Prezident Alpha Conde odvolal kvůli restrukturalizaci kabinetu 11 ministrů. Důvod jejich odvolaní není známý. Odvolání ministrů ještě zvýšilo napětí v západoafrické zemi, kde se dlouhodobě odsouvá termín parlamentních voleb. Z vlády byl odvolán například ministr zemědělství Jean Marc Telliano a ministr pro výstavbu a rozvoj měst Mathurin Bangoura, kteří čelili obvinění z korupce. Exministr Bangoura byl zároveň generálem, který působil ve vládě od vojenského převratu a vlády vojenské junty v letech 2008-2010. Podle spekulací by měl post ministra pro zahraniční záležitosti zaujmout bývalý premiér a diplomat Francois Louceny Fall, další jména zůstávají prozatím neznámá. Současný prezident Conde byl zvolen na konci roku 2010, čímž byla ukončena vojenská vláda. Od roku 2008 má země důsledkem vojenského převratu přerušenou veškerou zahraniční pomoc. Finanční prostředky ze zahraničí by mohl obnovit až výsledek parlamentních voleb. Volby byly ale již několikrát odloženy.
Archiv rubriky: Kontinenty
Stávka horníků společnosti Petra Diamonds skončila, nepokoje v Jihoafrické republice ale pokračují
Několik stovek pracovníků společnosti Petra Diamonds ukončilo stávku, kterou započali na počátku tohoto týdne, bez jakékoliv dohody. Stávkující horníci vyhlásili stávku za zvýšením platů a zlepšení pracovních podmínek 2. října. „Stávka ve společnosti Petra Diamond skončila, přestože se nedosáhlo dohody. Horníci souhlasili s návratem do práce,“ uvedl mluvčí Národní unie horníků Lesiba Seshoka. Na 600 pracovníků se v pozdních odpoledních hodinách vrátilo do práce. V jiných dolech napříč Jihoafrické republiky protesty a stávky horníků i nadále pokračují. Včera propustila společnost Anglo American Platinum 12 000 horníků. Svůj krok zdůvodnila slovy, že stávka je ilegální. Několik stovek horníků se na jejich podporu sešlo na fotbalovém stadionu nedaleko města Rustenburg, asi 120 kilometrů severozápadně od Johannesburgu. Po propuštění se akcie společnosti propadly o 4 % na tři a půl roční minimum. Nepokoje v Jihoafrické republice může ohrozit i znovuzvolení jihoafrického prezidenta Jacob Zumy a jeho vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC).
Afghánský prezident požaduje po USA dodávky inteligentních zbraní
Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že již několikrát žádal, aby USA poskytly inteligentní zbraně a letouny Afghánistánu. Dodal, že zatím nedošlo k dohodě a USA odmítají zbraně prodat. Příští týden se bude konat další kolo jednání. Afghánský prezident řekl, že pokud nedojde ke shodě, tak si Afghánistán zbraně koupí od Ruska, Číny či Indie. Vztahy mezi Kábulem a Washingtonem se zhoršily. Leon Panetta vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat.
Americký ministr obrany vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat
Afghánský prezident Hamid Karzai 4. října pronesl ostrou kritiku vůči USA a jejich počínání v Afghánistánu. Americký ministr obrany Leon Panetta na to v reakci dnes řekl, že současný pozitivní politický vývoj v Afghánistánu byl dosažen 2 000 oběťmi amerických vojáků. Podle amerického ministra obrany by měl afghánský prezident Spojeným státům děkovat za jejich oběti a ne je kritizovat. Hamid Karzai také kritizoval, že USA stále váhají nad dodávkami inteligentních zbraní afghánské armádě.
Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny.
Americkou základnu v Afghánistánu zasáhlo 8 raket
Americkou leteckou vojenskou základnu Bagram v afghánské provincii Parwan zasáhlo 8 raket. Mluvčí hnutí Taliban Zabihullah Mujahid se přihlásil k tomuto útoku. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Na základně Bagram došlo v únoru 2012 k incidentům s pálením Koránu a dalších posvátných muslimských knih. Násilí v zemi se zatím americkým silám společně s členy mise ISAF nedaří redukovat. Základna Bagram byla již v minulosti několikrát napadena Talibanem.
Severoatlantická aliance se sešla, aby prodiskutovala článek 4 Washingtonské smlouvy
V červnu se rozhodla Severoatlantická aliance, že podle článku 4 Washingtonské smlouvy bude diskutovat bezpečnostní situace na hranici členského státu Aliance – Turecka. Turecko žádalo vyvolání článku 5 kvůli syrskému sestřelení turecké stíhačky. Dnes jednala o situaci mezi Sýrií a Tureckem Severoatlantická rada. Severoatlantická aliance označila jednání Sýrie na hranicích s Tureckem za porušení mezinárodního práva a odsoudila jej. Vyzvala také syrskou vládu, aby okamžitě přestala s veškerými akty agrese vůči Turecku a dodržovala mezinárodní právo.
