růst Malawi se v posledních letech pohyboval kolem 7,4 procenta. Malawi je z velké části závislé na mezinárodní pomoci, která tvoří čtyřicet procent jejího rozpočtu. Několik západních zemí navíc minulý rok přistoupilo k redukci výše finanční pomoci kvůli autoritářské vládě prezidenta Bingu wa Mutharika.
Chorvatsko a Kypr zvýší v rámci boje s krizí DPH
Chorvatsko a Kypr se chystají od počátku příštího měsíce zvýšit daň z přidané hodnoty ve snaze vyrovnat se s krizí a získat další příjmy do státního rozpočtu. Chorvatsko plánuje zvýšit DPH z 23% na 25%, čímž se stane jednou z evropských zemí s nejvyšší sazbou DPH, a to vedle Dánska, Švédska a Norska. Na Kypru se od 1. března zvýší daň z přidané hodnoty z 15% na 17%. Kyperská vláda tím chce dosáhnout snížení schodku státního rozpočtu v roce 2012 na 2,4% hrubého domácího produktu země. V loňském roce činil schodek 6%. Zvýšení DPH bylo navrženo jako součást balíčku nových úsporných opatření, která zahrnují také zavedení tzv. daně z luxusu nebo minoritní podíly ve státem vlastněných společnostech.
Růst zambijské inflace se zpomalil
Meziroční růst inflace vnitrozemského státu se snížil na 6%. Ještě v lednu inflace činila 6,4%. Jedná se o nejnižší inflaci od roku 2002. „Ke snížení přispěla nižší cena potravin a nealkoholických nápojů,“ uvedl zambijský statistický úřad. Podle průzkumu Reuters se ale inflace v příštím měsíci opět zvýší.
Boje ve městě Kano na severu Nigérie
Střelba a exploze otřásly ve středu největším severním městem Nigerie. Boje propukly mezi vládními jednotkami a islamistickou militantní skupinou Boko Haram. Napětí ve městě trvá od minulého měsíce, kdy členové Boko Haram zabili na 186 lidí. Po středečním zásahu byli čtyři lidé zatčeni. Skupina Boko Haram se snaží rozdělit Nigérii na část křesťanskou a muslimskou, v níž by následně zavedla právo šaría.
Město Baidoa pod kontrolou somálských jednotek
Poté, co somálská armáda s pomocí etiopských jednotek ovládla ve středu klíčové město Yurkud, získala další významné město. „Kontrolujeme Baidoa. Není zde žádný odpor militantní skupiny Al-Shabaab,“ uvedl Abdifatah Mohamed Gesey, velitel somálské armády. Obsazení Baidoa v centru Somálska je ztrátou klíčové oblasti pro Al-Shabaab.
Prezident Obama pod tlakem v souvislosti s vysokými cenami pohonných hmot v USA
Postupné zvyšování cen pohonných hmot se stává jedním z klíčových témat prezidentských voleb. V posledních týdnech se stal B. Obama a jeho kabinet terčem rozsáhlé kritiky ze strany republikánských prezidentských kandidátů. Je obviňován především z nedostatečné podpory domácí produkce fosilních paliv a kritizován za rozhodnutí o blokování stavby nového ropovodu z Kanady, které političtí oponenti označují jako důkaz jeho provázanosti s ochránci životního prostředí. Obamova administrativa naopak za hlavní důvody nárůstu cen označuje zvyšující se spotřebu ropy v rámci Číny a neklid v oblasti Blízkého východu.
Společnosti British Petroleum (BP) a Anadarko označeny za viníky úniku ropy v Mexickém zálivu
Soud v New Orleans vydal rozsudek označující společnosti BP a Anadarko jako viníky úniku ropy v Mexickém zálivu v roce 2010. Rozhodnutí umožňuje vládě Spojených států potenciální pokutování obou společností v řádech miliard dolarů. Mluvčí BP Daren Beaudo učinil prohlášení, ve kterém se společnost zavazuje k uhrazení všech „legitimních nároků“ a k pomoci s ekonomickou obnovou zasaženého pobřeží. K dnešnímu dni již BP vyplatila více než 8 miliard dolarů. Anadarko Petroleum se k rozhodnutí soudu zatím nevyjádřila. Exploze jednoho z vrtů 20. dubna 2010 zapříčinila smrt 11 lidí a vedla k největšímu úniku ropy v historii země.
Na podporu ruského prezidentského kandidáta V. Putina se v Moskvě shromáždilo 130 tisíc lidí
Na moskevském stadionu Lužniki a na dalších místech v ruském hlavním městě dnes proběhly masové akce na podporu ruského premiéra a prezidentského kandidáta Vladimira Putina. Podle údajů policie se akcí zúčastnilo až 130 tisíc lidí. Od prosincových parlamentních voleb čelí Vladimir Putin vlně masových protestů proti svému působení. Opakovaně se však konají i protidemonstrace na premiérovu podporu, které mají dle názoru podle opozice a nezávislých médií zemi přesvědčit, že za V. Putinem stále stojí většina Rusů, a zároveň veřejnost z psychologického hlediska připravit k jeho vítězství v prezidentských volbách. Ty proběhnou již příští neděli, 4. března 2012. Podle aktuálních průzkumů by Vladimir Putin mohl získat okolo 60% hlasů, čímž by byl zvolen hned v prvním kole – stejně jako v letech 2000 a 2004. Opozice však zpochybňuje pravdivost průzkumů státních agentur a tvrdí, že skutečná premiérova podpora je výrazně nižší.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande: „Pokud zvítězím, polovinu vládních postů získají ženy“
Francouzský socialista Francois Hollande, který je dle průzkumu nyní favoritem na vítězství v nadcházejících prezidentských volbách, uvedl, že pokud zvítězí, polovinu vládních postů získají ženy. Zároveň pohrozil pokutovat ty firmy, které nedodržují zásadu stejného platového ohodnocení pro obě pohlaví. Nynější zastoupení žen se ve středo-pravém kabinetu Francoise Fillona pohybuje okolo 25%. Kandidát také prohlásil, že by chtěl lesbickým párům umožnit oplodnění in vitro, na které mají nyní právo pouze heterosexuální páry.
Moskva a Kyjev vedou „obchodní válku“
Nejvyšší rada Ukrajiny dnes schválila zákon, na základě kterého ukrajinská vláda obdržela právo uplatňovat licenční režim, a zároveň možnost „reagovat na nepřátelskou ekonomickou činnost jiných zemí“. Samotná Nejvyšší rada nyní může zavádět plné nebo částečné embargo na dovoz zboží. Zákon vznikl poté, co ruský Federální úřad pro ochranu spotřebitele zavedl počátkem února zákaz dovozu sýrů od několika ukrajinských výrobců, jejichž výrobky podle ruské strany nesplňují normy kvality vzhledem k vysokému obsahu palmového oleje.
Prezident Kypru: „Kyperské předsednictví EU bude úspěšné“
Kypr v červenci vystřídá v pozici předsednického státu Evropské unie (EU) Dánsko, které v lednu přejalo štafetu po Polsku. Mezi výzvy šestiměsíčního předsednictví země patří otázka společné zemědělské politiky a nový víceletý finanční rámec. Prezident Demetris Christofiass také zdůraznil imigrační problém, a vyjádřil naději, že budou provedena rozhodnutí, která by definovala budoucí strategie EU v této důležité otázce, která se týká také Kypru.