Pobřeží slonoviny získalo úvěr v hodnotě 556 milionů USD na výstavbu nové elektrárny
Výstavba nové vodní elektrárny, na jejíž postavení se Pobřeží slonoviny dohodlo na úvěru ve výši 556 milionů USD s čínskou Export-Import Bank, by měla začít do konce letošního roku. Podle ministra pro energetiku a těžební průmysl Sabati Cisse bude čínská Export-Import Banka financovat projekt z 85 %, zbylých 15 % vloží Pobřeží slonoviny. Obě strany se dohodly na 2% úrokové sazbě a devítiletém odkladu splátek pro půjčku na 20 let. K podpisu smlouvy by mělo dojít v první polovině listopadu. Výstavba nové vodní elektrárny Soubre by měla trvat 5 let. Pobřeží slonoviny na rozdíl od okolních států Subsaharské Afriky nemá problémy s výpadky elektřiny a část své elektřiny exportuje do Ghany, Burkiny Faso, Beninu, Toga a Mali. Vláda přislíbila, že restrukturalizaci energetického sektoru podpoří 500 miliony USD.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.
O práci přišlo v Jihoafrické republice 12 000 horníků, důvodem má být nelegální stávka
Největší světový producent platiny společnost Anglo American Platinum propustila 12 000 horníků. Důvodem je dlouhotrvající stávka, kterou společnost považuje za ilegální, za zvýšením platů. Společnost podle vlastních propočtů přišla na ušlých ziscích důsledkem třítýdenní stávky, jíž se účastní na 28 000 horníků, o 82,3 milionů USD. Jeden muž dnes při střetech stávkujících horníků s policií zemřel, policie ale popírá, že by ho zastřelila. Horníci již přes dva měsíce bojují za zvýšení platů, ke stávce v dolech se připojilo na 75 000 z nich, což představuje asi 15 % těžebního průmyslu. Nepokoje se tento týden rozšířily i do dolů na železnou rudu a zlato. Přitom v posledních dnech začalo vyšetřování policejního zásahu v polovině srpna, při němž v dole Marikana zemřelo 34 lidí. V Jihoafrické republice se v současnosti stávkuje i v jiných odvětvích. Do stávky vstoupilo i na 20 000 řidičů nákladních kamionů, podle unie dopravců přichází nákladní doprava vlivem stávky o 140 milionů USD týdně.
Afghánský prezident kritizuje USA
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.
Americké bezpilotní letouny zabily 4 ozbrojené členy Al-Kaidy v Jemenu
Americké bezpilotní letouny, které operují v Jemenu zabily 4 členy teroristické skupiny Al-Kaida. Členové skupiny byli těžce ozbrojení. Podle zdrojů USA se jednalo o muže, kteří měli podněcovat povstání proti jemenské vládě, která spolupracuje s USA a NATO. Washington označil jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku této organizace od smrti jejího bývalého vůdce Usámy Bin Ládina.
USA obvinilo 11 lidí z pašování amerických technologií do Ruska
11 lidí bylo obviněno z pašování mikroelektronických technologií do Ruské federace. Zde měly být použity pro účely zpravodajských služeb a armády. Jeden z obviněných Alexander Fishenko byl také nařčen, že jedná v USA v zájmu ruské vlády, aniž by byl registrován jako zahraniční agent. Fishenko je také jeden ze spoluvlastníků ruské firmy Apex System LLC, která se zabývá dovozem vojenského materiálu a dalších vojensky využitelných technologií. 11 obviněných pašovalo do Ruska mikroelektroniku v hodnotě více než 50 milionů USD.
Islamisté na severu Mali veřejně popravili muže, demonstrovali tak právo šaría
V březnu využili islamisté nepřehledné situace po vojenském převratu a deklarovali ovládnutí severu Mali, včetně vyhlášení nezávislého státu Azawad. Následně na ovládaném území zavedli právo šaría. Nejméně 100 lidí v úterý sledovalo v Timbuktu popravu muže, který byl obviněn z vraždy. Veřejná poprava měla být demonstrací islamistů o striktním výkladu islámského práva šaría, přestože většina muslimského obyvatelstva v oblasti s vyhlášením práva šaría nesouhlasí. „Byl zabit stejným způsobem, jakým on zabil svou oběť. Tak to šaría požaduje,“ uvedl Sanda Ould Boumana, mluvčí povstalecké islamistické skupiny Ansar Dine. Podle místních se jednalo o muže, který byl členem etnické skupiny Tuaregů, sjednocených v MNLA. Hnutí MNLA bylo původně spojencem islamistických skupin na severu země, ovšem poté, co MNLA odmítlo islamistický stát a přiklonilo se k sekulárnímu pojetí, přerušila povstalecká skupina Ansar Dine s MNLA jednání. Během posledních měsíců byl ve jménu šáría ukamenován k smrti pár obviněný z cizoložství a jako trest bylo vykonáno několik amputací. Ve čtvrtek má Rada bezpečnosti OSN projednávat žádost Mali o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země.
Kamerunská vláda rozšíří nové aerolinie o 2 letadla
Kamerunská vláda souhlasila s nákupem 2 letadel Boeing pro nového národního dopravce Camair-Co v hodnotě 429 miliónů USD. Podle obchodního ředitele státem vlastněné společnosti Alphonse Bea budou letadla uvedena do provozu v roce 2015. Aerolinie Camair nahradily předchozí Cameroon Air. Společnost od minulého roku nabízí mezinárodní lety do Paříže, linku do čadského hlavního města N´Djamena a dále řadu vnitrostátních letů. Camair vykázaly v prvním roce ztrátu 17,7 miliónů USD způsobené silnou konkurencí mezinárodních dopravců.
Protesty a stávky v Jihoafrické republice se rozšířily i do dolů železné rudy
Po stávkách horníků za vyšší mzdy v dolech platiny a zlata se protesty rozšířily do dolů železné rudy, když pracovníci dolu Sishen Mine, který vlastní společnosti Kumba Iron Ore, vyhlásili stávku. Na 75 000 horníků, což představuje asi 15 % celkového těžebního odvětví, již vstoupilo do stávky. Podobně stavkují i horníci dolu Kusasalethu, který leží nedaleko Johannesburgu a který vlastní společnost Harmony Gold. Společnost Kumba Iron Ore patří mezi deset největších světových vývozců železné rudy a roce 2011 vyprodukovala na 41,3 milionů tun železné rudy. Akcie Kumba Iron Ore poklesly o 4 %, akcie Harmony Gold o 1,5 %. Ve stávkách, trvajících již několik měsíců, zemřelo na 50 lidí. Situace v těžebním průmyslu zvýšila kritiku vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a samotného prezidenta Jacoba Zumy. V zemi mezitím začalo vyšetřování smrti 44 horníků, včetně 34 zastřelených policií v dole Marikana v polovině srpna. Vyšetřování bylo nyní odloženo, aby advokáti horníků měli dostatek času na přípravu a výslech svědků. Podle právníka Dali Mpofu bude trvat měsíc, než proběhnou rozhovory se všemi klienty. Vyšetřování bude pokračovat 22. října.
Malawi snižuje odhad ekonomického růstu pro letošní rok
Ministr financí Ken Lipenga snížil prognózu hospodářského růstu Malawi na 4,3 % pro letošní rok z důvodu značného poklesu v zemědělství, výrobě, lesnictví a rybářství. Pro rok 2013 zůstává ministr financí optimistický a tvrdí, že ekonomika země se výrazně zotaví. Jihoafrická země během vlády bývalého prezidenta Bingu wa Mutharika, který zemřel v dubnu letošního roku na infarkt, přišla o mezinárodní pomoc v řádech milionů USD, které tvořily asi 40 % státního rozpočtu. Současná prezidentka Joyce Banda se snaží zahraniční pomoc obnovit. Podle ČTK se navíc prezidentka Malawi vzdá 30 % platu, stejně jako viceprezident, aby podpořila vládní škrty. Kromě snížení platu by mělo být prodáno i prezidentské letadlo a 60 vládních vozů.
Čínská státem vlastněná firma Ralls Corporation podala žalobu na amerického prezidenta Baracka Obamu
Čínská firma napadla u amerických soudů krok prezidenta Obamy, který se rozhodl z důvodů ochrany národní bezpečnosti zablokovat koupi čtyř farem větrných elektráren ve státě Oregon, které se nacházejí v blízkosti výcvikové základny amerického námořnictva. Čínský projekt výstavby větrných elektráren je první zablokovanou zahraniční investicí v USA po 21 letech. Podle žaloby, podané právníky Ralls Corporation, tím prezident překročil své pravomoci. Podle odborníků jsou však obavy z bezpečnostní hrozby reálné. Ralls Corporation vlastní dvě soukromé osoby čínské národnosti, které zároveň zastávají vysoké manažerské posty ve společnosti Sany Group, hlavního hráče na poli čínského strojírenského průmyslu. Na americké základně se nachází výzkumné a výcvikové středisko pro vývoj a ovládání bezpilotních letounů a dalších zařízení potřebných k vedení elektronické války. Aktivity čínských firem, jako jsou CNOOC či Huawei, jsou na zahraničních trzích v poslední době předmětem rostoucího zájmu politiků a jsou terčem obav z ohrožení národní bezpečnosti.
Japonsko: americká armáda začala s kontroverzním přesunem letectva na svou základnu na Okinawě
Záměr americké vlády dislokovat 12 letounů třídy Osprey na základně Futenma na japonském otrově Okinawa se mezi místním obyvatelstvem setkal s odporem. Obavy panují hlavně o bezpečnost obyvatelstva v přilehlé oblasti kolem základny, vzhledem k nedávným haváriím strojů Osprey v Maroku a na Floridě. Japonský ministr obrany Satoshi Morimoto vyjádřil uspokojení nad bezpečnou dodávkou amerických letounů, japonská vláda se však dostává pod stále větší tlak obyvatel nespokojených s přetrvávající přítomností americké armády na Okinawě.
Malawi přerušilo jednání o sporném jezeře s Tanzanií, jádrem sporu jsou pravděpodobně zásoby ropy
Dlouhodobý spor mezi Malawi a Tanzanii se týká třetího největšího jezera Afriky Lake Malawi. Zatímco Malawi deklarovala svrchovanost nad celým jezerem, Tanzanie tvrdí, že 50 % jezera je součástí jeho území. Spor mezi oběma státy se může zhoršit, jestliže se potvrdí, že pod jezerem se nacházejí významné zásoby ropy a zemního plynu. Prezidentka Malawi Joyce Banda zrušila plánované setkání v Tanzanii, kde se o sporné hranici mělo jednat. Minulý rok Malawi udělalo licenci britské společnosti Surestream Petroleum k ropnému průzkumu. V červenci ale tanzanská vláda požádala společnost, aby odložila plánované vrty na dně jezera, které Tanzanie nazývá Lake Nyasa. Surestream Petroleum zatím k vrtům nepřistoupila. V Lake Malawi žije přes 2000 různých druhů ryb, ekologové se obávají, že ropný průzkum by mohl ohrozit sladkovodní systém jezera. Tanzanie, která je druhou největší ekonomikou východní Afrika, v letošním roce na svém území nalezla několik oblastí se zásobami zemního plynu. Francouzská firma Total je blízko k podpisu dohody k ropnému průzkumu na dně tanzanského jezera Tanganyika.
Generálnímu tajemníkovi NATO byl prodloužen mandát
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen byl zvolen Severoatlantickou radou na čtyři roky a funkce se ujal v roce 2009. V roce 2012 mu tedy měl mandát skončit. Severoatlantická rada se ovšem rozhodla prodloužit mandát do 31. července roku 2014. Důvodem je především plánované stažení vojsk NATO z Afghánistánu právě v roce 2014.
USA mají informace o tom, že zabití amerického velvyslance bylo aktem organizované skupiny
Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice minulý týden označila útok na amerického velvyslance v Libyi za spontánní akt protestu proti filmu, jež se vysmívá proroku Mohamedovi. Nyní představitelé americké diplomaci a tajných služeb přišli s tvrzením, že mají informace o tom, že útok byl dílem organizované vojenské skupiny. Ředitel Národní zpravodajské služby USA James Clapper prohlásil, že se jedná o promyšlený útok extrémistické skupiny. Jaká skupina za útokem stojí ovšem američtí představitelé nesdělili.
Jednotky Africké unie a Somálska vstoupily do Kismayu, Al-Shabaab odpálila nálož
Na konci minulého týdne se militantní islamistická skupina Al-Shabaab pod náporem leteckých útoků jednotek Africké unie (AU), Keni a Somálska stáhla ze své základny v bývalé pevnosti Kismayu na jihu Somálska. Analytici varovali před předčasným optimismem, když milice Al-Shabaab slíbila odplatu a znovudobytí pevnosti zpět. V úterý vstoupily jednotky Africké unie (AU) a Somálska do Kismayu, Al-Shabaab následně odpálila v přístavním městě bombu. Podle somálské vlády při výbuchu nikdo nezemřel. Somálská armáda za posledních 14 měsíců zvýšila svou ofenzivu za pomoci jednotek okolních zemí a Africké unie (AU). Somálská vláda jen těžko odhaduje, jak velká je ozbrojená síla Al-Shabaab a domnívá se, že na 4000 až 5000 rebelů se skrývá na jihu země, především v regionu Juba. Skupina Al-Shabaab, která formálně v únoru deklarovala své spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida, je považována za jednu z největších hrozeb stability východní Afriky.